1570
Obsah boxu
Rok 1570 (MDLXX) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal v neděli. V kontextu evropských dějin se jedná o rok plný zásadních politických a náboženských zvratů, které definovaly budoucí konflikty i spojenectví. Mezi klíčové události patří exkomunikace anglické královny Alžběty I., začátek války mezi Osmanskou říší a Benátkami o Kypr a brutální potlačení vzpoury v Novgorodu ruským carem Ivanem Hrozným. V oblasti kultury a vědy byl tento rok významný vydáním prvního moderního atlasu světa.
🌍 Události
Evropa
- 25. února – Papež Pius V. vydal papežskou bulu Regnans in Excelsis, kterou exkomunikoval anglickou královnu Alžbětu I. z katolické církve. Bula ji prohlásila za kacířku a nelegitimní vládkyni a zprostila její poddané přísahy věrnosti. Tento akt dramaticky zhoršil vztahy mezi Anglií a katolickými mocnostmi, zejména Španělskem, a vedl k perzekuci katolíků v Anglii.
- Leden–únor – V Rusku proběhl Novgorodský masakr. Car Ivan Hrozný a jeho tajná policie, Opričníci, brutálně vyplenili město Novgorod pod záminkou zrady. Během několika týdnů byly povražděny tisíce obyvatel, což zlomilo politickou i ekonomickou moc tohoto kdysi významného centra.
- 8. srpna – Ve Francii byl podepsán Mír ze Saint-Germain-en-Laye, který ukončil třetí z francouzských náboženských válek. Hugenotům (francouzským protestantům) byla zaručena svoboda vyznání a čtyři bezpečnostní pevnosti (La Rochelle, Cognac, Montauban a La Charité-sur-Loire). Mír byl však jen dočasný a napětí vedlo o dva roky později k Bartolomějské noci.
- Červenec – Osmanská říše pod vedením sultána Selima II. vyhlásila válku Benátské republice a zahájila invazi na Kypr, který byl v té době benátskou kolonií. Tím začala čtvrtá osmansko-benátská válka. Osmanští vojáci se vylodili na Kypru a oblehli hlavní město Nikósii.
- 9. září – Po 40denním obléhání dobyla osmanská armáda Nikósii. Město bylo vypleněno a tisíce jeho obyvatel byly zmasakrovány nebo prodány do otroctví. Pád Nikósie byl velkou ranou pro Benátky a křesťanský svět.
- Ve Španělsku pokračuje Povstání v Alpujarrasu (1568–1571), vzpoura Morisků (potomků muslimů nuceně konvertovaných ke křesťanství) proti útlaku ze strany španělské koruny.
- V Nizozemí pokračuje Osmdesátiletá válka za nezávislost na Španělsku. Tvrdá vláda vévody z Alby vyvolává stále větší odpor.
- 1. listopadu – Záplava na Všech svatých postihla pobřeží Nizozemí a Německa. Protržení hrází způsobilo smrt více než 20 000 lidí a rozsáhlé materiální škody.
Asie
- 9. srpna – V Japonsku se odehrála Bitva u Anegawy. Spojené síly klanů Ody Nobunagy a Tokugawy Iejasua drtivě porazily alianci klanů Azai a Asakura. Toto vítězství bylo klíčovým krokem v Nobunagově snaze o sjednocení Japonska.
- V Číně za vlády dynastie Ming byl uzavřen mír s mongolským vůdcem Altan chánem. Tím skončilo dlouhé období pohraničních střetů a byla obnovena obchodní výměna.
- V Mughalské říši v Indii pokračuje císař Akbar Veliký v rozšiřování své říše a v politice náboženské tolerance.
Amerika
- Španělští konkvistadoři pokračují v kolonizaci Nového světa. V Chile stále probíhá Araucká válka mezi Španěly a domorodým kmenem Mapučů.
- Španělská inkvizice zřizuje své tribunály v Mexiku a v Limě.
📖 Věda, kultura a umění
- 20. května – V Antverpách vydal vlámský kartograf Abraham Ortelius dílo Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa). Je považováno za první skutečný moderní atlas. Obsahovalo 70 map na 53 listech, systematicky uspořádaných a sepsaných do formy knihy.
- Italský renesanční architekt Andrea Palladio publikoval svůj vlivný traktát I quattro libri dell'architettura (Čtyři knihy o architektuře), který se na staletí stal základním zdrojem pro klasicistní architekturu v Evropě i Severní Americe.
- Papež Pius V. vydal Římský misál (Missale Romanum), který standardizoval liturgii mše svaté v latinském ritu katolické církve. Tato forma mše, známá jako Tridentská mše, zůstala v platnosti téměř beze změny až do Druhého vatikánského koncilu ve 20. století.
👶 Narození
- 13. dubna – Guy Fawkes, anglický voják a katolický spiklenec, člen Spiknutí střelného prachu († 1606)
- Hans Lippershey, německo-nizozemský brusič čoček, jeden z prvních vynálezců dalekohledu († 1619)
- John Smyth, anglický baptistický kazatel († 1612)
- Robert Fludd, anglický lékař, alchymista a mystik († 1637)
- Tommaso Campanella, italský filozof, teolog a básník († 1639)
💔 Úmrtí
- 25. března – Johann Walter, německý hudební skladatel a reformátor církevního zpěvu (* 1496)
- 28. března – František I. z Nevers, francouzský šlechtic a vojevůdce (* 1516)
- 1. října – Frans Floris, vlámský malíř (* 1519)
- 20. října – João de Barros, portugalský historik a spisovatel (* 1496)
- 27. listopadu – Jacopo Sansovino, italský sochař a architekt působící v Benátkách (* 1486)
- Philibert de l'Orme, francouzský renesanční architekt (* cca 1514)
- Gaspar de Lemos, portugalský mořeplavec a objevitel (* ?)
💡 Pro laiky
Představte si, že jste v roce 1570 a žijete v Anglii. Vaše královna Alžběta I. je protestantka, ale mnoho vašich sousedů jsou stále tajně katolíci. Najednou přijde zpráva z Říma, že papež, hlava katolické církve, královnu "vyhodil" z církve (to je ta exkomunikace). Navíc řekl, že už není vaší právoplatnou vládkyní a že ji nemusíte poslouchat.
Pro tehdejší lidi to bylo obrovské dilema. Máte být věrní své královně a zemi, nebo hlavě své církve? Papežova bula Regnans in Excelsis v podstatě dala "zelenou" komukoli, kdo by se chtěl Alžběty zbavit. Pro královnu to znamenalo, že se musela mít neustále na pozoru před spiknutími a atentáty, které by mohly podporovat katolické země jako Španělsko. Pro anglické katolíky to znamenalo začátek těžkých časů – stali se podezřelými ze zrady a byli často pronásledováni. Tato událost tak na dlouhá desetiletí otrávila vztahy v zemi a mezi Anglií a zbytkem katolické Evropy.