Ming
Obsah boxu
Dynastie Ming (čínsky: 明朝; pinyin: Míng Cháo), oficiálně Velká Ming (čínsky: 大明; pinyin: Dà Míng), byla vládnoucí císařská dynastie v Číně v letech 1368 až 1644. Byla poslední čínskou dynastií, které vládli etničtí Číňané. Následovala po pádu mongolské dynastie Jüan a předcházela dynastii Čching, kterou založili Mandžuové. Období její vlády je považováno za jedno z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících v čínské historii, s obrovským kulturním, technologickým a ekonomickým rozvojem.
Říše Ming měla obrovskou armádu čítající až milion vojáků a velkou námořní flotilu. Za vlády císaře Jung-le se uskutečnilo sedm velkých námořních expedic pod vedením admirála Čeng Chea, které dopluly až k břehům Arábie a Afriky. Během vlády dynastie Ming byla také postavena nebo výrazně zrekonstruována většina dnešní Velké čínské zdi. Populace říše se odhaduje na 160 až 200 milionů obyvatel.
📜 Historie
Historie dynastie Ming trvala 276 let a je plná období stability a prosperity, ale i vnitřních krizí a vnějších hrozeb, které nakonec vedly k jejímu pádu.
🏛️ Vznik a konsolidace moci
Ve druhé polovině 14. století začala slábnout moc mongolské dynastie Jüan. Časté hladomory, povodně a nespokojenost s cizí nadvládou vedly k sérii rolnických povstání. Jedno z nejvýznamnějších bylo Povstání rudých turbanů. Z tohoto chaosu povstal Ču Jüan-čang (Zhu Yuanzhang), muž z chudé rolnické rodiny, který se stal vůdcem jedné z povstaleckých armád.
V roce 1368 jeho vojska dobyla jüanskou metropoli Chanbalyk (dnešní Peking) a vyhnala Mongoly zpět do stepí. Ču Jüan-čang se prohlásil císařem, přijal jméno Chung-wu (Hongwu, "Nesmírně válčící") a založil novou dynastii Ming ("Zářící"). Jako hlavní město si zvolil Nanking ("Jižní hlavní město").
Vláda císaře Chung-wu byla charakteristická snahou o obnovu čínských tradic a centralizaci moci. Zrušil úřad kancléře, aby se moc soustředila výhradně v rukou císaře, a zavedl tvrdé zákony proti korupci. Založil také obávanou tajnou policii Ťin-i-wej (Jinyiwei, "Stráž v brokátových uniformách"), která měla dohlížet na úředníky i obyčejné lidi.
👑 Zlatý věk za císaře Jung-le
Po smrti Chung-wua nastoupil na trůn jeho vnuk Ťien-wen, ale jeho vláda byla krátká. Jeho strýc, Ču Ti (Zhu Di), kníže z Jen, zahájil občanskou válku a v roce 1402 dobyl Nanking a sám se ujal vlády pod jménem Jung-le (Yongle, "Věčné štěstí").
Vláda císaře Jung-le je považována za vrchol moci dynastie Ming. V roce 1421 přesunul hlavní město z Nankingu do Pekingu, kde nechal vybudovat monumentální císařský palác, dnes známý jako Zakázané město, a také Chrám nebes.
Nejznámějším počinem jeho vlády bylo vyslání sedmi velkých námořních expedic v letech 1405–1433 pod velením eunucha admirála Čeng Chea. Tyto "flotily pokladů" se skládaly z obrovských lodí, které byly mnohonásobně větší než evropské karavely té doby. Expedice navázaly diplomatické a obchodní styky se státy v Jihovýchodní Asii, Indii, na Arabském poloostrově a na východním pobřeží Afriky.
📉 Střední období a krize
Po smrti císaře Jung-le začala moc dynastie postupně slábnout. Jeho nástupci ukončili nákladné námořní expedice a Čína se opět uzavřela do izolace. V roce 1449 utrpěla říše drtivou porážku v bitvě u Tchu-mu, kde mongolští Ojrati zajali císaře Čeng-tchunga. Tato událost, známá jako Tchumuská krize, otřásla stabilitou říše.
V 16. století rostl vliv eunuchů u císařského dvora, kteří často zneužívali své moci a hromadili obrovské majetky. Zároveň pobřeží sužovaly nájezdy pirátů, známých jako wokou, kteří byli směsicí Japonců, Číňanů a Portugalců.
🥀 Pozdní Ming a úpadek
Na přelomu 16. a 17. století se problémy dále prohlubovaly. Vláda císaře Wan-li, která trvala 48 let, byla zpočátku úspěšná, ale v posledních dvaceti letech se císař zcela stáhl z vládnutí a odmítal se setkávat s ministry. To vedlo k paralýze státní správy a nárůstu korupce.
Na severovýchodní hranici sílil nový nepřítel – Mandžuové. Jejich vůdce Nurhači sjednotil kmeny a začal útočit na mingské území. Zároveň říši zasáhla série přírodních katastrof, neúroda a hladomory, které vyvolaly rozsáhlá rolnická povstání. Dvě největší vedli Li C'-čcheng a Čang Sien-čung.
💥 Pád dynastie
V dubnu 1644 povstalecká armáda Li C'-čchenga dobyla Peking. Poslední mingský císař, Čchung-čen, spáchal sebevraždu oběšením v císařských zahradách, aby nepadl do rukou povstalců.
Mingský generál Wu San-kuej, který střežil průsmyk Šan-chaj-kuan na Velké čínské zdi, se ocitl v zoufalé situaci. Uzavřel spojenectví s Mandžuy a otevřel jim brány zdi, aby mu pomohli porazit povstalce. Spojené mandžusko-čínské síly porazily Li C'-čchenga a obsadily Peking. Mandžuové však využili situace, odmítli odejít a založili novou dynastii Čching.
Příbuzní mingského císařského rodu ještě několik desetiletí udržovali loajalistické režimy v jižní Číně, známé jako Jižní Ming, ale do roku 1683 byly všechny postupně poraženy.
🏛️ Vláda a administrativa
Mingská vláda byla vysoce centralizovaná a byrokratická, založená na konfuciánských principech.
- Císař: Stál na vrcholu moci jako absolutní vládce, "Syn nebes". Císař Chung-wu zrušil úřad kancléře, aby žádný ministr nemohl ohrozit jeho autoritu.
- Velký sekretariát (Nej-ke): Po zrušení kancléřství se stal hlavním poradním orgánem císaře. Jeho členové, velcí sekretáři, byli vybíráni z Akademie Chan-lin.
- Šest ministerstev: Tvořila jádro centrální vlády. Byla to ministerstva personálu, daní, obřadů, války, spravedlnosti a veřejných prací.
- Cenzorát: Nezávislý kontrolní orgán, který měl za úkol dohlížet na činnost úředníků na všech úrovních, odhalovat korupci a nekompetentnost.
- Úřednické zkoušky: Systém pro výběr státních úředníků byl založen na sérii náročných zkoušek z konfuciánských klasiků. Teoreticky byl přístupný všem mužům, což umožňovalo sociální mobilitu, ale v praxi vyžadoval léta drahého studia.
🌍 Společnost a ekonomika
Období Ming bylo dobou významného populačního a ekonomického růstu.
- Zemědělství: Díky politické stabilitě a zavedení nových plodin z Ameriky, jako byly kukuřice, batáty a arašídy, se výrazně zvýšila produkce potravin. To umožnilo nárůst populace z přibližně 60 milionů na konci 14. století na téměř 200 milionů na konci dynastie.
- Řemesla a průmysl: Čína byla světovým lídrem ve výrobě porcelánu (zejména modrobílého), hedvábí a bavlněných textilií. Rozvíjela se těžba, metalurgie a tisk.
- Obchod a měna: Vnitřní i zahraniční obchod vzkvétal. Zpočátku se vláda snažila prosadit papírové peníze, ale kvůli vysoké inflaci se od nich upustilo. Hlavním platidlem se stalo stříbro, které do Číny proudilo ve velkém množství z Japonska a přes Filipíny z amerických kolonií Španělska.
🎨 Kultura a věda
Kultura dynastie Ming navazovala na tradice předchozích dynastií, ale zároveň přinesla mnoho inovací.
- Literatura: Velký rozmach zažila literatura psaná v hovorovém jazyce. V tomto období byly sepsány nebo zpopularizovány čtyři klasické čínské romány: Příběhy od jezerního břehu, Příběhy tří říší, Putování na západ a Sen v červeném domě (ačkoliv ten byl dokončen až za dynastie Čching).
- Umění: Mingský porcelán, zejména modrobílý z císařských pecí v Ťing-te-čenu, je dodnes vysoce ceněn. V malířství dominovaly krajinomalby a portréty, rozvíjely se různé umělecké školy, například škola Wu.
- Filozofie: Dominantním myšlenkovým proudem byl neokonfucianismus, zejména škola Wang Jang-minga, která zdůrazňovala jednotu poznání a jednání.
- Věda a technologie: Ačkoliv Čína v tomto období zaostávala za Evropou v některých vědeckých oblastech, stále docházelo k pokroku. Byly sestaveny rozsáhlé encyklopedie, jako například Encyklopedie Jung-le nebo Tchien-kung kchaj-wu, detailní přehled tehdejších technologií. Lékař Li Š'-čen sepsal monumentální lékopis Pen-cchao kang-mu.
🧱 Velká čínská zeď
Ačkoliv Velká čínská zeď existovala v různých podobách již po staletí, její podoba, jak ji známe dnes, je převážně dílem dynastie Ming. Po vyhnání Mongolů a zejména po Tchumuské krizi se mingská vláda rozhodla pro masivní opevňovací práce na severní hranici.
Většina kamenných a cihlových úseků zdi, včetně slavných částí u Pekingu jako Pa-ta-ling nebo Mu-tchien-jü, byla postavena právě v tomto období. Zeď byla doplněna systémem strážních věží, pevností a kasáren. Navzdory obrovskému úsilí a nákladům však zeď nakonec nedokázala zabránit invazi Mandžuů, kteří se do Číny dostali zradou jednoho z generálů.
💡 Pro laiky
- Co byla dynastie? Dynastie je rodina vládců, kde moc přechází z otce na syna (nebo jiného příbuzného). Dynastie Ming byla rodina, která vládla Číně téměř 300 let. Byla to poslední dynastie etnických Číňanů.
- Proč byli eunuchové tak mocní? Eunuchové byli kastrovaní muži, kteří sloužili v císařském paláci. Protože nemohli mít vlastní děti a založit dynastii, císaři jim často více důvěřovali než svým úředníkům. Někteří eunuchové získali obrovskou moc, kontrolovali tajnou policii, armádu a finance, což často vedlo ke korupci a úpadku.
- Proč stavěli Velkou čínskou zeď? Hlavním účelem zdi byla obrana proti nájezdům kočovných kmenů ze severu, především Mongolů a později Mandžuů. Měla zpomalit útočníky a umožnit armádě, aby se připravila na obranu.
- Proč Čína přestala s velkými námořními plavbami? Obrovské expedice admirála Čeng Chea byly extrémně drahé. Po smrti jejich hlavního zastánce, císaře Jung-le, získali u dvora převahu konzervativní konfuciánští úředníci. Ti považovali plavby za zbytečné plýtvání penězi a viděli větší hrozbu na severní pozemní hranici. Čína se tak na staletí uzavřela před světem.