Jindřich II. Francouzský

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - panovník Jindřich II. Francouzský (francouzsky Henri II) (* 31. března 1519, Zámek Saint-Germain-en-Laye – 10. července 1559, Paříž) byl francouzský král z dynastie Valois-Angoulême, který vládl od roku 1547 až do své tragické smrti v roce 1559. Jeho panování bylo poznamenáno pokračujícími válkami s Habsburky, významnými územními zisky, jako bylo dobytí Calais a Tří biskupství (Mety, Toul a Verdun), a zároveň tvrdým pronásledováním protestantů (hugenotů), které předznamenalo budoucí Francouzské náboženské války.

Byl druhým synem krále Františka I. a Klaudie Francouzské. Jeho manželkou byla Kateřina Medicejská, s níž zplodil tři budoucí francouzské krále. Jeho život a vládu silně ovlivňoval vztah s jeho milenkou Dianou de Poitiers. Zemřel na následky zranění, které utrpěl během rytířského turnaje.

👑 Život před nástupem na trůn

Jindřich se narodil jako druhý syn krále Františka I. Jeho dětství bylo dramaticky poznamenáno porážkou jeho otce v bitvě u Pavie v roce 1525. V rámci madridské smlouvy, která zajistila Františkovo propuštění, byli Jindřich a jeho starší bratr, dauphin František, posláni jako rukojmí na dvůr španělského krále a císaře Karla V.. V Španělsku strávili více než čtyři roky (1526–1530) v nehostinných podmínkách, což v Jindřichovi zanechalo trvalou zášť vůči Karlu V. a habsburské dynastii.

Po návratu do Francie se jeho postavení změnilo v roce 1536, kdy nečekaně zemřel jeho starší bratr František. Jindřich se tak ve věku 17 let stal následníkem trůnu, dauphinem.

💍 Sňatek s Kateřinou Medicejskou

V roce 1533, ještě předtím, než se stal dauphinem, byl čtrnáctiletý Jindřich oženěn se stejně starou Kateřinou Medicejskou, neteří papeže Klementa VII.. Sňatek byl politickým tahem jeho otce Františka I., který si od něj sliboval posílení francouzského vlivu v Itálii a podporu papeže proti císaři Karlu V. Manželství bylo zpočátku bezdětné, což vyvolávalo obavy o budoucnost dynastie. První dítě se páru narodilo až po deseti letech.

❤️ Vztah s Dianou de Poitiers

Ačkoliv byl ženatý s Kateřinou, celý Jindřichův dospělý život dominovala jeho milenka, Diana de Poitiers. Byla o dvacet let starší než on a znala ho od dětství. Stala se jeho rádkyní, důvěrnicí a měla obrovský vliv na jeho rozhodování, a to i po jeho nástupu na trůn. Jindřich ji zahrnoval dary, tituly (vévodkyně z Valentinois) a daroval jí například zámek Chenonceau. Její vliv byl tak silný, že zastínila i královnu Kateřinu.

🏛️ Vláda (1547–1559)

Jindřich II. nastoupil na trůn po smrti svého otce 31. března 1547. Jeho vláda plynule navázala na politiku Františka I., zejména v oblasti zahraniční politiky a soupeření s Habsburky. Na domácí scéně však zaujal mnohem tvrdší postoj vůči sílícímu protestantismu.

⚔️ Války s Habsburky

Jindřichovým hlavním cílem bylo oslabit habsburské obklíčení Francie. Pokračoval v italských válkách s novou energií.

• Zisk Tří biskupství: V roce 1552 uzavřel spojenectví s německými protestantskými knížaty proti císaři Karlu V. Během vojenské kampaně, známé jako „Německá cesta“ (Voyage d'Allemagne), obsadil strategicky důležitá města v Lotrinsku – Mety, Toul a Verdun. Tato města, známá jako Tři biskupství, se stala součástí Francie. Císař Karel V. se je pokusil neúspěšně dobýt zpět během obléhání Met v letech 1552–1553.

• Válka proti Filipu II. a Anglii: Po abdikaci Karla V. pokračoval Jindřich ve válce proti jeho synovi, španělskému králi Filipu II.. V roce 1557 utrpěla francouzská armáda drtivou porážku v bitvě u Saint-Quentinu.

• Dobytí Calais: Navzdory porážce u Saint-Quentinu dosáhl Jindřich II. v lednu 1558 obrovského symbolického vítězství. Jeho vojska pod vedením vévody Františka de Guise dobyla přístavní město Calais, které bylo v držení Angličanů od roku 1347, tedy více než 200 let. Ztráta Calais byla pro Anglii potupou a pro Francii velkým triumfem.

🕊️ Mír z Cateau-Cambrésis

Dlouhé a vyčerpávající italské války byly definitivně ukončeny v roce 1559 podpisem míru z Cateau-Cambrésis. Francie se musela vzdát svých nároků na území v Itálii (zejména na Milánsko a Neapolsko), které tak definitivně připadly španělským Habsburkům. Francie si však udržela Calais a Tři biskupství. Mír byl zpečetěn dvěma dynastickými sňatky: Jindřichova dcera Alžběta z Valois si vzala španělského krále Filipa II. a jeho sestra Markéta se provdala za vévodu Savojského.

✝️ Náboženská politika

Jindřich II. byl na rozdíl od svého otce, který k protestantům zaujímal zpočátku smířlivější postoj, zapřisáhlým katolíkem. Vnímal kalvinismus jako hrozbu pro jednotu a stabilitu království. Během jeho vlády se pronásledování hugenotů výrazně zintenzivnilo.

V roce 1547, krátce po svém nástupu na trůn, zřídil u pařížského parlamentu zvláštní soudní dvůr pro souzení kacířů, který si pro svou krutost vysloužil přezdívku „Ohnivá komora“ (Chambre Ardente). V roce 1551 vydal Edikt z Châteaubriantu, který zpřísnil tresty za kacířství a omezil práva protestantů. Tato represivní politika vytvořila v zemi hluboké napětí, které po jeho smrti eskalovalo v krvavé náboženské války.

💔 Smrt v turnaji

Dne 30. června 1559 se v Paříži konal rytířský turnaj na oslavu míru z Cateau-Cambrésis a svateb jeho dcery a sestry. Čtyřicetiletý král, nadšený účastník turnajů, se v klání utkal s hrabětem Gabrielem de Montgomery, kapitánem své skotské gardy.

Během jednoho ze soubojů se Montgomeryho dřevěc zlomil o králův štít. Úlomek dřeva pronikl hledím Jindřichovy přilby a vnikl mu do oka a mozku. Král utrpěl strašlivé zranění, ale nezemřel okamžitě. Byl převezen do Hôtel des Tournelles, kde o jeho život bojovali nejlepší lékaři té doby, včetně slavného chirurga Ambroise Parého. Přes veškerou snahu král po deseti dnech agónie 10. července 1559 zemřel. Jeho poslední slova údajně patřila Dianě de Poitiers.

Jeho smrt byla často spojována s proroctvím, které údajně napsal Nostradamus: „Mladý lev překoná starého na bitevním poli v jediném souboji; v zlaté kleci mu vypíchne oči, dvě rány v jedné, pak zemře krutou smrtí.“

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo

S manželkou Kateřinou Medicejskou (1519–1589) měl deset dětí:

• František II. Francouzský (1544–1560), francouzský král ∞ Marie Stuartovna, skotská královna
• Alžběta z Valois (1545–1568) ∞ Filip II. Španělský, španělský král
• Klaudie Francouzská (1547–1575) ∞ Karel III. Lotrinský, vévoda lotrinský
• Ludvík (1549–1550), vévoda Orleánský
• Karel IX. Francouzský (1550–1574), francouzský král ∞ Alžběta Habsburská
• Jindřich III. Francouzský (1551–1589), polský král a později francouzský král ∞ Luisa Lotrinská
• Markéta z Valois (1553–1615) ∞ Jindřich III. Navarrský, budoucí francouzský král Jindřich IV.
• František z Anjou (1555–1584), vévoda z Alençonu a Anjou
• Viktorie (1556–1556) a Johana (1556–1556), dvojčata, zemřela krátce po narození

Jindřich II. měl také několik nemanželských dětí, z nichž nejznámější byla Diana Francouzská (1538–1619), jejíž matkou byla Filippa Duci.

🏛️ Odkaz a hodnocení

Vláda Jindřicha II. představuje důležité období francouzských dějin. Na jedné straně byl úspěšným panovníkem, který dokázal rozšířit území Francie o strategicky cenné oblasti a definitivně vyhnat Angličany z francouzské půdy. Pokračoval v centralizaci moci a posilování královského dvora jako centra kultury a politiky, v čemž navázal na svého otce.

Na druhé straně jeho nesmiřitelná náboženská politika zasela sémě budoucího konfliktu. Intenzivní pronásledování hugenotů vytvořilo hlubokou propast ve francouzské společnosti, která se po jeho nečekané smrti naplno projevila v desetiletích brutálních občanských válek. Jeho náhlá smrt zanechala na trůně jeho nezletilé a slabé syny, což vedlo k politické nestabilitě a vzestupu mocných šlechtických frakcí (především Guisů a Bourbonů), které bojovaly o vliv nad korunou.

🧐 Pro laiky

• Hugenoti: Tak se říkalo francouzským protestantům v 16. a 17. století. Byli to následovníci učení Jana Kalvína. Král Jindřich II. je považoval za kacíře a nebezpečí pro jednotu svého katolického království, a proto je tvrdě pronásledoval.
• Italské války: Jednalo se o dlouhou sérii válek (1494–1559), ve kterých se Francie a Habsburkové (vládnoucí ve Španělsku a Svaté říši římské) přetahovali o moc a kontrolu nad bohatou Itálií. Jindřich II. bojoval v poslední fázi těchto válek.
• Dauphin: Oficiální titul pro nejstaršího syna francouzského krále a následníka trůnu. Je to obdoba titulu "princ z Walesu" ve Spojeném království. Jindřich se stal dauphinem po smrti svého staršího bratra.
• Turnaj: Ve středověku a renesanci se jednalo o oblíbenou společenskou událost, kde rytíři v brnění předváděli své bojové dovednosti v simulovaných soubojích, nejčastěji s dřevci na koních. Ačkoliv se používaly tupé zbraně, nehody nebyly vzácné, jak ukazuje osud Jindřicha II.

Šablona:Aktualizováno