Přeskočit na obsah

Minaret

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox budova

Minaret (z arabského منارة, manāra, což znamená maják) je věžovitá stavba, která je charakteristickým architektonickým prvkem mešit v islámské kultuře. Jeho primární funkcí je poskytnout vyvýšené místo, odkud muezzin svolává věřící k pěti denním modlitbám, známým jako salát. Kromě své praktické funkce je minaret také významným vizuálním symbolem islámu, který označuje přítomnost muslimské komunity a slouží jako orientační bod v krajině.

Architektura minaretů se v průběhu staletí a napříč různými regiony islámského světa výrazně lišila, což vedlo ke vzniku mnoha odlišných stylů, od masivních čtvercových věží v severní Africe až po štíhlé, tužkovité minarety Osmanské říše.

📜 Historie a vývoj

První mešity v 7. století, jako například Prorokova mešita v Medíně, ještě minarety neměly. Svolávání k modlitbě (adhán) probíhalo z vyvýšeného místa, často ze střechy nejbližšího domu. Koncept specializované věže se začal objevovat až s expanzí islámu a kontaktem s jinými kulturami.

🏛️ Rané formy a inspirace

První minarety se objevily na konci 7. a na začátku 8. století za vlády Umajjovců. Jejich podoba byla pravděpodobně inspirována již existujícími stavbami, jako byly zvonice (kampanily) křesťanských kostelů v Sýrii nebo strážní věže římských pevností. Jedním z nejstarších dochovaných příkladů je Velká mešita v Damašku, postavená na počátku 8. století, která integrovala existující rohové věže římského chrámu jako minarety.

V severní Africe a muslimském Španělsku se prosadil typ minaretu se čtvercovou základnou. Ikonickým příkladem je minaret Velká mešita v Kairouanu v Tunisku (z 9. století) nebo Giralda v Seville, původně minaret Velké mešity, dnes zvonice katedrály.

🌀 Abbásovský vliv a Seldžukové

Za vlády Abbásovců vznikl jeden z nejunikátnějších minaretů v historii – spirálový minaret Malwíja u Velké mešity v Samaře v Iráku z 9. století. Jeho masivní kuželovitá struktura se spirálovou rampou je inspirována pravděpodobně mezopotámskými zigguraty.

S příchodem Seldžuků v 11. století se začaly v Íránu a Střední Asii objevovat válcové minarety, často zdobené složitými cihlovými vzory. Tyto věže stály buď samostatně, nebo byly připojeny k mešitě.

✏️ Osmanský "tužkový" styl

Nejznámější podobu minaretu přinesla Osmanská říše. Osmanští architekti, zejména slavný Mimar Sinan, zdokonalili design a vytvořili velmi štíhlý, válcový nebo polygonální minaret s jedním či více balkony (šerefe) a kuželovitou špičkou. Tento "tužkový" styl se stal dominantním v Turecku, na Balkáně a v dalších oblastech pod osmanským vlivem. Počet minaretů u jedné mešity také nabyl na významu – sultánské mešity jich mohly mít až šest, jako například Modrá mešita v Istanbulu.

🌏 Mughalská a perská elegance

V Persii a mughalské Indii se minarety staly součástí monumentálních vstupních bran nebo stály v rozích nádvoří. Často byly bohatě zdobeny barevnými dlaždicemi (v Persii) nebo vykládány mramorem a červeným pískovcem (v Indii). Příkladem jsou minarety u hrobky Tádž Mahal nebo Qutb Minar v Dillí, který je nejvyšší cihlovou věží na světě.

⚙️ Funkce a symbolika

I když je hlavní funkcí minaretu svolávání k modlitbě, má i hlubší význam.

  • Svolávání k modlitbě (Adhán): Tradičně muezzin vystoupal po schodišti na balkon a pětkrát denně zpíval výzvu k modlitbě. V moderní době byla tato praxe z velké části nahrazena reproduktory instalovanými na balkonech, které přenášejí adhán zevnitř mešity.
  • Vizuální symbol: Minaret funguje jako vizuální deklarace přítomnosti islámu. Jeho vertikální osa směřující k nebi symbolizuje spojení mezi zemí a Bohem. Je to architektonický ekvivalent islámského vyznání víry (šaháda).
  • Orientace a komunitní centrum: V husté zástavbě historických měst sloužil minaret jako důležitý orientační bod. Mešita s minaretem byla a je centrem komunitního života.
  • Osvětlení: Během islámských svátků, zejména v měsíci Ramadán, jsou minarety často slavnostně osvětleny, což přispívá k sváteční atmosféře.

🏛️ Architektonické prvky a typy

Přestože existuje mnoho regionálních variant, většina minaretů sdílí několik základních prvků:

1. Základna: Pevný a často masivní základ, který nese váhu celé věže. Může být čtvercový, i když je zbytek věže kulatý. 2. Dřík: Hlavní tělo věže, které může být válcové, čtvercové, osmihranné nebo spirálovité. Uvnitř se obvykle nachází točité schodiště. 3. Balkon (Šerefe): Ochoz obepínající dřík, odkud muezzin svolával k modlitbě. Je často zdobený a může být krytý stříškou. Některé minarety mají více balkonů nad sebou. 4. Špička: Zastřešení minaretu, které má obvykle kuželovitý, cibulovitý nebo polygonální tvar. Je zakončena ozdobným prvkem, nejčastěji půlměsícem (alem).

Typologie podle tvaru

  • Čtyřhranný: Typický pro severní Afriku a bývalou muslimskou Španělsko. Působí robustně a pevně.
  • Válcový: Dominantní v Turecku, na Balkáně a v Egyptě. Působí elegantně a štíhle.
  • Spirálovitý: Vzácný typ, jehož nejznámějším příkladem je minaret v Samaře.
  • Polygonální: Víceboký dřík, často se vyskytující v osmanské a mamlúcké architektuře.

🌍 Slavné příklady a rekordy

  • Qutb Minar ( Dillí): Postaven ve 13. století, s výškou 72,5 metru je nejvyšším cihlovým minaretem na světě a je na seznamu UNESCO.
  • Minaret v Samaře (Malwíja) ( Sámarrá): Unikátní spirálovitý minaret z 9. století, vysoký 52 metrů.
  • Giralda ( Sevilla): Původně minaret z 12. století, dnes zvonice sevillské katedrály. Je skvělým příkladem almohadské architektury.
  • Minarety Modré mešity ( Istanbul): Šest štíhlých osmanských minaretů, které definují panorama Istanbulu.
  • Minaret Džám (): Odlehlý minaret z 12. století, vysoký 65 metrů, zapsaný na seznamu UNESCO.
  • Minaret v Lednici ( Lednice): Unikátní stavba v Lednicko-valtickém areálu, postavená na přelomu 18. a 19. století v maurském stylu. Nikdy nesloužila náboženským účelům, jedná se o romantickou stavbu (tzv. folly) a rozhlednu.
  • Nejvyšší minaret světa: Minaret mešity Djamaa el Djazaïr v Alžírsku (), dokončený v roce 2019, je vysoký 265 metrů.

🤔 Pro laiky

Představte si minaret jako zvonici u křesťanského kostela. Jeho hlavní úkol byl podobný: svolat lidi k náboženskému obřadu. Místo zvonů z něj ale speciální člověk, zvaný muezzin, pětikrát denně zpěvem svolával muslimy k modlitbě. Dnes už muezzin nemusí šlapat stovky schodů nahoru; jeho hlas je přenášen reproduktory umístěnými na věži. Minaret tak dnes slouží hlavně jako krásný a důležitý symbol islámu, podobně jako je kříž symbolem křesťanství. Díky minaretu každý hned pozná, že v blízkosti stojí mešita.


Šablona:Aktualizováno