Prorok

Rozbalit box

Obsah boxu

Prorok (z řeckého slova prophētēs, προφήτης, znamenajícího „ten, kdo mluví za (boha)“, „mluvčí“) je v náboženství osoba, která je považována za zprostředkovatele kontaktu s nadpřirozenými silami, nejčastěji s Bohem, a slouží jako jeho posel nebo mluvčí. Proroci předávají lidem boží poselství, zjevení, varování nebo předpovědi budoucích událostí. Ačkoliv je role proroka často spojována s věštěním budoucnosti, jeho primární funkcí v abrahámovských náboženstvích je spíše „mluvit za Boha“ – tedy tlumočit jeho vůli, kritizovat společenské a morální poklesky a vyzývat lidi k návratu k víře a spravedlnosti.

Postava proroka je ústřední pro judaismus, křesťanství a islám, ale podobné postavy lze nalézt i v mnoha jiných náboženských a duchovních tradicích po celém světě.

📜 Etymologie a definice

Řecký termín prophētēs (προφήτης) je složen z předpony pro- (před, za) a slovesa phēmí (mluvit). Doslova tedy znamená „ten, kdo mluví za někoho“ nebo „ten, kdo mluví předem“. Tento termín byl použit v Septuagintě (řeckém překladu hebrejské Bible) pro překlad hebrejského slova náví (נבִיא). Původ slova náví je nejasný, ale obecně se předpokládá, že souvisí s akkadským slovem nabû („volat“, „povolat“) a naznačuje, že prorok je „ten, kdo je povolán“ Bohem.

V teologickém smyslu se rozlišují dva hlavní aspekty prorocké služby:

• Forth-telling (mluvit za): Hlavní role proroka, která spočívá v předávání Božího poselství současné generaci. To často zahrnuje morální apely, kritiku nespravedlnosti, modloslužby a pokrytectví. Příkladem je kritika krále Davida prorokem Nátanem.
• Fore-telling (před-povídání): Druhotná, i když velmi známá role, která zahrnuje předpovídání budoucích událostí. Tyto předpovědi často sloužily jako potvrzení prorokova poslání nebo jako varování před důsledky lidského jednání.

🌍 Proroci v různých náboženstvích

Koncept proroka se liší v závislosti na náboženském kontextu, ale základní myšlenka božského posla zůstává podobná.

✡️ Judaismus

V judaismu je prorok (náví) ústřední postavou. Hebrejská bible, Tanach, má celou sekci nazvanou Nevi'im (Proroci). Judaismus tradičně považuje Mojžíše (Moše Rabbenu, „Mojžíš, náš učitel“) za největšího proroka, protože jako jediný mluvil s Bohem „tváří v tvář“.

Proroci v judaismu se dělí na:

• Raní proroci: Postavy z historických knih jako Samuel, Nátan, Elijáš a Elíša.
• Pozdní proroci: Autoři prorockých knih, kteří se dále dělí na:
  • Velcí proroci: Izajáš, Jeremjáš a Ezechiel.
  • Dvanáct malých proroků: Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdijáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš a Malachiáš.

Židovská tradice učí, že éra klasického proroctví skončila s prorokem Malachiášem kolem roku 420 př. n. l. po zničení Prvního chrámu a návratu z babylonského zajetí.

✝️ Křesťanství

Křesťanství plně přejímá židovskou tradici proroků Starého zákona a považuje je za ty, kdo předpovídali příchod Mesiáše, kterým je podle křesťanů Ježíš Kristus.

• Jan Křtitel je považován za posledního a největšího proroka Starého zákona a zároveň za předchůdce Ježíše.
• Ježíš Kristus je v křesťanství chápán nejen jako prorok, ale jako vtělený Boží Syn, který je víc než prorok. On sám je zjevením Boha.
• Dar proroctví v rané církvi: Nový zákon, zejména Skutky apoštolů a listy apoštola Pavla, hovoří o proroctví jako o jednom z darů Ducha Svatého, který sloužil k budování církevní komunity.

Některé křesťanské denominace, zejména v rámci pentekostálního a charismatického hnutí, věří, že dar proroctví je v církvi přítomen i dnes.

☪️ Islám

V islámu hrají proroci (arabsky nabí, plurál anbijá; nebo rasúl, posel) klíčovou roli. Korán zmiňuje mnoho proroků, z nichž většina je známá i z Bible. Islám učí, že Bůh (Alláh) posílal proroky ke každému národu, aby ho vedli na správnou cestu.

Klíčové postavy v islámském pojetí proroctví:

• Adam: Považován za prvního člověka i prvního proroka.
• Ibráhím (Abrahám): Klíčová postava, otec monoteismu.
• Músá (Mojžíš): Obdržel Tóru.
• Ísá (Ježíš Kristus): Považován za velkého proroka a Mesiáše, který přinesl Evangelium (Indžíl). Islám však odmítá jeho božství.
• Mohamed: Je považován za posledního a největšího proroka, „Pečeť proroků“ (Chátam an-Nabijjín). Přinesl konečné a úplné zjevení v podobě Koránu. Po něm již žádný další prorok nepřijde.

Všichni proroci jsou v islámu považováni za neomylné a bezhříšné (ma'súm) v předávání Božího poselství.

🏛️ Ostatní náboženství a hnutí

• Mormonismus: Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů věří v pokračující zjevení skrze proroky. Za prvního proroka této dispenzace považují Josepha Smitha. Současný prezident církve je rovněž považován za proroka, vidoucího a zjevovatele.
• Bahá'í víra: Učí o postupném zjevování Boha skrze „Projevy Boží“, což jsou postavy srovnatelné s proroky, jako byli Abrahám, Krišna, Mojžíš, Zarathuštra, Buddha, Ježíš, Mohamed a zakladatelé víry Báb a Bahá'u'lláh.
• Zoroastrismus: Centrální postavou je prorok Zarathuštra (v řečtině Zoroaster), který přinesl monoteistické učení o bohu Ahura Mazdovi.
• Starověké Řecko: Zde existovaly postavy zvané věštci a sibyly, jako například Pýthia v Delfách, které tlumočily vzkazy bohů. Jejich role se však více soustředila na předpovídání budoucnosti než na morální učení.

⚙️ Charakteristika a role proroka

Napříč různými tradicemi lze identifikovat několik společných rysů prorocké postavy a její role.

Boží povolání

Prorok se nestává prorokem z vlastní vůle, ale je povolán Bohem. Toto povolání je často dramatické a prorok se mu zpočátku může bránit, jako například Mojžíš u hořícího keře nebo Jeremjáš, který se vymlouval na své mládí.

Zprostředkovatel zjevení

Prorok přijímá božská poselství různými způsoby:

• Vize a sny
• Přímá řeč od Boha nebo jeho anděla
• Vnitřní vnuknutí

Tato poselství pak předává lidem, ať už ústně, nebo písemně.

Sociální a morální kritik

Jednou z nejdůležitějších rolí proroka, zejména v biblické tradici, je role sociálního kritika. Proroci jako Ámos nebo Izajáš ostře kritizovali sociální nespravedlnost, útlak chudých, korupci vládců a náboženské pokrytectví. Jejich poselství často znělo: rituály a oběti jsou bezcenné, pokud nejsou doprovázeny spravedlností a milosrdenstvím.

Znamení a zázraky

Někteří proroci, jako Elijáš nebo Elíša, prováděli zázraky a znamení, která měla potvrdit pravost jejich poslání a božskou moc, která za nimi stojí. Příkladem je Elijášova konfrontace s Baalovými proroky na hoře Karmel.

🤔 Rozlišení pravých a falešných proroků

Vzhledem k významu prorocké autority se v náboženských textech často řeší otázka, jak odlišit pravého proroka od falešného. Bible v knize Deuteronomium (18:21-22) nabízí pragmatické kritérium: pokud se předpověď proroka nenaplní, nemluvil jménem Hospodina. Dalšími kritérii jsou:

• Soulad s předchozím zjevením: Poselství nového proroka nesmí být v rozporu se základními principy již zjevené víry.
• Morální charakter: Život a jednání proroka by měly být v souladu s poselstvím, které hlásá.
• Ovoce jeho působení: Vede jeho učení lidi k Bohu a k dobru, nebo k sobectví a zlu?

👨‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Bůh je jako ředitel obrovské firmy a lidé jsou jeho zaměstnanci. Občas potřebuje ředitel sdělit všem něco důležitého – nová pravidla, varování před chybou nebo vizi do budoucna. Protože nemůže mluvit s každým zvlášť, vybere si jednoho člověka – mluvčího – a tomu vše řekne. Tím mluvčím je prorok.

Jeho úkol není jen předpovídat budoucnost jako nějaký věštec u křišťálové koule. Mnohem častěji je jeho role spíše jako interní auditor nebo morální kouč. Chodí mezi ostatními a říká: „Hej, tohle děláte špatně, ředitel si přeje, abyste byli k sobě spravedliví a poctiví. Pokud toho nenecháte, dopadne to špatně.“ Prorok je tedy především posel, učitel a morální autorita, která má lidem připomínat správnou cestu.

🎬 Proroci v kultuře

Postava proroka je silným archetypem, který rezonuje v literatuře, filmu i umění.

• Výtvarné umění: Proroci jsou častým námětem náboženského umění, například Michelangelovy sochy Mojžíše a Davida nebo jeho fresky proroků v Sixtinské kapli.
• Literatura: Postavy s prorockými rysy se objevují v mnoha dílech. Příkladem může být Paul Atreides v sérii Duna od Franka Herberta, který se stává mesiášskou a prorockou postavou.
• Film: Biblické eposy jako Desatero přikázání (1956) nebo Umučení Krista (2004) zobrazují životy a působení proroků.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 23.12.2025