Akkadština
Obsah boxu
Akkadština (akkadsky lišānum akkadītum) je vymřelý východosemitský jazyk, kterým se mluvilo ve starověké Mezopotámii, zejména mezi Asyřany a Babyloňany. Je to nejstarší doložený semitský jazyk. Pro svůj zápis používala klínové písmo, které bylo původně vyvinuto pro zápis jazykově zcela nepříbuzné sumerštiny. Název jazyka je odvozen od města Akkad, které bylo centrem Akkadské říše za vlády Sargona Akkadského ve 3. tisíciletí př. n. l.
Díky svému statusu jako jazyka mocných říší, jako byla Akkadská říše, Babylonie a Asýrie, se akkadština stala na více než dvě tisíciletí lingua franca celého starověkého Blízkého východu. V akkadštině byly sepsány klíčové literární, právní a vědecké texty své doby, včetně slavného Eposu o Gilgamešovi nebo Chammurapiho zákoníku.
📜 Historie a vývoj
Historie akkadštiny se dělí do několika hlavních období, která odrážejí politické a kulturní změny v Mezopotámii. Během své dlouhé existence byla silně ovlivněna sumerštinou, od které převzala nejen písmo, ale i řadu slov a gramatických konstrukcí.
🏛️ Stará akkadština (cca 2500–1950 př. n. l.)
Nejstarší fáze jazyka, používaná v období Akkadské říše. Z tohoto období pocházejí nejstarší dochované texty psané semitským jazykem. Zakladatel říše, Sargon Akkadský, ustanovil akkadštinu jako oficiální jazyk své administrativy. V této době jazyk koexistoval se sumerštinou, která postupně ustupovala z pozice mluveného jazyka, ale zachovala si status jazyka náboženského a vědeckého. Tento bilingvismus vedl k hlubokému vzájemnému ovlivnění obou jazyků.
📖 Střední období (cca 1950–1000 př. n. l.)
Po pádu třetí dynastie z Uru se akkadština rozštěpila na dva hlavní dialekty, které odpovídaly dvěma hlavním politickým centrům v Mezopotámii:
- Babylonština: Mluvená a psaná v jižní Mezopotámii, v Babylonii. Dělí se dále na starobabylonštinu (doba Chammurapiho), středobabylonštinu a novobabylonštinu. Starobabylonština je považována za klasickou formu jazyka a je v ní sepsán Chammurapiho zákoník.
- Asyrština: Používaná v severní Mezopotámii, v Asýrii. Podobně se dělí na staroasyrštinu, středoasyrštinu a novoasyrštinu. Asyrština si zachovala některé archaičtější rysy než babylonština.
Během tohoto období se akkadština (především babylonský dialekt) stala mezinárodním jazykem diplomacie. Dokladem jsou například dopisy z Amarny, diplomatická korespondence nalezená v Egyptě, která byla psána akkadsky, přestože byla určena pro faraony.
쇠 Novoakkadské období (cca 1000–600 př. n. l.)
V tomto období, které odpovídá existenci Novoasyrské a Novobabylonské říše, začala akkadština čelit silné konkurenci aramejštiny. Aramejština, která používala jednodušší abecední písmo, se postupně stávala dominantním mluveným jazykem v regionu. Akkadština byla stále jazykem královského dvora, administrativy a literatury, ale v běžné mluvě byla na ústupu.
⏳ Pozdní období a zánik (po 600 př. n. l.)
Po pádu Ninive (612 př. n. l.) a Babylónu (539 př. n. l.) a nástupu Perské říše ztratila akkadština své politické zázemí. Její používání se omezilo na kněžské a astronomické kruhy v Babylonii. Poslední známé texty psané klínovým písmem v akkadštině pocházejí z 1. století n. l. Poté jazyk definitivně vymřel a znalost klínového písma byla na téměř dvě tisíciletí zapomenuta.
🌍 Geografické rozšíření
Primární oblastí rozšíření akkadštiny byla Mezopotámie, tedy území dnešního Iráku. V dobách své největší slávy však její vliv sahal daleko za tyto hranice. Jako lingua franca se používala v diplomatické a obchodní korespondenci po celém Blízkém východě, včetně:
- Sýrie (např. v Eble a Ugaritu)
- Anatolie (mezi Chetity)
- Levanta (Kanaán)
- Starověký Egypt (jak dokládají dopisy z Amarny)
- Persie (Elam)
Tento široký dosah z ní činí jeden z nejvýznamnějších jazyků starověku.
✍️ Písmo
Akkadština se zapisovala klínovým písmem na hliněné tabulky pomocí rákosového pisátka (stylu). Toto písmo bylo převzato od Sumerů a adaptováno pro potřeby semitského jazyka, což nebylo bez problémů. Klínové písmo je smíšené, logosylabické, což znamená, že jeho znaky mohou představovat:
- Logogramy: Celá slova (původně sumerská, čtená akkadsky, např. znak pro "bůh" DINGIR se četl akkadsky ilum).
- Sylabogramy: Jednotlivé slabiky (např. ba, bi, bu, ab, ib, ub).
- Determinativy: Znaky, které se nečetly, ale upřesňovaly kategorii následujícího slova (např. znak pro dřevo před názvem dřevěného předmětu).
Složitost systému, kde jeden znak mohl mít více fonetických i logografických hodnot (polyfonie a homofonie), činila čtení a psaní náročnou dovedností vyhrazenou pro specializované písaře.
⚙️ Gramatika a fonologie
Jako typický semitský jazyk je akkadština založena na systému souhláskových kořenů.
🗣️ Fonologie
Akkadština měla soubor souhlásek typický pro semitské jazyky, včetně emfatických (např. ṣ, ṭ, q) a hrdelních zvuků. Vokalický systém byl jednoduchý, obsahoval tři základní samohlásky: a, i, u, které mohly být krátké nebo dlouhé (ā, ī, ū). Dlouhé samohlásky ovlivňovaly přízvuk a gramatické tvary.
📖 Morfologie
Základem morfologie je trojsouhláskový kořen (radikál), který nese základní sémantický význam. Například kořen P-R-S znamená "rozhodnout". Změnou samohlásek a přidáním prefixů a sufixů se tvoří různá slova:
- parāsum (rozhodnout) - infinitiv
- iprus (on rozhodl) - préteritum
- purussûm (rozhodnutí) - podstatné jméno
Podstatná jména měla dva rody (mužský a ženský), tři čísla (jednotné, dvojné a množné) a tři pády (nominativ, genitiv, akuzativ). Charakteristickým rysem byla existence tří stavů (status):
- status rectus: Základní tvar (např. šarrum - král).
- status constructus: Tvar používaný ve vazbě s genitivem (např. šar mīšarim - král spravedlnosti).
- status absolutus: Používaný pro predikát nebo v seznamech (např. šar - je král).
Slovesný systém byl komplexní a vyjadřoval vid a čas.
🖋️ Syntax
Na rozdíl od většiny ostatních semitských jazyků (které preferují slovosled VSO - sloveso-podmět-předmět), měla akkadština slovosled SOV (podmět-předmět-sloveso). Například věta "král postavil palác" by zněla šarrum ēkallam īpuš (doslova "král palác postavil"). Tento neobvyklý slovosled je téměř jistě výsledkem silného vlivu sumerštiny, která měla také slovosled SOV.
📚 Literatura a význam
Akkadština je jazykem jedné z nejstarších a nejbohatších literatur světa. Mezi nejdůležitější dochovaná díla patří:
- Epos o Gilgamešovi: Nejslavnější dílo mezopotámské literatury, epická báseň o hledání nesmrtelnosti.
- Enúma eliš: Mýtus o stvoření světa, který oslavuje boha Marduka.
- Atrahasis: Mýtus o stvoření člověka a potopě světa.
- Chammurapiho zákoník: Jedna z nejstarších a nejkomplexnějších sbírek zákonů na světě.
- Královské nápisy: Anály asyrských a babylonských králů popisující jejich vojenská tažení a stavební činnost.
- Vědecké texty: Tisíce tabulek se záznamy z oblasti astronomie, matematiky a lékařství.
Studium akkadštiny je klíčové pro pochopení historie, kultury, náboženství a vědy celého starověkého Blízkého východu.
🔬 Rozluštění a studium
Znalost čtení klínového písma a akkadštiny vymizela v prvních stoletích našeho letopočtu. K jejímu znovuobjevení došlo až v 19. století. Klíčovou roli v rozluštění hrál vícejazyčný Behistunský nápis perského krále Dáreia I., který obsahoval texty ve staré perštině, elamštině a akkadštině. Průkopníky v dešifrování byli badatelé jako Henry Rawlinson, Edward Hincks a Jules Oppert. Jejich práce otevřela bránu k poznání ztracených civilizací Mezopotámie. Dnes je akkadština předmětem studia na univerzitách po celém světě v rámci oborů asyriologie a starověkých studií.
💡 Pro laiky
- Co je to "mrtvý jazyk"?
Akkadština je "mrtvý jazyk", což znamená, že dnes již nemá žádné rodilé mluvčí. Nemluví se jím v běžném životě, ale vědci (asyriologové) se ho stále učí, aby mohli číst a rozumět starověkým textům. Je to jako latina nebo starořečtina – jazyky, které jsou klíčem k pochopení dávných civilizací.
- Co je to "klínové písmo"?
Představte si, že místo tužky a papíru máte jen hlínu a dřívko. Klínové písmo vzniklo tak, že se rákosovým pisátkem otiskovaly do měkké hlíny malé klínky. Kombinací těchto klínků vznikaly znaky, které mohly znamenat celé slovo (jako čínský znak) nebo jen slabiku (jako "ma", "te", "ka"). Psaní bylo složité a uměli ho jen profesionální písaři.
- Co znamená "semitský jazyk" a "trojsouhláskový kořen"?
Akkadština patří do stejné jazykové rodiny jako dnešní arabština, hebrejština nebo aramejština. Tyto jazyky mají společný rys: většinu slov tvoří od třípísmenného "kořene". Představte si kořen K-T-B, který nese myšlenku "psaní". Vložením různých samohlásek mezi tato písmena vzniknou různá slova: KaTaBa (on psal), KiTāB (kniha), KāTiB (písař). Akkadština fungovala na stejném principu.