Mamografie

Rozbalit box

Obsah boxu

Mamografie (někdy též mammografie) je neinvazivní zobrazovací metoda, která využívá nízkoenergetické rentgenové záření k zobrazení prsní tkáně. Jedná se o klíčový nástroj v radiologii pro včasnou detekci rakoviny prsu, často ještě předtím, než jsou příznaky hmatatelné nebo jinak patrné. Vyšetření se provádí na specializovaném přístroji zvaném mamograf a výsledný snímek se nazývá mamogram.

Mamografie se dělí na dva základní typy:

Screeningová mamografie – provádí se u bezpříznakových žen v určitém věkovém rozmezí za účelem vyhledávání časných stadií rakoviny.
Diagnostická mamografie – provádí se k došetření podezřelého nálezu, například hmatné bulky, změny na kůži prsu, výtoku z bradavky nebo nejasného nálezu ze screeningové mamografie.

Díky své schopnosti odhalit malé nádory a mikrokalcifikace (drobné usazeniny vápníku, které mohou být prvním příznakem nádoru) hraje mamografie zásadní roli ve snižování úmrtnosti na rakovinu prsu.

📜 Historie

Vývoj mamografie je úzce spjat s objevem rentgenových paprsků Wilhelmem Conradem Röntgenem v roce 1895. Již krátce po tomto objevu začaly první pokusy o zobrazení různých částí těla.

1913: Německý chirurg Albert Salomon provedl radiografické studie na více než 3000 amputovaných prsech (mastektomických vzorcích). Jako první popsal rozdíly mezi normální a nádorovou tkání na rentgenovém snímku a identifikoval šíření nádoru do lymfatických uzlin v podpaží. Jeho práce však na desítky let upadla v zapomnění.

30. a 40. léta 20. století: Průkopníci jako Stafford L. Warren v USA a Raul Leborgne v Uruguayi začali systematicky využívat rentgen k vyšetřování prsu u živých pacientek. Leborgne v roce 1949 zavedl klíčovou techniku komprese (stlačení) prsu, která výrazně zlepšila kvalitu obrazu tím, že rozprostřela tkáň a snížila potřebnou dávku záření.

60. léta 20. století: Francouzský lékař Charles Gros vyvinul první specializovaný mamografický přístroj, který používal molybdenovou anodu, což umožnilo generovat měkčí rentgenové záření, ideální pro zobrazení měkkých tkání prsu. V USA pak Robert Egan popularizoval techniku a prokázal její účinnost na velkém souboru pacientek.

90. léta 20. století a počátek 21. století: Dochází k přechodu od klasické filmové mamografie k digitální mamografii (Full-Field Digital Mammography, FFDM). Digitální technologie přinesla lepší kontrastní rozlišení, možnost elektronické archivace a sdílení snímků a úpravy obrazu pro lepší diagnostiku.

Po roce 2010: Do klinické praxe se masivně rozšířila tomosyntéza, známá jako 3D mamografie, která dále zpřesnila diagnostiku, zejména u žen s hustou prsní tkání.

⚙️ Princip a technologie

Základním principem mamografie je prosvícení prsní tkáně nízkoenergetickým rentgenovým zářením. Různé typy tkání (tuková, žlázová, vazivová, nádorová) pohlcují záření v různé míře. Tuková tkáň je pro záření propustnější a na výsledném snímku se jeví jako tmavá (šedá). Naopak vazivová, žlázová a nádorová tkáň jsou hustší, pohlcují více záření a zobrazují se jako světlé (bílé) oblasti.

Komprese prsu

Stlačení prsu mezi dvě desky mamografu je klíčovou a nezbytnou součástí vyšetření. Ačkoliv může být pro pacientku nepříjemné, má několik zásadních důvodů:

Snížení překrývání tkání: Rozprostře prsní tkáň do tenčí vrstvy, čímž se zabrání tomu, aby se normální struktury překrývaly a maskovaly případný nádor.
Zlepšení ostrosti obrazu: Znehybnění prsu brání pohybové neostrosti.
Snížení dávky záření: Tenčí vrstva tkáně vyžaduje k prosvícení nižší dávku ionizujícího záření.
Zvýšení kontrastu: Umožňuje lépe odlišit jednotlivé typy tkání.

Moderní technologie

Digitální mamografie (FFDM)

Na rozdíl od starší filmové metody, kde obraz vznikal na fotografickém filmu, u digitální mamografie dopadá záření na elektronický detektor. Ten převádí rentgenové paprsky na digitální signál, který je zpracován počítačem a zobrazen na monitoru s vysokým rozlišením. Výhody zahrnují:

Možnost digitální úpravy obrazu (zvětšení, změna jasu a kontrastu).
Snadná archivace a přenos dat (PACS).
Mírně nižší radiační zátěž u některých systémů.

Tomosyntéza (3D mamografie)

Tomosyntéza je pokročilá forma mamografie, která vytváří trojrozměrný obraz prsu. Během vyšetření se rentgenka pohybuje v oblouku nad stlačeným prsem a pořídí sérii snímků z různých úhlů. Počítač následně tyto snímky zrekonstruuje do tenkých vrstev (obvykle 1 mm silných). Lékař-radiolog si tak může prsní tkáň prohlížet "plátek po plátku", podobně jako při listování knihou. Tím se výrazně snižuje problém s překrýváním tkání, což vede k:

Zvýšení míry detekce invazivních karcinomů.
Snížení počtu falešně pozitivních nálezů a nutnosti doplňujících vyšetření (tzv. "recall rate").

🩺 Průběh vyšetření

Příprava

Před mamografickým vyšetřením není nutná žádná speciální dieta ani léková příprava. Doporučuje se však:

V den vyšetření nepoužívat v oblasti podpaží a prsou deodoranty, antiperspiranty, tělová mléka nebo pudry. Tyto přípravky mohou obsahovat látky (např. hliníkové soli), které by na mamogramu mohly vypadat jako podezřelé mikrokalcifikace.
Obléci si dvoudílné oblečení (např. sukni/kalhoty a halenku), aby bylo nutné svléknout pouze horní část těla.
Informovat radiologického asistenta o případných prsních implantátech, předchozích operacích prsu nebo o jakýchkoliv aktuálních potížích.
Vyšetření je ideální plánovat v první polovině menstruačního cyklu (po skončení menstruace), kdy jsou prsa méně citlivá.

Samotné vyšetření

Vyšetření provádí vyškolený radiologický asistent nebo asistentka. Pacientka stojí před mamografem. Asistentka postupně polohuje každý prs na snímkovací desku. Následně je prs shora stlačen kompresní deskou. Stlačení trvá jen několik sekund, během kterých je pořízen snímek. Celý proces se opakuje pro zhotovení snímků v různých projekcích. Standardně se pro každý prs zhotovují dvě projekce:

Kraniokaudální (CC): Snímek shora dolů.
Mediálně-laterální šikmá (MLO): Snímek šikmo z boku, který zachycuje co největší část prsní tkáně včetně výběžku do podpaží.

Celé vyšetření obvykle netrvá déle než 20 minut.

📊 Interpretace výsledků (BI-RADS)

Mamografické snímky hodnotí lékař se specializací v radiologii. K standardizaci popisu a klasifikaci nálezů se celosvětově používá systém BI-RADS (Breast Imaging-Reporting and Data System), vytvořený American College of Radiology. Tento systém zařazuje nález do jedné ze sedmi kategorií:

BI-RADS 0: Neúplné vyšetření. Nález je nejasný a vyžaduje doplňující zobrazení (např. další mamografické projekce, ultrazvuk).
BI-RADS 1: Negativní nález. Prsní tkáň je bez jakýchkoliv podezřelých změn.
BI-RADS 2: Benigní (nezhoubný) nález. Jsou přítomny jasně nezhoubné změny, jako jsou cysty, fibroadenomy nebo nezhoubné kalcifikace. Riziko zhoubného nádoru je prakticky nulové.
BI-RADS 3: Pravděpodobně benigní nález. Nález má s velmi vysokou pravděpodobností (nad 98 %) nezhoubný charakter, ale doporučuje se kontrolní vyšetření v kratším intervalu (obvykle za 6 měsíců).
BI-RADS 4: Podezřelý nález. Nález vyžaduje histologické ověření pomocí biopsie. Tato kategorie se dále dělí na 4A (nízké podezření), 4B (střední podezření) a 4C (vysoké podezření na zhoubnost).
BI-RADS 5: Vysoce podezřelý nález. Nález má s více než 95% pravděpodobností zhoubný charakter. Je indikována biopsie a další léčebné kroky.
BI-RADS 6: Známý, biopticky ověřený zhoubný nádor. Tato kategorie se používá například při sledování účinnosti léčby před operací.

✅ Výhody a ❌ Rizika

Výhody

Včasná detekce: Mamografie je nejúčinnější metodou pro odhalení rakoviny prsu v časném, dobře léčitelném stadiu.
Snížení mortality: Rozsáhlé studie prokázaly, že pravidelný mamografický screening snižuje úmrtnost na rakovinu prsu o 20–40 % u žen ve věku 40–74 let.
Detekce nehmatných lézí: Dokáže odhalit nádory, které jsou příliš malé na to, aby je žena nebo lékař nahmatali, a také prekancerózní stavy (např. DCIS).

Rizika a omezení

Radiační zátěž: Mamografie využívá ionizující záření. Dávka je však velmi nízká (přibližně 0,4 mSv na vyšetření), což odpovídá zhruba 7 týdnům přirozeného záření z okolního prostředí. Přínos včasné detekce mnohonásobně převyšuje teoretické riziko.
Falešně pozitivní výsledky: Někdy mamogram vypadá podezřele, ale další vyšetření (ultrazvuk, biopsie) rakovinu nepotvrdí. To může vést ke zbytečnému stresu a dalším, někdy invazivním, zákrokům.
Falešně negativní výsledky: V některých případech mamografie existující nádor neodhalí. To se stává častěji u mladších žen s hustou prsní žlázou, kde může nádor splynout s okolní tkání. Proto se mamografie často doplňuje ultrazvukovým vyšetřením.
Nadměrná diagnóza (overdiagnosis): Screening může odhalit velmi pomalu rostoucí nebo neprogredující nádory, které by pacientku za jejího života nikdy neohrozily. Léčba takových nádorů je pak považována za zbytečnou. Odhadnout, který nádor bude agresivní, je však stále obtížné.

🌍 Screeningové programy

V mnoha vyspělých zemích existují organizované programy mamografického screeningu, jejichž cílem je aktivně zvát ženy z cílové populace k pravidelnému vyšetření.

V Česku funguje program screeningu karcinomu prsu od roku 2002. V rámci tohoto programu mají všechny ženy od 45 do 69 let nárok na bezplatné screeningové mamografické vyšetření jednou za dva roky. Vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ženy mimo tuto věkovou skupinu si mohou vyšetření uhradit samy nebo jim může být doporučeno lékařem z diagnostických důvodů.

Doporučení ohledně věku zahájení a frekvence screeningu se v různých zemích mírně liší. Například některé organizace v USA, jako je American Cancer Society, doporučují možnost zahájení screeningu již od 40 let.

💡 Pro laiky

Co je to mamograf?

Představte si ho jako speciální rentgen určený výhradně pro vyšetření prsou. Používá mnohem nižší dávku záření než běžný rentgen a je navržen tak, aby co nejlépe zobrazil měkké tkáně, ze kterých se prs skládá.

Proč se prso musí tak silně stlačit?

Je to sice nejméně příjemná část vyšetření, ale je naprosto klíčová. Kdyby se prso nestlačilo, tkáň by se na snímku překrývala jako vrstvy v sendviči a lékař by nemusel vidět malý nádor skrytý za normální žlázou. Stlačení tkáň "rozprostře" do tenké vrstvy, aby bylo vše dobře vidět. Navíc to snižuje potřebnou dávku záření a zabraňuje rozmazání snímku.

Je záření z mamografu nebezpečné?

Dávka záření je velmi malá. Pro představu, odpovídá zhruba dávce, kterou člověk získá z přírodního pozadí (z kosmu, ze země) za několik týdnů, nebo dávce při dálkovém letu letadlem. Riziko plynoucí z tohoto záření je minimální a přínos včasného odhalení rakoviny ho mnohonásobně převyšuje.

Jaký je rozdíl mezi 2D a 3D mamografem?

Klasický (2D) mamograf udělá jeden snímek shora a jeden z boku. Všechny vrstvy prsu se promítnou do jednoho obrazu. 3D mamograf (tomosyntéza) udělá během pár sekund sérii snímků z různých úhlů a počítač z nich složí trojrozměrný model. Lékař si pak může prs prohlížet v tenkých "řezech", jako by listoval knihou. To mu pomáhá lépe odhalit skryté nádory, zejména v husté prsní tkáni.

Šablona:Aktualizováno