Zdravotní pojištění

Rozbalit box

Obsah boxu

Zdravotní pojištění je systém, který zajišťuje finanční krytí nákladů na zdravotní péči pro pojištěnce v případě nemoci, úrazu či pro preventivní prohlídky. Je základním pilířem zdravotnictví ve většině vyspělých států a funguje na principech solidarity a sdílení rizika. Cílem je zajistit dostupnou zdravotní péči pro všechny, bez ohledu na jejich aktuální finanční situaci či zdravotní stav.

📜 Historie a vývoj

Pojištění jako společenský institut je založeno na principu solidarity a vzájemnosti. Počátky soukromého pojištění sahají již do 14. století, kdy se objevily první zmínky o pojištění praktikovaném v námořní dopravě. Sociální pojištění se začalo rozvíjet s nástupem hospodářského liberalismu v 19. století, především za účelem ochrany dělnické profese.

V Rakousku-Uhersku platil v roce 1888 zákon č. 33, který představoval první formu zdravotního pojištění. Po vzniku Československa v roce 1918 se systém zdravotního pojištění začal rozvíjet samostatně. Klíčovým krokem bylo přijetí zákona č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, který zavedl povinné pojištění pro zaměstnance. Po druhé světové válce a během komunistického režimu v Československu byla role zdravotních pojišťoven centralizována a kontrolována státem, což vedlo k jednotnému systému řízené zdravotní péče.

Po roce 1989 došlo k zásadní reformě systému zdravotní péče, která zahrnovala transformaci zdravotních pojišťoven na samostatné subjekty s povinností zajišťovat financování zdravotní péče pro své pojištěnce. Tento model byl inspirován systémy používanými v západní Evropě a měl za cíl zvýšit efektivitu a kvalitu poskytovaných zdravotních služeb. V České republice byl systém veřejného zdravotního pojištění zaveden v roce 1993.

🌐 Principy a fungování

Zdravotní pojištění v České republice se opírá o tři základní principy: všeobecnost, povinnost a státní záruku garance.

• Všeobecnost znamená, že účastníky pojištění jsou všechny osoby s trvalým bydlištěm v ČR nebo osoby zaměstnané ve společnosti se sídlem na území ČR.
• Povinnost být zdravotně pojištěn se vztahuje na všechny tyto osoby. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem v ČR, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu stala zaměstnancem.
• Státní záruka garantuje, že zdravotní péče bude hrazena i v případě, že zdravotní pojišťovna se stane platebně neschopnou.

Systém je postaven na principu povinné přerozdělovací platby odvedené z výše příjmu, principu svobodné volby zdravotní pojišťovny a principu povinnosti být pojištěn. Funguje zde solidarita, kdy lidé s vyššími příjmy přispívají na zdravotní péči vyšším pojistným než lidé s nižšími příjmy, a solidarita „zdravých s nemocnými“, kdy každý občan čerpá zdravotní péči dle svých potřeb. Dalším základním principem je sdílení rizika, které umožňuje vyhnout se velkým výdajům způsobeným nepředvídanou událostí, jako je úraz nebo nemoc.

⚖️ Typy zdravotního pojištění

Existují dva hlavní typy zdravotního pojištění:

• Veřejné zdravotní pojištění (povinné): Tento typ pojištění je založen na principu solidarity a je obvykle povinný pro všechny občany nebo rezidenty státu. Je financováno z povinných příspěvků (pojistného), které jsou často odvozeny od příjmů pojištěnce, a také z příspěvků zaměstnavatelů a státu. Pokrývá široké spektrum zdravotních služeb a jeho cílem je zajistit rovný přístup k péči pro všechny. V České republice je veřejné zdravotní pojištění dominantním systémem.
• Soukromé zdravotní pojištění (dobrovolné/komerční): Toto pojištění je dobrovolné a je sjednáváno na základě smlouvy s komerční pojišťovnou. Může sloužit jako doplněk k veřejnému pojištění (pokrývající nadstandardní služby, kratší čekací doby nebo péče v soukromých zařízeních), nebo v některých zemích (např. USA) jako primární forma zdravotního pojištění. V České republice je komerční pojištění často využíváno cizinci, kteří nespadají do systému veřejného pojištění.

🌍 Zdravotní systémy ve světě

Celosvětově existuje několik základních modelů financování zdravotnictví a organizace zdravotní péče:

• Bismarckův model: Historicky nejstarší a nejrozšířenější systém, založený na povinném zdravotním pojištění a principu solidarity. Financování pochází z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu do fondů zdravotních pojišťoven, které jsou většinou veřejné a neziskové. Zdravotní péče je garantována státem a poskytována dle potřeb. Tento model funguje například v Německu, Francii, Rakousku a také v České republice.
• Beveridgeův model (Národní zdravotní služba - NHS): Tento model je vysoce solidární a je financován především z daní prostřednictvím státního rozpočtu. Zdravotní péče je pro občany téměř bezplatná. Příkladem je Velká Británie, Itálie, Portugalsko nebo Kanada.
• Liberalistický model (Tržní zdravotnictví): Založen na tržním pojetí zdravotní péče a dobrovolném soukromém zdravotním pojištění. V tomto systému hraje stát minimální roli a zdravotní péče je primárně hrazena přímo pacienty nebo soukromým pojištěním. Příkladem jsou USA, kde je zdravotní pojištění dobrovolné a nenárokové.
• Semaškův model (Centralistický model): Veškerá zdravotnická zařízení jsou majetkem státu, zdravotnictví je financováno z příjmů státu a centrálně plánováno. Zdravotní služby jsou poskytovány "bezplatně" a zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci. Tento model fungoval v bývalém Sovětském svazu a po druhé světové válce i v Československu.

🇨🇿 Zdravotní pojištění v Česku

V České republice je systém poskytování zdravotní péče založen na principu solidarity a řídí se Bismarckovským modelem zdravotnictví. Pro všechny občany je povinné odvádět platbu za zdravotní pojištění do fondů zdravotních pojišťoven. Hlavním právním předpisem je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Plátci pojistného a výše plateb (2025)

Plátci pojistného jsou pojištěnci, zaměstnavatelé a stát. Pojistné činí vždy 13,5 % ze zákonem stanoveného vyměřovacího základu.

• Zaměstnanci: Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel. Zaměstnanec hradí 1/3 pojistného (4,5 % z hrubé mzdy) a zaměstnavatel 2/3 (9 % z hrubé mzdy). Minimální měsíční pojistné pro zaměstnance se od 1. ledna 2025 zvyšuje na 2 808 Kč.
• OSVČ (Osoby samostatně výdělečně činné): Pro OSVČ je vyměřovací základ polovina dosaženého zisku. Minimální měsíční záloha na pojistné pro OSVČ se od 1. ledna 2025 zvyšuje na 3 143 Kč (z dosavadních 2 968 Kč).
• OBZP (Osoby bez zdanitelných příjmů): Sem spadají osoby, které nejsou zaměstnanci, OSVČ ani nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát. Měsíční platba pro OBZP se od 1. ledna 2025 zvyšuje na 2 808 Kč (z dosavadních 2 552 Kč), v souvislosti se zvýšením minimální mzdy na 20 800 Kč.
• Státní pojištěnci: Stát hradí pojistné za vyjmenované skupiny pojištěnců, například za nezaopatřené děti, poživatelé důchodů, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o děti nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené děti. Od 1. ledna 2025 činí měsíční pojistné za jednoho státního pojištěnce 2 127 Kč.

Zdravotní pojišťovny v ČR

V České republice působí k roku 2025 sedm zdravotních pojišťoven. Každý občan má právo si pojišťovnu vybrat a jednou za rok ji může změnit, vždy k 1. lednu nebo 1. červenci. Přihlášku je nutné podat nejpozději tři měsíce před požadovanou změnou.

Seznam zdravotních pojišťoven (kód a název):

• 111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)
• 201 – Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP)
• 205 – Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)
• 207 – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP)
• 209 – Zaměstnanecká pojišťovna Škoda (ZPŠ)
• 211 – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV)
• 213 – Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna (RBP)

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) je jedinou pojišťovnou zřízenou speciálním zákonem a má nejširší síť smluvních zařízení. Ostatní pojišťovny jsou oborově zaměřené s cílenými programy a benefity.

Rozsah hrazené péče

Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté s cílem zlepšit nebo zachovat zdravotní stav pojištěnce nebo zmírnit jeho utrpení. To zahrnuje:

• Léčebná péče (ambulantní a ústavní), včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné.
• Pohotovostní a záchrannou službu.
• Preventivní péče.
• Dispenzární péče (soustavná péče o určité skupiny nemocných nebo rizikových pojištěnců).
• Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb.).
• Poskytování stomatologických výrobků.
• Lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách.
• Doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů.
• Posudková činnost.
• Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy.

Pacienti se mohou setkat s přímou finanční spoluúčastí, nejčastěji ve formě doplatků za léky nebo stomatologické služby. Od ledna 2025 funguje nový digitální systém sledování doplatků za léky – po dosažení ochranného limitu už pacient neplatí další doplatky a nemusí čekat na zpětné vrácení peněz.

Zdravotní pojištění cizinců v ČR

U zdravotního pojištění pro cizince v České republice záleží na jejich původu a délce plánovaného pobytu.

• Občané EU mají právo využívat veřejného zdravotního systému pro nutnou a neodkladnou péči.
• Cizinci s trvalým pobytem v ČR nebo zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem v ČR jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění.
• Od 1. ledna 2024 jsou nově účastníky veřejného zdravotního pojištění všichni cizinci mladší 18 let, kteří mají platné povolení k dlouhodobému pobytu.
• Ostatní cizinci (např. OSVČ, studenti, turisté) musí využívat komerční zdravotní pojištění. Do září 2023 existoval monopol PVZP na komerční zdravotní pojištění pro cizince, který byl následně zrušen novelizací zákona o pobytu cizinců č. 326/1999 Sb.

📈 Ekonomické aspekty

Zdravotní pojištění v České republice hraje klíčovou roli ve financování zdravotní péče. Příjmy zdravotních pojišťoven plynou z veřejného zdravotního pojištění. Systém je založen na principu solidarity, kdy platby do fondů zdravotních pojišťoven jsou povinné a přerozdělované.

Celkové výdaje na zdravotnictví jsou ovlivněny řadou faktorů, včetně stárnutí populace, rozvoje medicínských technologií a inflace. Ekonomické aspekty zdravotního pojištění zahrnují i regulaci provozních nákladů pojišťoven, které se v průměru pohybují okolo 4 % a jsou regulovány zákonem.

🔮 Budoucnost a výzvy

Budoucnost zdravotního pojištění je spojena s řadou výzev. Mezi hlavní patří:

• Stárnutí populace: Rostoucí počet seniorů znamená zvýšenou poptávka po zdravotní péči a vyšší náklady na zdravotnictví.
• Rostoucí náklady na zdravotní péči: Vlivem rozvoje medicíny a nových technologií se náklady na léčbu neustále zvyšují.
• Digitalizace a inovace: Potřeba integrovat nové technologie a digitalizace do zdravotních služeb a administrativy zdravotních pojišťoven.
• Udržitelnost systému: Zajištění dlouhodobé udržitelnosti systému zdravotního pojištění v kontextu demografických změn a ekonomických tlaků.

V České republice se pro rok 2025 objevují změny v odvodech zdravotního pojištění u dohod o provedení práce (DPP) a dohod o pracovní činnosti (DPČ), kde se zvyšují limity pro odvody. Pro DPP se nově za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považují osoby s měsíčním příjmem 11 500 Kč a více (dříve 10 000 Kč), u DPČ se hranice posunula na 4 500 Kč měsíčně (oproti 4 000 Kč).

Pro laiky

Představte si zdravotní pojištění jako velký společný hrnec, do kterého každý člověk, který pracuje nebo má nějaký příjem, přispívá malou částkou. Tyto peníze se pak používají na léčení všech, kteří péči potřebují – ať už jde o zlomenou ruku, angínu, nebo složitou operaci.

Nezáleží na tom, kolik jste do hrnce přispěli, když jste zdraví, ale na tom, co potřebujete, když jste nemocní. Kdyby si měl každý platit lékaře a nemocnice sám, bylo by to pro většinu lidí příliš drahé. Proto máme zdravotní pojištění, které funguje na principu solidarity: zdraví přispívají na nemocné a bohatší na ty méně bohaté. V Česku si můžete vybrat jednu ze sedmi "firem" (zdravotních pojišťoven), které tento hrnec spravují a zajišťují, abyste dostali potřebnou péči.