Přeskočit na obsah

Angína

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Angína (odborně akutní tonzilitida nebo tonzilitida, z latinského angere – svírat) je infekční onemocnění, které se projevuje jako akutní zánět krčních mandlí (tonzil). Nejčastěji postihuje patrové mandle, ale může zasáhnout i mandli jazykovou nebo nosní. Jedná se o jedno z nejběžnějších onemocnění horních cest dýchacích, které se vyskytuje především u dětí a mladistvých.

Původcem onemocnění mohou být jak bakterie, tak viry. Správné určení původce je klíčové pro nasazení účinné léčby, jelikož bakteriální angíny vyžadují léčbu antibiotiky, zatímco u virových je léčba pouze symptomatická. Neléčená nebo nesprávně léčená bakteriální angína může vést k vážným lokálním i celkovým komplikacím.

🦠 Původci a přenos

Angína je vysoce nakažlivé onemocnění, které se šíří především kapénkovou infekcí – kašláním, kýcháním nebo mluvením v blízkosti jiné osoby. Méně často může dojít k přenosu přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty.

🧬 Bakteriální původci

Nejvýznamnějším a nejčastějším bakteriálním původcem angíny je beta-hemolytický streptokok skupiny A, odborně Streptococcus pyogenes. Tento typ angíny se označuje jako streptokoková angína a představuje přibližně 15–30 % případů u dětí a 5–10 % u dospělých. Právě tato forma je spojena s rizikem pozdních následků, jako je revmatická horečka nebo glomerulonefritida.

Mezi další, méně časté bakteriální původce patří:

  • Streptokoky skupiny C a G
  • Arcanobacterium haemolyticum (častější u dospívajících, může být doprovázena vyrážkou)
  • Mycoplasma pneumoniae
  • Chlamydophila pneumoniae
  • Původce záškrtu (Corynebacterium diphtheriae) – dnes v Česku díky očkování vzácný
  • Původce kapavky (Neisseria gonorrhoeae) – při orálním sexuálním styku

🧬 Viroví původci

Většina případů angíny, zejména u dospělých, je způsobena viry. Léčba antibiotiky je v těchto případech neúčinná. Mezi nejčastější virové původce patří:

🩺 Příznaky a klinický obraz

Příznaky angíny se obvykle objeví náhle, po inkubační době trvající 1 až 4 dny. Intenzita příznaků se může lišit v závislosti na původci a celkovém stavu pacienta.

典型 Typické příznaky

  • Bolest v krku: Často velmi intenzivní, zhoršuje se při polykání (odynofagie). Může vystřelovat do uší.
  • Horečka: U bakteriálních angín typicky vysoká (teplota nad 38,5 °C), často doprovázená zimnicí a třesavkou. U virových bývá teplota nižší.
  • Zduření krčních mandlí: Mandle jsou zarudlé, oteklé a mohou být pokryty bělavými nebo nažloutlými povlaky (tzv. čepy).
  • Zvětšení krčních lymfatických uzlin: Podčelistní a krční lymfatické uzliny jsou zduřelé a bolestivé na pohmat.
  • Celkové příznaky: Únava, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, ztráta chuti k jídlu.
  • Zápach z úst (foetor ex ore).
  • U dětí se mohou objevit i bolesti břicha a zvracení.

U virových angín bývají častěji přítomny další příznaky respirační infekce, jako je rýma, kašel nebo chrapot, které u typické streptokokové angíny obvykle chybí.

🔬 Diagnostika

Správná diagnóza je klíčová pro odlišení bakteriální a virové infekce. Lékař se opírá o několik vyšetřovacích metod.

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař zhodnotí příznaky pacienta a pohledem do krku posoudí stav mandlí a hltanu. Prohmatá krční uzliny.
  • Centorovo skóre: Jedná se o bodovací systém, který pomáhá odhadnout pravděpodobnost streptokokové infekce. Hodnotí se přítomnost horečky, absence kašle, zduřelé krční uzliny a povlaky na mandlích. Vyšší skóre zvyšuje podezření na bakteriální původ.
  • Výtěr z krku (kultivace): Zlatým standardem je stěr z povrchu mandlí a jeho následné kultivace v laboratoři. Výsledek je k dispozici za 24–48 hodin a přesně určí původce a jeho citlivost na antibiotika.
  • Rychlý test na streptokoka (Strep test): Tento test se provádí přímo v ordinaci a výsledek je znám do několika minut. Má vysokou specificitu (pozitivní výsledek je spolehlivý), ale nižší senzitivitu (negativní výsledek nevylučuje infekci s jistotou).
  • Krevní testy: Vyšetření hladiny C-reaktivního proteinu (CRP) v krvi pomáhá odlišit bakteriální zánět (hodnoty jsou výrazně zvýšené) od virového (hodnoty jsou nízké nebo jen mírně zvýšené). Dále se může vyšetřovat krevní obraz, kde u bakteriální infekce bývá zvýšený počet neutrofilů.

💊 Léčba

Léčba se zásadně liší podle původce onemocnění.

бактериální Bakteriální angína

Základem léčby je podávání antibiotik. Lékem první volby je stále penicilin (fenoxymethylpenicilin), který je úzce zaměřen na streptokoky a má minimální vedlejší účinky. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika (např. klarithromycin, azithromycin) nebo cefalosporiny.

Je naprosto klíčové dodržet předepsanou délku léčby (obvykle 10 dní), i když se příznaky zlepší již po několika dnech. Předčasné ukončení léčby může vést k návratu infekce a zvyšuje riziko vzniku závažných komplikací.

вирусная Virová angína

Léčba je pouze symptomatická, zaměřená na zmírnění příznaků. Antibiotika jsou v tomto případě neúčinná a jejich podávání je chybné, protože přispívá ke vzniku antibiotické rezistence. Léčba zahrnuje:

  • Klidový režim: Dostatek odpočinku je zásadní pro regeneraci organismu.
  • Dostatek tekutin: Prevence dehydratace, zejména při horečce.
  • Léky proti bolesti a horečce: Analgetika a antipyretika, jako je paracetamol nebo ibuprofen.
  • Lokální léčba: Kloktadla (např. se solí, šalvějí), pastilky nebo spreje do krku s dezinfekčním a znecitlivujícím účinkem.

🏥 Chirurgická léčba (Tonzilektomie)

K odstranění krčních mandlí (tonzilektomii) se přistupuje v případech častých, opakujících se angín (obvykle více než 4–5 epizod ročně), při chronické tonzilitidě nebo po prodělaném peritonzilárním abscesu.

⚠️ Komplikace

Při zanedbání nebo nesprávné léčbě streptokokové angíny mohou nastat vážné komplikace, které se dělí na hnisavé (lokální) a nehnisavé (systémové).

  • Peritonzilární absces: Nejčastější hnisavá komplikace. Jedná se o nahromadění hnisu v prostoru za mandlí. Projevuje se stupňující se jednostrannou bolestí v krku, potížemi s otevíráním úst (trizmus) a "knedlíkovou" řečí. Vyžaduje chirurgické ošetření (incizi a drenáž).
  • Revmatická horečka: Závažné autoimunitní onemocnění, které se může objevit 2–4 týdny po prodělané streptokokové infekci. Postihuje srdce (může trvale poškodit srdeční chlopně), klouby, mozek a kůži.
  • Poststreptokoková glomerulonefritida: Zánětlivé postižení ledvinových klubíček (glomerulů), které se projevuje otoky, vysokým krevním tlakem a přítomností krve v moči.
  • Spála (Scarlatina): Jedná se o streptokokovou angínu doprovázenou typickou červenou vyrážkou po těle a malinově červeným jazykem. Je způsobena kmeny streptokoka produkujícími erytrogenní toxin.

🤔 Angína pro laiky

Představte si krční mandle jako dva strážce u brány do vašeho těla (dýchacích a trávicích cest). Jejich úkolem je zachytávat a bojovat s prvními bakteriemi a viry, které se snaží dostat dovnitř. Angína je stav, kdy jsou tito strážci přemoženi a sami se zanítí.

  • **Proč to tak bolí?** Zanícené mandle jsou oteklé a zarudlé, stejně jako když si odřete koleno. Každé polknutí je pak jako dráždění otevřené rány.
  • **Bakterie vs. virus:** Většinu času si tělo s viry poradí samo, podobně jako s běžným nachlazením. Stačí odpočinek, čaj a léky na bolest. Pokud ale zaútočí specifická bakterie (nejčastěji streptokok), je to jako invaze organizované armády. Tělo potřebuje pomoc v podobě antibiotik, která cíleně tuto armádu zničí.
  • **Proč dobrat antibiotika?** I když se po pár dnech cítíte lépe, znamená to jen, že jste vyhráli hlavní bitvu. Několik "nepřátelských vojáků" (bakterií) se ale stále může skrývat. Pokud přestanete brát antibiotika příliš brzy, tito přeživší se mohou znovu rozmnožit a útok zopakovat, nebo ještě hůře, mohou se přesunout jinam a způsobit problémy se srdcem nebo ledvinami.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Angína&oldid=14392“