Subjekt
Obsah boxu
Subjekt (z latinského subiectum, doslova podklad, podmet; překlad řeckého hypokeimenon, podstata) je obecný pojem, který označuje jedince, bytost nebo entitu, která je nositelem určitých vlastností, činností, zážiteků, práv a povinností, nebo je předmětem poznání či bádání. Jeho význam se liší v závislosti na kontextu, ve kterém je používán, a to zejména v filozofii, právu, lingvistice, ekonomii a psychologii.
⏳ Historie a etymologie
Původ slova subjekt sahá až do starověkého Řecka, kde Aristotelés zavedl termín hypokeimenon, což znamenalo „to, co leží pod“ nebo podstata. Tento původní význam si latinský překlad subiectum zachoval dlouhou dobu, zejména v gramatice ve smyslu podmětu. Ve středověku však slovo subjekt často označovalo spíše objekt či předmět. K zásadnímu převratu v jeho chápání došlo v období romantismu a německé romantické filozofie, kdy se subjekt začal chápat jako „non-objekt“ nebo „ne-předmět“, tedy jako poznávající a myslící osoba, protějšek k objektu. Toto rozlišení mezi subjektem (poznávajícím já) a objektem (poznávaným) je klíčové pro moderní filozofické myšlení a poprvé ho podrobněji popsal René Descartes.
🧠 Subjekt ve filozofii
Ve filozofii je subjekt ústředním pojmem, který označuje poznávající a myslící bytost, osobu nebo pozorovatel, který je v protikladu k objektu – tomu, co je pozorováno nebo zakoušeno. Subjekt je nositelem vědomí a zkušeností, který aktivně jedná a je schopen reflexe. Problém subjektu a objektu se zabývala řada filozofů, včetně Immanuela Kanta a fenomenologů jako Edmund Husserl. Vztah mezi subjektivitou (závislostí poznání na subjektu) a objektivitou (nezávislostí poznání na subjektu) je základním tématem epistemologie (teorie poznání).
⚖️ Subjekt v právu
V právu je subjekt nositelem právní osobnosti, tedy způsobilosti mít právo a povinnosti. Mezi subjekty právního vztahu patří:
- Fyzické osoby – každý člověk od narození do smrti. Způsobilost k právům a povinnostem vzniká narozením a zaniká smrtí. Plná svéprávnost se v České republice nabývá v 18 letech, v pracovním právu pak dosažením 15 let a ukončením povinné školní docházky.
- Právnické osoby – organizované útvary, kterým zákon přiznává právní osobnost. Mezi ně patří obchodní korporace (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, družstvo), nadace, nadační fondy, spolky, ústavy a stát. Jejich právní subjektivita vzniká obvykle zápisem do příslušného veřejného rejstříku (např. obchodní rejstřík, spolkový rejstřík) a zaniká jejich výmazem.
- Stát – vystupuje jako zvláštní typ právnické osoby, která má způsobilost normotvorby a zároveň je jedním z účastníků občanskoprávních vztahů. V mezinárodním právu je stát klíčovým subjektem.
Subjekt práva je hybatelem právního vztahu a bez něj by nedošlo k jeho konkrétní realizaci.
🗣️ Subjekt v lingvistice
V lingvistice je subjekt (nebo také podmět) základním větným členem, který vyjadřuje zpravidla původce nebo nositele děje, stavu nebo vlastnosti. Odpovídá na otázky „kdo, co?“. Ve textové lingvistice se rozlišují mimotextové subjekty (reálný autor, čtenář, překladatel) a vnitrotextové subjekty, které jsou textem ztvárněny (např. narátor, adresát).
💰 Subjekt v ekonomii
V ekonomii se ekonomické subjekty (také ekonomické jednotky nebo institucionální jednotky) označují jako základní jednotkay ekonomické teorie. Jsou to osoby (fyzické nebo právnické) nebo agregované kategorie lidí, které se vyznačují svou hlavní funkceí v ekonomickém životě. Mezi hlavní ekonomické subjekty patří:
- Domácnosti – vystupují na trhu zboží a služeb jako kupující a na trhu výrobních faktorů jako prodávající (nabízejí práce, půda, kapitál).
- Podniky (firmy) – vyrábějí zboží a služby a na trh přicházejí s cílem je prodat, čímž vystupují jako prodávající. Jejich cílem je obvykle zisk.
- Stát (veřejný sektor, vláda) – vstupuje na trh především tehdy, je-li potřeba odstraňovat negativní externality nebo stimulovat ekonomiku. Získává příjmy z daní a poplatků a přerozděluje prostředky na sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví atd.
- Zahraničí (zbytek svět) – zahrnuje všechny aktéry na trhu, kteří nesídlí v dané zemi.
👤 Subjekt v psychologii
V psychologii je subjekt chápán jako jednota a totožnost vědomí, která se projevuje představou Já. Je to vnímající, chápající, myslící a konající bytost. Psychologie zkoumá přežívání a chování jednotlivce, přičemž přežívání je vnitřní svět člověka, dostupný pouze jemu samotnému, a vyznačuje se jedinečností a subjektivností. V sociální psychologii se rozlišuje Já jako subjekt (poznávající) a Já jako objekt vlastní reflexe (poznávané).
Pro laiky
Představte si slovo „subjekt“ jako takového chameleona ve světě slov. Vždycky se sice jmenuje stejně, ale v každé situaci vypadá trochu jinak a znamená něco jiného.
Když se řekne subjekt, může to být:
- Vy sami – když něco myslíte, cítíte nebo děláte. Jste ten, kdo prožívá a jedná. Jste subjektem svého života. Ve škole ve češtině se tomu říká podmět – kdo co dělá.
- Firma nebo stát – když se mluví o penězích nebo zákonech. Firma je ekonomický subjekt, protože podniká a vydělává peníze. Stát je právní subjekt, protože má zákony a pravidla.
- Předmět výzkumu – když vědec něco zkoumá. Například když psycholog zkoumá, jak se lidé chovají, ti lidé jsou pro něj subjekty výzkumu.
Zkrátka, subjekt je vždycky ten, kdo něco dělá, něco prožívá, nebo o kom se mluví. Je to ten, kdo je aktivní nebo je v centru pozornosti v daném kontextu.