Vlastnost

Šablona:Infobox filozofický pojem ```

``` Vlastnost (také atribut nebo kvalita) je v nejobecnějším smyslu charakteristika, rys nebo určení nějakého objektu, subjektu nebo pojmu. Vlastnosti popisují, jaké dané věci jsou, jak se chovají nebo v jakých jsou vztazích s jinými věcmi. Pojem vlastnosti je fundamentální nejen v běžném jazyce, ale také v mnoha vědních a filozofických disciplínách, jako je metafyzika, logika, matematika, fyzika a informatika.

Zatímco objekt je konkrétní entita (např. toto konkrétní jablko), vlastnost je to, co lze o objektu vypovídat (např. že je červené, kulaté, sladké). Jedna vlastnost může náležet mnoha různým objektům (mnoho věcí může být červených), což vede k jednomu z nejstarších filozofických problémů – sporu o univerzálie. ```

```

🤔 Filozofické pojetí

Otázka povahy vlastností je jedním z ústředních témat metafyziky a ontologie. Filozofové se po staletí přou o to, zda vlastnosti existují nezávisle na objektech, které je mají.

Spor o univerzálie

• Platónský realismus: Podle Platóna existují vlastnosti jako samostatné, věčné a neměnné entity, tzv. Ideje (nebo Formy). Konkrétní červené jablko je červené proto, že se "podílí" na Ideji Červenosti. Tato Idea existuje v abstraktním světě nezávisle na tom, zda vůbec nějaké červené věci existují.
• Aristotelský realismus: Aristotelés, Platónův žák, tvrdil, že vlastnosti (univerzálie) sice reálně existují, ale pouze v konkrétních věcech (in re), nikoli v odděleném světě. "Červenost" neexistuje sama o sobě, ale pouze jako vlastnost konkrétních červených objektů. Rozlišoval mezi substancí (tím, co je, např. jablko) a akcidenty (vlastnostmi, které substanci náleží, např. jeho barva).
• Nominalismus: Nominalisté, jako například William z Ockhamu, tvrdí, že reálně existují pouze jednotlivé, konkrétní věci (partikulárie). Vlastnosti jako "červenost" jsou pouhá jména nebo mentální koncepty, kterými seskupujeme podobné věci. Neexistuje nic, co by bylo společné všem červeným věcem, kromě toho, že je nazýváme stejným slovem.
• Konceptualismus: Kompromisní pozice, která tvrdí, že univerzálie existují, ale pouze jako koncepty v mysli.

Primární a sekundární kvality

Anglický filozof John Locke zavedl v 17. století vlivné rozlišení:

• Primární kvality: Jsou to vlastnosti, které jsou neoddělitelně spjaty s objektem samotným, bez ohledu na pozorovatele. Patří sem například tvar, velikost, počet, pohyb a pevnost. Jsou objektivní.
• Sekundární kvality: Jsou to vlastnosti, které v objektech samotných nejsou, ale představují síly (powers), které v nás vyvolávají určité vjemy. Patří sem barva, chuť, vůně nebo zvuk. Jsou subjektivní a závislé na vnímání pozorovatele. Například atomová struktura povrchu jablka (primární kvalita) v nás vyvolává vjem červené barvy (sekundární kvalita).

Teorie svazků a substrátu

• Teorie substrátu (Substratum theory): Tvrdí, že objekt je tvořen jakýmsi "nosičem" či substrátem, na který jsou "přilepeny" jeho vlastnosti. Tento substrát je sám o sobě bez vlastností a je tím, co zajišťuje identitu objektu.
• Teorie svazků (Bundle theory): Popírá existenci substrátu a tvrdí, že objekt není nic víc než jen "svazek" či soubor svých vlastností. Jablko je tedy pouze souborem vlastností jako červenost, kulatost, sladkost atd.

```

```

🔬 Vědecké a technické pojetí

Ve vědě jsou vlastnosti měřitelné nebo pozorovatelné charakteristiky systémů, látek nebo jevů. Jsou klíčové pro klasifikaci, identifikaci a pochopení přírodního světa.

Fyzika

Ve fyzice se vlastnosti dělí na několik typů:

• Intenzivní vlastnosti: Nezávisejí na velikosti nebo množství hmoty systému. Příklady jsou teplota, hustota, tlak nebo barva. Pokud rozdělíte sklenici vody na dvě poloviny, teplota v obou bude stejná.
• Extenzivní vlastnosti: Závisejí na velikosti nebo množství hmoty systému. Příklady jsou hmotnost, objem, energie nebo elektrický náboj. Pokud rozdělíte sklenici vody, hmotnost i objem každé části bude poloviční.
• Fyzikální vlastnosti: Lze je pozorovat a měřit bez změny chemického složení látky. Patří sem například skupenství, teplota tání, teplota varu, elektrická vodivost nebo magnetismus.

Chemie

V chemii se zkoumají především:

• Chemické vlastnosti: Popisují, jak se látka chová během chemické reakce a jak se mění její složení. Příklady zahrnují reaktivita s jinými látkami, hořlavost, kyselost (pH), oxidační číslo nebo toxicita. Zjištění chemické vlastnosti nevyhnutelně vede ke změně samotné látky.

Informatika

V objektově orientovaném programování je koncept vlastnosti (anglicky property nebo attribute) zcela zásadní.

• Atribut objektu: Data, která jsou asociována s konkrétním objektu. Například objekt `Auto` může mít atributy (vlastnosti) jako `barva`, `znacka`, `maximalni_rychlost` a `aktualni_rychlost`. Tyto vlastnosti definují stav objektu v daném čase.

```

```

🧮 Matematika a logika

V matematice a logice jsou vlastnosti formalizovány a používány k definování množin a vztahů.

• Teorie množin: Vlastnost definuje množinu všech prvků, které tuto vlastnost mají. Například vlastnost "být prvočíslem" definuje množinu {2, 3, 5, 7, 11, ...}.
• Predikátová logika: Vlastnosti jsou reprezentovány predikáty. Predikát je funkce, která přiřazuje objektu pravdivostní hodnotu (pravda/nepravda). Například predikát `JeČervený(x)` bude pravdivý, pokud `x` je červené, a nepravdivý v opačném případě. Výrok "Sokrates je člověk" přiřazuje vlastnost "být člověkem" objektu "Sokrates".

```

```

📊 Typologie vlastností

Vlastnosti lze dělit podle různých kritérií:

• Kvalitativní vs. Kvantitativní:
  • Kvalitativní vlastnosti popisují "jakost" nebo typ (např. barva, tvar, materiál).
  • Kvantitativní vlastnosti jsou vyjádřitelné číslem a lze je měřit (např. délka, hmotnost, teplota).

• Vnitřní (intrinsické) vs. Vnější (extrinsické):
  • Vnitřní vlastnosti má objekt sám o sobě, nezávisle na existenci čehokoli jiného (např. hmotnost, elektrický náboj).
  • Vnější vlastnosti má objekt ve vztahu k něčemu jinému (např. "být vyšší než Petr", "být něčí bratr", "vážit 10 kg na Zemi").

• Esenciální vs. Akcidentální:
  • Esenciální (podstatné) vlastnosti jsou ty, které objekt musí mít, aby byl tím, čím je. Ztrátou esenciální vlastnosti by objekt přestal existovat nebo by se stal něčím jiným (např. esenciální vlastností člověka je "být živý organismus").
  • Akcidentální (nahodilé) vlastnosti jsou ty, které objekt má, ale mohl by je nemít, aniž by přestal být sám sebou (např. "mít hnědé vlasy", "být vysoký 180 cm").

```

```

💡 Pro laiky: Co je to vlastnost?

Představte si obyčejné jablko. Co z něj dělá jablko a co ho odlišuje od hrušky nebo kamene? Jsou to právě jeho vlastnosti.

• Má vlastnost být červené.
• Má vlastnost být kulaté.
• Má vlastnost být sladké.
• Má vlastnost mít určitou hmotnost.

Všechny tyto charakteristiky jsou vlastnosti. Jsou to "popisky", které můžeme k jablku přiřadit.

Hlavní filozofická hádanka, která trápí myslitele už od starověkého Řecka, zní: Kde tyto vlastnosti existují?

• Představte si "červenost". Existuje tento koncept "červenosti" sám o sobě, někde v říši idejí, jako dokonalá šablona pro všechno červené? To si myslel Platón.
• Nebo je "červenost" jen něco, co je neoddělitelně "přilepeno" k jablku, rajčeti nebo hasičskému autu a nikde jinde to nenajdeme? To je bližší pohledu Aristotela.
• Nebo je "červenost" jen slovo, nálepka, kterou používáme pro skupinu věcí, které se nám zdají podobné, ale ve skutečnosti žádná společná "červenost" neexistuje? To je pohled nominalistů.

Ve vědě je to jednodušší. Vlastnost je něco, co můžeme změřit nebo popsat. Například vlastnost "teplota" změříme teploměrem. Vlastnost "hmotnost" změříme váhou. Tyto měřitelné vlastnosti nám umožňují porovnávat objekty a předvídat jejich chování. ```

```

Šablona:Aktualizováno ```