Přeskočit na obsah

Státní rozpočet

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Státní rozpočet je ústřední finanční plán hospodaření státu na jeden kalendářní rok. Je připravován vládou a schvalován parlamentem formou zákona, což z něj činí nejdůležitější zákon roku.[1] Rozpočet porovnává veškeré předpokládané příjmy a výdaje státu. Rozdíl mezi nimi určuje, zda bude hospodaření v daném roce přebytkové, schodkové (deficitní), nebo vyrovnané.[2] V České republice je státní rozpočet klíčovým nástrojem hospodářské politiky vlády.

-
colspan="2" style="text-align: center; font-size: 125%; font-weight: bold; background: #ccccff; padding: 5px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; padding: 5px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; font-size: 90%; font-style: italic; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

colspan="2" style="text-align: center; background: #ccccff; font-weight: bold; padding: 5px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

-

style="background: #e6e6ff; padding: 3px;"

📝 Struktura rozpočtu

Státní rozpočet se skládá ze dvou základních částí: příjmů a výdajů.

💰 Příjmy

Příjmy státního rozpočtu tvoří zdroje, ze kterých stát financuje své aktivity. Hlavními příjmy v ČR jsou:[3]

  • Daňové příjmy: Tvoří naprostou většinu všech příjmů.
    • Daň z přidané hodnoty (DPH): Nejvýznamnější jednotlivá daň.
    • Spotřební daň: Uvalena na produkty jako pohonné hmoty, tabák, alkohol.
    • Daně z příjmů právnických osob: Daně ze zisku firem.
    • Daně z příjmů fyzických osob: Daně ze mzdy, podnikání a dalších příjmů občanů.
  • Pojistné na sociální zabezpečení: Zahrnuje platby na důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Je to největší jednotlivá položka příjmů.
  • Příjmy z Evropské unie: Dotace a další prostředky z rozpočtu EU.
  • Nedaňové příjmy: Například přijaté sankce a pokuty, splátky poskytnutých úvěrů nebo zisky ze státních podniků.

💸 Výdaje

Výdaje představují veškeré peněžní prostředky, které stát v daném roce vynaloží na zajištění svých funkcí. Dělí se do kapitol, které většinou odpovídají jednotlivým ministerstvům a státním úřadům. Největšími výdajovými položkami jsou:[4]

  • Sociální dávky: Jednoznačně největší výdaj. Zahrnuje především výplatu starobních, invalidních a dalších důchodů.
  • Zdravotnictví: Platby státu za státní pojištěnce (děti, důchodci, nezaměstnaní) do systému veřejného zdravotního pojištění.
  • Vzdělávání: Financování regionálního a vysokého školství, platy učitelů.
  • Obsluha státního dluhu: Platby úroků z dříve nahromaděného státního dluhu.
  • Obrana: Financování armády a ministerstva obrany.
  • Dopravní infrastruktura: Investice do výstavby a oprav dálnic, silnic a železnic.

Velká část výdajů je tzv. mandatorních, což znamená, že stát je povinen je ze zákona vyplatit (např. důchody, sociální dávky). Tyto výdaje jsou velmi obtížně a politicky citlivě omezitelné.

⚖️ Proces přípravy a schvalování

Schvalování státního rozpočtu je klíčovým politickým procesem roku.

  1. Sestavení návrhu: Ministerstvo financí sestaví návrh rozpočtu na základě požadavků jednotlivých ministerstev (kapitol) a makroekonomické predikce.
  2. Projednání ve vládě: Návrh projedná a schválí vláda.
  3. Projednání v Poslanecké sněmovně: Vláda předloží návrh Poslanecké sněmovně nejpozději tři měsíce před začátkem roku. Zde probíhají tři čtení, během kterých poslanci mohou navrhovat a schvalovat změny a přesuny peněz. Pro schválení je potřeba nadpoloviční většina přítomných poslanců.[2]
  4. Role Senátu a prezidenta: Senát o zákonu o státním rozpočtu nehlasuje, pouze jej projednává. Po schválení ve Sněmovně zákon podepisuje prezident, který jej nemůže vetovat.[2]
  5. Rozpočtové provizorium: Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku roku, hospodaří stát podle tzv. rozpočtového provizoria. V takovém případě se výdaje řídí rozpočtem z předchozího roku.[1]

📊 Schodek, přebytek a státní dluh

  • Schodek (deficit): Nastává, když jsou plánované výdaje vyšší než příjmy. V České republice je státní rozpočet schvalován se schodkem téměř každý rok.
  • Přebytek: Nastává, když jsou příjmy vyšší než výdaje.
  • Vyrovnaný rozpočet: Příjmy se rovnají výdajům.

Je důležité rozlišovat mezi ročním schodkem rozpočtu a celkovým státním dluhem. Státní dluh je celková suma peněz, kterou si stát v průběhu celé své historie napůjčoval na krytí rozpočtových schodků. Každý nový schodek tedy zvyšuje celkový státní dluh.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si státní rozpočet jako rozpočet velké rodiny na jeden rok.

  • **Příjmy:** Jsou to všechny peníze, které rodina za rok vydělá. Nejvíce peněz přinese máma s tátou z práce (daně a sociální pojištění) a něco málo přijde i od babičky z Evropy (dotace z EU).
  • **Výdaje:** Jsou to všechny účty a náklady. Největší položkou je příspěvek na důchod pro dědečka a babičku (důchody). Dále se platí za doktory (zdravotnictví), za školu pro děti (školství), za zámek na dveře (obrana a bezpečnost) a za opravu cesty k domu (doprava).
  • **Schodek (deficit):** Většinou se stane, že rodina chce utratit více, než vydělá. Ten rozdíl si musí půjčit, třeba na kreditní kartu. Tomuto ročnímu dluhu říkáme "schodek rozpočtu".
  • **Státní dluh:** To je celková dlužná částka na kreditní kartě, která se tam nahromadila za všechny roky, co si rodina půjčovala.

Každý rok na podzim se celá rodina (poslanci v parlamentu) dlouho a hlasitě dohaduje, za co se bude utrácet a kde by se dalo ušetřit.

Reference