Vláda České republiky
Vláda České republiky je podle Ústavy vrcholným orgánem výkonné moci v České republice. Skládá se z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů a ministrů. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, která jí vyslovuje důvěru.
Od 15. prosince 2025 vládne zemi Třetí vláda Andreje Babiše, která vzešla z parlamentních voleb v říjnu 2025. Jedná se o koaliční kabinet tvořený hnutím ANO, hnutím SPD a stranou Motoristé sobě (AUTO). Tato vláda vystřídala předchozí koaliční kabinet Petra Fialy (tvořený koalicemi SPOLU a PirSTAN).
Vláda rozhoduje ve sboru (kolektivně) a k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Úřad vlády sídlí v novobarokní budově Strakovy akademie na levém břehu Vltavy v Praze. K lednu 2026 čelí vláda výzvám spojeným s revizí migrační politiky, změnami v daňovém systému a masivními investicemi do dopravní infrastruktury.
🏛️ Ústavní postavení a pravomoci
Postavení vlády je definováno v Hlavě třetí Ústavy České republiky (články 67–80). Vláda je hlavním realizátorem státní politiky a spravuje státní rozpočet.
Jmenování a vznik
Předsedu vlády jmenuje prezident republiky. Na návrh premiéra pak prezident jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda musí do 30 dnů od svého jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nezíská, musí podat demisi.
Legislativní činnost
Vláda má právo zákonodárné iniciativy, což znamená, že může Poslanecké sněmovně předkládat návrhy zákonů. Drtivá většina přijatých zákonů v ČR pochází právě z vládní dílny. K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení, která jsou závazná pro všechny občany (tzv. podzákonné právní předpisy).
Vztah k prezidentovi
Ačkoliv je vláda vrcholným orgánem exekutivy, některé pravomoci sdílí s prezidentem (tzv. kontrasignované pravomoci). Prezidentova rozhodnutí v těchto oblastech (např. sjednávání mezinárodních smluv, jmenování generálů, vyhlašování voleb) vyžadují spolupodpis předsedy vlády, čímž vláda přebírá za tato rozhodnutí odpovědnost.
🗳️ Aktuální vláda (od prosince 2025)
Současný kabinet, označovaný jako Třetí vláda Andreje Babiše, představuje výrazný politický posun oproti předchozímu volebnímu období. Vláda se opírá o pevnou většinu 108 poslanců v dvousetčlenné sněmovně.
Vznik a koaliční půdorys
Po vítězství hnutí ANO ve volbách 2025 (zisk 34,51 % hlasů) sestavil Andrej Babiš koalici s hnutím SPD a nováčkem ve sněmovně, stranou Motoristé sobě.
- Jmenování: Prezident Petr Pavel jmenoval vládu 15. prosince 2025.
- Důvěra: Vláda získala důvěru 15. ledna 2026 poměrem hlasů 108 ku 91.
- Rozložení sil: ANO (9 postů), SPD (3 posty), Motoristé sobě (3 posty).
Programové priority (2026)
Vláda v lednu 2026 schválila své programové prohlášení s mottem „ČR – nejlepší místo pro život“. Mezi hlavní priority patří:
- Ekonomika: Zrušení limitů pro volnočasové benefity, 0% DPH na léky na předpis.
- Bezpečnost: Revize migrační politiky a zavedení politiky nulové tolerance k nelegální migraci.
- Doprava: Zrychlení výstavby dálnic a modernizace železničních koridorů na 200 km/h. Prioritou je železniční spojení Praha–Letiště–Kladno.
- Zdraví a sport: Zřízení nového postu ministra pro sport, prevenci a zdraví.
Složení vlády (k lednu 2026)
| Funkce | Jméno | Nominující strana |
|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš | ANO |
| 1. místopředseda vlády Ministr průmyslu a obchodu |
Karel Havlíček | ANO |
| Místopředsedkyně vlády Ministryně financí |
Alena Schillerová | ANO |
| Místopředseda vlády Ministr zahraničních věcí Ministr životního prostředí (pověřen) |
Petr Macinka | AUTO |
| Místopředseda vlády Ministr obrany |
Jaromír Zůna | nestr. za SPD |
| Ministr vnitra | Lubomír Metnar | ANO |
| Ministr spravedlnosti | Jeroným Tejc | nestr. za ANO |
| Ministr práce a sociálních věcí | Aleš Juchelka | ANO |
| Ministr zdravotnictví | Adam Vojtěch | nestr. za ANO |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Robert Plaga | nestr. za ANO |
| Ministr dopravy | Ivan Bednárik | nestr. za SPD |
| Ministr zemědělství | Martin Šebestyán | nestr. za SPD |
| Ministryně pro místní rozvoj | Zuzana Mrázová | ANO |
| Ministr kultury | Oto Klempíř | nestr. za AUTO |
| Ministr pro sport, prevenci a zdraví | Boris Šťastný | AUTO |
⏳ Historický vývoj vlád ČR
Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 se v čele státu vystřídalo několik politických garnitur. Historii vlád lze rozdělit do několika ér podle dominantních politických sil.
Éra Václava Klause (1993–1997)
První léta samostatnosti byla spojena s vládou Václava Klause (ODS). Jeho kabinety se soustředily na ekonomickou transformaci, privatizaci a budování demokratických institucí. Éra skončila pádem vlády v roce 1997 po tzv. „Sarajevském atentátu“ (vnitrostranická krize v ODS) a skandálech s financováním strany.
Opoziční smlouva a vláda ČSSD (1998–2006)
Po předčasných volbách v roce 1998 vznikla menšinová vláda Miloše Zemana (ČSSD), která vládla díky toleranci ODS na základě tzv. Opoziční smlouvy. Následovaly koaliční vlády ČSSD (pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka), které dovedly zemi do Evropské unie (2004), ale potýkaly se s nestabilitou a korupčními aférami.
Návrat pravice a nestabilita (2006–2013)
Volby 2006 přinesly patovou situaci. Vláda Mirka Topolánka (ODS) získala důvěru až díky přeběhlíkům. Během českého předsednictví v EU v roce 2009 jí byla jako první vládě v historii vyslovena nedůvěra. Po úřednické vládě Jana Fischera nastoupila vláda Petra Nečase (ODS, TOP 09, VV), která realizovala úsporná opatření po ekonomické krizi. Skončila v roce 2013 po zásahu policie na Úřadu vlády (kauza Nagyová).
Éra hnutí ANO a ČSSD (2014–2021)
Po politickém zemětřesení v roce 2013 se k moci dostalo nové hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše. Nejprve vládlo v koalici s ČSSD pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky, od roku 2017 pak převzalo premiérské křeslo přímo (první a druhá vláda Andreje Babiše). Toto období bylo charakteristické ekonomickým růstem, ale také střetem zájmů premiéra a pandemií Covid-19.
Vláda Petra Fialy (2021–2025)
Koalice SPOLU a PirSTAN vystřídala Andreje Babiše v roce 2021. Vláda Petra Fialy čelila bezprecedentním krizím: válce na Ukrajině, energetické krizi a vysoké inflaci. Realizovala prozápadní zahraniční politiku, ale její domácí popularita klesala kvůli nepopulárním úsporným opatřením (konsolidační balíček). Mandát ukončila po prohraných volbách v roce 2025.
📝 Seznam vlád České republiky
Přehledná tabulka všech vlád samostatné ČR od roku 1993 do současnosti:
| Pořadí | Název vlády | Předseda vlády | Složení (strany) | Nástup do úřadu | Konec v úřadu | Typ vlády |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | První vláda Václava Klause | Václav Klaus | ODS + KDU-ČSL + ODA + KDS | 1. 1. 1993 | 4. 7. 1996 | Politická |
| 2. | Druhá vláda Václava Klause | Václav Klaus | ODS + KDU-ČSL + ODA | 4. 7. 1996 | 2. 1. 1998 | Politická |
| 3. | Vláda Josefa Tošovského | Josef Tošovský | nestraníci + ODA + KDU-ČSL | 2. 1. 1998 | 22. 7. 1998 | Úřednická / Polopolitická |
| 4. | Vláda Miloše Zemana | Miloš Zeman | ČSSD | 22. 7. 1998 | 15. 7. 2002 | Politická (menšinová) |
| 5. | Vláda Vladimíra Špidly | Vladimír Špidla | ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU | 15. 7. 2002 | 4. 8. 2004 | Politická |
| 6. | Vláda Stanislava Grosse | Stanislav Gross | ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU | 4. 8. 2004 | 25. 4. 2005 | Politická |
| 7. | Vláda Jiřího Paroubka | Jiří Paroubek | ČSSD + KDU-ČSL + US-DEU | 25. 4. 2005 | 4. 9. 2006 | Politická |
| 8. | První vláda Mirka Topolánka | Mirek Topolánek | ODS + nestraníci | 4. 9. 2006 | 9. 1. 2007 | Politická (bez důvěry) |
| 9. | Druhá vláda Mirka Topolánka | Mirek Topolánek | ODS + KDU-ČSL + SZ | 9. 1. 2007 | 8. 5. 2009 | Politická |
| 10. | Vláda Jana Fischera | Jan Fischer | nestraníci (nominanti ODS, ČSSD, SZ) | 8. 5. 2009 | 13. 7. 2010 | Úřednická |
| 11. | Vláda Petra Nečase | Petr Nečas | ODS + TOP 09 + VV (později LIDEM) | 13. 7. 2010 | 10. 7. 2013 | Politická |
| 12. | Vláda Jiřího Rusnoka | Jiří Rusnok | nestraníci | 10. 7. 2013 | 29. 1. 2014 | Úřednická (prezidentská) |
| 13. | Vláda Bohuslava Sobotky | Bohuslav Sobotka | ČSSD + ANO + KDU-ČSL | 29. 1. 2014 | 13. 12. 2017 | Politická |
| 14. | První vláda Andreje Babiše | Andrej Babiš | ANO | 13. 12. 2017 | 27. 6. 2018 | Politická (bez důvěry) |
| 15. | Druhá vláda Andreje Babiše | Andrej Babiš | ANO + ČSSD | 27. 6. 2018 | 17. 12. 2021 | Politická (menšinová) |
| 16. | Vláda Petra Fialy | Petr Fiala | ODS + KDU-ČSL + TOP 09 + STAN + Piráti | 17. 12. 2021 | 15. 12. 2025 | Politická |
| 17. | Třetí vláda Andreje Babiše | Andrej Babiš | ANO + SPD + AUTO | 15. 12. 2025 | úřadující | Politická |
📊 Statistiky a zajímavosti
- Nejmladší vláda: Třetí vláda Andreje Babiše (2025) patří věkovým průměrem k mladším v historii, a to i díky ministrům jako Petr Macinka nebo Aleš Juchelka.
- Počet žen: Zastoupení žen ve vládách ČR je dlouhodobě nízké. V aktuální vládě zasedají pouze dvě ženy (Alena Schillerová, Zuzana Mrázová).
- Vyslovení nedůvěry: V historii samostatné ČR byla nedůvěra vyslovena pouze jediné vládě – druhé vládě Mirka Topolánka v březnu 2009.
- Nejdelší vládnutí: Vláda Bohuslava Sobotky a vláda Petra Fialy byly jediné, které dokončily celý čtyřletý mandát ve stejném půdorysu (ačkoliv s personálními obměnami).
💡 Pro laiky
Vláda funguje jako „představenstvo“ celé České republiky. Zatímco parlament (Sněmovna a Senát) jsou jako akcionáři, kteří schvalují pravidla (zákony), vláda je ten tým manažerů, který to každý den řídí. V čele je premiér (generální ředitel) a ministři (ředitelé divizí – školství, zdravotnictví, obrana atd.). Vláda nemůže dělat, co chce – musí mít důvěru většiny poslanců. Když ji ztratí, končí. Aktuálně (2026) vládne koalice vedená Andrejem Babišem, která se spojila se stranami SPD a Motoristé, aby prosadila svůj program zaměřený na nižší daně, přísnější migraci a investice do silnic.