Lubomír Metnar

Lubomír Metnar
Datum narození	6. října 1967
Místo narození	Olomouc, Československo
Státní příslušnost
Alma mater	Ostravská univerzita
Povolání	politik, policista, manažer
Strana	ANO 2011
Funkce</
Předchozí funkce	Ministr obrany ČR (2018–2021)

Lubomír Metnar (* 6. října 1967, Olomouc) je český politik, bývalý policista a manažer, který se v polistopadové historii České republiky etabloval jako jedna z klíčových postav bezpečnostní komunity. Od prosince 2025 zastává funkci ministra vnitra ve třetí vládě Andreje Babiše. Je členem hnutí ANO 2011, za které dlouhodobě zasedá v Poslanecké sněmovně.

Metnarova kariéra je unikátním příkladem vzestupu z řadové policejní služby až do nejvyšších vládních pater. Původně vyšetřovatel násilné kriminality, který se proslavil objasněním rasově motivovaného žhářského útoku ve Vítkově, přešel později do soukromého sektoru, aby se následně stal dvojnásobným ministrem vnitra (2017–2018, od 2025) a ministrem obrany (2018–2021). V současné době (2026) je tváří tvrdé linie české vlády v otázkách migrace a vnitřní bezpečnosti, přičemž jeho návrat do čela resortu vnitra byl provázen razantními personálními i symbolickými změnami.

🧬 Život a policejní kariéra

Lubomír Metnar se narodil v Olomouci, ale většinu svého profesního života spojil s Moravskoslezským krajem. Jeho cesta k bezpečnostním sborům začala již před rokem 1989.

Počátky a služba před rokem 1989

Po absolvování střední školy nastoupil k tehdejšímu Sbor národní bezpečnosti. V letech 1988 až 1989 byl frekventantem Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Tato část jeho životopisu se stala předmětem veřejné debaty při jeho vstupu do vysoké politiky. Metnar opakovaně čelil dotazům na svou roli během potlačování demonstrací v roce 1989 (např. Palachův týden). Vždy uváděl, že se zásahů proti demonstrantům přímo neúčastnil a vykonával pouze strážní službu či asistenci. Později získal čisté lustrační osvědčení a prošel bezpečnostními prověrkami na stupeň "Tajné", což formálně potvrdilo jeho bezúhonnost pro výkon státních funkcí.

Vyšetřovatel a kauza Vítkov

Po roce 1989 pokračoval v kariéře u Policie České republiky. Začínal na obvodním oddělení ve Frenštátě pod Radhoštěm, ale díky svým schopnostem rychle postupoval v hierarchii. Vystudoval Ostravskou univerzitu, kde získal titul magistra.

Jeho policejní kariéra vyvrcholila na pozici vedoucího oddělení obecné kriminality Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje. Specializoval se na násilnou trestnou činnost, vraždy a extremistickou kriminalitu. Zlomovým momentem se stal rok 2009, kdy vedl speciální vyšetřovací tým, který měl za úkol objasnit brutální žhářský útok ve Vítkově. Čtyři neonacisté tehdy vhodili zápalné lahve do domu romské rodiny, přičemž došlo k těžkému popálení dvouleté Natálky. Metnarův tým pod obrovským tlakem veřejnosti i médií pachatele vypátral a usvědčil. Za tento úspěch byl Metnar vyznamenán a získal respekt v odborné komunitě.

Odchod do civilu

V roce 2011, po více než dvaceti letech služby, se rozhodl policii opustit. Důvodem byly neshody s tehdejším vedením policie a reformami, které považoval za nekoncepční. Přešel do soukromého sektoru, kde působil jako bezpečnostní ředitel strojírenského holdingu Vítkovice Machinery Group. Tato manažerská zkušenost mu později pomohla při řízení velkých státních resortů.

🏛️ Vstup do politiky a první vládní angažmá

Metnarova cesta do politiky nebyla přímočará. Krátce byl členem hnutí SPOZ, ale jeho skutečný politický vzestup je spojen až s hnutím ANO 2011 a osobou Andreje Babiše, který v něm viděl kompetentního nestraníka se zkušenostmi z praxe.

První mandát na vnitru (2017–2018)

Po volbách v roce 2017 byl v prosinci jmenován ministrem vnitra v první vládě Andreje Babiše. Ačkoliv tato vláda nezískala důvěru a vládla v demisi, Metnar stihl provést několik kontroverzních kroků. Nejvýraznějším momentem byl jeho tlak na tehdejšího ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michala Murína. Metnar zahájil s Murínem disciplinární řízení, což opozice kritizovala jako snahu hnutí ANO ovládnout bezpečnostní složky v době, kdy byl premiér Babiš vyšetřován v kauze Čapí hnízdo. Murín nakonec rezignoval. Metnar také řešil otázku reorganizace policie a zrychlení trestního řízení.

⚔️ Ministr obrany (2018–2021)

Ve druhé vládě Andreje Babiše (koalice ANO a ČSSD) došlo k rošádě a Lubomír Metnar se přesunul do čela Ministerstva obrany. Toto období je hodnoceno jako doba největších modernizačních projektů v historii AČR.

Strategické akvizice

Metnar se zaměřil na nahrazení zastaralé sovětské techniky západními systémy. Pod jeho vedením byly podepsány či finalizovány smlouvy v hodnotě desítek miliard korun:

Vrtulníky: Nákup amerických bitevních vrtulníků AH-1Z Viper a víceúčelových UH-1Y Venom (systém H-1), které nahradily ruské Mi-24.
Radary: Smlouva na pořízení izraelských 3D radiolokátorů EL/M-2084 (MADR), která se vlekla několik let.
Děla a vozidla: Nákup francouzských samohybných děl CAESAR a obrněných vozidel TITUS.
BVP: Metnar zahájil největší armádní tendr na pásová bojová vozidla pěchoty (CV90), který však nestihl dokončit a finální podpis realizovala až jeho nástupkyně Jana Černochová.

Krizové řízení a COVID-19

Během pandemie COVID-19 (2020–2021) hrál resort obrany klíčovou roli. Metnar koordinoval nasazení armády v nemocnicích, domovech sociální péče a při výstavbě polních nemocnic. Armáda pod jeho vedením získala vysokou důvěru veřejnosti, ačkoliv ministerstvo čelilo kritice za pomalé procesy při nákupech ochranných pomůcek v počátcích krize.

Vztahy s generálním štábem

Na rozdíl od některých svých předchůdců udržoval Metnar korektní a úzké vztahy s náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou. Společně prosazovali navýšení obranného rozpočtu k hranici 1,4 % HDP (cíle 2 % se však za jeho éry dosáhnout nepodařilo).

🛡️ Opoziční lídr pro bezpečnost (2021–2025)

Po volbách v roce 2021 skončilo hnutí ANO v opozici a Lubomír Metnar se stal předsedou klíčového Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Z této pozice se stal hlavním oponentem nové ministryně obrany Jany Černochové.

Kritika F-35

Metnar byl jedním z nejhlasitějších kritiků nákupu amerických stíhaček 5. generace F-35 Lightning II. Nezpochybňoval kvalitu stroje, ale kritizoval extrémní finanční náročnost projektu, nedostatečné zapojení českého průmyslu a chybějící infrastrukturu. Varoval, že nákup F-35 "vysaje" rozpočet armády na úkor jiných druhů vojsk.

Stínová vláda

V rámci stínové vlády hnutí ANO působil jako stínový ministr obrany. Pravidelně kritizoval vládu Petra Fialy za pomalou pomoc občanům v energetické krizi a zároveň za "bianko šeky" v pomoci Ukrajině, ačkoliv samotnou materiální podporu napadené zemi principiálně neodmítal.

🔄 Návrat k moci a současnost (2025–2026)

Rok 2025 znamenal pro Lubomíra Metnara návrat do exekutivy. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 obhájil mandát jako lídr v Olomouckém kraji, kde hnutí ANO drtivě zvítězilo.

Druhé období na vnitru

Dne 15. prosince 2025 byl jmenován ministrem vnitra ve třetí vládě Andreje Babiše. Do úřadu nastoupil s pověstí zkušeného matadora, který zná resort "z obou stran" (jako policista i ministr). Jeho druhá mise se však od té první výrazně liší v razanci a ideologickém zaměření.

Čistky v České poště

Okamžitě po nástupu se zaměřil na ztrátovou Českou poštu. Metnar označil hospodaření podniku za katastrofální a vedení za nekompetentní.

16. prosince 2025: Odvolání celé dozorčí rady.
5. ledna 2026: Odvolání generálního ředitele Miroslava Štěpána.

Metnar avizoval novou strategii, která má zachovat pobočkovou síť, ale radikálně snížit manažerské náklady.

Symbolická válka a vlajky

Dne 17. prosince 2025, pouhé dva dny po jmenování, vydal pokyn k odstranění ukrajinské vlajky z budovy Ministerstva vnitra na pražské Letné. Tento akt vyvolal bouřlivou reakci. Metnar krok obhajoval slovy: "Na českých úřadech mají viset české vlajky. Pomoc uprchlíkům ano, ale symbolika musí ctít státnost České republiky."

Střet o policii a výsluhy (Leden 2026)

Metnar otevřel dvě výbušná témata týkající se samotných policistů:

Počty v ulicích: Veřejně zpochybnil data Policejního prezidia. Zatímco vedení policie tvrdí, že sbor je personálně stabilizovaný, Metnar přišel s daty, že z 41 000 policistů jich reálně slouží v přímém výkonu v ulicích pouze 18 000. Požaduje "odtučnění" policejního managementu a přesun lidí do terénu.
Reforma výsluh: Oznámil záměr zastropovat nebo zdanit vysoké výsluhové příspěvky (renty) pro bývalé policisty, které v některých případech označil za "nemorální zátěž rozpočtu". To vedlo k okamžité mobilizaci policejních odborů, které hrozí protesty.

⚖️ Názory a priority

Metnarův politický profil se v letech 2024–2026 posunul k národnímu konzervatismu a důrazu na suverenitu.

Migrace: Je tvrdým odpůrcem Paktu o migraci a azylu EU. V lednu 2026 prohlásil, že Česko nebude akceptovat žádnou formu povinné solidarity a že je připraven iniciovat vznik bloku zemí (spolu s Maďarskem a Slovenskem), které budou vyhošťovat migranty do center mimo EU.
Bezpečnost: Prosazuje zachování stupně ohrožení terorismem na úrovni "B", ačkoliv přiznává, že přímá hrozba nehrozí. Důvodem je "preventivní ostražitost" vzhledem k situaci na Blízkém východě.
Hasiči: Na rozdíl od policie si udržuje silnou podporu u dobrovolných hasičů. V lednu 2026 garantoval navrácení 710 milionů korun do dotačních titulů pro SDH, které předchozí vláda škrtla.

💡 Pro laiky

Kariéru Lubomíra Metnara si lze představit jako příběh "šerifa", který se stal generálem a pak se vrátil, aby znovu zavedl pořádek ve městě. Začínal jako detektiv, který chytil ty nejhorší zločince (kauza Vítkov), což mu dalo kredit "chlapa z terénu". Když vstoupil do politiky, dostal na starost nejdřív policii (vnitro) a pak armádu (obranu), kde nakoupil nové hračky (vrtulníky, radary) místo starých ruských krámů. Nyní (2026) se vrátil na vnitro, ale už to není ten tichý úředník. Chová se jako "zlý muž", který vyhazuje ředitele pošty, sundavá cizí vlajky z budov a hádá se s policejními šéfy o to, že mají moc teplá místa v kancelářích, zatímco na ulici chybí hlídky. Je to politik, který říká: "Méně řečí o Evropě, více policajtů na rohu vaší ulice."

📊 Statistiky

Kariérní milníky

Počet ministerských angažmá: 3 (Vnitro 2017–2018, Obrana 2018–2021, Vnitro od 2025)
Délka služby u Policie ČR: 23 let (1988–2011)

Data k lednu 2026

Stav Policie ČR: Fyzicky 41 155 příslušníků (podstav cca 5 000 oproti tabulkám).
Rozpočet pro SDH: 710 milionů Kč (garantováno ministrem).
Obranný rozpočet 2026: Ač nyní ministr vnitra, jako poslanec podpořil snížení na 2,07 % HDP.

Zdroje