Druhá vláda Andreje Babiše
Druhá vláda Andreje Babiše byla v letech 2018 až 2021 vládou České republiky, kterou vedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Jednalo se o menšinovou koaliční vládu tvořenou zástupci hnutí ANO a České strany sociálně demokratické (ČSSD).
Tento kabinet byl v novodobé české historii přelomový tím, že pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně se oficiálně opřel o toleranci Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Bylo to poprvé od roku 1989, kdy měli komunisté přímý podíl na moci na vládní úrovni (tzv. toleranční patent).
Funkční období vlády bylo zásadním způsobem poznamenáno celosvětovou pandemií Covid-19, která Česko zasáhla v několika vlnách v letech 2020 a 2021. Vláda musela řešit bezprecedentní zdravotní krizí, zavádět lockdowny a kompenzovat ekonomické ztráty, což vedlo k rekordním schodkům státního rozpočtu. Mezi další významné události patřila kauza Vrbětice a následná diplomatická roztržka s Ruskem či zrušení superhrubé mzdy.
Vláda podala demisi 11. listopadu 2021 po prohraných volbách a vládla v demisi do 17. prosince 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy.
🤝 Vznik vlády a podpora KSČM
Po parlamentních volbách v roce 2017 a neúspěchu první vlády Andreje Babiše (která nezískala důvěru) následovala dlouhá jednání o sestavení nového kabinetu. Andrej Babiš nakonec dohodl koalici s ČSSD, která v interním vnitrostranickém referendu vstup do vlády schválila (přestože část strany byla proti kvůli trestnímu stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo).
Protože koalice ANO a ČSSD disponovala ve Sněmovně pouze 93 hlasy (78 ANO + 15 ČSSD), dohodla se na podpoře s KSČM (15 poslanců). Komunisté podepsali dohodu o toleranci, ve které si vymínili programové ústupky (např. valorizaci důchodů, zdanění církevních restitucí – později zrušeno Ústavním soudem).
Vláda byla jmenována prezidentem Milošem Zemanem 27. června 2018. Důvěru získala 12. července 2018 po maratonském jednání Sněmovny (hlasování proběhlo až po půlnoci), kdy pro ni hlasovalo 105 poslanců (ANO, ČSSD, KSČM).
🦠 Období pandemie covidu-19
Dominantním tématem druhé poloviny mandátu byla pandemie nemoci covid-19.
- Jaro 2020: Vláda reagovala rychle a zavedla přísná opatření (uzavření škol, hranic, povinné roušky), což vedlo k nízkému počtu obětí v první vlně.
- Podzim 2020 a 2021: Vláda čelila kritice za chaotické rozhodování, časté výměny ministrů zdravotnictví a podcenění dalších vln pandemie. Česko se v určitých fázích stalo zemí s jedním z nejvyšších počtů úmrtí na počet obyvatel na světě.
- Ekonomika: Byla zavedena řada kompenzačních programů (Antivirus, kompenzační bonusy pro OSVČ), což vedlo k výraznému nárůstu státního dluhu.
👥 Seznam členů vlády
Vláda prošla během svého působení řadou personálních změn, zejména na postu ministra zdravotnictví (celkem 5 změn) a ministra dopravy.
| Úřad | Člen vlády | Nominující strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš | ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| 1. místopředseda vlády Ministr vnitra |
Jan Hamáček | ČSSD | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Místopředsedkyně vlády Ministryně financí |
Alena Schillerová | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Místopředseda vlády Ministr životního prostředí |
Richard Brabec | ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Místopředseda vlády Ministr průmyslu a obchodu |
Marta Nováková | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 30. dubna 2019 |
| Karel Havlíček | nestr. za ANO | 30. dubna 2019 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr zahraničních věcí | Jan Hamáček (pověřen) | ČSSD | 27. června 2018 | 16. října 2018 |
| Tomáš Petříček | ČSSD | 16. října 2018 | 12. dubna 2021 | |
| Jakub Kulhánek | ČSSD | 21. dubna 2021 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr obrany | Lubomír Metnar | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Ministr spravedlnosti | Taťána Malá | ANO | 27. června 2018 | 10. července 2018 |
| Jan Kněžínek | nestr. za ANO | 10. července 2018 | 30. dubna 2019 | |
| Marie Benešová | nestr. za ANO | 30. dubna 2019 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr práce a sociálních věcí | Petr Krčál | ČSSD | 27. června 2018 | 18. července 2018 |
| Jana Maláčová | ČSSD | 30. července 2018 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr zdravotnictví | Adam Vojtěch | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 21. září 2020 |
| Roman Prymula | nestr. za ANO | 21. září 2020 | 29. října 2020 | |
| Jan Blatný | nestr. za ANO | 29. října 2020 | 7. dubna 2021 | |
| Petr Arenberger | nestr. za ANO | 7. dubna 2021 | 26. května 2021 | |
| Adam Vojtěch | nestr. za ANO | 26. května 2021 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Robert Plaga | ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Ministr zemědělství | Miroslav Toman | nestr. za ČSSD | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Ministr dopravy | Dan Ťok | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 30. dubna 2019 |
| Vladimír Kremlík | nestr. za ANO | 30. dubna 2019 | 23. ledna 2020 | |
| Karel Havlíček | nestr. za ANO | 24. ledna 2020 | 17. prosince 2021 | |
| Ministr pro místní rozvoj | Klára Dostálová | nestr. za ANO | 27. června 2018 | 17. prosince 2021 |
| Ministr kultury | Antonín Staněk | ČSSD | 27. června 2018 | 31. července 2019 |
| Lubomír Zaorálek | ČSSD | 27. srpna 2019 | 17. prosince 2021 |
Poznámka: Mezi odchodem Antonína Staňka a nástupem Lubomíra Zaorálka byl řízením ministerstva kultury pověřen René Schreier (náměstek). Ve vládě také krátce působil Petr Krčál (MPSV), který rezignoval 17. července 2018 pro podezření z plagiátorství.
📉 Konec vlády
V dubnu 2021 KSČM vypověděla dohodu o toleranci vlády, čímž kabinet ztratil většinu ve Sněmovně. Přesto vláda ustála hlasování o nedůvěře v červnu 2021 (opozici chyběly hlasy). Definitivní konec přinesly volby v říjnu 2021. Hnutí ANO sice získalo nejvíce mandátů samostatně, ale koalice SPOLU a PirSTAN získaly většinu 108 hlasů. ČSSD se do Sněmovny nedostala. Vláda podala demisi a vládla do jmenování nového kabinetu Petra Fialy.
📊 Bilance a odkaz
Druhá vláda Andreje Babiše zanechala smíšené dědictví:
- Ekonomika: Zrušení superhrubé mzdy (s podporou ODS) zvýšilo čisté příjmy zaměstnanců, ale vytvořilo strukturální deficit rozpočtu.
- Infrastruktura: Zahájila modernizaci D1 a přípravu vysokorychlostních tratí, ale čelila kritice za pomalé tempo výstavby.
- Společnost: Zavedla slevy na jízdné pro studenty a seniory.
- Zahraničí: Vyhostila desítky ruských diplomatů po odhalení pozadí výbuchů ve Vrběticích.
Mnoho ministrů této vlády (Havlíček, Schillerová, Metnar, Brabec, Plaga, Vojtěch) se v roce 2025 vrátilo do funkcí ve třetí vládě Andreje Babiše.