Roman Prymula

Roman Prymula
Celé jméno	prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.
Datum narození	4. února 1964
Místo narození	Pardubice
Národnost	česká
Státní příslušnost
Vzdělání	Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy
Povolání	Lékař, epidemiolog, vysokoškolský pedagog, manažer
Funkce</
Předchozí funkce	Ministr zdravotnictví České republiky
Ocenění	Řád Bílého lva (2020)

Roman Prymula je významný český lékař, epidemiolog, bývalý vojenský zdravotník a politik, který se do povědomí širší veřejnosti zapsal především jako klíčová postava boje proti pandemii covidu-19. V roce 2020 krátce zastával funkci ministra zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše. Je profesorem v oboru Hygiena a epidemiologie.

Po svém odchodu z vysoké politiky v roce 2021 se přesunul do soukromého sektoru. Od roku 2024 působí jako ředitel Nemocnice AGEL Říčany a odborný garant holdingu AGEL. V prosinci 2025 se částečně vrátil do státní sféry jako externí poradce premiéra Andreje Babiše pro strategické investice ve zdravotnictví. Je považován za jednoho z nejvýraznějších zastánců vakcinace v České republice.

🐣 Mládí a vzdělání

Roman Prymula se narodil 4. února 1964 v Pardubicích. Po absolvování gymnázia se rozhodl pro studium medicíny se zaměřením na vojenské zdravotnictví. V roce 1988 úspěšně promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové (dříve Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav J. E. Purkyně).

Své vzdělání si dále rozšiřoval v zahraničí i na domácí půdě:

V polovině 90. let absolvoval stáž v Velké Británii na Birmingham University Hospital.
Získal titul CSc. a později Ph.D. v oboru epidemiologie.
V roce 2007 byl jmenován profesorem pro obor hygiena, preventivní lékařství a epidemiologie.
Absolvoval také manažerské studium a získal titul MHA (Master of Hospital Administration).

Jeho akademická dráha je úzce spjata s Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde působil jako děkan a kde i v roce 2026 nadále přednáší.

🪖 Vojenská a manažerská kariéra

Jako voják z povolání dosáhl hodnosti plukovníka. Jeho kariéra v armádě byla spojena s odbornou prací v oblasti epidemiologie a řízení vojenského zdravotnictví.

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Významným milníkem v jeho kariéře bylo jmenování ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové v roce 2002. V této funkci působil až do roku 2016. Pod jeho vedením se nemocnice modernizovala a stala se jedním z klíčových zdravotnických zařízení v zemi. Jeho odvolání v červnu 2016 tehdejším ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (ČSSD) bylo provázeno kontroverzemi. Oficiálním důvodem byl údajný střet zájmů spojený s projektem centra tradiční čínské medicíny a zapojením jeho dcery do dodavatelských firem, což Prymula odmítal a označoval za politický boj.

🏛️ Vstup do politiky a ministerstvo

Po odchodu z nemocnice se stal náměstkem ministra zdravotnictví. V této roli působil pod ministrem Adamem Vojtěchem (ANO). Prymula se profiloval jako odborník na lékovou politiku, elektronizaci zdravotnictví a vakcinaci.

Byl zastáncem zavedení elektronického receptu a dalších digitalizačních projektů. Jeho vztah s ministrem Vojtěchem byl často popisován jako napjatý, přičemž Prymula byl vnímán jako ambicióznější a rozhodnější z dvojice.

🦠 Pandemie COVID-19

Zlomovým okamžikem v životě Romana Prymuly se stal březen 2020, kdy v České republice propukla pandemie covidu-19. Prymula se okamžitě stal hlavní tváří vládní reakce.

Ústřední krizový štáb a "Chytrá karanténa"

Stal se předsedou Ústředního krizového štábu (dočasně).
Byl hlavním architektem prvních tvrdých restrikcí (uzavření hranic, škol, povinné roušky), které v první vlně uchránily Česko před scénářem Itálie.
Prosazoval projekt tzv. Chytré karantény, který měl pomocí technologií trasovat kontakty nakažených.

Ministr zdravotnictví

V září 2020, v době nastupující druhé a mnohem silnější vlny pandemie, rezignoval ministr Adam Vojtěch a prezident Miloš Zeman jmenoval Romana Prymulu ministrem zdravotnictví. Od Prymuly se očekávalo "vojenské" řízení epidemie a zavedení nepopulárních opatření. Během svého krátkého působení (pouze cca měsíc) zavedl sérii restrikcí, včetně uzavření restaurací a omezení pohybu, čímž si vysloužil respekt části odborníků, ale i nenávist části veřejnosti a podnikatelů.

📉 Pád a "Kapitola Vyšehrad"

Prymulovo ministerské angažmá skončilo náhle v říjnu 2020 po zveřejnění fotografií v deníku Blesk. Fotografie zachycovaly Romana Prymulu, jak v nočních hodinách vychází z restaurace Rio's na Vyšehradě, která měla být podle jím vyhlášených vládních nařízení uzavřena. Setkal se zde s předsedou poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem. Tento incident, vnímaný veřejností jako flagrantní porušení pravidel "káže vodu, pije víno", vedl k jeho okamžité rezignaci na post ministra. Ve funkci ho nahradil Jan Blatný.

Návštěva fotbalu

I po odchodu z ministerstva působil jako poradce premiéra. O tuto pozici však přišel v únoru 2021, když navštívil fotbalový zápas SK Slavia Praha v době tvrdého lockdownu, kdy byly hromadné akce zakázány. To definitivně zpečetilo jeho konec ve vládních funkcích během pandemického období.

🏥 Návrat do soukromého sektoru (2021–2023)

Po opuštění politiky se Roman Prymula stáhl do ústraní, ale zůstal aktivní v medicínském byznysu. Začal spolupracovat se skupinou AGEL, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě. Působil zde v různých poradních a dozorčích orgánech, kde využíval své zkušenosti s řízením velkých nemocničních celků. Věnoval se také publikační činnosti a navzdory kontroverzím zůstal častým hostem v médiích jako komentátor epidemiologické situace.

🚀 Aktivity v letech 2024–2026

Období let 2024 až 2026 znamenalo pro Romana Prymulu stabilizaci jeho kariéry v soukromém sektoru s částečným, ale opatrným návratem k poradním rolím pro stát.

Ředitel Nemocnice AGEL Říčany

Od ledna do června 2024 (a následně i v dalších letech) intenzivně pracoval na rozvoji Nemocnice AGEL Říčany. Pod jeho vedením jako ředitele se nemocnice zaměřila na:

Modernizaci operačních sálů: Investice do robotické chirurgie a nových technologií.
Rozvoj následné péče: Reakce na stárnutí populace a potřebu lůžek následné péče.

Současně fungoval jako odborný garant pro strategické projekty celé skupiny AGEL, vlastněné miliardářem Tomášem Chrenkem. Jeho role spočívala i ve vyjednávání s zdravotními pojišťovnami o úhradách za inovativní léčbu, kde využíval své znalosti systému úhrad.

Výzkum vakcín

V srpnu 2024 se stal členem dozorčí rady nově vzniklého výzkumného centra pro vývoj vakcín. Toto centrum vzniklo jako joint-venture několika soukromých subjektů a akademické sféry. Pro Prymulu to znamenalo návrat k jeho původnímu a nejmilejšímu oboru – vakcinologii. Centrum se zaměřuje na vývoj látek proti nově se objevujícím respiračním virům.

Politické nabídky a volby 2025

Během roku 2025, kdy v Česku probíhala kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny, byl Prymula častým mediálním komentátorem stavu českého zdravotnictví. Vystupoval z pozice nezávislého experta. Obdržel několik nabídek na kandidaturu:

Od hnutí ANO.
Od uskupení Motoristé.

Všechny politické nabídky však odmítl s odkazem na špatné zkušenosti z let 2020–2021 a preferenci odborné práce.

Poradce premiéra a "Národní plán"

V prosinci 2025, po ustavení nové vlády pod vedením Andreje Babiše, přijal nabídku stát se vládním zmocněncem pro strategické investice ve zdravotnictví, avšak pouze v omezeném rozsahu jako neplacený externí poradce. Tato forma spolupráce mu umožnila pokračovat v jeho aktivitách pro AGEL bez přímého střetu zájmů.

V lednu 2026 se začal aktivně podílet na přípravě dokumentu Národní plán pro boj s infekčními chorobami 2026–2030. Na tomto dokumentu spolupracuje s ministerstvem zdravotnictví, které v nové vládě opět vede Adam Vojtěch. Spolupráce těchto dvou mužů je v médiích komentována jako "pragmatický smír".

💡 Projekt "Zdravé Česko"

Významnou aktivitou roku 2025 bylo Prymulovo angažmá v roli ambasadora projektu „Zdravé Česko“.

Cíl projektu: Prevence civilizačních chorob a podpora očkování dospělých.
Zaměření: Především očkování proti chřipce a klíšťové encefalitidě.
Výsledek: Statistiky ukázaly, že jeho zapojení do kampaně a vysvětlování rizik vedlo k rekordnímu nárůstu zájmu o očkování v kategorii seniorů nad 65 let, což pojišťovny ocenily jako krok k úspoře nákladů na léčbu.

💉 Odborné názory a vakcinologie

Roman Prymula je celoživotním propagátorem očkování. Je předsedou či členem výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP. V roce 2025 vydal komplexní odbornou publikaci Připravenost na pandemie v 21. století, kde analyzuje chyby učiněné během covidu-19 a navrhuje systémové změny pro budoucí krize.

Jeho názory jsou často považovány za "hardline" ve smyslu upřednostňování kolektivní ochrany před individuální svobodou v otázkách veřejného zdraví. V minulosti podporoval povinné očkování proti vybraným chorobám pro určité profesní skupiny.

🎖️ Ocenění

Řád Bílého lva (2020): Nejvyšší státní vyznamenání mu propůjčil prezident Miloš Zeman za "mimořádné zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů", zejména v souvislosti se zvládnutím první vlny pandemie.

⚔️ Kritika a kontroverze

Kromě zmíněných incidentů na Vyšehradě a fotbale čelil Prymula kritice i za:

Obchodní zájmy: Dlouhodobé podezření ze střetu zájmů kvůli podnikání jeho rodiny ve zdravotnictví (firma Biovomed).
Bezpečnostní prověrka: Problémy se získáním bezpečnostní prověrky během jeho působení v čele hradecké nemocnice.
Komunikace: Během pandemie byl kritizován za často se měnící stanoviska a "strašení" veřejnosti nejhoršími scénáři, což on hájil jako nutnost k probuzení obezřetnosti obyvatel.

💼 Soukromý život

Je ženatý a má dceru Karolínu. Žije v Hradci Králové. Mezi jeho záliby patří šachy, ve kterých je velmi zdatným hráčem, což často používá jako metaforu pro své strategické uvažování v epidemiologii a politice.

Pro laiky

Kdo je vlastně epidemiolog a co dělá manažer nemocnice?

Epidemiolog je lékařský "detektiv". Nezkoumá jednoho pacienta, ale celé populace. Hledá, jak se nemoci šíří, proč vznikají a jak jim zabránit (například očkováním nebo karanténou). Roman Prymula tuto roli plnil na úrovni celého státu.
Manažer nemocnice (jako nyní v Říčanech) se nestará přímo o pacienty, ale o to, aby nemocnice fungovala: aby byly peníze na přístroje, aby bylo dost doktorů, aby se opravovaly budovy a aby pojišťovny proplácely péči. Prymula v této roli využívá své kontakty z politiky k vyjednávání lepších podmínek.

Zdroje