Česká strana sociálně demokratická
| Sociální demokracie | |
|---|---|
| 1. místopředseda | Lubomír Zaorálek |
| Zastupitelstva obcí | údaje nedostupné |
| Název | Sociální demokracie |
| Místopředsedové | Jiří Nedvěd Radek Scherfer |
| Stranické noviny | Právo lidu (historicky) |
| Vznik | 7. dubna 1878 |
| Sloučení | 1938 (do NSP) 1948 (do KSČ) |
| Web | www.socdem.cz |
| Mezinárodní přidružení | Socialistická internacionála Progresivní aliance |
| Zastupitelstva krajů | 24 / 675 (2024) |
| Počet členů | 3 090 (srpen 2025) |
| Předsedkyně | Jana Maláčová |
| Poslanecká sněmovna | 0 / 200 |
| Evropský parlament | 0 / 21 |
| Barvy | červená |
| Sídlo | Lidový dům, Hybernská 1033/7, 110 00 Praha |
| Politická skupina v ep | Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů |
| Ideologie | Sociální demokracie Proevropanismus |
| Popisek loga | Logo strany od roku 2023 |
| Velikost loga | 250px |
| Mládežnická organizace | Mladí sociální demokraté |
| Politická pozice | Středo-levice |
| Senát | 0 / 81 |
| Logo | SOCDEM logo 2023.png |
| Evropská strana | Strana evropských socialistů |
| Zkratka | SOCDEM |
| Obnovení | 9. února 1990 |
Sociální demokracie (zkratka SOCDEM), do června 2023 Česká strana sociálně demokratická (ČSSD), je nejstarší existující českou politickou stranou. Jedná se o středolevicovou stranu, která se hlásí k principům sociální demokracie. Od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021 je mimoparlamentní stranou, když se ziskem 4,65 % hlasů nepřekročila pětiprocentní uzavírací klauzuli. Předsedkyní strany je od října 2024 Jana Maláčová.
V nedávné historii strana čelila vnitřním sporům a klesající voličské podpoře. Po dalším volebním neúspěchu ve sněmovních volbách v říjnu 2025, kde strana kandidovala v rámci koalice Stačilo!, oznámilo celé vedení v čele s Janou Maláčovou rezignaci s platností ke dni konání mimořádného sjezdu, který byl svolán na 22. listopad 2025.
📜 Historie
🕰️ Počátky v Rakousku-Uhersku (1878–1918)
Strana byla založena 7. dubna 1878 v hostinci U Kaštanu v Břevnově jako Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku. Mezi zakladatele patřili Josef Boleslav Pecka-Strahovský a Ladislav Zápotocký. Zpočátku fungovala jako součást celorakouské sociální demokracie, ale v roce 1893 se osamostatnila pod názvem Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická. Na přelomu 19. a 20. století se strana stala dominantní silou v českém dělnickém hnutí a usilovala o zavedení všeobecného volebního práva, což se podařilo v roce 1907.
🇨🇿 První republika a druhá světová válka (1918–1945)
Po vzniku Československa v roce 1918 se strana stala jednou z klíčových politických sil. Ve volbách v roce 1920 zvítězila a její předseda Vlastimil Tusar se stal předsedou vlády. Během první republiky byla součástí několika vládních koalic. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se strana sloučila do Strany národní jednoty. Během druhé světové války se mnoho sociálních demokratů zapojilo do domácího i zahraničního odboje a strana měla zastoupení v exilové vládě v Londýně.
🕊️ Poválečné období a sloučení s KSČ (1945–1989)
Po válce byla činnost strany obnovena pod názvem Československá sociální demokracie. Jejím předsedou se stal Zdeněk Fierlinger, který stranu orientoval na úzkou spolupráci s KSČ. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byla strana v červnu téhož roku sloučena s KSČ, čímž její samostatná existence na více než 40 let zanikla. Část členů, která nesouhlasila se sloučením, odešla do exilu, kde udržovala kontinuitu strany.
🔄 Obnovení po roce 1989 a vládní angažmá
Činnost strany byla obnovena na sjezdu v březnu 1990 a navázala na předválečnou tradici. Prvním předsedou se stal Jiří Horák. V roce 1993 se předsedou stal Miloš Zeman, pod jehož vedením se strana stala druhou nejsilnější v zemi po volbách v roce 1996. V letech 1998–2002 vedl Miloš Zeman menšinovou vládu podporovanou ODS na základě tzv. opoziční smlouvy. Premiéry za ČSSD byli v dalších letech také Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Strana byla součástí vládních koalic i v letech 2006–2013 a 2014–2021, naposledy ve vládě s hnutím ANO 2011.
📉 Pokles vlivu a ztráta parlamentního zastoupení
Od druhé poloviny desátých let 21. století začal vliv strany upadat, což bylo způsobeno odlivem tradičních voličů zejména k hnutí ANO 2011. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 strana získala pouze 4,65 % hlasů a poprvé od roku 1992 se nedostala do dolní komory parlamentu. Tehdejší předseda Jan Hamáček na funkci rezignoval. V červnu 2023 strana změnila název na Sociální demokracie (SOCDEM). Po neúspěchu v krajských volbách 2024 odstoupil předseda Michal Šmarda a novou předsedkyní byla zvolena Jana Maláčová.
💡 Ideologie a program
Sociální demokracie se profiluje jako středolevicová strana, jejíž program je založen na hodnotách svobody, spravedlnosti a solidarity.
🏛️ Stát a demokracie
Strana prosazuje silný a efektivní stát, který poskytuje kvalitní veřejné služby (zdravotnictví, školství) dostupné všem bez ohledu na jejich sociální postavení. Odmítá zpoplatňování těchto služeb. Klade důraz na ochranu práv zaměstnanců a důstojné pracovní podmínky.
💰 Ekonomika a daně
Program strany počítá s progresivním zdaněním, kde by se na financování veřejných služeb více podílely velké korporace a nejbohatší jednotlivci. Cílem je spravedlivé rozdělení bohatství ve společnosti. V energetice strana navrhuje zestátnění strategické části společnosti ČEZ a odchod z lipské energetické burzy za účelem snížení cen energií pro domácnosti a firmy.
🌍 Zahraniční politika
SOCDEM je proevropskou stranou a podporuje členství České republiky v Evropské unii a NATO. V minulosti strana zdůrazňovala, že EU by měla být sociálně soudržnější a blíže občanům. V souvislosti s neúspěšnou volební koalicí Stačilo! v roce 2025 se strana zavázala prosazovat některé programové body tohoto hnutí, včetně referenda o vystoupení z NATO, což vyvolalo silnou vnitrostranickou kritiku a odchod stovek členů.
🗳️ Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
| Volby | Hlasy (%) | Mandáty |
|---|---|---|
| 1990 | 4,1 % | 0 |
| 1992 | 6,53 % | 16 |
| 1996 | 26,44 % | 61 |
| 1998 | 32,31 % | 74 |
| 2002 | 30,20 % | 70 |
| 2006 | 32,32 % | 74 |
| 2010 | 22,08 % | 56 |
| 2013 | 20,45 % | 50 |
| 2017 | 7,27 % | 15 |
| 2021 | 4,65 % | 0 |
| 2025 (v koalici Stačilo!) | 4,3 % | 0 |
🧑🏫 Pro laiky
Představte si politickou scénu jako hřiště, kde různé týmy (strany) soutěží o to, jak by se měla hra (stát) hrát. Sociální demokracie je jeden z nejstarších týmů na tomto hřišti. Jejich hlavní myšlenkou je, že by hra měla být co nejférovější pro všechny hráče, nejen pro ty nejbohatší a nejsilnější.
Chtějí, aby každý měl přístup k dobrému doktorovi (dostupné zdravotnictví) a kvalitní škole (bezplatné školství), i když nemá plnou peněženku. Prosazují, aby ti, co vydělávají hodně peněz (velké firmy), přispívali do společné kasy (daně) více než ti, co mají méně. Z těchto peněz se pak platí například důchody pro babičky a dědečky nebo se staví nové silnice.
V mezinárodním měřítku jsou pro spolupráci s ostatními evropskými týmy (Evropská unie), protože věří, že společně se dá dosáhnout více. V poslední době se jim ale moc nedaří, ztratili hodně fanoušků (voličů) a teď se snaží vymyslet novou strategii, aby se do hlavní soutěže (parlamentu) zase vrátili.
🏛️ Struktura a vedení (k prosinci 2025)
Nejvyšším orgánem strany je sjezd, který volí předsedu a další členy vedení. V prosinci 2025, po oznámené rezignaci celého grémia, je budoucnost vedení nejasná a rozhodne o ní mimořádný sjezd.
- Předsedkyně: Jana Maláčová (v demisi)
- 1. místopředseda: Lubomír Zaorálek (v demisi)
- Místopředsedové: Jiří Nedvěd, Radek Scherfer (v demisi)
Strana čelí výraznému poklesu členské základny. Zatímco v roce 2010 měla přes 24 700 členů, v srpnu 2025 to bylo jen 3 090.
⚖️ Kontroverze a vývoj zkratky
V červnu 2023 se strana přejmenovala ze zkratky ČSSD na SOCDEM. Historicky známou a zavedenou zkratku ČSSD si následně zaregistrovala strana Česká suverenita Jany Volfové, jejímž předsedou se v únoru 2024 stal bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek. Tento krok SOCDEM napadla u soudu jako parazitování na její historii, ale Nejvyšší správní soud návrh na zrušení registrace koalice pod názvem ČSSD pro eurovolby zamítl.
Mezi další kontroverze patřil v minulosti tzv. Lánský puč z roku 2013, kdy se část vedení strany pokusila bez vědomí tehdejšího předsedy Bohuslava Sobotky vyjednávat s prezidentem Milošem Zemanem o sestavení vlády.
Zdroje
Oficiální web SOCDEM Historie ČSSD na stranickém webu Výsledky voleb - Český statistický úřad ```