Jana Maláčová

Jana Maláčová
Celé jméno	Jana Maláčová
Datum narození	24. června 1981
Místo narození	Uherské Hradiště, Československo
Státní příslušnost
Manžel	Aleš Chmelař (rozvedeni 2023)
Děti	Gustav Chmelař
Alma mater	Univerzita Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu; London School of Economics
Povolání	politoložka, úřednice, bývalá politička
Strana	SOCDEM (dříve ČSSD)
Funkce</

Jana Maláčová je česká levicová politička a expertka na sociální politiku, která v letech 2018 až 2021 zastávala post ministryně práce a sociálních věcí ve druhé vládě Andreje Babiše. V tomto období se stala jednou z nejvýraznějších tváří sociální demokracie, známou svou energickou obhajobou sociálních výdajů, což jí vyneslo přezdívku "Venezuela" od jejích pravicových kritiků, ale zároveň popularitu mezi tradičními levicovými voliči.

Její politická kariéra prošla turbulentním vývojem, který vyvrcholil v letech 2024 a 2025. Po období ústraní se v říjnu 2024 vrátila do čela Sociální demokracie (SOCDEM) s cílem sjednotit roztříštěnou levici. Tento pokus vyústil v kontroverzní předvolební alianci s koalicí Stačilo!, vedenou předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Projekt však ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 neuspěl a strana zůstala mimo parlament.

V průběhu volební kampaně v roce 2025 Jana Maláčová veřejně oznámila, že bojuje s onkologickým onemocněním. Po volebním neúspěchu a s ohledem na svůj zdravotní stav se v listopadu 2025 rozhodla definitivně odejít z politického života. Od ledna 2026 žije v soukromí v Praze a soustředí se na léčbu a výchovu syna.

🧬 Mládí a vzdělání

Jana Maláčová se narodila 24. června 1981 v Uherském Hradišti. Pochází z regionu Slovácko, což často zdůrazňovala ve svých veřejných vystoupeních.

Vystudovala politologii na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu (2002–2007). Následně získala magisterský titul v oboru politická ekonomie Evropy na prestižní London School of Economics (LSE) ve Velké Británii (2014–2016). Její zahraniční vzdělání formovalo její původně silně proevropské a sociálně-liberální názory, od kterých se však v závěru své kariéry pragmaticky odklonila směrem k tradiční až radikální levici.

Před vstupem do vysoké politiky pracovala jako analytička fondů EU na Ministerstvu pro místní rozvoj a později vedla odbor rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). V letech 2016 až 2018 působila v Senátu a na Úřadu vlády.

🏛️ Ministerská éra (2018–2021)

Do funkce ministryně práce a sociálních věcí byla jmenována 30. července 2018 poté, co rezignoval její stranický kolega Petr Krčál. Ve vládě Andreje Babiše (ANO a ČSSD s podporou KSČM) se rychle stala jedním z nejviditelnějších ministrů.

"Hustá dvojka" a sociální politika

Maláčová se profilovala jako nekompromisní obhájkyně zvyšování mandatorních výdajů.

Minimální mzda a důchody: Pravidelně prosazovala skokové navyšování minimální mzdy a důchodů nad rámec zákonné valorizace.
Rodičovský příspěvek: Podařilo se jí prosadit zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč.
Program Antivirus: Během pandemie COVID-19 byla klíčovou postavou při zavádění programu Antivirus, který měl za cíl udržet zaměstnanost pomocí státních dotací na mzdy v uzavřených provozech.
Politický styl: Její marketingová kampaň "Hustá dvojka" (společně s Matějem Stropnickým) před volbami 2021, zaměřená na inspekce pracovních podmínek ve firmách, vyvolala smíšené reakce – od nadšení levicových voličů po ostrou kritiku podnikatelů.

Její časté rozpočtové střety s tehdejší ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) plnily stránky novin. Babiš ji označoval za "paní, která rozhazuje peníze", zatímco ona sama se prezentovala jako jediná hráz proti chudnutí obyvatelstva.

📉 Ústup ze slávy (2021–2023)

Po drtivé porážce ČSSD ve volbách 2021, kdy strana vypadla ze Sněmovny, Maláčová ztratila ministerský post i poslanecký mandát. Na sjezdu v prosinci 2021 nekandidovala na předsedkyni a stáhla se do ústraní.

V osobním životě prošla v roce 2023 rozvodem s manželem Alešem Chmelařem, diplomatem a bývalým státním tajemníkem pro evropské záležitosti, se kterým má syna Gustava. Profesně se v tomto období věnovala práci pro odborovou centrálu ČMKOS jako expertka na sociálně-ekonomickou politiku, což jí umožnilo udržet si kontakt s levicovou bází.

🔄 Politický comeback (2024)

Rok 2024 znamenal pro Janu Maláčovou návrat do vysoké politiky. S blížícími se parlamentními volbami (2025) rostla v SOCDEM nespokojenost s vedením Michala Šmardy, pod jehož taktovkou se preference strany pohybovaly hluboko pod hranicí volitelnosti.

Návrat do vedení

Maláčová, tehdy působící v odborech, začala od jara 2024 otevřeně kritizovat vedení strany za "nevýraznost" a "intelektuální odtrženost od problémů běžných lidí". Volala po návratu k "chlebovým tématům" a radikálnější levicové politice.

Sjezd v Hradci Králové (Říjen 2024)

Dne 5. října 2024 se na 46. sjezdu SOCDEM v Hradci Králové utkala o post předsedkyně strany. Jejími protikandidáty byli bývalý ministr Jiří Dienstbier, který reprezentoval liberální křídlo, a Petr Hůla. Maláčová zvítězila se silným mandátem, když slíbila jediné: návrat sociální demokracie do Sněmovny za každou cenu, a to i cestou sjednocení roztříštěných levicových sil.

🤝 Aliance se "Stačilo!" a volby 2025

Jako předsedkyně SOCDEM učinila Maláčová v únoru 2025 nejkontroverznější rozhodnutí své kariéry. Navzdory odporu historického jádra strany a odchodu téměř třetiny členů (včetně mnoha osobností z éry Vladimíra Špidly či Bohuslava Sobotky) uzavřela strategické spojenectví s koalicí Stačilo!.

Pragmatismus vs. Ideály

Tuto koalici vedla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Maláčová tento krok obhajovala pragmatickým argumentem: "Žádný levicový hlas nesmí propadnout. Luxus rozdělení si v době asociální pravicové vlády nemůžeme dovolit." Cenou za toto spojení však byla nutnost korigovat některé programové priority. Maláčová, dříve proevropská politička, v kampani 2025 zmírnila svou rétoriku vůči EU a NATO, aby neodrazovala antisystémové voliče koalice Stačilo!.

Program "Vize 2035"

V roce 2025 představila programový dokument "Vize 2035", který obsahoval radikální sociální požadavky:

Zvýšení minimální mzdy o 10 000 Kč během tří let.
Zavedení plnohodnotného 13. důchodu.
Progresivní zdanění korporací a bank.
Zestátnění klíčové energetické infrastruktury.

⚕️ Nemoc a konec kariéry (2025–2026)

Kampaň v roce 2025 byla poznamenána osobní tragédií. V květnu 2025 Jana Maláčová veřejně oznámila, že jí bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. Navzdory náročné léčbě se rozhodla v kampani pokračovat jako lídryně koalice Stačilo! v Praze. Její odhodlání vyvolalo vlnu solidarity napříč politickým spektrem, a to i od jejích ideových oponentů z ODS či TOP 09.

Volební neúspěch

Parlamentní volby konané 3. a 4. října 2025 skončily pro projekt sjednocené levice neúspěchem. Koalice Stačilo! (zahrnující KSČM, SOCDEM a další menší subjekty) získala celostátně pouze 4,3 % hlasů a nepřekročila tak zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. V Praze získala Maláčová sice slušný počet preferenčních hlasů, ale na mandát to nestačilo.

Definitivní odchod

Měsíc po volbách, 3. listopadu 2025, oznámila Jana Maláčová svůj definitivní odchod z politiky. V emotivním prohlášení uvedla, že svou misi splnit nedokázala a že je nyní čas věnovat veškerou energii boji s nemocí a své rodině.

Její mandát předsedkyně SOCDEM formálně vypršel 13. prosince 2025 na mimořádném on-line sjezdu strany. Svého nástupce, Jiřího Nedvěda, sama podpořila jako zástupce nové generace, který není zatížen kontroverzemi minulosti.

K 1. lednu 2026 je Jana Maláčová soukromou osobou, žije v Praze a veřejně nevystupuje.

💡 Pro laiky: Proč to s Maláčovou nevyšlo?

Jana Maláčová se pokusila o "sňatek z rozumu". Viděla, že sociální demokracie sama o sobě umírá, a tak se rozhodla spojit síly s komunisty a dalšími radikálními levicovými proudy pod značkou "Stačilo!". Doufala, že sečtením malých čísel vznikne jedno velké. Jenže v politice 2 + 2 není vždy 4. Mnoho starých voličů sociální demokracie nechtělo volit stranu spojenou s komunisty a odešli jinam (nebo nevolili). Naopak voliči komunistů viděli v Maláčové "paničku z Prahy", která studovala v Londýně, a nevěřili jí její náhlý obrat. Výsledkem bylo, že projekt propadl a Maláčová, vyčerpaná nemocí i kampaní, z politiky odešla.

📊 Přehled hlavních funkcí

Funkce	Instituce/Strana	Období
Ředitelka odboru rodinné politiky	MPSV	2015–2018
Ministryně práce a sociálních věcí	Vláda České republiky	2018–2021
Místopředsedkyně	ČSSD	2019–2021
Expertka na sociální politiku	ČMKOS	2023–2024
Předsedkyně	SOCDEM	2024–2025
Lídryně kandidátky (Praha)	Koalice Stačilo!	2025

Zdroje