Jan Hamáček

Jan Hamáček
Celé jméno	Jan Hamáček
Datum narození	4. listopadu 1978
Místo narození	Mladá Boleslav, Československo
Státní příslušnost
Manželka	Gabriela Hamáčková (roz. Kloudová)
Děti	Lukáš Hamáček, Dimitar Hamáček
Alma mater	Univerzita Karlova (nedokončeno)
Povolání	manažer, bývalý politik
Strana	nestraník (dříve ČSSD/SOCDEM)
Funkce</

Jan Hamáček je český vrcholový manažer v obranném průmyslu a bývalý významný politik. V letech 2018 až 2021 zastával post prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra v menšinové vládě Andreje Babiše, kde se stal jednou z hlavních tváří státního krizového řízení během pandemie COVID-19. V minulosti působil také jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (2013–2017) a předseda České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Jeho politická kariéra skončila po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021, kdy se sociální demokracie poprvé v historii samostatné České republiky nedostala do parlamentu. Po rezignaci na stranické funkce se stáhl z veřejného života a zaměřil se na soukromý sektor. V roce 2024 definitivně uzavřel své politické působení vystoupením ze strany (tehdy již přejmenované na SOCDEM) a nastoupil do vrcholového managementu jednoho z největších zbrojařských holdingů ve střední Evropě, Czechoslovak Group (CSG).

Od února 2024 působí jako ředitel pro vnější vztahy CSG a viceprezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. V této roli využívá své dlouholeté zkušenosti z diplomacie a bezpečnostní politiky k podpoře exportu českých technologií a rozvoji transatlantických obchodních vztahů.

🧬 Mládí a počátky kariéry

Jan Hamáček se narodil 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor překladatelství a tlumočnictví (angličtina/španělština). Vysokoškolská studia však nedokončil, neboť dal přednost budování kariéry v politických strukturách. Před vstupem do vrcholové politiky pracoval krátce jako odborný pracovník v automobilce Škoda Auto.

Jeho cesta do politiky začala v mládežnické organizaci Mladí sociální demokraté, kde v letech 2002 až 2006 zastával funkci předsedy. Tato pozice mu umožnila navázat kontakty s tehdejšími špičkami sociální demokracie a proniknout do mezinárodních struktur levicových mládežnických hnutí (byl například viceprezidentem IUSY – International Union of Socialist Youth). V letech 2005 až 2006 působil jako poradce premiéra Jiřího Paroubka pro zahraniční politiku, což předznamenalo jeho budoucí zaměření na mezinárodní vztahy a bezpečnost.

🏛️ Politický vzestup (2006–2017)

Ve volbách v roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem za Středočeský kraj. V Poslanecké sněmovně se rychle profiloval jako odborník na zahraniční politiku a obranu. Působil v Zahraničním výboru, jehož byl v letech 2006 až 2013 předsedou. Jeho styl byl vnímán jako pragmatický, umírněný a konsenzuální, což mu vyneslo respekt i u politických oponentů.

Předseda Poslanecké sněmovny

Zlomovým momentem jeho kariéry se stal rok 2013. Po pádu vlády Petra Nečase a následných předčasných volbách, které ČSSD vyhrála, byl Jan Hamáček 27. listopadu 2013 zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. Ve věku 35 let se stal nejmladším člověkem v historii ČR, který tuto ústavní funkci (třetí nejvyšší v zemi) zastával.

V čele dolní komory působil celé volební období 2013–2017. Během této doby se snažil o kultivaci parlamentní debaty a modernizaci jednacího řádu. Zahraničně-politicky držel linii prozápadní orientace, ačkoli čelil kritice za podpis tzv. "Prohlášení čtyř" v roce 2016, které ujišťovalo Čínu o respektování její územní celistvosti po návštěvě dalajlámy v Praze.

🛡️ V čele ČSSD a ministerstva vnitra (2018–2021)

Po volebním debaklu ČSSD v roce 2017 (zisk pouze 7,27 %) strana hledala nového lídra. Na sjezdu v únoru 2018 Jan Hamáček porazil v boji o předsednické křeslo Jiřího Zimolu a stal se předsedou strany. Jeho hlavním úkolem bylo stabilizovat stranu a rozhodnout o jejím dalším směřování.

Hamáček prosadil, navzdory silnému odporu části členské základny i Senátu, vstup do menšinové koaliční vlády s hnutím ANO 2011 premiéra Andreje Babiše, kterou tolerovali komunisté (KSČM). Tento krok obhajoval snahou prosazovat sociální program a bránit vzniku "koalice extremismu".

Ve vládě jmenované v červnu 2018 obsadil klíčový post prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra. Dočasně také dvakrát vedl resort zahraničí (při sporu o jmenování Miroslava Pocheho a po odvolání Tomáše Petříčka).

🦠 Krizový manažer v červeném svetru

Nejvýraznějším obdobím Hamáčkova politického působení byla pandemie COVID-19, která vypukla na jaře 2020. Jako ministr vnitra se postavil do čela Ústředního krizového štábu. V prvních týdnech krize, kdy v zemi panoval strach a nedostatek ochranných pomůcek, zvolil Hamáček efektivní komunikační strategii. Na tiskových konferencích vystupoval v ikonickém červeném svetru, který se stal symbolem krizového řízení.

Jeho popularita v té době raketově vzrostla. Podařilo se mu zorganizovat masivní letecký most se zdravotnickým materiálem z Číny, což sice vyřešilo akutní nedostatek roušek a respirátorů, ale zároveň vyvolalo kritiku ohledně kvality materiálu a ceny. V pozdějších vlnách pandemie se však jeho pozice, stejně jako pozice celé vlády, zhoršila v důsledku chaotických opatření a sporů o kompetence.

🕵️ Kauza Vrbětice a cesta do Moskvy

V dubnu 2021 se Jan Hamáček ocitl v centru mezinárodního skandálu. Společně s premiérem Babišem oznámili, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stála ruská tajná služba GRU. Následovalo vyhoštění desítek ruských diplomatů a zmrazení česko-ruských vztahů.

Krátce před tímto oznámením však Hamáček plánoval cestu do Moskvy, oficiálně kvůli jednání o dodávkách vakcíny Sputnik V. Po propuknutí kauzy se objevily spekulace (zveřejněné serverem Seznam Zprávy), že cesta měla sloužit k "výměně" utajení kauzy Vrbětice za vakcíny a uspořádání summitu Biden-Putin v Praze. Hamáček tato nařčení důrazně popřel, označil je za lež a soudil se s novináři. Cesta se nakonec neuskutečnila, ale celá aféra výrazně poškodila jeho důvěryhodnost těsně před volbami.

📉 Pád a odchod z politiky (2021–2023)

Parlamentní volby v říjnu 2021 skončily pro ČSSD katastrofou. Strana získala pouze 4,65 % hlasů a poprvé od roku 1993 vypadla z Poslanecké sněmovny. Jan Hamáček okamžitě rezignoval na post předsedy strany a oznámil, že po jmenování nové vlády odejde z politického života.

V letech 2022 a 2023 se stáhl do ústraní. Založil konzultační společnost a začal se věnovat poradenství v oblasti obranného průmyslu a bezpečnosti, čímž zúročil své kontakty z dob působení na ministerstvu vnitra a v zahraničním výboru.

💼 Restart: Korporátní kariéra (2024–2026)

Rok 2024 znamenal pro Jana Hamáčka definitivní a formální přechod ze světa politiky do světa velkého byznysu. Jeho novým působištěm se stal holding Czechoslovak Group (CSG), vlastněný miliardářem Michalem Strnad, který patří k nejvýznamnějším hráčům v evropském obranném průmyslu.

Czechoslovak Group a AOBP

V únoru 2024 byl Hamáček jmenován do nově zřízené pozice ředitele pro vnější vztahy (Director for External Relations) v CSG. Jeho úkolem není přímý prodej zbraní, ale strategická komunikace, "zbrojní diplomacie" a otevírání dveří na zahraničních trzích. Soustředí se na teritoria, kde má CSG své výrobní závody nebo klíčové zájmy – kromě ČR jde především o USA, Itálii a Španělsko.

Již v lednu 2024, těsně před oficiálním nástupem do CSG, posílil svou pozici v oborových strukturách, když se stal viceprezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) a místopředsedou Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR.

Definitivní konec v SOCDEM

Politickou kapitolu uzavřel v červnu 2024. Poté, co sociální demokracie (přejmenovaná na značku SOCDEM) zcela propadla ve volbách do Evropského parlamentu se ziskem pouhých 1,86 % hlasů, Hamáček oznámil ukončení členství ve straně. Jako důvod uvedl nesouhlas se směřováním strany pod novým vedením a neschopnost oslovit voliče. Tím zpřetrhal poslední vazby na svou politickou minulost.

Aktivity 2025–2026

V průběhu roku 2025 se Hamáček etabloval jako klíčová postava mezinárodní expanze CSG. V říjnu 2025 reprezentoval holding na prestižním galavečeru Global Citizen Awards v New Yorku, což potvrdilo jeho roli v budování transatlantických vazeb holdingu.

V lednu 2026 nadále zastává post ředitele pro vnější vztahy. Jeho agenda zahrnuje aktivní legislativní monitoring a lobbing. V rámci Hospodářské komory se podílí na připomínkování novelizací zákonů o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, kde prosazuje, aby legislativa více zohledňovala strategické zájmy domácího průmyslu a bezpečnosti dodávek.

Média si v tomto období rovněž všímala jeho výrazné fyzické proměny. Hamáček viditelně zhubnul, změnil styl oblékání a celkovou vizáž, což komentátoři označovali za symbolický "restart" a osvobození od stresu ministerských funkcí.

🗣️ Pro laiky: Proměna Jana Hamáčka

Příběh Jana Hamáčka je ukázkovým příkladem fenoménu "otáčivých dveří" (revolving door) mezi politikou a byznysem.

Kdo byl: Dlouholetý politik, "taťka" sociální demokracie, který v době covidu uklidňoval národ v červeném svetru, ale později doplatil na vládnutí s Andrejem Babišem a nejasnou kauzu Vrbětice.
Kdo je teď: Vysoce postavený manažer u "českého zbrojařského krále" Michala Strnada.
Co dělá: Místo přesvědčování voličů nyní přesvědčuje vlády a instituce (doma i v zahraničí), aby nakupovaly české radary, náklaďáky Tatra nebo munici. Využívá k tomu svůj telefonní seznam z dob, kdy byl ministrem vnitra a zahraničí – zná se s diplomaty, generály i úředníky, což je pro zbrojovku k nezaplacení.

🕯️ Osobní život

Jan Hamáček byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Kamilou Hamáčkovou má dva syny, Lukáše a Dimitara. Manželství skončilo rozvodem v roce 2020 po 13 letech.

Krátce po rozvodu, v červenci 2020, se oženil podruhé. Jeho manželkou se stala Gabriela Kloudová (nyní Hamáčková), bývalá politička ODS a vlivná zákulisní hráčka pražské politiky, která dříve působila v kanceláři vicepremiéra Pavla Bělobrádka. V červenci 2025 manželé oslavili páté výročí svatby. Hamáček v rozhovorech uvádí, že mu anonymita a jasná pravidla korporátního světa vyhovují mnohem více než nepředvídatelnost politiky a že o návratu do veřejných funkcí neuvažuje.

Ve volném čase se věnuje sportovní střelbě, což koresponduje s jeho profesním zaměřením, a zajímá se o letectví.

📊 Přehled hlavních funkcí

Funkce	Instituce	Období
Předseda	Mladí sociální demokraté	2002–2006
Poslanec	Poslanecká sněmovna PČR	2006–2021
Předseda	Poslanecká sněmovna PČR	2013–2017
Předseda	ČSSD	2018–2021
Ministr vnitra	Vláda České republiky	2018–2021
Ministr zahraničí (pověřen)	Vláda České republiky	2018, 2021
Ředitel pro vnější vztahy	Czechoslovak Group	2024–dosud
Viceprezident	Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR	2024–dosud

Zdroje