Přeskočit na obsah

Robert Plaga

Z Infopedia
Robert Plaga
Datum narození21. července 1978
Místo narozeníIvančice, Československo
Státní příslušnost
Alma materMendelova univerzita v Brně
Povolánípolitik, vysokoškolský pedagog
Strananestraník za ANO 2011
Funkce</
Předchozí funkcePředseda Rady Národního akreditačního úřadu (2022–2025)
Ministr školství ČR (2017–2021)

Robert Plaga (* 21. července 1978, Ivančice) je český politik a vysokoškolský pedagog, který se řadí k nejvýraznějším postavám české vzdělávací politiky 21. století. Od prosince 2025 zastává funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve třetí vládě Andreje Babiše. Tento post zastává již podruhé, poprvé vedl resort v letech 2017 až 2021.

Plaga je vnímán jako technokratický a odborně zdatný politik, který se i přes spolupráci s hnutím ANO 2011 (za které kandiduje jako nestraník) těší respektu části odborné veřejnosti a akademické obce. Mezi jeho dvěma ministerskými mandáty působil jako předseda Národního akreditačního úřadu. Jeho kariéra je spojena s prosazováním Strategie 2030+, zvyšováním platů učitelů a snahou o modernizaci výuky směrem k formativnímu hodnocení. V současnosti (leden 2026) je jeho hlavním úkolem stabilizace financování regionálního školství a revize rámcových vzdělávacích programů.

🧬 Život a akademická dráha

Robert Plaga se narodil v Ivančicích v okrese Brno-venkov.

Vzdělání

Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně.

  • 2002: Získal inženýrský titul v oboru Veřejná správa.
  • 2010: Dokončil doktorské studium (Ph.D.) v oboru Hospodářská politika a správa.

Pedagogická a vědecká činnost

Po studiích na univerzitě zůstal. Působil zde jako odborný asistent a později jako vedoucí Ústavu regionálního rozvoje a veřejné správy. V letech 2011 až 2015 zastával funkci proděkana fakulty. Jeho akademické zázemí mu později poskytlo legitimitu při jednání s rektory vysokých škol, což je v resortu školství klíčové.

🏛️ Politický vzestup (2011–2017)

Jeho vstup do politiky byl postupný a začal na komunální úrovni v Brně.

  • Komunální politika: V letech 2014 až 2018 byl zastupitelem města Brna (zvolen za hnutí ANO). Zde se profiloval jako odborník na školství a regionální rozvoj.
  • Náměstek ministra: V únoru 2015 se stal náměstkem ministra školství pro vysoké školy, vědu a výzkum. V této pozici sloužil pod ministry Marcelem Chládkem, Kateřinou Valachovou i Stanislavem Štechem. Díky tomu získal detailní vhled do fungování úřadu ještě předtím, než se stal ministrem.

🎓 První ministerská éra (2017–2021)

V prosinci 2017 jej prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem školství v první vládě Andreje Babiše. Post si udržel i ve druhé vládě (koalice ANO a ČSSD) a stal se jedním z nejdéle sloužících ministrů školství v historii samostatné ČR.

Klíčové reformy a kroky

  • Růst platů: Za jeho působení došlo k bezprecedentnímu nárůstu platů učitelů. Plaga prosadil závazek, aby platy pedagogů dosáhly 130 % průměrné mzdy v zemi (reálně se k tomuto číslu přiblížily v roce 2021).
  • Strategie 2030+: Inicioval vznik strategického dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030, který definoval cíle jako snížení nerovností ve vzdělávání a modernizaci obsahu výuky. Dokument byl přijat odbornou veřejností kladně pro svou apolitičnost.
  • Reforma financování: Dokončil a zavedl reformu financování regionálního školství (tzv. PHmax), která změnila systém "peníze za žákem" na spravedlivější model financování odučených hodin.

Krizové řízení: COVID-19

Nejtěžší zkouškou jeho prvního mandátu byla pandemie COVID-19.

  • Zavírání škol: Česko mělo jedno z nejdelších období zavřených škol v Evropě. Plaga se v této době často dostával do sporů s premiérem Andrejem Babišem. Zatímco Plaga prosazoval dřívější návrat žáků do lavic (zejména malotřídek a prvních stupňů), premiér a epidemiologové často volili opatrnější přístup.
  • Digitalizace: Během pandemie musel resort narychlo zajistit digitální vybavení pro školy a metodickou podporu distanční výuky.
  • Maturity: Čelil tlaku studentů ("Maturita za průměr"), kteří požadovali zrušení didaktických testů. Plaga ustál tlak na úplné zrušení maturit, ale přistoupil k úpravám a zjednodušení (např. zrušení povinných slohů z češtiny v roce 2021).

🏫 Intermezzo: Národní akreditační úřad (2022–2025)

Po volbách 2021, kdy hnutí ANO odešlo do opozice, se Robert Plaga stáhl z exekutivy, ale zůstal ve vysokých funkcích v oblasti vzdělávání. V září 2022 byl jmenován předsedou Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (NAÚ).

V této roli dohlížel na kvalitu českých vysokých škol. Řešil například kauzy "rychlostudentů" na některých soukromých univerzitách nebo problémy s akreditacemi doktorských programů na Mendelově univerzitě (své alma mater), čímž prokázal schopnost měřit stejným metrem i "vlastním". Funkci opustil v polovině roku 2025 v souvislosti s přípravou na návrat do politiky.

🔄 Politický návrat a současnost (od 2025)

Rok 2025 znamenal pro Roberta Plagu návrat na politické výsluní. Hnutí ANO jej nasadilo jako svého "superlídra" pro oblast vzdělávání.

Volby 2025

V parlamentních volbách v říjnu 2025 kandidoval jako nestraník a lídr kandidátky ANO ve Středočeském kraji.

  • Výsledek: Hnutí v kraji zvítězilo se ziskem 34,51 %. Plaga získal poslanecký mandát a prokázal, že je schopen oslovit i voliče v regionu, který je tradičně baštou pravicových stran (ODS, STAN).

Druhé období na MŠMT

Dne 15. prosince 2025 byl prezidentem Petrem Pavlem jmenován ministrem školství. V úřadu vystřídal Mikuláše Beka. Jeho návrat byl přijat školskými asociacemi s mírným optimismem, jako návrat k předvídatelnosti a odbornosti.

📝 Agenda a priority pro rok 2026

Jako ministr v lednu 2026 představil jasný plán, který kombinuje kontinuitu jeho předchozí práce s reakcí na aktuální ekonomickou situaci.

1. Rozpočet a finance

Okamžitě po nástupu otevřel jednání o revizi státního rozpočtu na rok 2026.

  • Požadavek:** Zajištění dodatečných **10 miliard Kč pro kapitolu školství.
  • Účel: Peníze mají pokrýt zákonnou valorizaci platů učitelů (cíl 130 % průměrné mzdy) a především podfinancované provozní náklady škol (ONIV), které trápí ředitele.

2. Revize RVP (učebních osnov)

Plaga v lednu 2026 oznámil audit připravenosti nových Rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy.

  • Termín: Původní plán počítal se startem v září 2027. Plaga chce do srpna 2026 rozhodnout, zda je tento termín reálný, nebo zda školy potřebují více času na přípravu.
  • Obsah: Podporuje redukci "biflování" a důraz na digitální a občanské kompetence.

3. Formativní hodnocení

Výrazným tématem jeho druhého mandátu je změna způsobu hodnocení žáků.

  • Vize: Při předávání vysvědčení v lednu 2026 podpořil širší využívání slovního (formativního) hodnocení v kombinaci s klasickými známkami.
  • Citát: "Známka je jen číslo, které neříká nic o tom, v čem se dítě zlepšilo. Rodič i žák potřebují zpětnou vazbu, ne jen štempl."

4. Střední školy a přijímačky

Plánuje pokračovat v digitalizaci přijímacího řízení (Dipsy), kterou zavedla předchozí vláda, a zaměřit se na kapacity škol.

  • Problém: Nedostatek míst na gymnáziích v okolí Prahy a Brna.
  • Řešení: Podpora výstavby nových svazkových škol a optimalizace oborové soustavy (méně úzce specializovaných oborů, více všeobecného vzdělání na odborných školách).

⚔️ Vztahy a kontroverze

Robert Plaga je specifickým úkazem v rámci hnutí ANO. Není vnímán jako "slepo loajální" podřízený Andreje Babiše, což v minulosti vedlo k napětí.

  • Vztah s Babišem: Během covidu Babiš údajně několikrát zvažoval Plagovo odvolání, protože ministr odmítal některé populistické nápady (např. úřední maturitu). Jejich současné spojenectví (2026) je sňatkem z rozumu – Babiš potřebuje odborníka s kreditem, Plaga politickou sílu k prosazení reforem.
  • Konflikt s SPD: Ve třetí Babišově vládě, která se opírá o toleranci či spolupráci s SPD, funguje Plaga jako "nárazníkové pásmo". V lednu 2026 se ostře vymezil proti výrokům předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, který zpochybňoval závěry vyšetřování kauzy Vrbětice. Plaga pohrozil, že nebude sedět ve vládě, která by zpochybňovala bezpečnostní ukotvení ČR.

💡 Pro laiky

Roberta Plagu si můžeme představit jako "architekta, který se vrátil na stavbu". V letech 2017–2021 nakreslil plány na modernizaci českého školství (Strategie 2030+), zvedl zedníkům (učitelům) platy, aby neutíkali jinam, a snažil se udržet dům pohromadě, když přišla povodeň (covid). Pak musel odejít a dům stavěli jiní. Teď (2026) je zpátky. Vidí, že stavba trochu vázne, chybí peníze na materiál (rozpočet) a dělníci si nejsou jistí novými postupy (nové učební plány). Plaga není ten, kdo na stavbě křičí a dělá show, ale ten, kdo chodí s metrem, kontroluje kvalitu a hádá se s investorem (Babišem), aby poslal víc peněz. Je to člověk, který věří, že škola nemá být mučírna plná čísel (známek), ale dílna, kde se děti učí chápat svět.

📊 Statistiky

Kariérní milníky
  • Délka prvního mandátu: 1464 dní (jeden z nejdéle sloužících ministrů školství).
  • Volební zisk 2025: 34,51 % ve Středočeském kraji (lídr kandidátky).
Data k lednu 2026
  • Požadavek na navýšení rozpočtu: +10 miliard Kč.
  • Platy učitelů: Cíl 130 % průměrné mzdy (reálně cca 110 % v roce 2025).
  • Věk: 47 let.

Zdroje