Mikuláš Bek

Jeroným Tejc
Datum narození	23. srpna 1977
Místo narození	Brno
Státní příslušnost
Manželka	Pavlína Tejcová
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	právník, politik
Strana	nestraník (od 2017, nominován ANO); ČSSD (1997–2017)
Funkce</
Předchůdce	Eva Decroix (na postu ministra)

Jeroným Tejc je český právník a politik, který od 15. prosince 2025 zastává funkci ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády ve třetí vládě Andreje Babiše. Ačkoliv byl dvacet let výraznou tváří České strany sociálně demokratické (ČSSD), po svém odchodu ze strany v roce 2017 se postupně stal klíčovým odborným spolupracovníkem hnutí ANO, za které nyní vládní post jako nestraník vykonává.

Jeho politická kariéra je příběhem vzestupu, pádu a návratu. V ČSSD patřil k nejvlivnějším postavám a vedl poslanecký klub strany. Jeho kariéru ve straně však zlomil tzv. Lánský puč v roce 2013, kdy se neúspěšně pokusil odstavit předsedu Bohuslava Sobotku. Po odchodu ze sněmovny se stáhl do úřednických a manažerských pozic – působil jako náměstek ministrů spravedlnosti za ANO a později ve vedení Vězeňské služby ČR.

Jeho návrat do vysoké politiky v závěru roku 2025 je spojen s ambicí stabilizovat resort spravedlnosti po turbulentním období vlád Petra Fialy a kauze s kryptoměnami („Bitcoinová aféra“). Tejc se profiluje jako pragmatický technokrat se silným důrazem na efektivitu justice a revizi trestní politiky státu.

🎓 Mládí a právnické kořeny

Jeroným Tejc se narodil a vyrůstal v Brně, což výrazně formovalo jeho politické začátky. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, kde v roce 2001 získal titul magistra a následně složil rigorózní zkoušku (titul JUDr.).

Již během studií se angažoval v komunální politice. V roce 1997, ve věku 20 let, vstoupil do ČSSD. Jeho vzestup v brněnské organizaci byl rychlý. V roce 1998 se stal zastupitelem městské části Brno-střed a o čtyři roky později, v roce 2002, byl zvolen do Zastupitelstva města Brna. Zde získal pověst schopného vyjednavače a spojence tehdejšího vlivného politika Michala Haška.

Před vstupem do „velké“ politiky se krátce věnoval advokacii, ale veřejná služba se brzy stala jeho hlavní náplní. Jeho právní vzdělání a rétorické schopnosti jej předurčily pro legislativní práci a bezpečnostní témata.

🌹 Éra v ČSSD (2006–2017)

V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem Poslanecké sněmovny. Rychle se vypracoval na jednoho z hlavních mluvčích strany pro oblast bezpečnosti a vnitra.

Vzestup na vrchol

Po volbách v roce 2010 jeho vliv rostl. Stal se stínovým ministrem vnitra a v roce 2011 předsedou poslaneckého klubu ČSSD, což je jedna z nejmocnějších funkcí ve sněmovní hierarchii. V roce 2013 byl na sjezdu strany v Ostravě zvolen místopředsedou ČSSD. Patřil k tzv. „haškovskému křídlu“, které mělo blízko k prezidentu Miloši Zemanovi a bylo kritické k předsedovi strany Bohuslavu Sobotkovi.

Lánský puč a pád

Zlomovým momentem Tejcovy stranické kariéry byly události po volbách v říjnu 2013. Bezprostředně po vyhlášení výsledků se Tejc spolu s Michalem Haškem, Zdeňkem Škromachem, Milanem Chovancem a Jiřím Zimolou tajně sešli s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech. Cílem schůzky bylo koordinovat postup proti Bohuslavu Sobotkovi a vyzvat ho k odstoupení. Když se schůzka provalila (a účastníci ji zpočátku zapírali, zatímco Milan Chovanec ji potvrdil), veřejnost i členská základna se postavily za Sobotku. Tejc musel rezignovat na funkci místopředsedy strany i předsedy poslaneckého klubu. Ačkoliv zůstal poslancem a později se stal předsedou Ústavně-právního výboru, jeho vliv ve straně byl zlomen.

Odchod ze strany

V následujících letech se Tejc názorově rozcházel s vedením ČSSD. Kritizoval liberální směřování strany a neschopnost řešit migrační krizi. V dubnu 2017 oznámil, že nebude kandidovat v nadcházejících volbách, a v listopadu 2017 po dvaceti letech z ČSSD vystoupil. Spolu s ním odešel i jeho blízký spolupracovník Jiří Zimola.

🤝 Ve službách hnutí ANO (2018–2025)

Jeroným Tejc po odchodu z politiky nezamířil do soukromé advokacie, ale přijal nabídku hnutí ANO na odbornou spolupráci.

Náměstek ministra spravedlnosti

V letech 2018 až 2021 působil jako náměstek ministrů spravedlnosti Roberta Pelikána, Taťány Malé a Marie Benešové. V této roli měl na starosti legislativu a justiční sekci. Osvědčil se jako loajální technokrat, který dokáže připravovat zákony podle zadání vlády Andreje Babiše.

Vězeňská služba

Po nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se Tejc stáhl z ministerstva, ale zůstal ve státní správě. V roce 2022 nastoupil do funkce náměstka generálního ředitele Vězeňské služby ČR pro zdravotnictví a správní činnosti. Zde se věnoval modernizaci vězeňství, řešení přeplněnosti věznic a zdravotní péči o odsouzené. Tato zkušenost mu poskytla unikátní vhled do fungování represivního aparátu zevnitř.

⚖️ Ministr spravedlnosti (od prosince 2025)

Po vítězství hnutí ANO v parlamentních volbách 2025 a sestavení vlády se Andrej Babiš rozhodl svěřit resort spravedlnosti právě Tejcovi. Dne 15. prosince 2025 jej prezident republiky jmenoval ministrem spravedlnosti.

Nástup do funkce a "Bitcoinová kauza"

Tejc přebíral úřad po Evě Decroix (ODS) v době, kdy resortem otřásaly dozvuky skandálu předchozího ministra Pavla Blažka, který přijal miliardový dar v kryptoměně. Tejcovým prvním krokem byla interní reorganizace s cílem „odpolitizovat“ rozhodovací procesy. Nařídil audit toků kryptoměn a zavedl nová pravidla pro přijímání darů státem. Zároveň deklaroval, že jeho cílem je vrátit ministerstvu důvěryhodnost a odborný kredit.

Personální zemětřesení

Hned v lednu 2026 provedl rozsáhlé personální změny.

Náměstci: Do vedení resortu si přivedl kontroverzního právníka Zdeňka Koudelku (spojeného s hnutím Trikolora), což vyvolalo kritiku liberální části veřejnosti a justice. Tejc tento krok hájil Koudelkovou odbornou erudicí v ústavním právu.
Úspory: Od 1. ledna 2026 zrušil 26 tabulkových míst na ministerstvu v rámci vládního programu konsolidace byrokracie (škrt 5 % objemu platů).

📜 Agenda a reformy pro rok 2026

Jeroným Tejc představil ambiciózní plán reforem, který kombinuje levicový důraz na sociální smír s konzervativním pojetím práva.

Novela trestního zákoníku: Konec stíhání za názory

Jedním z nejvýraznějších témat Tejcova mandátu je revize trestní represe v oblasti svobody projevu. Tejc prosazuje, aby trestní právo nebylo využíváno k postihu „názorů na internetu“ (s výjimkou přímých výzev k násilí). Tento krok je v souladu s politikou hnutí ANO a jeho koaličních partnerů, kteří kritizovali údajnou cenzuru za vlády Petra Fialy.

Platy v justici

Po stávkách v letech 2024 a 2025 zdědil Tejc problém podfinancovaného administrativního personálu soudů. Vyhlásil, že udržení zapisovatelek a odborných pracovníků je jeho absolutní prioritou. Plánuje systémovou změnu tabulkových platů, která by měla být financována částečně z úspor na ministerstvu a rušením neefektivních agend.

Digitalizace a umělá inteligence

Tejc je velkým zastáncem zapojení moderních technologií.

AI Asistent: Do konce roku 2026 chce spustit pilotní projekt AI asistenta pro soudce, který by pomáhal s rešeršemi judikatury a přípravou jednoduchých rozhodnutí (např. platební rozkazy).
Elektronický spis: Jeho cílem je urychlit přechod na plně elektronický soudní spis, aby se omezilo papírování a zrychlila řízení.

Rušení malých soudů

V lednu 2026 otevřel politicky citlivé téma rušení malých okresních soudů. Argumentuje tím, že malé soudy nejsou schopny zajistit specializaci soudců a jejich provoz je drahý. Tato reforma naráží na odpor v regionech a u soudcovské samosprávy.

Rodinné právo

Od ledna 2026 dohlíží na implementaci novely občanského zákoníku (připravené ještě za Evy Decroix), která zjednodušuje rozvody. Tejc se zaměřuje na to, aby procesy opatrovnických soudů byly rychlejší a méně traumatizující pro děti.

🧠 Politické názory

Jeroným Tejc prošel ideovým vývojem od sociálního demokrata k národně-konzervativnímu pragmatikovi.

Bezpečnost: Klade důraz na silný stát a pořádek. Je kritikem migrační politiky EU a zastáncem přísnější kontroly hranic.
Justice: Odmítá „soudcovkrácii“ a prosazuje větší kontrolu exekutivy nad správou soudů. Je skeptický k roli politických neziskových organizací v legislativním procesu.
Ekonomika: V právní rovině podporuje opatření proti dlužníkům, ale zároveň prosazuje, aby exekuce nebyly likvidační (humanizace exekucí).

👤 Osobní život

Jeroným Tejc je ženatý s Pavlínou Tejcovou. Mají spolu děti a žijí v Brně. I přes své působení v Praze zůstává patriotem jižní Moravy. Jeho velkým koníčkem je historie, zejména období druhé světové války a československých legií. Ve volném čase se věnuje běhu a turistice. Je známý svou zálibou v precizním oblékání a formálním vystupování.

📊 Statistika a data

Kariérní časová osa

Období	Funkce	Politická příslušnost
2006–2017	Poslanec PČR	ČSSD
2011–2013	Předseda poslaneckého klubu	ČSSD
2018–2021	Náměstek ministra spravedlnosti	nestraník (za ANO)
2022–2025	Náměstek GŘ Vězeňské služby	nestraník
2025–dosud	Ministr spravedlnosti	nestraník (za ANO)

Priority reformy 2026

Opatření	Cíl	Stav (Leden 2026)
Systemizace	Úspora 5 % na plastech	✅ Schváleno, 26 míst zrušeno
Novela tr. zákoníku	Ochrana svobody slova	V přípravě
Platy v justici	Stabilizace personálu	Vyjednávání o rozpočtu
AI v justici	Zrychlení řízení	Start pilotního projektu

💡 Pro laiky

Jeroným Tejc je politik, který "přestoupil" k rivalovi, ale trvalo mu to osm let. Dřív byl velkým šéfem v ČSSD (sociální demokracie), ale když se nepohodl s vedením a prohrál vnitrostranický boj (známý "Lánský puč"), odešel. Místo aby šel dělat advokáta, začal pracovat jako odborný náměstek pro Andreje Babiše. Ukázal se jako schopný úředník, který rozumí zákonům i věznicím. Proto si ho Babiš, když v roce 2025 znovu vyhrál volby, vybral za ministra spravedlnosti. Tejc teď řídí soudy a věznice. Jeho hlavním cílem je, aby lidi nebyli zavíráni do vězení za názory na Facebooku, aby soudy pracovaly rychleji pomocí počítačů a umělé inteligence, a aby zapisovatelky u soudů dostaly přidáno, aby neutíkaly jinam.

Zdroje