Marie Benešová

Marie Benešová
Celé jméno	Marie Benešová
Datum narození	17. dubna 1948
Místo narození	Praha, Československo
Datum úmrtí	11. listopadu 2024
Místo úmrtí	Praha, Česko
Státní příslušnost
Děti	syn Daniel
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	právnička, politička
Strana	nestraník (dříve ČSSD)
Funkce</

Marie Benešová (17. dubna 1948 – 11. listopadu 2024) byla významná česká právnička, státní zástupkyně a politička, která v polistopadové historii české justice zanechala nesmazatelnou, byť kontroverzní stopu. Během své dlouhé kariéry zastávala nejvyšší posty v justiční soustavě, včetně funkce nejvyšší státní zástupkyně (1999–2005) a dvojnásobné ministryně spravedlnosti. Byla jednou z nejbližších a nejloajálnějších spolupracovnic prezidenta Miloše Zemana, což zásadním způsobem formovalo její veřejný obraz i politickou dráhu.

Do povědomí veřejnosti se zapsala především svým nekompromisním bojem proti tzv. „justiční mafii“, termínu, který sama zavedla v roce 2007 pro označení sítě vlivných soudců a státních zástupců, kteří podle ní manipulovali s kauzami. Její druhé ministerské období v letech 2019 až 2021 ve vládě Andreje Babiše bylo poznamenáno masivními občanskými protesty organizovanými spolkem Milion chvilek pro demokracii, které vyjadřovaly obavy o nezávislost justice v době vyšetřování premiérovy kauzy Čapí hnízdo.

Její životní cesta se uzavřela v listopadu 2024, kdy ve věku 76 let podlehla zdravotním komplikacím spojeným s prodělaným onemocněním COVID-19. I po své smrti zůstává Marie Benešová předmětem odborných i politických debat, zejména v souvislosti s reformou soustavy státního zastupitelství, kterou dlouhodobě prosazovala a k níž se v roce 2026 vrací nová politická reprezentace.

🧬 Mládí a profesní začátky

Marie Benešová se narodila 17. dubna 1948 v Praze. Po maturitě se rozhodla pro studium práv a v roce 1971 úspěšně absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Její kariéra začala v dobách normalizace. V roce 1971 nastoupila jako právní čekatelka na Okresní prokuraturu v Kladně, kde se později stala prokurátorkou. V této funkci působila více než dvacet let, a to i po Sametové revoluci. Právě její působení v předlistopadové prokuratuře bylo později častým terčem kritiky jejích oponentů, ačkoliv Benešová vždy argumentovala tím, že se věnovala především obecné kriminalitě a nikoliv politickým procesům. V roce 1991, po transformaci prokuratury na státní zastupitelství, odešla do soukromé sféry a otevřela si v Kladně advokátní kancelář, kde se specializovala na trestní právo.

⚖️ Nejvyšší státní zástupkyně (1999–2005)

Zlom v její kariéře nastal s nástupem vlády Miloše Zemana. V roce 1999 si ji tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl vybral jako novou nejvyšší státní zástupkyni. Nahradila Víta Veselého a stala se symbolem snahy o efektivnější stíhání závažné hospodářské kriminality, která bujela v 90. letech (tzv. tunelování).

Éra „Čistých rukou“

Pod jejím vedením se Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně stalo aktivnějším úřadem. Benešová se snažila naplňovat vládní akci „Čisté ruce“, byť výsledky této iniciativy byly smíšené. Během svého mandátu se nebála jít do konfliktů s vlivnými osobami a často kritizovala liknavost policie či nižších složek státního zastupitelství.

Její působení skončilo v září 2005, kdy ji vláda Jiřího Paroubka odvolala. Důvodem byly spory s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. Benešová tehdy odmítala některé postupy v kauze katarského prince, který byl vydán do Kataru, a kritizovala údajné politické tlaky na vyšetřování. Její odvolání předznamenalo budoucí válku v justici.

🕵️ Kauza „Justiční mafie“

Nejznámější kapitolou veřejného života Marie Benešové se stal její spor s tzv. justiční mafií. V prosinci 2007, v rozhovoru pro Český rozhlas, označila skupinu vlivných představitelů justice za „zákulisní justiční mafii“, která se snaží ovlivňovat kauzy v neprospěch spravedlnosti.

Jmenovitě zmínila svou nástupkyni Renatu Veseckou, exministra Pavla Němce, místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru a další. Důvodem byla podezření z manipulace v kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Dotčení podali na Benešovou žalobu na ochranu osobnosti.

Soudní spor se táhl několik let. Krajský soud v Praze jí nejprve dal za pravdu s tím, že její výroky měly reálný základ. Vrchní soud však rozsudek zvrátil a nařídil omluvu. Zvrat přinesl Ústavní soud, který se Benešové zastal. Nakonec spor skončil v roce 2015 smírem, kdy se Benešová nemusela omlouvat za označení „mafie“, ale pouze za tvrzení o korupci a manipulaci, která se nepodařilo plně prokázat. Tento spor z ní učinil ikonu boje proti korupci v očích části veřejnosti a Miloše Zemana.

🏛️ Politická dráha a ministerské posty

Po odchodu z funkce nejvyšší státní zástupkyně vstoupila v roce 2007 do ČSSD.

První ministerské angažmá (2013–2014)

Do vysoké politiky se vrátila v roce 2013, kdy ji prezident Zeman jmenoval ministryní spravedlnosti v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. V předčasných volbách téhož roku byla zvolena poslankyní za ČSSD. Ve Sněmovně působila v Ústavně-právním výboru, ale postupně se dostávala do ideových rozporů s vedením strany pod Bohuslavem Sobotkou. Po roce 2017 politiku dočasně opustila a vrátila se k advokacii.

Návrat za Babiše a protesty (2019–2021)

Nejkontroverznější fází její kariéry byl duben 2019, kdy ji prezident Zeman prosadil zpět do čela Ministerstva spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše. Její jmenování přišlo v okamžiku, kdy policie navrhla obžalovat premiéra Babiše v kauze Čapí hnízdo. Načasování výměny ministra (odchod Jana Kněžínka) vyvolalo obavy, že cílem Benešové je zamést premiérovu kauzu pod koberec.

Tyto obavy vedly ke vzniku masových protestů organizovaných spolkem Milion chvilek pro demokracii. Demonstrace na Letenské pláni v Praze navštívilo až 300 000 lidí. Benešová protesty bagatelizovala a označovala je za hysterii. Během svého mandátu připravovala nový zákon o státním zastupitelství, který měl zrušit vrchní státní zastupitelství, což kritici vnímali jako snahu o odstranění nepohodlných žalobců (např. Lenky Bradáčové). Svou misi dokončila s koncem vlády v roce 2021.

🕯️ Závěr života (2024)

Po odchodu z ministerské funkce v roce 2021 se Marie Benešová stáhla do ústraní, ale zůstala aktivní jako advokátka a poradkyně Miloše Zemana v jeho kanceláři po skončení mandátu.

Poslední rok

V roce 2024, ve věku 76 let, byla stále mentálně vitální. Leden až září 2024 strávila prací na několika právních analýzách a mediálně vystupovala jako kritička justice pod vedením vlády Petra Fialy. Naposledy se na veřejnosti objevila 28. září 2024 na oslavě 80. narozenin Miloše Zemana na zámku v Hluboké nad Vltavou.

V říjnu 2024 se její zdravotní stav prudce zhoršil poté, co se nakazila těžkou formou COVID-19. Ačkoliv se z akutní infekce zotavila, virus fatálně oslabil její kardiovaskulární systém. Dne 11. listopadu 2024 Marie Benešová zemřela na následky rozsáhlého infarktu myokardu ve svém bytě v Praze.

Pohřeb a odkaz

Poslední rozloučení se konalo 19. listopadu 2024 ve velké obřadní síni krematoria ve Strašnicích. Pohřeb měl parametry státního aktu s čestnou stráží. Smuteční řeč pronesl exprezident Miloš Zeman, který ji označil za „železnou lady české justice“ a vyzdvihl její odvahu postavit se mafiánským strukturám. Mezi smutečními hosty nechyběl šéf hnutí ANO Andrej Babiš, bývalá ministryně financí Alena Schillerová či tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

V lednu 2026, rok a čtvrt po její smrti, je její odkaz stále živý. Nová vláda, která vzešla z voleb 2025, se vrací k některým jejím myšlenkám na reformu justice, zejména v oblasti zjednodušení soustavy státního zastupitelství, což potvrzuje, že její vliv sahá i za hranice jejího života.

💡 Pro laiky: Co byla „Justiční mafie“?

Představte si, že máte soudní spor, ale výsledek není dán zákonem, nýbrž tím, kdo se s kým zná a kdo komu co dluží. Marie Benešová v roce 2007 veřejně řekla, že v Česku existuje skupina vysoce postavených lidí v justici (soudců, žalobců, úředníků), kteří si navzájem kryjí záda, vyměňují si informace a ovlivňují citlivé kauzy tak, aby to vyhovovalo politikům. Bylo to jako říct "Císař je nahý". Sice ji za to vláčeli po soudech, ale pro mnoho lidí se stala symbolem odvahy toto tabu prolomit.

⚖️ Přehled hlavních funkcí

Funkce	Instituce	Období
Okresní prokurátorka	Okresní prokuratura Kladno	70. a 80. léta
Nejvyšší státní zástupkyně	Nejvyšší státní zastupitelství	1999–2005
Ministryně spravedlnosti	Vláda ČR (Rusnok)	2013–2014
Poslankyně	PSP ČR	2013–2017
Ministryně spravedlnosti	Vláda ČR (Babiš)	2019–2021
Poradkyně prezidenta	Kancelář Miloše Zemana	2022–2024

Zdroje