Jiří Rusnok

Jiří Rusnok
Celé jméno	Jiří Rusnok
Datum narození	16. října 1960
Místo narození	Ostrava, Československo
Státní příslušnost
Manželka	Iveta Rusnoková
Děti	Michal Rusnok
Alma mater	Vysoká škola ekonomická v Praze
Povolání	ekonom, politik
Funkce</

Jiří Rusnok je významný český ekonom a politik, který v letech 2013 až 2014 zastával úřad předsedy vlády České republiky v čele tzv. úřednické vlády. V letech 2016 až 2022 působil jako guvernér České národní banky (ČNB), kde se podílel na formování měnové politiky v turbulentních obdobích konce devizových intervencí a nástupu globální inflace.

Ve své politické kariéře byl členem České strany sociálně demokratické (ČSSD), za kterou vládách Miloše Zemana a Vladimíra Špidly zastával posty ministra financí a ministra průmyslu a obchodu. Po odchodu z aktivní politiky v roce 2003 se dlouhodobě věnoval práci v soukromém finančním sektoru, zejména ve skupině ING.

Po ukončení mandátu v čele centrální banky v roce 2022 se Jiří Rusnok vrátil do soukromé sféry a stal se vlivným strategickým poradcem. Od roku 2023 působí jako poradce představenstva pojišťovny Allianz a od ledna 2025 je klíčovým členem Ekonomické rady Arcidiecéze pražské, kde pod vedením arcibiskupa Jana Graubnera připravuje církev na finanční odluku od státu. Je rovněž aktivním komentátorem veřejného dění, kritikem fiskální politiky státu a zastáncem důchodové reformy.

🧬 Životopis a vzdělání

Jiří Rusnok se narodil 16. října 1960 v Ostravě-Vítkovicích. Své dětství a mládí prožil v Moravskoslezském kraji, což formovalo jeho pragmatický přístup k hospodářským otázkám. Středoškolské vzdělání získal na Gymnáziu v Českém Těšíně, k němuž si udržuje vřelý vztah po celý život. V lednu 2026, ve věku 65 let, tuto svou alma mater osobně navštívil, aby zde studentům přednášel o základech ekonomie, problematice inflace a úskalích státního rozpočtu.

V roce 1984 úspěšně absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Po ukončení studií nastoupil do Státní plánovací komise, kde pracoval v sekci dlouhodobých výhledů. Později přešel na Federální ministerstvo pro strategické plánování. V 90. letech 20. století se profesně profiloval v odborovém prostředí; v letech 1992 až 1998 působil jako poradce a vedoucí sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Tato zkušenost mu poskytla unikátní vhled do sociální problematiky, který později využíval při tvorbě důchodových reforem.

🏛️ Politická kariéra (1998–2013)

Jeho vstup do vysoké politiky je spojen s nástupem ČSSD k moci na konci 90. let. Ačkoliv byl vnímán spíše jako technokrat a odborník než jako stranický ideolog, stal se klíčovou postavou vlád sociální demokracie.

Náměstek a ministr (1998–2003)

V roce 1998 byl jmenován náměstkem ministra práce a sociálních věcí ve vládě Miloše Zemana. Jeho odborná erudice vedla k jeho povýšení na post ministra financí v dubnu 2001, kdy nahradil Pavla Mertlíka. V této funkci setrval do konce volebního období v roce 2002.

Ve vládě Vladimíra Špidly, která nastoupila po volbách v roce 2002, zastával funkci ministra průmyslu a obchodu. Jeho působení však bylo poznamenáno ideovými i osobními rozpory s premiérem Špidlou. Rusnok patřil ke křídlu pragmatiků blízkých Miloši Zemanovi, zatímco Špidla reprezentoval levicovější proud. Konflikt vyvrcholil v březnu 2003, kdy byl Rusnok z vlády odvolán (oficiálně podal demisi na žádost premiéra). Následně se stáhl z politiky a vzdal se i poslaneckého mandátu, který získal ve volbách 2002.

Soukromý sektor a důchodová komise

Mezi lety 2003 a 2013 působil v soukromém sektoru, především ve vedení penzijního fondu skupiny ING pro Českou republiku a Slovensko. V letech 2006 až 2009 byl také předsedou představenstva Asociace penzijních fondů ČR. V roce 2010 se vrátil do veřejného prostoru jako předseda tzv. druhé Bezděkovy komise pro důchodovou reformu (NERV), kde prosazoval nutnost diverzifikace zdrojů financování penzí.

🇨🇿 Předseda vlády (2013–2014)

Zásadní návrat do vrcholné politiky přišel v létě 2013 po pádu vlády Petra Nečase v důsledku kauzy Nagyová. Prezident Miloš Zeman, s nímž měl Rusnok dlouhodobě nadstandardní vztahy, jej 25. června 2013 jmenoval předsedou vlády.

Rusnok sestavil tzv. vládu odborníků, která nebyla založena na výsledcích voleb, ale na nominacích prezidenta a premiéra. Tato vláda 7. srpna 2013 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny (pro hlasovalo 93 poslanců, proti 100), což vedlo k její demisi. Prezident Zeman však nechal Rusnokovu vládu vládnout v demisi až do ledna 2014, tedy více než pět měsíců. Během tohoto období vláda činila i zásadní rozhodnutí, například v oblasti personálních změn ve státních podnicích (např. České dráhy) nebo při prolomení limitů těžby uhlí, což vyvolávalo kritiku pravicové opozice.

🏦 Guvernér České národní banky (2016–2022)

Dalším vrcholem Rusnokovy kariéry bylo jeho působení v centrální bance. Prezident Miloš Zeman jej nejprve v roce 2014 jmenoval členem bankovní rady ČNB. Dne 25. května 2016 byl pak jmenován guvernérem ČNB s účinností od 1. července 2016, kdy nahradil Miroslava Singera.

Období intervencí a covidová krize

Na počátku svého mandátu dohlížel na pokračování a následné ukončení režimu devizových intervencí, které držely kurz koruny uměle slabý (nad 27 CZK/EUR). ČNB pod jeho vedením tento závazek opustila v dubnu 2017, což bylo považováno za jeden z nejhladších "exitů" z kurzového závazku v moderní historii centrálního bankovnictví.

Během pandemie COVID-19 v letech 2020 a 2021 vedl ČNB k rychlému snížení úrokových sazeb na hranici technické nuly (0,25 %), aby podpořil ekonomiku zasaženou lockdowny. Banka rovněž uvolnila limity pro poskytování hypoték, což však později přispělo k přehřátí realitního trhu.

Boj s inflací (2021–2022)

V závěru svého mandátu se Jiří Rusnok stal "jestřábem" měnové politiky. Od poloviny roku 2021, kdy začala v České republice prudce růst inflace, prosazoval razantní zvyšování základních úrokových sazeb. Pod jeho vedením stoupla 2T repo sazba z 0,25 % až na 7,00 % v červnu 2022 (poslední zasedání pod jeho vedením). Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany tehdejšího premiéra Andreje Babiše i nastupujícího guvernéra Aleše Michla, kteří varovali před dušením ekonomického růstu. Rusnok však trval na tom, že prioritou centrální banky musí být cenová stabilita, nikoliv hospodářský růst.

Jeho mandát vypršel 30. června 2022, kdy jej ve funkci nahradil Aleš Michl.

💼 Kariéra v soukromém a církevním sektoru (2023–2026)

Po odchodu z ČNB se Jiří Rusnok nestáhl do ústraní, ale naopak zintenzivnil své působení v poradenství pro klíčové instituce v České republice.

Allianz pojišťovna (2023–současnost)

Od února 2023 působí jako strategický poradce představenstva pojišťovny Allianz. V průběhu roku 2024 se v této roli zaměřoval především na makroekonomické analýzy dopadů přetrvávající inflace na pojistný trh a na vyhodnocování rizik spojených s volatilitou aktiv. Jeho expertíza pomáhá pojišťovně navigovat ve složitém prostředí vysokých úrokových sazeb.

Ekonomická rada Arcidiecéze pražské (2025–současnost)

Významným milníkem v jeho post-bankovní kariéře se stalo angažmá v církevních strukturách. V lednu 2025 byl jmenován členem Ekonomické rady Arcidiecéze pražské. Jeho úkolem, svěřeným přímo arcibiskupem Janem Graubnerem, je příprava finanční strategie církve na rok 2030. V tomto roce totiž skončí vyplácení státního příspěvku na činnost církví v rámci majetkového vyrovnání.

Rusnok v této pozici dohlíží na transformaci hospodaření arcidiecéze, která spravuje majetek s ročními výnosy okolo 1,4 miliardy Kč. Prosazuje model přechodu od pasivního držení majetku k aktivnímu investování, zejména do nájemního bydlení a udržitelného lesního hospodářství. V září 2025 byl jeho mandát v radě potvrzen na dalších pět let, čímž se stal jednou z hlavních tváří ekonomické transformace české katolické církve.

🗣️ Názory a postoje (2024–2026)

V letech 2024 až 2026 se Jiří Rusnok profiluje jako výrazný a nezávislý glosátor ekonomického a politického dění. Jeho názory jsou často v rozporu s populárním proudem a vyznačují se důrazem na fiskální odpovědnost.

Důchodová reforma

Rusnok dlouhodobě kritizuje nečinnost politických reprezentací v oblasti důchodů. V letech 2024 a 2025 opakovaně varoval, že stávající průběžný systém je bez parametrických změn finančně neudržitelný. Veřejně označil sliby o nezvyšování věku odchodu do důchodu za "chiméru". Podpořil vládní návrhy na zavedení automatického mechanismu, který by navázal důchodový věk na naději dožití, což považuje za jediné matematicky funkční řešení pro stárnoucí populaci Česka.

Energetika a zestátnění ČEZ

V závěru roku 2025 a v lednu 2026 se ostře vymezil proti snahám státu o plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ. Tento krok, diskutovaný v souvislosti s výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech, označil za ekonomicky nesmyslný. Podle Rusnoka vykoupení minoritních akcionářů nevytváří pro stát žádnou novou hodnotu, pouze zatěžuje státní rozpočet stovkami miliard korun, které by mohly být využity efektivněji, například v infrastruktuře nebo školství.

Přijetí eura

V otázce přijetí společné evropské měny eura zastává Rusnok konzistentně pragmatický postoj. Odmítá vnímat euro jako ideologický symbol, ale vidí jej jako technický měnový nástroj. Varuje před vypsáním referenda ("lidového hlasování") o přijetí eura, které by podle něj vedlo pouze k polarizaci společnosti a iracionální debatě založené na emocích, nikoliv na ekonomických faktech. Sám se neřadí ani mezi militantní odpůrce, ani mezi nekritické zastánce rychlého přijetí, zdůrazňuje však nutnost plnění maastrichtských kritérií.

Ekonomický výhled ČR

V roce 2025 predikoval návrat české ekonomiky k růstu okolo 2,5 % HDP, což považuje za "normálnější" stav po letech stagnace. Zároveň však v lednu 2026 upozornil, že Česká republika ztratila značný fiskální manévrovací prostor kvůli extrémnímu zadlužení během pandemie a energetické krize. Kritizuje strukturální deficit rozpočtu a varuje, že bez škrtů ve výdajích nelze očekávat dlouhodobou stabilitu veřejných financí.

📊 Přehled hlavních funkcí

Funkce	Instituce	Období
Náměstek ministra	MPSV	1998–2001
Ministr financí	Vláda ČR (Zeman)	2001–2002
Ministr průmyslu a obchodu	Vláda ČR (Špidla)	2002–2003
Předseda vlády	Vláda ČR (Rusnok)	2013–2014
Člen bankovní rady	Česká národní banka	2014–2022
Guvernér	Česká národní banka	2016–2022
Poradce představenstva	Allianz pojišťovna	2023–dosud
Člen Ekonomické rady	Arcidiecéze pražská	2025–dosud

Zdroje