Česká národní banka

Rozbalit box

Obsah boxu

Česká národní banka (zkratka ČNB) je centrální bankou a orgánem České republiky, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Její hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu.

Vznik a historie

Historie centrální bankovnictví v českých zemích je dlouhá a sahá až do dob Rakouska-Uherska. Bezprostředními předchůdci České národní banky byly instituce, které se staraly o měnovou a finanční stabilitu na území tehdejšího Československa.

Bankovní úřad při ministerstvu financí (1919–1926): Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo nezbytné ustavit vlastní bankovní a měnový systém. V únoru 1919 proběhla měnová odluka a 10. dubna 1919 byl založen Bankovní úřad při ministerstvu financí. Jeho úkolem bylo řídit měnová politika a spravovat devizové transakce.
Národní banka Československá (1926–1939 a 1945–1950): Na základě bankovního zákona z roku 1920 vznikla v roce 1926 Národní banka Československá jako cedulová banka, která získala větší nezávislost na státu. Během druhé světové války byla její činnost přerušena a na území Protektorátu Čechy a Morava fungovala Národní banka pro Čechy a Moravu v Praze (1939–1945). Po válce byla činnost Národní banky Československé obnovena.
Státní banka československá (1950–1992): V roce 1950 došlo ke sloučení čtyř samostatných finančních ústavů (Národní banka Československá, Slovenská Tatrabanka, Živnostenská banka a Poštovní spořitelna) a vznikla Státní banka československá (SBČS). Tato instituce ztratila svou nezávislost a podléhala Ministerstvu financí. K určitému osamostatnění došlo v roce 1965, ale plná nezávislost byla obnovena až po sametové revoluci.

Česká národní banka byla formálně založena 1. ledna 1993 jako důsledek rozdělení Československa a s ním i Státní banky československé. Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, jí svěřil klíčové kompetence a deklaroval její nezávislost. Od 1. dubna 2006 došlo k integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce, a ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.

Hlavní úkoly a funkce

Česká národní banka má v ekonomice České republiky několik klíčových funkcí, které jsou zakotveny v Ústavě ČR a zákoně o ČNB.

Jejím hlavním cílem je:

Péče o cenovou stabilitu: To znamená udržování inflace na nízké, stabilní a předvídatelné úrovni, v současnosti kolem 2 % inflačního cíle. K dosažení tohoto cíle využívá ČNB měnovou politiku, především nastavení úrokových sazeb.
Péče o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v České republice: ČNB sleduje a posuzuje rizika, která by mohla ohrozit stabilitu finančního systému, a přispívá k jeho odolnosti. To zahrnuje tvorbu makroobezřetnostní politiky.
Vydávání bankovek a mincí, řízení peněžního oběhu a zúčtování bank: ČNB je výhradním emitentem české měny a dohlíží na oběh bankovek a mincí a zajišťuje bezhotovostní platební styk mezi bankami.
Výkon dohledu nad osobami působícími na finančním trhu: ČNB reguluje a kontroluje subjekty působící v bankovním sektoru, kapitálovém trhu, pojišťovnictví a penzijních fondech, aby chránila spotřebitele a udržovala stabilitu celého systému.
Řešení krize na finančním trhu: ČNB je orgánem pro řešení krizových situací v bankách, družstevních záložnách a u některých obchodníků s cennými papíry.
Správa devizových rezerv: ČNB spravuje devizové rezervy České republiky ve zlatě a cizích měnách.
Vedení účtů státního rozpočtu: ČNB vede účty státního rozpočtu a dalších veřejných institucí.

Měnová politika

Měnová politika České národní banky je klíčovým nástrojem pro dosahování jejího primárního cíle, kterým je udržení cenové stability. ČNB uplatňuje režim cílování inflace, což znamená, že veřejně vyhlásila inflační cíl ve výši 2 %.

Hlavními nástroji měnové politiky jsou úrokové sazby, zejména:

Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba): Jedná se o klíčovou úrokovou sazbu, za kterou si komerční banky ukládají přebytečnou likviditu u ČNB nebo si od ní půjčují peníze. Jejím nastavením ČNB ovlivňuje úrokové sazby na mezibankovním trhu a následně i úrokové sazby, za které si půjčují domácnosti a podniky.
Diskontní sazba: Spodní hranice úrokového koridoru, za kterou si komerční banky mohou uložit přebytečnou likviditu přes noc u ČNB.
Lombardní sazba: Horní hranice úrokového koridoru, za kterou si komerční banky mohou půjčit peníze přes noc od ČNB proti zástavě cenných papírů.

Bankovní rada ČNB se schází k měnověpolitickým jednáním zpravidla osmkrát ročně. Na základě makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik rozhoduje o nastavení úrokových sazeb. Rozhodnutí o sazbách má dopad na inflaci s časovým zpožděním 12 až 18 měsíců, proto je důležitý výhled do budoucna.

V květnu 2025 Bankovní rada ČNB rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby na 3,50 %. Diskontní sazba byla snížena na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %.

Bankovní rada

Bankovní rada České národní banky je nejvyšším řídícím a rozhodovacím orgánem České národní banky. Její členové jsou jmenováni prezidentem České republiky na šestileté funkční období a nesmějí být členy Poslanecké sněmovny, Senátu ani vlády.

K květnu 2025 měla Bankovní rada ČNB sedm členů:

Guvernér: Aleš Michl
Viceguvernéři: Eva Zamrazilová, Jan Frait
Členové bankovní rady: Karina Kubelková, Jan Kubíček, Jan Procházka, Jakub Seidler

Bankovní rada rozhoduje o všech klíčových aspektech fungování ČNB, včetně nastavení úrokových sazeb, pravidel dohledu nad finančním trhem a dalších otázkách souvisejících s měnovou politikou a finanční stabilitou.

Posloupnost guvernérů ČNB

Josef Tošovský (1993–1997)
Mojmír Hampl (pověřen řízením 1997–1998)
Zdeněk Tůma (1998–2010)
Miroslav Singer (2010–2016)
Jiří Rusnok (2016–2022)
Aleš Michl (od 2022 – květen 2025)

Statistiky devizových rezerv

Devizové rezervy spravované ČNB jsou důležitým ukazatelem ekonomické stability a schopnosti země čelit vnějším šokům. ČNB postupně obnovuje svůj zlatý poklad, přičemž do roku 2028 plánuje mít v rezervách 100 tun zlata, což bude nejvíce v její historii.

Následující tabulka uvádí stav devizových rezerv ČNB v milionech USD, CZK a EUR k vybraným datům:

Devizové rezervy ČNB (časová řada)
Stav ke dni	v mil. USD	v mil. Kč	v mil. EUR
30.04.2025	156 266,3	3 423 012,2	137 304,9
31.03.2025	151 057,5	3 486 255,2	139 645,7
28.02.2025	148 873,2	3 578 018,3	142 977,8
31.01.2025	148 235,5	3 589 374,0	142 605,2
31.12.2024	146 285,6	3 545 525,2	140 779,2
30.11.2024	148 349,3	3 548 812,6	140 463,6
31.10.2024	148 835,8	3 464 600,2	136 805,5
30.09.2024	154 580,3	3 477 282,9	138 097,0
31.08.2024	152 834,1	3 450 535,9	137 856,0
31.07.2024	149 519,8	3 515 061,0	138 062,1
30.06.2024	146 623,4	3 428 935,5	136 993,0

Zdroj: Česká národní banka - Devizové rezervy - časová řada

Zajímavosti

Sídlo: Hlavní sídlo České národní banky se nachází v Praze na adrese Na Příkopě 28, Nové Město. Budova dříve sloužila jako sídlo Živnostenské banky.
Největší zlatá mince: Česká národní banka je držitelem druhé největší zlaté mince na světě (a největší v Evropě), která získala ocenění „rekordman roku“ od Agentury Dobrý den Pelhřimov. Mince má průměr přes půl metru, váží 130 kilogramů a má nominální hodnotu 100 milionů Kč.
Důvěra veřejnosti: Podle průzkumů veřejného mínění (např. STEM) se důvěra v ČNB drží na vysoké úrovni, což ji řadí mezi nejdůvěryhodnější veřejné instituce v zemi. Květnové údaje 2025 naznačovaly návrat důvěry na předpandemickou úroveň (73 % obyvatel).
Ocenění guvernéra: Guvernér Aleš Michl získal v roce 2025 ocenění časopisu The Banker jako nejlepší guvernér za region Evropa a cenu guvernér roku v rámci Central Banking Awards 2025.
Sbírkové předměty: ČNB spravuje významnou sbírku numismatických a dalších předmětů souvisejících s historií české a československé měny a bankovnictví.

Pro laiky

Představte si ČNB jako takového "hlídače" ekonomiky v Česku. Je to něco jako velký bratr, který se stará o to, aby naše peníze měly pořád stejnou hodnotu a abychom si za ně mohli koupit to, co potřebujeme.

Její hlavní úkoly jsou:

Držet ceny na uzdě: ČNB se snaží, aby se ceny v obchodech moc rychle neměnily. Kdyby všechno moc rychle zdražovalo (tomu se říká inflace), naše peníze by ztratily hodnotu a bylo by nám hůř. ČNB to hlídá tak, že může ovlivňovat, jak drahé je si půjčovat peníze. Když jsou úroky vysoké, lidé si půjčují méně, méně utrácejí a ceny rostou pomaleji. Když jsou úroky nízké, lidé si půjčují víc, utrácejí a ceny mohou růst rychleji.
Hlídat banky: ČNB dohlíží na to, aby banky byly v pořádku a aby lidé měli své peníze v bezpečí. Je to jako učitelka ve škole, která dohlíží na to, aby se všichni chovali podle pravidel.
Tisknout peníze: Je to jediná instituce v Česku, která může tisknout bankovky a razit mince. Takže se stará o to, abychom měli dostatek hotovosti.
Spravovat naše "úspory" v cizích měnách: ČNB má velké zásoby cizích měn (např. dolarů nebo eur) a zlata. To je jako naše "rodinné stříbro", které se hodí, když potřebujeme něco důležitého nakoupit ze zahraničí nebo když se děje něco divného ve světové ekonomice.

Je to zkrátka taková instituce, která se stará o to, abychom měli stabilní a spolehlivý finanční systém a abychom se o své peníze nemuseli bát.

Externí odkazy