Vláda Petra Fialy

Šablona:Infobox Vláda

Vláda Petra Fialy byla v pořadí šestnáctá vláda České republiky, která zemi vedla v letech 2021 až 2025. Jednalo se o širokou středopravicovou koalici složenou z pěti politických subjektů: koalice SPOLU (tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Piráti a Starostové (tvořené Českou pirátskou stranou a hnutím STAN). Předsedou vlády byl lídr ODS Petr Fiala.

Mandát této vlády byl definován sérií bezprecedentních krizí, které zasáhly Evropu i svět. Kabinet nastoupil v době doznívající pandemie COVID-19, aby záhy musel čelit dopadům ruské invaze na Ukrajinu, následné energetické krizi a vysoké inflaci. V zahraniční politice vláda prosazovala silnou prozápadní orientaci, podporu Ukrajiny a plnění závazků vůči NATO. V domácí politice se snažila o konsolidaci veřejných financí (tzv. konsolidační balíček) a důchodovou reformu.

Vláda ukončila své působení po prohraných parlamentních volbách v říjnu 2025. Její mandát oficiálně vypršel 15. prosince 2025, kdy prezident Petr Pavel jmenoval nový kabinet Andreje Babiše. V závěru funkčního období vláda fungovala ve formátu čtyřkoalice, poté co ji na podzim 2024 opustila Pirátská strana po odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše.

🗳️ Vznik a formování koalice (2021)

Vláda vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2021. Tyto volby byly referendem o vládnutí Andreje Babiše. Ačkoliv průzkumy favorizovaly hnutí ANO 2011, koalice SPOLU zvítězila těsným rozdílem v počtu hlasů.

Projekt „Pětikoalice“

Bezprostředně po vyhlášení výsledků podepsali lídři pěti stran memorandum o vůli vytvořit společnou vládu. Tento projekt, mediálně označovaný jako „Pětikoalice“, disponoval ve Sněmovně pohodlnou většinou 108 hlasů.

Premiér: Petr Fiala byl jmenován předsedou vlády prezidentem Milošem Zemanem 28. listopadu 2021 na zámku v Lánech (prezident byl tehdy kvůli covidu v izolaci za plexisklem).
Jmenování vlády: Kompletní kabinet byl jmenován 17. prosince 2021.
Důvěra: Poslanecká sněmovna vyslovila vládě důvěru 13. ledna 2022 po rekordně dlouhém jednání trvajícím přes 22 hodin.

🌍 Válečný rok 2022 a předsednictví v EU

Sotva se noví ministři rozkoukali v úřadech, čelili největší bezpečnostní výzvě od roku 1968. Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

Podpora Ukrajiny

Fialova vláda se okamžitě zařadila mezi největší podporovatele napadené země.

Cesta do Kyjeva: Petr Fiala byl jedním z prvních světových lídrů, kteří 15. března 2022 navštívili obléhaný Kyjev, aby vyjádřili podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Vojenská pomoc: Ministryně obrany Jana Černochová prosadila masivní dodávky zbraní, včetně těžké techniky (tanky, helikoptéry) ze skladů AČR i soukromých firem.
Uprchlická krize: Česko přijalo největší počet ukrajinských uprchlíků na obyvatele na světě (přes 350 000 osob). Vláda pod vedením ministra vnitra Víta Rakušana zvládla tuto vlnu bez kolapsu sociálního systému, ačkoliv to vyvolalo pnutí ve společnosti.

České předsednictví v Radě EU

V druhé polovině roku 2022 Česká republika předsedala Radě Evropské unie. Vláda toto období využila k posílení mezinárodní prestiže země. Podařilo se dojednat řadu krizových opatření v energetice a udržet jednotu EU v otázce sankcí proti Rusku.

⚡ Energetická krize a inflace (2022–2023)

Válka na Ukrajině spustila energetický šok. Ceny plynu a elektřiny vystřelily na rekordní úrovně, což roztáčelo spirálu inflace (v roce 2022 dosáhla průměrně 15,1 %).

Vládní opatření

Vláda čelila kritice opozice i odborů, že reaguje pomalu.

Deštník proti drahotě: Soubor sociálních opatření na pomoc ohroženým skupinám.
Zastropování cen: Po dlouhém váhání vláda zavedla stropy na ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i firmy.
Příspěvek 5000 Kč: Jednorázová podpora pro rodiny s dětmi („Jurečkovné“).
Windfall Tax: Zavedení daně z neočekávaných zisků pro energetické firmy a banky, což bylo vnímáno kontroverzně pravicovými voliči ODS.

Navzdory těmto krokům došlo k poklesu reálných mezd o více než 10 %, což výrazně podkopalo důvěru veřejnosti v kabinet.

💰 Konsolidace a reformy (2023–2024)

V polovině mandátu se vláda pokusila vrátit k programovým prioritám – ozdravení veřejných financí, které byly zatíženy dluhy z doby covidu a energetické krize.

Konsolidační balíček

Ministr financí Zbyněk Stanjura připravil balíček opatření, který měl snížit deficit rozpočtu o cca 100 miliard Kč.

Změny DPH: Sloučení snížených sazeb DPH na 12 %, přesun některých položek (točené pivo, kadeřnické služby) do základní 21% sazby.
Rušení dotací: Škrty v národních dotačních titulech.
Zvýšení daní: Zvýšení daně z nemovitosti a spotřebních daní (tabák, líh).

Balíček vyvolal protesty odborů a stávku ve školství na podzim 2023, ale vláda jej prosadila.

Důchodová reforma

Ministr práce Marian Jurečka předložil reformu penzí, která počítala s postupným zvyšováním věku odchodu do důchodu nad 65 let (navázaným na dobu dožití) a úpravou výpočtu nových penzí. Reforma byla schválena, ale nová vláda Andreje Babiše v roce 2026 avizovala její zrušení.

📉 Rozpad pětikoalice: Odchod Pirátů (2024)

Konec roku 2024 přinesl vládní krizi, která změnila formát koalice.

Kauza digitalizace stavebního řízení

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) spustil 1. července 2024 nový systém digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Systém byl však od počátku nefunkční, úředníci na stavebních úřadech nemohli pracovat a hrozily miliardové škody. Po měsících problémů došla premiéru Fialovi trpělivost a v září 2024 navrhl Bartošovo odvolání.

Pirátský exit

Pirátská strana označila odvolání svého předsedy za „podraz“ a porušení koaliční smlouvy. V celostranickém hlasování rozhodli o odchodu z vlády.

Jan Lipavský: Ministr zahraničí Jan Lipavský (původně Pirát) se rozhodl ve vládě zůstat. Vystoupil ze strany a pokračoval jako nestraník, protože jeho setrvání si přál premiér i prezident kvůli kontinuitě v době války.

Vláda tak dokončila mandát jako čtyřkoalice (SPOLU + STAN) s podporou přeběhlíků.

🏁 Konec mandátu (2025)

Poslední rok vládnutí se nesl ve znamení předvolební kampaně a snahy o dokončení legislativních restů.

Volby 2025 a porážka

V parlamentních volbách v říjnu 2025 koalice SPOLU a hnutí STAN utrpěly porážku. Voliči vystavili účet za vysokou inflaci a pokles životní úrovně. Zvítězilo hnutí ANO 2011, které sestavilo většinovou koalici s Motoristé sobě a SPD.

Předání moci

Petr Fiala uznal porážku, ale varoval před nástupem populistů a ohrožením prozápadního směřování země.

Demise: Vláda podala demisi po ustavující schůzi Sněmovny.
Konec: Dne 15. prosince 2025 prezident jmenoval novou vládu Andreje Babiše, čímž mandát Fialova kabinetu definitivně skončil.

🛡️ Obrana a bezpečnost

Jedním z nezpochybnitelných úspěchů vlády bylo posílení obranyschopnosti.

2 % HDP: V roce 2025 Česká republika poprvé po mnoha letech splnila alianční závazek a investovala do obrany 160,8 miliardy Kč (2 % HDP).
Modernizace: Byla podepsána smlouva na nákup letounů F-35 a bojových vozidel pěchoty CV90.

👥 Klíčoví členové vlády (Stav k prosinci 2025)

Složení vlády se během čtyř let měnilo, ale jádro zůstalo stabilní.

Funkce	Jméno	Strana	Poznámka
Předseda vlády	Petr Fiala	ODS
1. místopředseda, vnitro	Vít Rakušan	STAN
Místopředseda, práce a soc. věci	Marian Jurečka	KDU-ČSL
Místopředseda, zdravotnictví	Vlastimil Válek	TOP 09
Finance	Zbyněk Stanjura	ODS
Zahraničí	Jan Lipavský	nestr.	Původně Pirát
Obrana	Jana Černochová	ODS
Doprava	Martin Kupka	ODS
Průmysl a obchod	Lukáš Vlček	STAN	Nastoupil po J. Síkelovi
Školství	Mikuláš Bek	STAN
Spravedlnost	Pavel Blažek	ODS
Životní prostředí	Petr Hladík	KDU-ČSL

📊 Bilance a hodnocení

Hodnocení vlády je silně polarizované.

Úspěchy (pohledem vlády)

Zahraniční politika: Návrat ČR do centra dění v EU a NATO, lídr pomoci Ukrajině.
Energetická bezpečnost: Úplné zbavení se závislosti na ruském plynu (terminály LNG v Nizozemsku a Německu), rozvoj jádra (tendr na Dukovany).
Infrastruktura: Rekordní rozestavěnost dálnic (přes 200 km ve výstavbě).

Neúspěchy (pohledem kritiků a voleb)

Životní úroveň: Největší propad reálných mezd v historii ČR, kumulovaná inflace přes 30 % za volební období.
Komunikace: Vláda byla často kritizována za arogantní či nesrozumitelnou komunikaci (např. signály Petra Fialy).
Digitalizace: Fiasko se stavebním řízením, které poškodilo image Česka jako technologické země.

⚖️ Aktuální situace (Leden 2026)

V lednu 2026 je Petr Fiala lídrem opozice a předsedou poslaneckého klubu ODS.

Role v opozici: Fiala se stylizuje do role obránce demokracie a parlamentní kultury. Dne 26. ledna 2026 ostře kritizoval novou vládu Andreje Babiše za snahu o čistky v diplomacii. Upozornil, že snaha vyměnit velvyslance bez souhlasu prezidenta je protiústavní a poškozuje jméno země.
Odkaz: Fialova vláda zanechala zemi jasně ukotvenou na Západě, ale ekonomicky vyčerpanou a společensky rozdělenou, což vedlo k nástupu populistické koalice.

💡 Pro laiky: Jaká byla Fialova vláda?

Představte si, že zdědíte dům (Česko), který má dluhy po předchozím majiteli (Babiš). Sotva se nastěhujete, v sousedství vypukne požár (válka na Ukrajině) a ceny elektřiny a jídla vyletí do nebes. Petr Fiala se snažil hasit požár u sousedů a opravovat střechu (rozpočet), ale musel kvůli tomu rodině (občanům) utáhnout opasky. Rodina sice ocenila, že se kamarádíme se silnými sousedy (Západ), ale byla naštvaná, že zchudla. Navíc se jeden ze strýčků (Piráti) urazil, že ho nenechali opravovat počítač, a odstěhoval se. Nakonec rodina ve volbách rozhodla, že chce zpátky toho předchozího majitele, který slíbil, že zase bude rozdávat dárky.

Zdroje