Sbor národní bezpečnosti

Rozbalit box

Obsah boxu

Sbor národní bezpečnosti (zkratka SNB, slovensky Zbor národnej bezpečnosti, ZNB) byl jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor Československé republiky a později Československé socialistické republiky, který existoval v letech 1945 až 1991. Plnil úkoly v oblasti vnitřní bezpečnosti a ochrany státu. Od únorového převratu v roce 1948 se stal jedním z hlavních pilířů a represivních nástrojů moci Komunistické strany Československa (KSČ). Sbor byl podřízen Ministerstvu vnitra a dělil se na dvě hlavní složky: Veřejnou bezpečnost (VB), která plnila funkci klasické policie, a Státní bezpečnost (StB), která byla tajnou politickou policií.

📜 Historie

🏛️ Vznik a poválečné období (1945–1948)

Sbor národní bezpečnosti byl formálně zřízen na jaře roku 1945 v Košicích na osvobozeném území Československa. Jeho vznik byl součástí Košického vládního programu a měl nahradit a sjednotit dosavadní bezpečnostní složky z období první republiky, jako bylo četnictvo, státní policie a zemské úřady. Cílem bylo vytvořit jednotný, centralizovaný a moderní bezpečnostní aparát.

Od samého počátku byl vznik SNB silně ovlivněn Komunistickou stranou Československa, která systematicky usilovala o ovládnutí klíčových mocenských pozic ve státě, včetně Ministerstva vnitra, pod které SNB spadal. Prvním ministrem vnitra se stal komunista Václav Nosek. Komunisté do řad nově vznikajícího sboru dosazovali své prověřené členy, často z řad dělníků nebo účastníků odboje, kteří byli loajální straně. Tento proces, známý jako "zlidovění bezpečnosti", vedl k postupnému vytlačování nekomunistických a prvorepublikových profesionálů.

👑 Éra komunistického režimu (1948–1989)

Klíčovou roli sehrál SNB během únorového převratu v roce 1948. Jednotky SNB, plně pod kontrolou komunistického ministra vnitra, aktivně pomáhaly komunistům v převzetí moci. Obsazovaly strategické budovy, potlačovaly demonstrace demokratických sil a zatýkaly politické oponenty. Po únoru 1948 se SNB definitivně proměnil v mocenský nástroj KSČ, jehož hlavním úkolem nebylo chránit občany, ale udržovat a chránit komunistický režim.

Období 50. let bylo nejbrutálnější fází působení SNB, zejména jeho složky StB. Ta organizovala politické procesy, používala mučení při výsleších, budovala síť udavačů a podílela se na likvidaci jakékoliv opozice. Veřejná bezpečnost se sice nadále zabývala běžnou kriminalitou, ale i její činnost byla podřízena politickým zájmům.

Během Pražského jara v roce 1968 došlo k částečnému uvolnění a někteří příslušníci SNB projevovali sympatie k reformnímu procesu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 však následovalo období tzv. normalizace, během kterého byly provedeny rozsáhlé čistky. Z SNB museli odejít všichni, kdo projevili nesouhlas s okupací nebo reformní smýšlení. Sbor byl opět pevně podřízen konzervativnímu křídlu KSČ a sovětským poradcům. V 70. a 80. letech se činnost SNB, především StB, zaměřovala na potlačování disentu, sledování signatářů Charty 77 a zastrašování všech kritiků režimu.

🕊️ Pád režimu a zánik (1989–1991)

Sbor národní bezpečnosti sehrál nechvalnou roli i během událostí 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze, kde Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti brutálně zasáhl proti studentské demonstraci. Tento zákrok se stal rozbuškou celospolečenských protestů, které vedly k pádu komunistického režimu.

Po listopadu 1989 začala transformace bezpečnostních složek. Došlo k rozsáhlým personálním změnám a reorganizaci. Nejprve byla zrušena nejzkompromitovanější složka, Státní bezpečnost, a to k 1. únoru 1990. Samotný Sbor národní bezpečnosti byl jako celek zrušen zákonem č. 283/1991 Sb. ke dni 15. července 1991. Jeho úkoly převzaly nově vzniklé sbory: Policie České republiky v České republice a Zbor národnej bezpečnosti (později Policajný zbor) na Slovensku. Na federální úrovni krátce působil Federální policejní sbor.

⚙️ Organizační struktura

SNB se dělil na dvě základní a funkčně odlišné složky, které však úzce spolupracovaly.

🚓 Veřejná bezpečnost (VB)

Veřejná bezpečnost (VB) byla uniformovanou a veřejnosti viditelnou částí SNB. Plnila standardní policejní úkoly:

Vyšetřování běžné kriminality (krádeže, násilné činy, hospodářské delikty).
Udržování veřejného pořádku.
Řízení silničního provozu (Dopravní inspektoráty).
Správní agenda (vydávání občanských průkazů, pasů).

Ačkoliv se VB zabývala nepolitickou trestnou činností, její příslušníci byli vychováváni v duchu marxismu-leninismu a celý sbor byl podřízen vedoucí úloze KSČ. V případě potřeby byla VB nasazována i k potlačování demonstrací a nepokojů, často prostřednictvím svých specializovaných jednotek, jako byl Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti. Pro VB byly typické zelené uniformy a služební vozidla žluto-bílé barvy (především značek VAZ, Volha a Škoda).

🕵️ Státní bezpečnost (StB)

Státní bezpečnost (StB, hovorově "estébáci") byla tajná politická policie, která fungovala jako "štít a meč" komunistické strany. Její hlavní úkoly byly:

Boj proti "vnitřnímu nepříteli" – potlačování politické opozice, disentu, církví a jakýchkoli projevů nesouhlasu s režimem.
Kontrarozvědná činnost – ochrana proti cizím zpravodajským službám.
Rozvědná činnost v zahraničí.
Ochrana stranických a státních představitelů.
Kontrola pošty, telefonních hovorů a sledování osob.

StB používala širokou škálu metod, od fyzického a psychického násilí v 50. letech až po sofistikovanější formy nátlaku v pozdějším období, jako bylo sledování, odposlechy, vydírání, provokace a profesní likvidace "nepohodlných" osob. Klíčovým nástrojem StB byla rozsáhlá síť tajných spolupracovníků (agentů, informátorů), kterou si budovala ve všech vrstvách společnosti.

⚔️ Další složky

Pohraniční stráž (PS) – Ačkoliv byla formálně součástí ozbrojených sil a spadala pod Ministerstvo vnitra, úzce spolupracovala s SNB na střežení státních hranic, především tzv. železné opony. Jejím hlavním úkolem bylo zabránit občanům Československa v útěku na Západ.
Vojska ministerstva vnitra – Speciální vojenské jednotky určené k potlačování větších nepokojů a ochraně strategických objektů.

🪖 Hodnosti a uniformy

Hodnostní systém SNB byl podobný vojenskému a v průběhu let se několikrát měnil. Základní hodnosti byly strážmistr, nadstrážmistr, podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník a plukovník. Nejvyšší hodností byl generál (generálporučík, generálplukovník).

Uniformy Veřejné bezpečnosti byly zpočátku khaki barvy, po vzoru Sovětské armády. V 60. letech byly nahrazeny charakteristickými olivově zelenými uniformami s červenými výložkami. Příslušníci StB při výkonu služby uniformy nenosili a působili v civilním oblečení, aby si zachovali anonymitu.

🏛️ Politický vliv a represe

SNB byl jedním z nejdůležitějších nástrojů pro udržení moci KSČ. Jeho činnost zasahovala do všech oblastí života společnosti. Státní bezpečnost vytvářela atmosféru strachu a nedůvěry, kdy si nikdo nemohl být jistý, zda jeho soused, kolega v práci nebo dokonce rodinný příslušník není tajným spolupracovníkem StB.

Represe měly mnoho podob:

**Fyzická likvidace:** V 50. letech byly desítky lidí popraveny ve vykonstruovaných politických procesech (např. Milada Horáková, Rudolf Slánský) a stovky zemřely ve věznicích a pracovních táborech.
**Věznění:** Desetitisíce občanů byly z politických důvodů odsouzeny k dlouholetým trestům odnětí svobody.
**Sledování a šikana:** Miliony občanů byly sledovány, odposlouchávány a různými způsoby šikanovány (ztráta zaměstnání, odepření studia dětem, zákazy cestování).
**Vytvoření sítě informátorů:** StB nutila ke spolupráci statisíce lidí, často pomocí vydírání nebo slibů výhod.

🎬 Odkaz v kultuře

Sbor národní bezpečnosti, a především jeho dvě složky, se stal častým námětem v české a slovenské kultuře, a to jak v době svého působení, tak po jeho zániku.

Třicet případů majora Zemana (1974–1979) – Propagandistický televizní seriál, který měl za cíl idealizovat a legitimizovat činnost SNB. Zobrazuje příslušníky jako statečné bojovníky proti západním agentům a kriminálníkům.
Filmy a seriály po roce 1989 – Po pádu režimu vznikla řada děl, která se naopak snažila o kritickou reflexi. Patří sem filmy jako Pelíšky (1999), Ucho (trezorový film z roku 1970), Pouta (2009) nebo seriály jako Svět pod hlavou (2017), které zobrazují represivní a absurdní povahu činnosti SNB a StB.

SNB zůstává v kolektivní paměti symbolem nesvobody a útlaku spojeného s komunistickým režimem v Československu.

💡 Pro laiky

Sbor národní bezpečnosti (SNB) si lze představit jako veškerou policii v bývalém komunistickém Československu. Měl ale dvě velmi odlišné tváře:

1. Veřejná bezpečnost (VB): To byli ti uniformovaní policisté v zelených uniformách a žluto-bílých autech, které byste volali, kdyby vám někdo ukradl kolo nebo kdyby se stala dopravní nehoda. Dělali tedy běžnou policejní práci, jakou známe dnes. 2. Státní bezpečnost (StB): To byla tajná policie. Její příslušníci nenosili uniformy a jejich hlavním úkolem nebylo chytat zloděje, ale hlídat, aby nikdo nekritizoval komunistickou vládu. Odposlouchávali telefony, četli cizí dopisy, sledovali lidi a nutili je, aby donášeli na své přátele a sousedy. Kdo se režimu znelíbil, toho StB mohla nechat vyhodit z práce, zavřít do vězení nebo jinak šikanovat.

Zatímco VB byla vidět a dělala i užitečnou práci, StB byla skrytá a naháněla lidem strach. Obě složky ale byly pod kontrolou jediné politické strany – komunistické – a sloužily k udržení její moci. Po Sametové revoluci v roce 1989 byl celý SNB zrušen a nahrazen dnešní Policií České republiky.

Šablona:Aktualizováno