Druhá vláda Václava Klause
Druhá vláda Václava Klause byla v pořadí první vládou České republiky v rámci samostatné existence státu, která nezískala ve volbách parlamentní většinu. Jednalo se o menšinový koaliční kabinet složený ze zástupců ODS, KDU-ČSL a ODA. Vláda úřadovala v bouřlivém období od července 1996 do ledna 1998.
Toto období je v moderní české historii považováno za konec "ekonomického zázraku" 90. let a vystřízlivění z transformačního optimismu. Vláda čelila vážné měnové krizi, katastrofálním povodním, a především bezprecedentnímu nárůstu organizovaného zločinu a hospodářské kriminality (tzv. tunelování). Její pád v roce 1997, vyvolaný skandály s financováním ODS a tzv. Sarajevským atentátem, znamenal definitivní konec jedné politické éry.
⚖️ Vznik a menšinové postavení
Volby v roce 1996 skončily pro dosavadní vládní koalici (ODS, KDU-ČSL, ODA) ztrátou většiny. Získaly pouze 99 mandátů ve 200členné sněmovně.
Toleranční patent
Aby vláda mohla vzniknout, musel Václav Klaus vyjednávat s předsedou opoziční ČSSD Milošem Zemanem. Výsledkem byla nepsaná dohoda: poslanci ČSSD při hlasování o důvěře odešli ze sálu, čímž snížili kvórum a umožnili vládě vzniknout.
- Cena za toleranci: Miloš Zeman se stal předsedou Poslanecké sněmovny a opozice získala kontrolní funkce v parlamentních výborech.
- Nestabilita: Vláda byla od počátku rukojmím opozice a každý zákon musela složitě vyjednávat.
📉 Ekonomický kolaps a "Balíčky"
Rok 1997 přinesl konec iluzí o bezbolestné transformaci. Česká ekonomika se přehřála, rostl schodek obchodní bilance a bankovní sektor, zatížený nedobytnými pohledávkami z privatizace, se hroutil.
Útok na korunu a Balíčky
V květnu 1997 zaútočili měnoví spekulanti na fixní kurz české koruny. Česká národní banka utratila miliardy dolarů na její obranu, ale nakonec musela kapitulovat a přejít na plovoucí kurz (koruna výrazně oslabila). Vláda reagovala přijetím dvou drastických úsporných opatření, známých jako "Klausovy balíčky" (duben a květen 1997):
- Škrty v rozpočtu ve výši desítek miliard korun.
- Zmrazení platů ve státní sféře.
- Zastavení investic.
Premiér Klaus tehdy poprvé přiznal, že "nejsme premianty střední Evropy" a ekonomická situace je vážná.
🕵️♂️ Organizovaný zločin a tunelování
Nejtemnější stránkou tohoto období byl masivní nárůst hospodářské kriminality, pro kterou se vžil termín "tunelování". Nedokonalá legislativa, slabá policie a propojení politiky s byznysem vytvořily podhoubí pro mafiánské struktury.
Kauza LTO (Lehké topné oleje)
Největší daňový podvod v historii ČR, který kulminoval právě v polovině 90. let. Podvodníci deklarovali naftu jako lehký topný olej (LTO), který byl zatížen nižší spotřební daní, a následně ji prodávali jako naftu.
- Škoda: Odhaduje se na 60 až 100 miliard korun.
- Násilí: Kauza nebyla jen o daních, ale provázela ji série vražd "bílých koní" i nepohodlných svědků, nájemné vraždy a výbuchy.
- Politické krytí: Existovala podezření, že špičky státní správy o podvodech věděly a nekonaly.
Tunelování bank a fondů
V letech 1996–1997 zkrachovalo dvanáct bank (např. Kreditní banka Plzeň, Agrobanka).
- Kauza CS Fondy: V březnu 1997 bylo z investičního fondu CS Fondy vyvedeno 1,23 miliardy korun. Peníze zmizely na účtech v zahraničí (tzv. "operace Kosmonaut"). Transakce proběhla pod nosem ministerstva financí.
- Harvardské fondy: Viktor Kožený, dříve oslavovaný jako symbol kupónové privatizace, vyváděl miliardový majetek do zahraničí, čímž okradl tisíce drobných akcionářů.
Aféra Lizner
Symbolickým momentem bylo zatčení ředitele Centra kupónové privatizace Jaroslava Liznera (již dříve, ale soudy probíhaly v tomto období), který byl přistižen s úplatkem více než 8 milionů korun v kufříku. To potvrdilo podezření, že privatizace je zkorumpovaná na nejvyšší úrovni.
💰 Skandály ODS a pád vlády
Vládu nakonec nepoložila ekonomika ani mafie, ale nejasné financování hlavní vládní strany.
Mrtví sponzoři a tajná konta
Na podzim 1997 vyšlo najevo, že ve výroční zprávě ODS figurují fiktivní dárci:
- Lajos Bács: Maďarský občan, který byl v době daru již mrtvý.
- Radjiv M. Sinha: Obyvatel Mauricia, který o daru nic nevěděl.
Peníze ve skutečnosti pocházely odjinud (spekulovalo se o provizích z privatizace, např. od podnikatele Milana Šrejbera za privatizaci Třineckých železáren).
Zároveň se objevily informace o tajném kontu ve Švýcarsku, ze kterého měla být financována činnost strany.
Sarajevský atentát
Krize vyvrcholila 28. listopadu 1997. Zatímco byl premiér Václav Klaus na návštěvě v Sarajevu, dva přední členové ODS – Jan Ruml (ministr vnitra) a Ivan Pilip (ministr financí) – veřejně vyzvali Klause k rezignaci kvůli finančním skandálům. Tato událost vešla do dějin jako Sarajevský atentát. Koaliční partneři (KDU-ČSL a ODA) následně podali demise svých ministrů a vláda ztratila většinu.
Václav Klaus podal demisi 30. listopadu 1997.
👥 Seznam členů vlády
| Úřad | Ministr | Strana | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Václav Klaus | ODS | |
| Místopředseda vlády Ministr zemědělství |
Josef Lux | KDU-ČSL | Klíčová postava koalice |
| Místopředseda vlády Ministr spravedlnosti |
Jan Kalvoda | ODA | Rezignoval v prosinci 1996 (kauza falešného titulu JUDr.) |
| Místopředseda vlády Ministr zahraničních věcí |
Josef Zieleniec | ODS | Rezignoval v říjnu 1997 (spory s Klausem) |
| Místopředseda vlády Ministr financí |
Ivan Kočárník | ODS | Rezignoval v červnu 1997 (ekonomická krize) |
| Ministr financí | Ivan Pilip | ODS | Od června 1997, aktér "Sarajeva" |
| Ministr vnitra | Jan Ruml | ODS | Rezignoval v listopadu 1997, aktér "Sarajeva" |
| Ministr průmyslu a obchodu | Vladimír Dlouhý | ODA | Rezignoval v červnu 1997 |
| Ministr průmyslu a obchodu | Karel Kühnl | ODA | Od června 1997 |
| Ministr obrany | Miloslav Výborný | KDU-ČSL | |
| Ministr dopravy a spojů | Martin Říman | ODS | |
| Ministr zdravotnictví | Jan Stráský | ODS | |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Ivan Pilip | ODS | Do června 1997 |
| Ministr práce a sociálních věcí | Jindřich Vodička | ODS | |
| Ministr životního prostředí | Jiří Skalický | ODA | |
| Ministr kultury | Jaromír Talíř | KDU-ČSL | |
| Ministr pro místní rozvoj | Jaromír Schneider | KDU-ČSL | Rezignoval v květnu 1997 |
💡 Pro laiky
Druhá vláda Václava Klause, to byl večírek, který se vymkl kontrole. Představte si, že pořádáte oslavu (transformace v 90. letech), všichni se baví, šampaňské teče proudem. Najednou ale dojde pití, hudba přestane hrát a číšník přinese účet, který je mnohem vyšší, než jste čekali (ekonomická krize). Do toho zjistíte, že zadním vchodem se na večírek dostali kapsáři a podvodníci (LTO, tuneláři), kteří hostům kradou peněženky a vynášejí stříbrné příbory, a ochranka (policie/vláda) se dívá jinam nebo jim dokonce drží dveře. Nakonec se vlastní rodina hostitele (straníci ODS) pohádá, protože zjistí, že hostitel platil za oslavu falešnými penězi (fiktivní sponzoři), a vyhodí ho z domu, zatímco on je na dovolené (Sarajevský atentát).