První vláda Mirka Topolánka
První vláda Mirka Topolánka byla v pořadí osmou vládou České republiky po rozdělení federace a první vládou vedenou předsedou Občanské demokratické strany (ODS) Mirkem Topolánkem. Úřadovala v období od září 2006 do ledna 2007. Jednalo se o jednobarevnou menšinovou vládu složenou ze členů ODS a nestraníků, která vznikla jako důsledek volebního patu po volbách v roce 2006.
Vláda je v moderní české historii významná tím, že se stala prvním kabinetem, který nezískal důvěru Poslanecké sněmovny. Dne 3. října 2006 pro ni hlasovalo pouze 96 poslanců, zatímco 99 bylo proti. Vláda následně podala demisi a vládla v demisi až do jmenování druhé Topolánkovy vlády v lednu 2007.
⚖️ Politický kontext a vznik
Volby do Poslanecké sněmovny v červnu 2006 skončily bezprecedentním výsledkem, který vstoupil do dějin jako "volební pat". Poslanecká sněmovna byla rozdělena přesně na polovinu: pravicový blok (ODS, KDU-ČSL, Strana zelených) měl 100 mandátů a levicový blok (ČSSD, KSČM) rovněž 100 mandátů.
Povolební vyjednávání
Předseda vítězné ODS Mirek Topolánek byl prezidentem Václavem Klausem pověřen sestavením vlády. Jednání byla mimořádně složitá a provázela je silná animozita mezi ODS a ČSSD, vedenou tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem. Paroubek bezprostředně po volbách pronesl svůj proslulý projev o "ukradených volbách" a hrozbě "modré totality", což zablokovalo možnost vytvoření velké koalice.
Trojkoaliční projekt (ODS, KDU-ČSL, SZ) narážel na matematickou nemožnost získat většinu bez podpory alespoň jednoho poslance ČSSD. Sociální demokraté jakoukoli podporu či toleranci odmítali. Po měsících vyjednávání se Topolánek rozhodl pro variantu menšinového kabinetu ODS doplněného o nestraníky, který měl sloužit buď jako překlenovací vláda k předčasným volbám, nebo se pokusit získat podporu ad hoc.
Jmenování vlády
Prezident Václav Klaus jmenoval Mirka Topolánka premiérem 16. srpna 2006 a následně 4. září 2006 jmenoval celý jeho kabinet. Vláda se ihned ujala moci a začala provádět personální změny na ministerstvech, což vyvolalo ostrou kritiku opozice, která ji označovala za "vládu bez mandátu".
🏛️ Hlasování o důvěře a pád
Klíčový okamžik nastal 3. října 2006, kdy vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry.
- PRO vládu (96): Všichni přítomní poslanci ODS (81) a překvapivě i poslanci Strany zelených (6). Poslanci KDU-ČSL se hlasování zdrželi, což fakticky znamenalo hlasování proti důvěře (při potřebě nadpoloviční většiny přítomných).
- PROTI vládě (99): Všichni poslanci ČSSD a KSČM.
Výsledek 96 ku 99 znamenal konec plnohodnotného mandátu. Mirek Topolánek podal demisi do rukou prezidenta 11. října 2006. Prezident jej však pověřil vedením vlády až do jmenování nového kabinetu. Toto "provizorium" trvalo další tři měsíce, během nichž probíhala intenzivní jednání, která nakonec vedla k přeběhnutí dvou poslanců ČSSD (Miloš Melčák a Michal Pohanka) a vzniku druhé, koaliční vlády.
👥 Složení vlády
Vládu tvořilo 9 členů ODS a 6 nestraníků. Zajímavostí bylo angažmá nestraníků na klíčových postech, jako byl Alexandr Vondra (zahraničí) nebo Jiří Šedivý (obrana).
| Úřad | Ministr | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Mirek Topolánek | ODS | 16. srpna 2006 | 9. ledna 2007 |
| Místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí |
Petr Nečas | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr vnitra Ministr informatiky (pověřen řízením) |
Ivan Langer | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr zahraničních věcí | Alexandr Vondra | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr obrany | Jiří Šedivý | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr financí | Vlastimil Tlustý | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr spravedlnosti Předseda Legislativní rady vlády |
Jiří Pospíšil | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr průmyslu a obchodu | Martin Říman | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr dopravy | Aleš Řebíček | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministryně zemědělství | Milena Vicenová | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr zdravotnictví | Tomáš Julínek | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy | Miroslava Kopicová | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr životního prostředí | Petr Kalaš | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr kultury | Martin Štěpánek | nestraník za ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
| Ministr pro místní rozvoj | Petr Gandalovič | ODS | 4. září 2006 | 9. ledna 2007 |
📝 Klíčové kroky a agenda
I přes krátkou dobu působení a absenci důvěry stihla vláda provést několik významných kroků, které předznamenaly politiku ODS pro další roky.
Ekonomika a rozpočet
Hlavním úkolem ministra financí Vlastimila Tlustého byla příprava státního rozpočtu na rok 2007. Vláda musela řešit vysoký deficit zděděný po předchozích sociálnědemokratických vládách. Ačkoliv nemohla prosadit zásadní daňové reformy (tzv. "rovnou daň"), začala s přípravou legislativy, která se později stala základem reformního balíku druhé Topolánkovy vlády.
Personální změny ve státní správě
Vláda přistoupila k rozsáhlým personálním obměnám. Největší pozornost vzbudilo odvolání policejního prezidenta Vladislava Husáka a změny v čele státních podniků. Ministr vnitra Ivan Langer zahájil projekt "Otevřená minulost", který měl usnadnit přístup k archivům komunistické Státní bezpečnosti (StB).
Zahraniční politika
Pod vedením Alexandra Vondry vláda zdůrazňovala transatlantickou vazbu. Hlavním tématem byla jednání o umístění amerického radarového systému v Brdech, což bylo téma, které později polarizovalo českou společnost. Vláda se rovněž snažila o aktivní přístup v rámci Evropské unie, i když s euroskeptickým akcentem typickým pro ODS.
⚡ Kontroverze a kritika
První Topolánkova vláda čelila kritice především kvůli své legitimitě. Opozice (ČSSD) ji nazývala "vládou nulové tolerance" a obviňovala ji z provádění nevratných kroků bez mandátu Sněmovny.
- Kauza Vlastimila Tlustého: Ministr financí byl kritizován za své minulé podnikatelské aktivity a nejasnosti kolem majetkových poměrů.
- Čistky v úřadech: Rychlost a hloubka personálních změn byla označována opozicí za "noc dlouhých nožů".
- Kultura: Jmenování herce Martina Štěpánka ministrem kultury bylo vnímáno kontroverzně, ačkoliv Štěpánek byl respektovanou osobností disentu a Svobodné Evropy. Později se však objevily informace o jeho údajné spolupráci s StB v mládí (pod nátlakem), což vrhlo na jeho angažmá stín.
💡 Pro laiky
Představte si fotbalový zápas, který skončil remízou 100:100. Kapitán jednoho týmu (Mirek Topolánek) dostal od rozhodčího (Václav Klaus) pověření, aby zkusil hrát dál, ale pouze se svými hráči, bez pomoci soupeře. Sestavil tým (vládu), vyběhl na hřiště a začal hrát. Když však po měsíci přišel za rozhodčím (Sněmovnou), aby mu tento styl hry oficiálně schválil (vyslovil důvěru), rozhodčí řekl "NE".
Topolánkův tým tak musel hrát dál v "podmínce" (v demisi), dokud se nepodařilo přemluvit dva hráče ze soupeřova týmu, aby přešli na druhou stranu. To se ale stalo až později, u druhé vlády. Tato první vláda byla jen takovým "zkušebním pokusem", který nevyšel, ale ukázal, jak těžké bude v takto rozdělené situaci vládnout.