Druhá vláda Mirka Topolánka
Druhá vláda Mirka Topolánka byla v letech 2007 až 2009 v pořadí devátou vládou České republiky a druhou, kterou vedl předseda Občanské demokratické strany (ODS) Mirek Topolánek. Jednalo se o středopravicový koaliční kabinet složený ze zástupců ODS, křesťanských demokratů (KDU-ČSL) a Strany zelených (SZ).
Tato vláda vznikla po dlouhém období politického patu (tzv. "stovka proti stovce"), který nastal po volbách v roce 2006. Vláda získala důvěru jen díky aktivní toleranci dvou přeběhlíků z ČSSD (Miloš Melčák a Michal Pohanka), což předznamenalo její permanentní křehkost a nestabilitu.
Do historie se zapsala několika zásadními momenty:
- Reformní batoh: Prosadila rozsáhlou reformu veřejných financí, včetně zavedení rovné daně a regulačních poplatků ve zdravotnictví (známé jako „Julínkovy poplatky“).
- Předsednictví EU: Byla vládou, která vedla Českou republiku v době jejího historicky prvního předsednictví v Radě Evropské unie (první polovina roku 2009).
- Pád: Stala se první vládou v historii ČR (a třetí v historii EU), které byla vyslovena nedůvěra přímo v průběhu předsednictví EU. K pádu došlo 24. března 2009 po spojení opozice s rebely z vlastních řad (Vlastimil Tlustý a odpadlíci ze Strany zelených).
🗳️ Vznik vlády a prolomení patu
Cesta k této vládě byla jednou z nejdelších v české historii. Volby v červnu 2006 skončily patem – levice (ČSSD, KSČM) i pravice (ODS, KDU-ČSL, SZ) měly ve Sněmovně přesně 100 hlasů. Po neúspěchu první vlády Mirka Topolánka (jednobarevná ODS), která nezískala důvěru, dostal Topolánek druhý pokus od prezidenta Václava Klause.
Koaliční formát
Topolánek dojednal koalici tří stran:
- ODS: Vítěz voleb, dominantní síla s liberálním ekonomickým programem.
- KDU-ČSL: Tradiční lidová strana, která si vymínila resorty pro své lídry (Jiří Čunek, Miroslav Kalousek – ačkoliv ten byl v té době vnímán kontroverzně i uvnitř strany).
- Strana zelených: Pro Zelené vedené Martinem Bursíkem to byl historicky první vstup do vlády. Strana vnesla do programu ekologická témata, ale brzy se začala štěpit na pragmatické křídlo (Bursík) a levicové fundamentalisty (Kuchtová, Zubová).
Hlasování o důvěře
Důvěru vláda získala 19. ledna 2007. Pro hlasovalo 100 koaličních poslanců. Proti bylo 97 poslanců ČSSD a KSČM. Rozhodující však bylo, že dva poslanci ČSSD, Miloš Melčák a Michal Pohanka, opustili sál a snížili tak kvórum nutné pro vyslovení důvěry. Tito poslanci byli opozicí označováni za zrádce a přeběhlíky, vláda naopak argumentovala "konstruktivním postojem" pro odblokování země.
📉 Reformy a „Batoh“
Program vlády byl ambiciózní a pravicový. Vláda argumentovala nutností zastavit zadlužování a zefektivnit stát.
Reforma veřejných financí (2008)
Nejvýraznějším počinem byl tzv. Topolánkův batoh, soubor legislativních změn schválený v roce 2007 s účinností od roku 2008.
- Rovná daň: Zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %. Háček byl v tom, že se počítala ze "superhrubé mzdy" (včetně odvodů zaměstnavatele), takže reálná sazba byla cca 23 %.
- Strop na odvody: Zavedení stropů pro sociální a zdravotní pojištění pro vysokopříjmové skupiny.
- Škrty: Omezení sociálních dávek (nemocenská, porodné, rodičovský příspěvek) s cílem motivovat k práci.
Julínkova zdravotnická reforma
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) zavedl od ledna 2008 regulační poplatky:
- 30 Kč za návštěvu lékaře.
- 60 Kč za den v nemocnici.
- 90 Kč za pohotovost.
Toto opatření mělo omezit nadužívání péče. Ačkoliv ekonomicky zafungovalo, politicky šlo o „sebevražedný“ krok. ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka udělala z poplatků hlavní téma krajských voleb 2008 (tzv. "oranžová tsunami"), ve kterých ODS drtivě prohrála.
Zahraniční politika a radar
Velkým tématem byla snaha USA umístit v Brdech radarovou základnu protiraketové obrany. Vláda Mirka Topolánka podepsala s USA smlouvy o umístění radaru, což vyvolalo masivní protesty veřejnosti a odpor opozice i části Zelených. Projekt nakonec zrušila administrativa Baracka Obamy.
🌪️ Kauzy a nestabilita
Vláda byla od počátku pod tlakem skandálů a vnitřních sporů.
Kauza Čunek
Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek čelil obvinění z korupce (přijetí úplatku v době, kdy byl starostou Vsetína) a kritice za své výroky o Romech.
- Čunek musel v listopadu 2007 z vlády odstoupit.
- V dubnu 2008 se do vlády vrátil poté, co bylo jeho trestní stíhání zastaveno způsobem, který budil pochybnosti (zasahování nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké – kauza „justiční mafie“).
- Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) hrozil demisí, pokud se Čunek vrátí bez očištění, ale nakonec ve vládě zůstal, což poškodilo jeho image zásadového politika.
Rozkol u Zelených
Strana zelených se ukázala jako nestabilní partner. Vnitrostranický spor mezi předsedou Bursíkem a místopředsedkyní Danou Kuchtovou (která musela rezignovat na post ministryně školství) vedl k vytvoření frakce rebelujících poslankyň (Věra Jakubková, Olga Zubová), které nakonec hlasovaly proti vlastní vládě.
Rebelové v ODS
Topolánka oslaboval i spor s vlastním poslancem Vlastimilem Tlustým. Tlustý, autor ekonomického programu ODS, se cítil uražen, že se nestal ministrem financí (post získal Miroslav Kalousek z KDU-ČSL). Tlustý se stal úhlavním kritikem premiéra zevnitř strany.
🇪🇺 Předsednictví a pád vlády
První polovina roku 2009 měla být vrcholem Topolánkovy kariéry. Česko předsedalo Radě EU. Topolánek řešil plynovou krizi (zastavení dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu) a konflikt v Gaze.
24. březen 2009
Uprostřed předsednictví vyvolala ČSSD hlasování o nedůvěře vládě. Původně se zdálo, že vláda přežije, ale opozici se podařilo získat rozhodující hlasy:
- Vlastimil Tlustý (ODS)
- Jan Schwippel (ODS)
- Věra Jakubková (SZ)
- Olga Zubová (SZ)
Výsledek byl 101 hlasů pro vyslovení nedůvěry. Vláda padla. Jiří Paroubek tento krok slavil, zatímco zahraniční tisk psal o ostudě a nezodpovědnosti české politické elity. Evropská média psala titulky jako "Evropa bez kormidelníka".
Vláda vládla v demisi do 8. května 2009, kdy byla nahrazena úřednickou vládou Jana Fischera.
👥 Seznam členů vlády
Kabinet byl personálně poměrně stabilní, s výjimkou resortů školství, místního rozvoje a kultury.
| Úřad | Člen vlády | Strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Mirek Topolánek | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| 1. místopředseda vlády Ministr pro místní rozvoj |
Jiří Čunek | KDU-ČSL | 9. ledna 2007 | 13. listopadu 2007 |
| 1. místopředseda vlády | Jiří Čunek | KDU-ČSL | 2. dubna 2008 | 23. ledna 2009 |
| Místopředsedkyně vlády Ministryně obrany |
Vlasta Parkanová | KDU-ČSL | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Místopředseda vlády Ministr životního prostředí |
Martin Bursík | SZ | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Místopředseda vlády Ministr pro evropské záležitosti |
Alexandr Vondra | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr zahraničních věcí | Karel Schwarzenberg | nestr. za SZ | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr vnitra | Ivan Langer | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr financí | Miroslav Kalousek | KDU-ČSL | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr průmyslu a obchodu | Martin Říman | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr spravedlnosti | Jiří Pospíšil | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr dopravy | Aleš Řebíček | ODS | 9. ledna 2007 | 23. ledna 2009 |
| Ministr dopravy | Petr Bendl | ODS | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 |
| Ministr zemědělství | Petr Gandalovič | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr zdravotnictví | Tomáš Julínek | ODS | 9. ledna 2007 | 23. ledna 2009 |
| Ministryně zdravotnictví | Daniela Filipiová | ODS | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 |
| Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy | Dana Kuchtová | SZ | 9. ledna 2007 | 4. října 2007 |
| Ministr školství (pověřen) | Martin Bursík | SZ | 4. října 2007 | 4. prosince 2007 |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Ondřej Liška | SZ | 4. prosince 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr práce a sociálních věcí | Petr Nečas | ODS | 9. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministryně kultury | Helena Třeštíková | nestr. za KDU-ČSL | 9. ledna 2007 | 26. ledna 2007 |
| Ministr kultury | Václav Jehlička | KDU-ČSL | 26. ledna 2007 | 8. května 2009 |
| Ministr pro místní rozvoj (pověřen) | Mirek Topolánek | ODS | 13. listopadu 2007 | 2. dubna 2008 |
| Ministr pro místní rozvoj | Cyril Svoboda | KDU-ČSL | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 |
| Ministryně pro lidská práva a menšiny | Džamila Stehlíková | SZ | 9. ledna 2007 | 23. ledna 2009 |
| Ministr pro lidská práva a menšiny | Michael Kocáb | nestr. za SZ | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 |
| Předseda Legislativní rady vlády | Cyril Svoboda | KDU-ČSL | 9. ledna 2007 | 23. ledna 2009 |
| Předseda Legislativní rady vlády | Pavel Svoboda | KDU-ČSL | 23. ledna 2009 | 8. května 2009 |
- Poznámka: Jiří Čunek byl členem vlády dvakrát (s přestávkou). Cyril Svoboda přešel z funkce ministra bez portfeje na místní rozvoj.*
🏛️ Odkaz a hodnocení
Druhá Topolánkova vláda je hodnocena jako jedna z nejreformnějších, ale zároveň nejméně stabilních vlád.
- Pravicové reformy: Podařilo se jí prosadit kroky, o kterých se léta jen mluvilo (rovná daň, poplatky). Tyto kroky ale polarizovaly společnost a vedly k nástupu levice v krajích.
- EU: Předsednictví ČR bylo zpočátku hodnoceno jako velmi kompetentní a úspěšné, pád vlády jej však v očích partnerů znehodnotil.
- Politická kultura: Období bylo poznamenáno "přeběhlictvím" a křehkými většinami, což vedlo k volání po změně volebního systému (což se nestalo) a posílilo vliv prezidenta Klause na dění uvnitř ODS.
Pád této vlády otevřel cestu k "úřednické" vládě Jana Fischera a následně k éře politické nestability, která vyvrcholila nástupem Andreje Babiše.
💡 Pro laiky
Druhá vláda Mirka Topolánka byla jako "manželství tří lidí, které drží pohromadě jen díky sousedům". ODS, Lidovci a Zelení měli dohromady přesně polovinu poslanců (100). Aby mohli vládnout, museli jim pomáhat dva "zrádci" z opozice (Melčák a Pohanka). Byla to vláda, která zavedla 30 korun u doktora (což lidi nesnášeli) a rovnou daň. Zároveň to byla vláda, která šéfovala celé Evropě (předsednictví EU). Jenže uprostřed toho kralování se pár poslanců odtrhlo (mezi nimi Vlastimil Tlustý z ODS, který se na Topolánka zlobil) a spojili se s opozicí. Vládu shodili v tu nejhorší možnou chvíli, když byli v Praze všichni evropští lídři. Byla to obrovská mezinárodní ostuda.