Strana zelených

Strana zelených
Zkratka	Zelení
Založení	1989
Předseda	Gabriela Svárovská; Matěj Pomahač (spolupředsedové)
Sídlo	Praha
Ideologie	Zelená politika; Sociální liberalismus; Proevropanismus; Environmentalismus
Barvy	Šablona:Barva
Web	www.zeleni.cz

Strana zelených (zkráceně Zelení) je česká středolevicová politická strana prosazující zelenou politiku, environmentalismus, ochranu lidských práv a sociální spravedlnost. Vznikla krátce po sametové revoluci na přelomu let 1989 a 1990. Po dlouhém období působení mimo Poslaneckou sněmovnu se strana v roce 2025 vrátila do dolní komory Parlamentu v rámci volební spolupráce s Českou pirátskou stranou.

Od listopadu 2024 stojí v čele strany dvojice spolupředsedů: bývalá diplomatka Gabriela Svárovská a komunální politik Matěj Pomahač. V současnosti (k lednu 2026) působí strana jako opoziční síla vymezující se proti vládě Andreje Babiše a klade důraz na sociálně spravedlivou modernizaci ekonomiky, ochranu veřejnoprávních médií a lidská práva.

⏳ Historie

Vývoj Strany zelených v České republice je charakteristický střídáním období vládního angažmá, vnitřních sporů a snah o mimoparlamentní aktivismus.

Počátky a cesta do parlamentu (1989–2006)

Strana vznikla na vlně environmentálního aktivismu, který byl jednou z hybných sil odporu proti komunistickému režimu. V 90. letech 20. století však strana trpěla roztříštěností a nízkou voličskou podporou, často se pohybující hluboko pod hranicí 5 % nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Zlom nastal s příchodem Martina Bursíka do čela strany v roce 2005. Bursíkovi se podařilo sjednotit různé názorové proudy a prezentovat stranu jako moderní liberální alternativu pro městské voliče. Ve volbách v roce 2006 dosáhla strana historického úspěchu se ziskem 6,29 % hlasů a 6 mandátů.

Vládní angažmá (2006–2010)

V letech 2007–2009 byli Zelení součástí druhé vlády Mirka Topolánka spolu s ODS a KDU-ČSL. Strana obsadila čtyři ministerská křesla:

Ministerstvo životního prostředí (Martin Bursík, později Ladislav Miko, Jan Dusík)
Ministerstvo školství (Dana Kuchtová, Ondřej Liška)
Ministerstvo zahraničních věcí (Karel Schwarzenberg, nominovaný za SZ)
Ministryně pro lidská práva (Džamila Stehlíková, Michael Kocáb)

Toto období bylo poznamenáno vnitřními spory, zejména ohledně umístění amerického radaru v Brdech, což vedlo k odštěpení několika poslankyň a vzniku vnitrostranické opozice (Demokratická výzva).

Mimoparlamentní období (2010–2024)

Ve volbách 2010 strana těsně neuspěla (2,44 %) a vypadla ze Sněmovny. Následující dekáda byla ve znamení hledání identity a střídání vedení (Ondřej Liška, Matěj Stropnický, Michal Berg, Magdalena Davis). Strana si udržovala vliv v komunální politice (zejména v Praze a Brně) a v Senátu, ale celostátní preference stagnovaly mezi 1–3 %.

Krize a transformace (2024)

Rok 2024 byl pro stranu krizovým i transformačním rokem. V červnových volbách do Evropského parlamentu utrpěli Zelení porážku se ziskem pouze 1,55 % hlasů. Tento výsledek vedl k rezignaci tehdejšího spolupředsedy Michala Berga a nastartoval proces hluboké vnitřní reformy.

V listopadu 2024 zvolil sjezd nové vedení v čele s Gabrielou Svárovskou a Matějem Pomahačem. Strana přijala strategii širší spolupráce s demokratickými subjekty a občanskou společností s cílem zabránit fragmentaci liberálních sil.

🏛️ Návrat do Sněmovny a současnost (2025–2026)

Parlamentní volby 2025

Klíčovým momentem novodobé historie strany se staly parlamentní volby v říjnu 2025. Na základě memoranda z června 2025 kandidovali zástupci Zelených na kandidátních listinách České pirátské strany. Tato strategie se ukázala jako úspěšná – koaliční spolupráce vynesla Pirátům celkem 8,97 % hlasů a Zelení získali 2 mandáty.

Tímto krokem strana ukončila patnáctiletou absenci v dolní komoře Parlamentu. Zelení poslanci se stali součástí opozičního bloku proti nově vzniklé vládě hnutí ANO vedené Andrejem Babišem.

Programové priority a opoziční práce

Na sjezdu v Pardubicích v prosinci 2025 strana definovala svou roli jako obránce demokracie proti "vládě oligarchů a populistů". Pro období 2025–2026 stanovila následující priority:

Zelená transformace: Důraz na to, aby náklady na dekarbonizaci nenesli nízkopříjmoví obyvatelé, ale byly financovány z transformace korporací a fondů EU.
Ochrana přírody: Boj proti oslabování ochrany přírody ve stavebním právu, ochrana biodiverzity (např. vlků) a cenných přírodních lokalit (Krušné hory, Soutok).
Lidská práva: Podpora LGBTQ+ komunity, zrovnoprávnění všech forem partnerství a reforma rodinného práva.
Média: Obrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, včetně podpory zvýšení koncesionářských poplatků.

Úspěchy v Senátu a krajích

Kromě návratu do Sněmovny zaznamenali Zelení úspěchy i v dalších volbách:

Senátní volby 2024: V obvodu č. 59 (Brno) uspěl režisér Břetislav Rychlík, nominovaný koalicí zahrnující Zelené. V Chomutově uspěl Přemysl Rabas.
Krajské volby 2024: Strana udržela zastoupení v některých krajích díky koalicím (např. Jihomoravský kraj, Praha), ačkoliv samostatně většinou nepřekročila 5 %.

🧬 Ideologie a programová východiska

Strana zelených vychází z celosvětového hnutí zelených stran. Její politika stojí na čtyřech základních pilířích: ekologická moudrost, sociální spravedlnost, participativní demokracie a nenásilí.

Environmentální politika

Jádrem programu je boj proti klimatické změně a ochrana krajiny. Zelení dlouhodobě prosazují odklon od uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a šetrné hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. V roce 2026 se strana silně vymezuje proti snahám o prolomení limitů těžby a redukci chráněných území.

Sociální a ekonomická témata

Na rozdíl od pravicových environmentálních hnutí se Zelení profilují silně sociálně. Prosazují:

Dostupné bydlení a regulaci krátkodobých pronájmů.
Progresivní zdanění a boj proti daňovým rájům.
Rovné odměňování mužů a žen.
Investice do vzdělávání a vědy.

Zahraniční politika

Strana je silně proevropská a federalistická. Podporuje hlubší integraci v rámci Evropské unie a co nejrychlejší přijetí společné měny eura. V kontextu mezinárodního dění (např. válka na Ukrajině) zastávají Zelení postoj aktivní podpory napadených zemí a ochrany lidských práv ve světě.

📊 Volební výsledky

Přehled výsledků strany v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu:

Rok	Typ voleb	Počet hlasů	% hlasů	Mandáty	Poznámka
2006	Sněmovna	336 487	6,29 %	6	Vstup do vlády
2010	Sněmovna	127 831	2,44 %	0
2013	Sněmovna	159 025	3,19 %	0
2017	Sněmovna	74 335	1,46 %	0
2021	Sněmovna	53 343	0,99 %	0
2024	Europarlament	~46 000	1,55 %	0	Volební neúspěch
2025	Sněmovna	(v rámci Pirátů)	(8,97 %)	2	Koalice s Piráty

👥 Organizační struktura

Organizace strany je specifická důrazem na vnitrostranickou demokracii a genderovou vyváženost.

Spolupředsednictví: Strana zavedla model dvou rovnoprávných spolupředsedů (muže a ženy), což je běžné u zelených stran v západní Evropě (např. v Německu).
Republiková rada: Nejvyšší orgán mezi sjezdy, který určuje politické směřování.
Odborné sekce: Členové se sdružují v tematických sekcích (doprava, lidská práva, životní prostředí), které připravují programové podklady.
Mladí zelení: Nezávislá mládežnická organizace spolupracující se stranou.

Členská základna strany je stabilní, k roku 2025 čítala přibližně 1 100 členů. Strana klade velký důraz na zapojení členů do rozhodování formou vnitrostranických referend.

💡 Pro laiky

Politiku Strany zelených si lze představit jako snahu o "úklid a opravu" našeho společného domu (planety i společnosti), než aby se jen přistavovala další patra.

Proč "zelení"? Nejde jen o stromy v lese. Stejně jako se staráte o to, aby vám neteklo do střechy (ochrana klimatu), musíte se starat i o to, aby v domě vládly dobré vztahy a nikdo nebyl utiskován (lidská práva).
Ekonomika: Zelení nechtějí zrušit továrny, ale chtějí, aby fungovaly na čistou energii (jako solární panely místo uhlí) a aby zisky nekončily jen u pár miliardářů, ale pomáhaly celé společnosti (např. skrze školy a nemocnice).
Rozdíl oproti jiným: Zatímco jiné strany často řeší jen "tady a teď" (např. okamžité zvýšení důchodů za cenu dluhů), Zelení se snaží dívat na to, jak se bude v Česku žít za 20 nebo 50 let.

Zdroje