Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017
Obsah boxu
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se konaly v pátek 20. října a v sobotu 21. října 2017. Jednalo se o sedmé volby do dolní komory českého parlamentu od vzniku samostatné České republiky. Volby přinesly drtivé vítězství hnutí ANO 2011 v čele s Andrejem Babišem, výrazný vzestup protestních a nových stran jako Piráti a SPD a naopak historický propad tradičních stran, zejména ČSSD a KSČM. Do sněmovny se dostal rekordní počet devíti politických subjektů.
Volební účast dosáhla 60,84 % oprávněných voličů. Na základě výsledků voleb jmenoval prezident Miloš Zeman premiérem Andreje Babiše, jehož vláda po dlouhých a složitých jednáních získala důvěru až v červenci 2018.
📜 Politické pozadí a kontext
Volbám předcházelo funkční období vlády Bohuslava Sobotky, kterou tvořila koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Toto období bylo charakterizováno relativní ekonomickou stabilitou a růstem, ale také neustálým napětím mezi premiérem Sobotkou a ministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
Klíčovými tématy, která rezonovala ve společnosti před volbami, byly:
- Vládní krize na jaře 2017: Vyvrcholení sporů mezi Sobotkou a Babišem kvůli nejasnostem ohledně Babišova podnikání a tzv. korunových dluhopisů. Krize vedla k odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí.
- Evropská migrační krize: Ačkoliv se České republice hlavní migrační vlna vyhnula, téma migrace, bezpečnosti a uprchlických kvót se stalo jedním z hlavních mobilizačních prvků kampaně, zejména pro hnutí SPD.
- Boj proti korupci a tradičním stranám: Hnutí ANO postavilo svou kampaň na kritice "tradičních zkorumpovaných politiků" a slibovalo efektivnější řízení státu "jako firmy".
- Digitalizace a modernizace státu: Téma, které silně akcentovala Česká pirátská strana.
Volební lídrem ČSSD se po vnitrostranických sporech stal ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který nahradil nepopulárního Bohuslava Sobotku. Ostatní strany vedli jejich dlouhodobí předsedové.
🗳️ Volební systém
Volby probíhaly podle poměrného volebního systému ve 14 volebních krajích, které kopírují územní uspořádání krajů. Pro přidělení 200 mandátů se používala D'Hondtova metoda. Pro vstup do Poslanecké sněmovny musela politická strana nebo hnutí překročit uzavírací klauzuli stanovenou na 5 % z celkového počtu platných hlasů. Pro koalice platily vyšší kvóra (8 % pro dvoučlenné, 11 % pro tříčlenné koalice). Voliči mohli na hlasovacím lístku udělit až čtyři preferenční hlasy kandidátům, čímž mohli ovlivnit jejich pořadí.
📢 Předvolební kampaň
Kampaň byla velmi intenzivní a do značné míry se soustředila na osobu Andreje Babiše, který byl svými oponenty kritizován za kumulaci politické, ekonomické a mediální moci a za kauzu Čapí hnízdo. Hnutí ANO naopak prezentovalo úspěchy na Ministerstvu financí, jako bylo zavedení EET a výběr daní.
- ANO 2011: Kampaň vedlo pod heslem "Makáme" a "Prostě to zařídíme". Soustředila se na osobu Andreje Babiše a prezentovala se jako protikorupční hnutí, které efektivně spravuje stát.
- ODS: Pod vedením Petra Fialy se strana profilovala jako hlavní pravicová alternativa k ANO, s důrazem na nízké daně, svobodu a prozápadní orientaci.
- Česká pirátská strana: Piráti cílili především na mladé a městské voliče. Jejich hlavními tématy byla transparentnost, digitalizace, svoboda na internetu a reforma státní správy. Jejich lídr Ivan Bartoš se stal jednou z nejvýraznějších tváří voleb.
- Svoboda a přímá demokracie (SPD): Hnutí Tomia Okamury vedlo silně protiimigrační a protievropskou kampaň. Požadovalo referendum o vystoupení z Evropské unie a slibovalo nulovou toleranci k migraci.
- ČSSD: Tradiční levicová strana se snažila voliče oslovit sliby zvýšení minimální mzdy a důchodů, ale její kampaň byla nevýrazná a strana trpěla vnitřními spory a nízkou popularitou končící vlády.
- KSČM: Komunisté vedli tradiční kampaň zaměřenou na sociální jistoty a kritiku NATO.
- Ostatní strany: KDU-ČSL, TOP 09 a STAN cílily na své tradiční voličské základny a prezentovaly se jako proevropské a demokratické alternativy.
📊 Výsledky voleb
Volby skončily jednoznačným vítězstvím hnutí ANO 2011, které získalo téměř 30 % hlasů a 78 mandátů, což byl nejlepší výsledek jakékoliv strany od roku 2006. Na druhém místě skončila ODS s více než 11 %. Velkým překvapením byl úspěch Pirátů a SPD, kteří se oba dostali přes 10 % a stali se třetí, resp. čtvrtou nejsilnější stranou.
Naopak drtivou porážku utrpěla ČSSD, která získala jen 7,27 % hlasů a 15 mandátů, což byl její nejhorší výsledek v historii samostatné ČR. Výrazně ztratila i KSČM. Do sněmovny se těsně dostaly také KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.
| Strana | Lídr | Hlasy | % | +/- % (2013) | Mandáty | +/- mandátů (2013) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ANO 2011 | Andrej Babiš | 1 500 113 | 29,64 | +10,98 | 78 | +31 |
| ODS | Petr Fiala | 572 962 | 11,32 | +3,59 | 25 | +9 |
| Česká pirátská strana | Ivan Bartoš | 546 393 | 10,79 | +8,13 | 22 | +22 |
| Svoboda a přímá demokracie (SPD) | Tomio Okamura | 538 574 | 10,64 | - | 22 | +22 |
| KSČM | Vojtěch Filip | 393 100 | 7,76 | -7,15 | 15 | -18 |
| ČSSD | Lubomír Zaorálek | 368 347 | 7,27 | -13,09 | 15 | -35 |
| KDU-ČSL | Pavel Bělobrádek | 293 643 | 5,80 | -0,98 | 10 | -4 |
| TOP 09 | Miroslav Kalousek | 268 811 | 5,31 | -6,69 | 7 | -19 |
| STAN | Jan Farský | 262 157 | 5,18 | - | 6 | +6 |
| Volební účast: 60,84 % | ||||||
🤝 Pověření a sestavování vlády
Sestavování vlády po volbách bylo mimořádně složité a zdlouhavé. Prezident Miloš Zeman pověřil sestavením vlády vítěze voleb, Andreje Babiše. Vzhledem k tomu, že většina ostatních stran vyloučila spolupráci s hnutím ANO kvůli trestnímu stíhání jeho předsedy v kauze Čapí hnízdo, vznikl politický pat.
První vláda Andreje Babiše
V prosinci 2017 jmenoval prezident Zeman jednobarevnou menšinovou vládu hnutí ANO. Tato vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Pro vládu hlasovalo pouze 78 poslanců ANO, proti bylo 117 poslanců ostatních stran. Vláda tak podala demisi.
Druhá vláda Andreje Babiše
Po neúspěchu prvního pokusu následovala několikaměsíční jednání. Nakonec se Andreji Babišovi podařilo dohodnout na koaliční vládě s ČSSD, která si svou účast nechala schválit ve vnitrostranickém referendu. Tato menšinová vláda (celkem 93 poslanců) získala důvěru 12. července 2018 díky hlasům poslanců KSČM, kteří vládu tolerovali. Bylo to poprvé od roku 1989, kdy komunistická strana získala podíl na moci na celostátní úrovni. Tato vláda pak vládla až do dalších voleb v roce 2021.
🤔 Analýza a dopady
Volby v roce 2017 představovaly zásadní přelom v politickém vývoji České republiky.
- Fragmentace a konec tradičního dělení: Do sněmovny se dostalo devět subjektů, což výrazně zkomplikovalo sestavování vlády. Volby potvrdily úpadek tradičního levo-pravého politického spektra.
- Vzestup protestních a antisystémových stran: Úspěch ANO, Pirátů a SPD ukázal na silnou poptávku voličů po změně a kritice zavedených politických elit.
- Dominance Andreje Babiše: Volby upevnily dominantní postavení Andreje Babiše a jeho hnutí ANO na české politické scéně na další čtyři roky.
- Historický propad levice: ČSSD a KSČM zaznamenaly nejhorší výsledky ve své polistopadové historii, což signalizovalo hlubokou krizi české levice.
- Generační obměna: Úspěch Pirátů přivedl do politiky novou generaci politiků a nová témata, jako je digitalizace a transparentnost.
💡 Pro laiky
- Poslanecká sněmovna: Je to dolní komora Parlamentu České republiky. Má 200 poslanců volených na 4 roky. Jejím hlavním úkolem je schvalovat zákony a kontrolovat vládu. Vláda musí získat její důvěru, aby mohla vládnout.
- Volební práh (uzavírací klauzule): Je to minimální procento hlasů (v ČR 5 %), které musí strana získat, aby se vůbec dostala do sněmovny a získala poslanecké mandáty. Cílem je zabránit přílišnému roztříštění sněmovny na mnoho malých stran.
- D'Hondtova metoda: Matematický postup, který se používá po sečtení hlasů k rozdělení poslaneckých křesel mezi strany, které překročily 5% hranici. Zjednodušeně řečeno, tato metoda mírně zvýhodňuje vítězné a větší strany.
- Preferenční hlasy (kroužkování): Na volebním lístku si volič vybere jednu stranu. Na lístku této strany pak může zakroužkovat až čtyři konkrétní kandidáty, kterým dává přednost. Pokud kandidát získá dostatek kroužků, posune se na kandidátce nahoru a má větší šanci být zvolen.