Kauza Čapí hnízdo

Rozbalit box

Obsah boxu

Kauza Čapí hnízdo je mediální a právní označení pro trestní kauzu týkající se podezření z dotačního podvodu při výstavbě multifunkčního areálu Farma Čapí hnízdo v Olbramovicích na Benešovsku.

Jádrem případu je podezření, že farma, která byla původně součástí obřího agrochemického holdingu Agrofert patřícího Andreji Babišovi, byla v roce 2008 účelově vyvedena z tohoto holdingu a převedena na "anonymní" akciovou společnost. Cílem tohoto manévru mělo být splnění podmínek pro získání evropské dotace ve výši 50 milionů korun, která byla určena výhradně pro malé a střední podniky (MSP). Agrofert jako velký podnik by na tuto dotaci nárok neměl.

Kauza se táhne již od roku 2015 a stala se symbolem střetu zájmů a prolínání byznysu s politikou v České republice. I v prosinci 2025, po několika soudních verdiktech a jejich zrušení, zůstává případ právně neuzavřený a nadále ovlivňuje českou politickou scénu.

🏗️ Historie projektu a dotační mechanismus (2007–2010)

Pro pochopení podstaty trestného činu je nutné detailně analyzovat vlastnickou strukturu farmy v rozhodném období.

Původní stav: ZZN AGRO Pelhřimov

Do roku 2007 existovala společnost s ručením omezeným ZZN AGRO Pelhřimov.

Vlastník: Tato firma byla 100% dceřinou společností firmy ZZN Pelhřimov, která byla součástí koncernu Agrofert.
Velikost: Z pohledu dotačních pravidel šlo o "velký podnik", protože byla ekonomicky a personálně propojena s miliardovým holdingem Agrofert.

Transformace na "anonymní" firmu

Na přelomu let 2007 a 2008 došlo ke klíčovým změnám, které orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) považují za účelové.

Změna formy: Společnost se přeměnila na akciovou společnost (a.s.) a přejmenovala se na Farma Čapí hnízdo a.s.
Akcie na majitele: Byly vydány tzv. akcie na majitele (doručitele) v listinné podobě. To znamená, že vlastníkem firmy byl ten, kdo fyzicky držel akcie v ruce. V té době neexistovala povinnost tyto vlastníky registrovat, čímž se vlastnictví firmy stalo navenek anonymním.

Klíčový moment: "Vyvedení" z holdingu

Dne 31. prosince 2007 byly akcie Farmy Čapí hnízdo prodány.

Kupující: Podle pozdějších výpovědí Andreje Babiše akcie koupili jeho dvě dospělé děti (Adriana Bobeková, Andrej Babiš ml.) a bratr jeho partnerky Moniky Babišové (Martin Herodes).
Argument obhajoby: Babiš tvrdil, že chtěl dětem umožnit podnikat a že farma v té době skutečně fungovala jako nezávislý malý podnik, který neměl s Agrofertem nic společného.
Argument obžaloby: Státní zástupce tvrdí, že prodej byl fiktivní nebo účelový. Akcionáři byli pouze "bílí koně" (rodinní příslušníci), zatímco faktický vliv a financování nadále zajišťoval Andrej Babiš a Agrofert. Bez garance Agrofertu by farma nikdy nezískala bankovní úvěr na stavbu.

Žádost o dotaci (ROP Střední Čechy)

V roce 2008 požádala Farma Čapí hnízdo o dotaci z Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy.

Podmínka: Dotace byla určena na podporu cestovního ruchu pro malé a střední podniky (MSP).
Definice MSP: Podnik musí být nezávislý. Nesmí být vlastněn z více než 25 % velkým podnikem a nesmí být s velkým podnikem propojen prostřednictvím fyzických osob tak, že tvoří jednu hospodářskou jednotku.
Přidělení: Úředníci ROP dotaci schválili, protože formálně (díky akciím na majitele) nebylo možné propojení s Agrofertem dohledat. V létě 2008 byla dotace ve výši 50 milionů Kč vyplacena.

Návrat do Agrofertu

Po uplynutí pětileté lhůty, po kterou musela firma dodržovat dotační podmínky (udržitelnost projektu), se Farma Čapí hnízdo v roce 2014 sloučila se společností IMOBA, která je dceřinou společností Agrofertu. Tím se kruh uzavřel a farma se i formálně vrátila do majetku holdingu Andreje Babiše.

🔍 Právní jádro sporu

Soudní spory v letech 2022–2025 se točí kolem dvou hlavních otázek:

Propojenost: Působila Farma Čapí hnízdo a Agrofert v roce 2008 na stejném trhu (tzv. relevantní trh)? Pokud ano, byly to "propojené podniky" a farma neměla na dotaci nárok.
Úmysl: Věděl Andrej Babiš a Jana Nagyová (která žádost podala), že uvádějí nepravdivé údaje, nebo byli "v dobré víře", že podmínky splňují?

🕵️‍♂️ Vyšetřování a politické zemětřesení (2015–2021)

Kauza se z "obyčejné" dotační nesrovnalosti změnila v politický thriller na konci roku 2015, kdy bylo podáno anonymní trestní oznámení. Následné roky byly ve znamení vyšetřování, které probíhalo na pozadí Babišova premiérování.

Vstup OLAF na scénu

V roce 2016 zahájil vyšetřování Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

Zpráva OLAF (2017): V prosinci 2017 úřad vyšetřování uzavřel. Ačkoliv zpráva nebyla oficiálně celá zveřejněna, uniklé pasáže potvrdily, že OLAF konstatoval "nesrovnalosti" a uvedl, že při žádosti o dotaci byly podány nepravdivé informace. OLAF doporučil dotaci vyjmout z evropského financování.
Vrácení dotace (2018): V reakci na zprávu OLAF (a hrozbu, že Česko přijde o peníze) společnost IMOBA (nástupce Čapího hnízda) dobrovolně vrátila sporných 50 milionů korun státu. Babiš to označil za gesto dobré vůle, nikoliv za přiznání viny.

Policejní stíhání a sněmovna

Policie ČR (vyšetřovatel Pavel Nevtípil) v roce 2017 obvinila v kauze 11 lidí, včetně Andreje Babiše, Jaroslava Faltýnka a Babišovy rodiny.

Imunita: Protože Babiš a Faltýnek byli poslanci, musela je Poslanecká sněmovna vydat k trestnímu stíhání.
Dvojí vydání: K vydání došlo dokonce dvakrát (v září 2017 ve staré sněmovně a v lednu 2018 v nově zvolené sněmovně). Babiš označil kauzu za "účelovku" a politický proces ("Žijeme v zemi, kde si lze objednat stíhání").

Zastavení a obnovení (Šarochův obrat)

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se stal jednou z ústředních postav.

Zastavení (2019): V září 2019 Šaroch překvapivě rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných. Argumentoval tím, že farma sice byla propojena s Agrofertem, ale v té době neexistoval jasný výklad pojmu MSP (Malý a střední podnik), takže nešlo o podvod, ale o chybný výklad pravidel.
Zásah Zemana (2019): Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci 2019 toto rozhodnutí přezkoumal a zrušil. Stíhání Babiše a Nagyové bylo obnoveno. U ostatních (Faltýnek, rodina) zůstalo zastavení platné.

🚗 Kauza Krym a Babiš junior

V listopadu 2018 kauza nabrala nový, bizarní rozměr, když reportéři serveru Seznam Zprávy (Sabina Slonková a Jiří Kubík) vypátrali klíčového svědka, Andreje Babiše mladšího, ve Švýcarsku.

"Byl jsem unesen"

Babiš junior na kameru (skrytou v brýlích) řekl, že byl proti své vůli odvezen na Ruskem okupovaný Krym, aby nemohl vypovídat v kauze Čapí hnízdo.

Role Protopopova: Jeho "průvodcem" byl Petr Protopopov, manžel lékařky Dity Protopopové, která vypracovala posudek o Babišově duševním zdraví, jenž měl bránit jeho výslechu policií.
Reakce otce: Premiér Babiš tvrzení odmítl. Prohlásil, že jeho syn trpí schizofrenií a na Krymu byl "na výletě".

Milion chvilek pro demokracii

Tato reportáž a následné podezření z maření vyšetřování vyvolaly masové demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii.

Letná 2019: Protesty vyvrcholily demonstrací na Letenské pláni, které se zúčastnilo čtvrt milionu lidí, požadujících Babišovu demisi. Premiér však tlak ustál.

📜 Obžaloba (2022)

V březnu 2022, po letech průtahů a doplňování důkazů, podal státní zástupce Šaroch na Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžalobu. Případ zamířil k Městskému soudu v Praze k soudci Janu Šottovi.

Obžaloba:
- Jana Nagyová: Dotační podvod a poškozování finančních zájmů EU (jako žadatelka o dotaci).
- Andrej Babiš: Pomoc k dotačnímu podvodu (jako ten, kdo to celé zosnoval a řídil).
Hrozba: Oběma hrozilo až 10 let vězení, Šaroch navrhoval podmíněné tresty a peněžité pokuty.

⚖️ Soudní ping-pong (2022–2025)

Soudní fáze kauzy Čapí hnízdo se stala maratonem, který prověřil českou justici. Proces byl sledován s mimořádnou pozorností, protože probíhal paralelně s prezidentskou kampaní Andreje Babiše.

První kolo: Osvobození (Leden 2023)

Soudce Jan Šott z Městského soudu v Praze vynesl 9. ledna 2023, jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb, první rozsudek.

Verdikt: Osvobodil Andreje Babiše i Janu Nagyovou.
Zdůvodnění: Soudce Šott konstatoval, že se v řízení nepodařilo prokázat, že vyvedení farmy z Agrofertu bylo účelové. Podle soudu mohlo jít o legitimní podnikatelské rozhodnutí rodiny Babišových zkusit podnikat samostatně. Ačkoliv soudce připustil, že Babiš mohl lhát v médiích a sněmovně, lhaní samo o sobě není trestným činem, pokud nebylo prokázáno naplnění skutkové podstaty dotačního podvodu.
Reakce: Babiš to označil za vítězství pravdy. Státní zástupce Šaroch se však odvolal.

Druhé kolo: Zrušení a vrácení (Září 2023)

Vrchní soud v Praze v září 2023 osvobozující rozsudek zrušil.

Výtka: Odvolací soud kritizoval soudce Šotta, že nesprávně vyhodnotil některé důkazy (zejména ekonomické posudky) a že se nedostatečně vypořádal s otázkou tzv. konkurenčních trhů. Vrchní soud nařídil, aby se prvoinstanční soud znovu zabýval tím, zda farma nekonkurovala jiným firmám z holdingu Agrofert, což by znamenalo jejich propojení.

Třetí kolo: Podruhé nevinní (Únor 2024)

Soudce Šott musel případ projednat znovu, vázán právním názorem Vrchního soudu. Doplnil dokazování o nové posudky.

Verdikt: V únoru 2024 vynesl podruhé osvobozující rozsudek.
Nová argumentace: Soudce setrval na svém názoru, že důkazy pro odsouzení nestačí. Konstatoval, že i když existují silná podezření ("pachuť"), v trestním právu platí zásada in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného).

Čtvrté kolo: Červnový zvrat (2025)

Klíčový zlom, který definuje situaci v prosinci 2025, nastal v červnu 2025. Vrchní soud v Praze podruhé zrušil osvobozující rozsudek, tentokrát však mnohem ostřeji.

Změna senátu? V médiích se spekulovalo, zda Vrchní soud případ soudci Šottovi neodebere (což je výjimečný krok), ale nakonec mu jej ponechal s velmi striktními pokyny.
Jádro problému: Vrchní soud konstatoval, že Městský soud ignoruje klíčový aspekt – definici relevantního trhu. Podle odvolacího soudu Farma Čapí hnízdo (poskytující kongresové služby, ubytování) působila na stejném trhu jako jiné dceřiné firmy Agrofertu, čímž byla s holdingem fakticky propojena a neměla na dotaci pro malé podniky nárok.
Důsledek: Případ se vrátil na začátek k Městskému soudu v Praze.

🧠 Psychologie procesu: Role svědků

Proces nebyl jen o ekonomických tabulkách, ale i o rodinných dramatech.

Svědectví Babiše ml.

V září 2022 proběhl nejsledovanější den procesu, kdy k soudu dorazil Andrej Babiš ml..

Výpověď: Vypovídal proti svému otci. Uvedl, že akcie Čapího hnízda nikdy fyzicky nedržel, že podpisy na dokumentech o převodu akcií nejsou jeho (nebo je podepsal nevědomky) a že z něj otec udělal "bílého koně".
Věrohodnost: Obhajoba se snažila jeho výpověď zpochybnit poukazem na jeho duševní nemoc (schizofrenie). Soudce Šott však jeho svědectví označil za věrohodné a logické, ačkoliv samo o sobě k odsouzení Babiše st. nestačilo (protože Babiš ml. nevěděl, co se dělo s akciemi poté).

"Nepamatuji si"

Naopak ostatní členové rodiny (Monika Babišová, dcera Adriana) a manažeři Agrofertu u soudu využili práva nevypovídat nebo tvrdili, že si na události z roku 2008 nepamatují. Tento "hrad mlčení" ztížil soudu rekonstrukci toho, kdo skutečně akcie v rozhodné době vlastnil.

💼 Ekonomická podstata (Propojený podnik)

V roce 2025 se právní bitva zúžila na technickou definici "propojeného podniku".

Definice EU: Malý a střední podnik (MSP) musí být nezávislý. Pokud velká firma (Agrofert) může malou firmu (Farma) ovládat nebo ji financuje (ručí za úvěry), nejde o MSP.
Ručení za úvěr: Klíčovým důkazem obžaloby je fakt, že úvěr na stavbu (cca 350 milionů Kč) poskytla banka HSBC pouze proto, že za něj ručil Agrofert. Bez Agrofertu by "malá firma" Čapí hnízdo byla neúvěrovatelná.
Odpověď obhajoby: Babišovi právníci tvrdí, že ručení za úvěr je běžná obchodní praxe a neznamená to vlastnické propojení.

🏁 Aktuální stav (Prosinec 2025)

Na konci roku 2025 se Kauza Čapí hnízdo ocitla v bodě, který právní experti označují za "soudní smyčku". Po červnovém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (2025), který podruhé zrušil osvobozující rozsudek, se spis vrátil na stůl soudce Jana Šotta.

Třetí kolo u Městského soudu

Nové hlavní líčení: V listopadu a prosinci 2025 proběhla nová stání u Městského soudu v Praze.
Závazný pokyn: Soudce Šott je nyní vázán striktním právním názorem odvolacího soudu. Musí se detailně vypořádat s otázkou tzv. konkurenčního vztahu mezi Farmou Čapí hnízdo a firmami z holdingu Agrofert. Pokud se prokáže, že si firmy konkurovaly (působily na stejném trhu), znamená to podle evropského práva jejich propojenost.
Strategie obhajoby: Babišovi právníci v závěru roku 2025 předložili nové oponentní posudky, které mají dokázat, že Farma Čapí hnízdo cílila na jinou klientelu než hotely Agrofertu, a tudíž si nekonkurovala.
Výhled: Očekává se, že třetí (a snad již finální) prvoinstanční rozsudek padne na jaře 2026.

🗳️ Politické dopady: Imunita voličů

Kauza, která měla potenciál zničit jakéhokoli jiného politika, se v případě Andreje Babiše stala součástí jeho politické identity.

Efekt "Mučedník"

Dlouhé trvání procesu (přes 10 let od zahájení vyšetřování) umožnilo Babišovi efektivně budovat narativ o "účelovce" a "politickém procesu".

Volby 2025: V podzimních parlamentních volbách 2025 téma Čapího hnízda již nehrálo dominantní roli. Voliči hnutí ANO se vůči kauze stali imunní ("Už je to staré", "Vždyť ty peníze vrátil").
Mobilizace: Naopak, každé zrušení osvobozujícího rozsudku Babiš využil k mobilizaci svého jádra s tvrzením, že "systém" mu nedá pokoj.

Morální hazard

Kritici a politologové upozorňují, že kauza posunula hranice politické kultury v ČR. Fakt, že obžalovaný politik (a nepravomocně osvobozený, poté znovu souzený) zůstává lídrem nejsilnější strany, normalizoval střet zájmů.

💸 Finanční vyrovnání vs. Trestní vina

Častým argumentem veřejnosti je: "Vždyť peníze vrátil, tak o co jde?"

Vrácení dotace (2018)

Společnost Imoba (nástupce Farmy) vrátila v roce 2018 částku 49 997 000 Kč zpět do veřejných rozpočtů.

Právní pohled: Z hlediska trestního práva vrácení peněz (náhrada škody) neznamená zánik trestnosti. Pokud banku vyloupíte a peníze za 10 let vrátíte, stále jste spáchal loupež. Vrácení peněz však soud považuje za výraznou polehčující okolnost.
Proč soud pokračuje? Soud neřeší dluh (ten je splacen), ale vinu. Řeší, zda byl spáchán podvod a zda byl úmyslný.

🧠 Sekce "Pro laiky"

V čem je vlastně problém, když farma stojí a funguje?

Podstata podvodu (Příběh o Popelce)

Představte si, že Evropská unie vypíše dotaci (dárek) určenou pouze pro chudé studenty (malé a střední podniky).

Agrofert je miliardář. Na dotaci nemá nárok.
Agrofert ale chce postavit luxusní chatu (Čapí hnízdo).
Aby na dotaci dosáhl, "převlékne se" za chudého studenta. Vyčlení farmu ze svého majetku, schová akcie (aby nebylo vidět, komu patří) a tváří se jako malá nezávislá firmička.
Jakmile firmička dostane 50 milionů a uplyne povinná lhůta 5 let, miliardář se "odmaskuje" a vezme si firmu zpátky.
Problém: Pokud by úředníci v roce 2008 věděli, že za "chudým studentem" stojí miliardář, peníze by mu nedali. Peníze měly jít někomu, kdo je skutečně potřeboval na rozjezd, ne holdingu, který má miliardové zisky.

Co je to "propojený podnik"?

To je klíčový pojem roku 2025.

Pokud máte malou pekárnu a vedle velkou pekárnu Penam (Agrofert), a obě pečou rohlíky pro stejné lidi ve stejném městě, jste konkurenti.
Pokud ale velká pekárna té malé tajně půjčuje peníze, posílá tam své manažery a ručí za její úvěry, nejsou to konkurenti, ale propojené podniky. A v tom případě se obraty obou pekáren sčítají. A když se sečtou, malá pekárna už není malá a nemá nárok na dotaci.

🔗 Související články

Zdroje