Vláda Bohuslava Sobotky
Vláda Bohuslava Sobotky byla v letech 2014 až 2017 vládou České republiky, kterou vedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Jednalo se o koaliční kabinet složený ze zástupců sociální demokracie (ČSSD), hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše a křesťanských demokratů (KDU-ČSL).
Tato vláda představuje zásadní milník v moderní české politické historii. Byla to první vláda, ve které zasedlo hnutí ANO, což znamenalo nástup nové politické síly, která se vymezovala vůči tradičním stranám. Kabinet vznikl po turbulentním období pádu vlády Petra Nečase a úřednické vládě Jiřího Rusnoka.
Vláda Bohuslava Sobotky vládla v období silného ekonomického růstu. Podařilo se jí prosadit řadu významných změn, jako bylo zavedení elektronické evidence tržeb (EET), kontrolního hlášení k DPH či zrušení poplatků ve zdravotnictví. Její funkční období však bylo poznamenáno narůstajícím a stále ostřejším konfliktem mezi premiérem Sobotkou a ministrem financí Andrejem Babišem, který vyvrcholil vládní krizí v květnu 2017 a Babišovým odvoláním. I přes tyto spory vláda jako jedna z mála v historii ČR dokončila svůj řádný čtyřletý mandát.
🗳️ Vznik vlády a Lánský puč
Cesta k sestavení vlády byla dramatická a začala předčasnými volbami v říjnu 2013. Ačkoliv ČSSD volby vyhrála (20,45 %), výsledek byl zklamáním a hnutí ANO skončilo těsně druhé (18,65 %).
Lánský puč
Bezprostředně po vyhlášení výsledků voleb došlo k události známé jako „Lánský puč“. Část vedení ČSSD (Michal Hašek, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc, Milan Chovanec a Jiří Zimola) se tajně sešla s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Cílem bylo svrhnout Bohuslava Sobotku z čela strany a vyjednat vládu bez něj. Když se schůzka provalila (díky přiznání Milana Chovance v České televizi) a veřejnost i členská základna se postavily za Sobotku, pučisté byli nuceni odstoupit z vedení strany. Sobotka svou pozici uhájil a získal pověření k sestavení vlády.
Koaliční jednání
Sobotka se rozhodl pro koalici s ANO a KDU-ČSL. Vyjednávání byla složitá, zejména kvůli požadavkům Andreje Babiše na resort financí a otázce lustračního osvědčení pro ministry (které Babiš neměl). Prezident Zeman nakonec ustoupil a jmenoval vládu i bez tohoto osvědčení pod podmínkou, že bude přijat služební zákon. Koaliční smlouva byla podepsána 6. ledna 2014. Vláda disponovala v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinou 111 hlasů. Prezident ji jmenoval 29. ledna 2014 a důvěru získala 18. února 2014.
📈 Program a klíčové reformy
Vláda nastoupila s programem obnovy hospodářského růstu po letech úsporných opatření pravicových vlád. Těžila z globální ekonomické konjunktury, nízké nezaměstnanosti a růstu mezd.
Daně a finance
Pod taktovkou ministra financí Andreje Babiše došlo k výrazným změnám v daňovém systému s cílem zlepšit výběr daní.
- EET (Elektronická evidence tržeb): Vlajková loď hnutí ANO. Systém, který měl narovnat podnikatelské prostředí a omezit šedou ekonomiku v gastronomii a maloobchodě. Zavedení provázely ostré protesty pravicové opozice.
- Kontrolní hlášení DPH: Opatření proti daňovým únikům a karuselovým podvodům.
- Rozpočet: Vláda dosáhla v roce 2016 přebytkového rozpočtu (poprvé po mnoha letech), což Babiš prezentoval jako důkaz svého manažerského řízení státu.
Sociální politika a zdravotnictví
ČSSD prosazovala silný sociální akcent.
- Zrušení poplatků: Byla zrušena většina regulačních poplatků ve zdravotnictví (zůstal jen poplatek za pohotovost).
- Minimální mzda: Došlo k opakovanému a výraznému zvyšování minimální mzdy (z 8 500 Kč v roce 2013 na 11 000 Kč v roce 2017).
- Důchody: Byl zrušen druhý důchodový pilíř zavedený Nečasovou vládou a obnovena plná valorizace penzí.
Školství
Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) prosadila kontroverzní inkluzi (společné vzdělávání dětí se speciálními potřebami v běžných školách) a reformu financování regionálního školství. Zaveden byl také povinný poslední rok v mateřské škole.
⚔️ Vnitřní konflikty a kauzy
Ačkoliv vláda navenek působila stabilně a ekonomicky se zemi dařilo, uvnitř koalice to vřelo. Vztah mezi premiérem Sobotkou a vicepremiérem Babišem se postupně změnil v otevřenou válku.
Kauza Čapí hnízdo
Stínem nad vládou bylo vyšetřování dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo, týkající se Andreje Babiše. Opozice opakovaně vyvolávala hlasování o nedůvěře vládě. Sobotka se ocitl v pasti – nechtěl rozbít vládu, ale zároveň čelil tlaku, že vládne s trestně stíhanou osobou.
Reorganizace policie (2016)
V létě 2016 došlo k ostrému střetu o policii. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) podepsal reorganizaci policie, která sloučila protimafiánský útvar (ÚOOZ) a protikorupční útvar do jedné centrály (NCOZ). Hnutí ANO a jeho šéf Babiš to označili za snahu zlikvidovat ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu a zamést pod koberec kauzy vyšetřované v okolí ČSSD. Koalice byla na pokraji rozpadu, Šlachta od policie odešel.
Vládní krize (Květen 2017)
Napětí vyvrcholilo v květnu 2017, půl roku před volbami. Bohuslav Sobotka se rozhodl vyřešit Babišovy kauzy (Čapí hnízdo a nejasnosti kolem korunových dluhopisů) radikálně.
- Demise, která nebyla: Sobotka oznámil, že podá demisi celé vlády, aby tím svrhl i Babiše.
- Scéna na Hradě: Při setkání na Pražském hradě prezident Zeman přijal Sobotku tak, jako by demise už platila (včetně připraveného mikrofonu pro "loučení"), ačkoliv Sobotka přišel jen konzultovat. Zeman na premiéra ukazoval holí, což bylo vnímáno jako ponížení předsedy vlády.
- Odvolání Babiše: Sobotka nakonec demisi stáhl a místo toho navrhl odvolání Andreje Babiše. Zeman se bránil, ale pod tlakem ústavy nakonec 24. května 2017 Babiše odvolal. Na jeho místo nastoupil Ivan Pilný.
Kauza Lithium
Těsně před volbami 2017 vypukla kauza lithium. Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum s australskou firmou o těžbě lithia na Cínovci. Hnutí ANO a komunisté to označili za „krádež za bílého dne“ a prodej národního bohatství cizincům. Tato kauza v posledních dnech kampaně výrazně poškodila ČSSD.
👥 Seznam členů vlády
Vláda měla 17 členů. Během čtyř let došlo k výměně devíti ministrů, což je vysoký počet, ale premiér zůstal po celou dobu stejný.
| Úřad | Člen vlády | Nominující strana | Nástup do úřadu | Odchod z úřadu |
|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Bohuslav Sobotka | ČSSD | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| 1. místopředseda vlády Ministr financí |
Andrej Babiš | ANO | 29. ledna 2014 | 24. května 2017 |
| Ministr financí | Ivan Pilný | ANO | 24. května 2017 | 13. prosince 2017 |
| Místopředseda vlády Ministr pro vědu, výzkum a inovace |
Pavel Bělobrádek | KDU-ČSL | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr vnitra | Milan Chovanec | ČSSD | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr zahraničních věcí | Lubomír Zaorálek | ČSSD | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr obrany | Martin Stropnický | ANO | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr spravedlnosti | Helena Válková | ANO | 29. ledna 2014 | 1. března 2015 |
| Robert Pelikán | ANO | 12. března 2015 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr práce a sociálních věcí | Michaela Marksová | ČSSD | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr průmyslu a obchodu | Jan Mládek | ČSSD | 29. ledna 2014 | 28. února 2017 |
| Jiří Havlíček | ČSSD | 4. dubna 2017 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr zdravotnictví | Svatopluk Němeček | ČSSD | 29. ledna 2014 | 30. listopadu 2016 |
| Miloslav Ludvík | ČSSD | 1. prosince 2016 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Marcel Chládek | ČSSD | 29. ledna 2014 | 5. června 2015 |
| Kateřina Valachová | ČSSD | 17. června 2015 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr dopravy | Antonín Prachař | ANO | 29. ledna 2014 | 13. listopadu 2014 |
| Dan Ťok | nestr. za ANO | 4. prosince 2014 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr zemědělství | Marian Jurečka | KDU-ČSL | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr životního prostředí | Richard Brabec | ANO | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministryně pro místní rozvoj | Věra Jourová | ANO | 29. ledna 2014 | 3. října 2014 |
| Karla Šlechtová | nestr. za ANO | 8. října 2014 | 13. prosince 2017 | |
| Ministr kultury | Daniel Herman | KDU-ČSL | 29. ledna 2014 | 13. prosince 2017 |
| Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti | Jiří Dienstbier | ČSSD | 29. ledna 2014 | 30. listopadu 2016 |
| Jan Chvojka | ČSSD | 1. prosince 2016 | 13. prosince 2017 |
- Poznámka: Po odvolání Jana Mládka byl řízením MPO pověřen Bohuslav Sobotka. Věra Jourová odešla z vlády, aby se stala eurokomisařkou.*
📊 Bilance a historický význam
Vláda Bohuslava Sobotky je paradoxním úkazem české politiky.
- Ekonomický úspěch: Byla to jedna z ekonomicky nejúspěšnějších vlád. Nezaměstnanost klesla na rekordní minima, rostly platy, ekonomika šlapala.
- Politická prohra: Premiérská strana ČSSD nedokázala tyto úspěchy prodat. Ve volbách v roce 2017 utrpěla drtivou porážku (zisk 7,27 %) a spadla na okraj politického spektra. Smetanu slízl koaliční partner – hnutí ANO, které volby vyhrálo s téměř 30 %.
- Konec jedné éry: Tato vláda znamenala konec dominance tradičních stran (ODS a ČSSD), které se střídaly u moci od roku 1993, a nástup éry Andreje Babiše.
💡 Pro laiky
Vláda Bohuslava Sobotky byla „manželstvím z rozumu“, které skončilo ošklivým rozvodem. Představte si, že se spojí stará zavedená strana (ČSSD) s dravým podnikatelem, který chce stát řídit jako firmu (Babiš a ANO). Čtyři roky se hádali, Babiš nadával na „tradiční politiky“ a Sobotka se snažil Babiše usměrnit. Paradoxně se ale zemi dařilo skvěle – lidé měli práci, přidávalo se důchodcům i učitelům. Jenže voliči měli pocit, že za všechno dobré může Babiš (který hlídal kasu) a za všechno špatné Sobotka (který to řídil a působil nemastně neslaně). Skončilo to slavnou scénou, kdy prezident Zeman hrozil premiérovi holí, a drtivou prohrou ČSSD ve volbách.