Robert Šlachta

Robert Šlachta
Celé jméno	Mgr. Robert Šlachta
Datum narození	22. července 1971
Místo narození	Boskovice
Státní příslušnost
Alma mater	Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	politik, senátor, bývalý policista
Strana	Přísaha
Funkce</

Robert Šlachta je český politik a bývalý elitní policista, který se do veřejného povědomí zapsal především jako dlouholetý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). V čele tohoto útvaru stál v letech 2008 až 2016 a přímo se podílel na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních a korupčních kauz v novodobé historii České republiky, včetně zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, který vedl k pádu vlády Petra Nečase.

Po dramatickém odchodu od Policie ČR v důsledku kontroverzní policejní reorganizace v roce 2016 krátce působil u Celní správy, než se rozhodl pro vstup do politiky. V roce 2021 založil občanské hnutí Přísaha, které postavil na silné protikorupční rétorice a kritice polistopadových poměrů.

V letech 2024 až 2026 prošel Šlachta politickou transformací z neúspěšného lídra mimoparlamentního hnutí v klíčového hráče horní komory parlamentu. V roce 2024 zvítězil v senátních volbách v obvodu Břeclav a stal se členem Senátorského klubu ANO 2011, přestože jeho mateřské hnutí v celostátních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 propadlo. Je znám svým nekompromisním vystupováním, image "osamělého vlka" a důrazem na témata vnitřní bezpečnosti a boje proti hospodářské kriminalitě.

👮‍♂️ Policejní kariéra a vzestup

Robert Šlachta se narodil v Boskovicích a svou profesní dráhu začal v zemědělství, avšak počátkem 90. let nastoupil k Policii České republiky. Jeho kariérní postup byl postupný, začínal jako řadový policista na obvodním oddělení v Pohořelicích, kde později působil i jako místní politik. Postupně se propracoval k útvarům zabývajícím se drogovou problematikou, což předznamenalo jeho zaměření na organizovaný zločin.

Významným milníkem v jeho kariéře byl příchod do ÚOOZ, kde se specializoval na boj proti drogám a později na zločinecké struktury. V roce 2008, po odchodu Jana Kubiceho, byl jmenován ředitelem tohoto elitního útvaru. Jeho vedení ÚOOZ bylo charakteristické vysokou mírou utajení, nasazováním operativní techniky a snahou o rozbití vazeb mezi podsvětím a politikou.

Zásah na Úřadu vlády (2013)

Nejvýznamnějším a nejkontroverznějším momentem Šlachtovy policejní éry se stal červen 2013. Pod jeho vedením provedl ÚOOZ pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (vedeného Ivo Ištvanem) masivní razii na Úřadu vlády, ministerstvu obrany a v sídlech lobbistů.

Tato akce, při níž byla zadržena šéfka kabinetu premiéra Jana Nagyová (později Nečasová), tři poslanci ODS a příslušníci Vojenského zpravodajství, vedla k okamžitému pádu vlády Petra Nečase a předčasným volbám. Šlachta byl částí veřejnosti oslavován jako bojovník proti korupci, zatímco kritici označovali zásah za nepřiměřenou demonstraci síly, která neodpovídala následným soudním výsledkům. Kauza "trafik" pro poslance a zneužití vojenského zpravodajství se u soudů táhla více než dekádu s rozporuplnými výsledky.

Reorganizace policie a odchod (2016)

V roce 2016 ohlásilo vedení policie v čele s policejním prezidentem Tomášem Tuhým a ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) plán na reorganizaci sborů, jejímž cílem bylo sloučení ÚOOZ a Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) do jedné Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Robert Šlachta tento krok označil za účelovou snahu o likvidaci nezávislosti jeho útvaru a o odstavení nepohodlných vyšetřovatelů, kteří prověřovali kauzy sahající do nejvyšších pater politiky. Na protest proti této reorganizaci v červnu 2016 rezignoval a odešel do civilu. Tento spor vyvolal i vážnou vládní krizi mezi ČSSD a hnutím ANO, které se Šlachty zastávalo.

🗳️ Vstup do politiky a založení Přísahy

Po odchodu od policie působil Šlachta v letech 2016 až 2019 jako náměstek generálního ředitele Celní správy, kde se zaměřil na pátrací činnost. I zde se však dostal do konfliktů s vedením ministerstva financí (tehdy pod hnutím ANO), což vedlo k jeho definitivnímu odchodu ze státní správy.

V roce 2020 vydal knihu rozhovorů Třicet let pod přísahou, která se stala bestsellerem a posloužila jako odrazový můstek pro jeho politickou kariéru. V lednu 2021 oznámil založení hnutí Přísaha. Program hnutí byl postaven na boji proti klientelismu, korupci a na slibu prošetření "covidových zakázek".

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 vedla Přísaha masivní kontaktní kampaň. Šlachta objížděl republiku, debatoval s občany a prezentoval se jako alternativa k tradičním stranám i k hnutí ANO. Výsledek byl pro hnutí hořký – získalo 4,68 % hlasů, čímž těsně nepřekročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Přesto tento výsledek zajistil hnutí státní příspěvek na činnost, což umožnilo jeho další existenci.

🏛️ Cesta do Senátu a evropské angažmá (2024)

Rok 2024 znamenal pro Roberta Šlachtu návrat do vysoké politiky, tentokrát však nikoliv skrze Poslaneckou sněmovnu, ale přes Senát a evropské struktury.

Evropské volby a spolupráce s Motoristy

V první polovině roku 2024 se Šlachta spojil s nově vznikajícím uskupením kolem Motoristů sobě. Vytvořili koalici pro volby do Evropského parlamentu, jejímž lídrem se stal Filip Turek. Robert Šlachta kandidoval symbolicky až na 21. místě kandidátky, aby podpořil značku, ale zároveň otestoval svou popularitu.

Kampaň byla překvapivě úspěšná a koalice získala dva mandáty. Šlachta obdržel přes 15 000 preferenčních hlasů, což z něj učinilo prvního náhradníka. Tento úspěch potvrdil, že jeho jméno má stále mobilizační potenciál, a povzbudil ho k další kandidatuře. V listopadu 2024 se pak v Paříži osobně účastnil zakládání nové evropské politické strany Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), čímž své hnutí ukotvil v nacionalisticko-konzervativním proudu evropské politiky.

Vítězství v senátních volbách

Zásadní průlom přišel v senátních volbách na podzim 2024. Šlachta kandidoval v obvodu č. 56 – Břeclav, který zahrnoval i jeho domovské Pohořelice. Kampaň vedl v konfrontačním duchu, kdy se vymezoval jak vůči vládní koalici, tak částečně i vůči kandidátům, kteří reprezentovali "staré struktury".

V prvním kole voleb uspěl a postoupil do duelu proti kandidátovi hnutí ANO, lékaři Miloslavu Janulíkovi. Dosavadní senátor Rostislav Koštial (ODS) nepostoupil, což signalizovalo silnou poptávku po změně v regionu. Ve druhém kole, které se konalo 28. září 2024, Robert Šlachta zvítězil se ziskem 58,88 % hlasů.

Toto vítězství bylo politickými komentátory označováno za paradoxní. Šlachta porazil kandidáta hnutí ANO, ale ihned po svém zvolení v říjnu 2024 vstoupil do Senátorského klubu ANO 2011. Tento krok pragmaticky odůvodnil potřebou silného zázemí pro prosazování legislativních návrhů, které by jako nezařazený senátor měl minimální šanci ovlivnit. Tímto krokem se de facto stal hlavním expertem nejsilnějšího opozičního uskupení pro oblast vnitřní bezpečnosti.

📉 Pád Přísahy a politická osamělost (2025–2026)

Zatímco osobní kariéra Roberta Šlachty stoupala, jeho hnutí Přísaha prožívalo v letech 2025 a 2026 složité období. V únoru 2025 byl na sjezdu v Praze potvrzen ve funkci předsedy hnutí, přičemž neměl žádného protikandidáta. Do vedení se mu podařilo přizvat nové tváře, například europoslankyni Nikolu Bartůšek nebo bývalého primátora Brna Petra Vokřála, což mělo signalizovat profesionalizaci hnutí.

Debakl ve sněmovních volbách 2025

Hlavní test přišel v říjnu 2025 s volbami do Poslanecké sněmovny. Šlachta se rozhodl kandidovat jako lídr v Ústeckém kraji, regionu s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy, kde očekával silnou podporu pro svůj program "práva a pořádku".

Celostátní výsledek však byl pro Přísahu zdrcující. Hnutí získalo pouze přibližně 1,1 % hlasů, což znamenalo nejen konec nadějí na vstup do sněmovny, ale i ztrátu státního příspěvku, který byl klíčový pro financování strany po roce 2021. Šlachta ve svém povolebním projevu přiznal "velké zklamání", ale odmítl hnutí rozpustit. Analytici tento propad přičítali tomu, že voliči protestního typu se přesunuli buď k posílenému hnutí ANO, nebo k radikálnějším subjektům, a Šlachtovo téma "boje proti korupci" již v roce 2025 nerezonovalo tak silně jako v roce 2021.

Role "osamělého vlka" v Senátu

V lednu 2026 tak Robert Šlachta zůstal v unikátní pozici. Jako předseda marginálního mimoparlamentního hnutí disponoval silným mandátem senátora a vlivem v největším senátním klubu. V horní komoře se profiluje jako jeden z nejhlasitějších kritiků bezpečnostní politiky vlády.

Zaměřuje se na kontrolu veřejných zakázek, zejména v resortu obrany a vnitra. V roce 2025 se aktivně angažoval v kritice tzv. "bitcoinové aféry" a pokračoval v rozkrývání pozadí kauzy Dozimetr, kterou spojoval s financováním vládních stran. Přestože je součástí klubu ANO, udržuje si image solitéra, který se spoléhá na vlastní síť informátorů a zdrojů, pravděpodobně pocházejících ještě z jeho policejní éry. Nadále také působí jako zastupitel v Pohořelicích, kde se věnuje komunální politice.

⚖️ Kritika a kontroverze

Robert Šlachta je postavou, která polarizuje českou společnost i politickou scénu.

Policejní metody: Kritici mu dlouhodobě vyčítají styl práce ÚOOZ pod jeho vedením, zejména nadužívání odposlechů a teatrální zatýkání ("manýry kovboje"), které často nevedly k pravomocným odsouzením.
Vztah s Andrejem Babišem: Přestože se Šlachta v roce 2021 snažil prezentovat jako nezávislý na Andreji Babišovi, jeho vstup do senátního klubu ANO v roce 2024 potvrdil spekulace o jejich dlouhodobé blízkosti. Odpůrci ho označují za "béčko hnutí ANO".
Financování kampaně: V roce 2025 Šlachta veřejně přiznal, že na kampaň svého hnutí si musel vzít osobní půjčku, kterou stále splácí. To vyvolalo otázky o ekonomické udržitelnosti jeho politického projektu bez státních příspěvků.

📊 Volební historie

Přehled výsledků Roberta Šlachty ve vybraných volbách:

Rok	Typ voleb	Subjekt	Pozice / Obvod	Výsledek subjektu	Osobní výsledek	Mandát
2021	Poslanecká sněmovna	Přísaha	Lídr (Jihomoravský kraj)	4,68 % (celostátně)	-	Ne
2024	Evropský parlament	Přísaha + Motoristé	21. místo	10,26 % (koalice)	15 000+ pref. hlasů	Náhradník
2024	Senát	Přísaha	č. 56 – Břeclav	-	58,88 % (2. kolo)	Ano
2025	Poslanecká sněmovna	Přísaha	Lídr (Ústecký kraj)	~1,1 % (celostátně)	-	Ne

Zdroje