Utrpení

Rozbalit box

Obsah boxu

Utrpení
Typy	Fyzické, psychické, emocionální, sociální, existenciální, chronické, akutní
Příčiny	Trauma, stres, negativní myšlenkové vzorce, biologické faktory, touha, hřích, karma, sociální a politické síly

Utrpení je široký pojem označující prožitek nepříjemnosti nebo averze, často spojený s vnímáním újmy nebo hrozby újmy. Je základním prvkem negativní valence afektivních jevů a jeho opakem je potěšení nebo štěstí. Utrpení se často kategorizuje jako fyzické nebo mentální a může mít různé stupně intenzity, od mírné až po nesnesitelnou. Důležitou roli hraje také jeho trvání a frekvence výskytu.

💡 Terminologie a definice

Slovo utrpení se někdy používá v užším smyslu pro fyzickou bolest, ale častěji odkazuje na psychickou bolest nebo obecně na jakýkoli nepříjemný pocit, emoce či senzace. Zatímco bolest se obvykle vztahuje k fyzické bolesti, je také běžným synonymem pro utrpení. Podle Merriam-Webster je utrpení stav nebo zkušenost toho, kdo trpí. Definice se mohou lišit, ale obecně se shodují na tom, že utrpení je vysoce nepříjemný emocionální stav spojený se značnou bolestí nebo úzkostí.

🔬 Typy a formy utrpení

Utrpení se projevuje v mnoha podobách a může být klasifikováno do několika kategorií:

• Fyzické utrpení: Zahrnuje fyzické zranění, bolest v těle, chronické nemoci a další nepříjemné tělesné zážitky, jako je hlad, nevolnost nebo nedostatek spánku.
• Psychologické/Mentální utrpení: Odkazuje na emoční a mentální distres, který narušuje každodenní život. Projevuje se jako úzkost, deprese, stud nebo existenciální úzkost. Může pramenit z nevyřešené emocionální bolesti nebo probíhajících duševních onemocnění.
• Sociální a interpersonální utrpení: Vzniká z sociálních a politických sil, jako je chudoba, nerovnost, diskriminace nebo mezilidské konflikty. Zahrnuje také ztrátu autonomie nebo cenných vztahů.
• Existenciální utrpení: Souvisí s bojem s konečnými starostmi a nenaplněnými duchovními potřebami po smyslu života.
• Chronické utrpení: Přetrvává po delší dobu, obvykle déle než tři až šest měsíců, a může být způsobeno úrazem, nemocí nebo neznámými příčinami.
• Akutní utrpení: Je intenzivní, ale dočasné, například žal po ztrátě blízkého, bolest ze zlomeného srdce nebo frustrace z neúspěchu.

🌍 Příčiny utrpení

Příčiny utrpení jsou rozmanité a často se prolínají:

• Trauma a minulé zkušenosti: Traumatické zážitky, jako je zneužívání, ztráta blízké osoby nebo přežití přírodní katastrofy, mohou zanechat emocionální jizvy, které se projevují jako psychologické utrpení.
• Chronický stres: Dlouhodobý stres může vést k psychickému utrpení.
• Negativní myšlenkové vzorce: Negativní myšlenky a přesvědčení mohou zesílit emocionální bolest a vést k utrpení.
• Sociální izolace a osamělost: Nedostatek sociálních kontaktů a pocit osamělosti jsou významnými příčinami psychologického utrpení.
• Biologické a genetické faktory: Některé duševní poruchy, jako je deprese, bipolární porucha nebo úzkostná porucha, mohou mít genetické nebo biochemické kořeny.
• Touha a připoutanost (buddhismus): V buddhismu je hlavní příčinou utrpení (dukkha) touha (tanha), která se projevuje jako touha po smyslových požitcích, touha po existenci a touha po neexistenci.
• Hřích a pád (křesťanství): V křesťanství je utrpení vnímáno jako důsledek prvotního hříchu a pádu člověka, žijícího ve zlomeném světě.
• Karma (hinduismus): Hinduismus zastává názor, že utrpení přirozeně vyplývá z negativního chování v současném nebo minulém životě.

🧠 Filozofické pojetí utrpení

Filozofie se utrpením zabývá po staletí a nabízí různé pohledy na jeho povahu a smysl.

• Antická řecká filozofie:

   *   Pyrrhonismus tvrdí, že utrpení pochází z dogmatických přesvědčení (víry v nemateriální věci), zejména z přesvědčení, že určité věci jsou přirozeně dobré nebo špatné. Utrpení lze odstranit rozvojem epoché (zdrženlivosti soudu), což vede k ataraxii (duševnímu klidu).
   *   Epikúros (navzdory mylným představám) prosazoval, že bychom se měli nejprve snažit vyhnout utrpení (aponia) a že největší potěšení spočívá v ataraxii, oproštěné od starostlivého pronásledování nebo nežádoucích důsledků pomíjivých požitků.

• Arthur Schopenhauer: Tento německý filozof považoval utrpení za podstatu života. Věřil, že lidské touhy vždy převýší potenciál světa je uspokojit, což vede k trvalému deficitu. Podle něj je veškeré potěšení pouze negativní, protože představuje pouze úlevu od bolesti.
• Friedrich Nietzsche: Na rozdíl od Schopenhauera Nietzsche tvrdil, že utrpení je produktivní a zásadní pro formování lidské identity a růstu. Zastával názor, že konfrontace s utrpením může být klíčem k jinému postoji k životu, nástrojem, kterým se člověk může přetvořit.
• Viktor Frankl: Přeživší holocaustu Viktor Frankl ve své filozofii utrpení uvádí, že velká část utrpení je v lidském životě nevyhnutelná, ale pokud je vnímáme jako výzvu k překonání, s důstojností a odvahou, může mít život smysl až do posledních okamžiků. Utrpení může být úspěchem ve způsobu, jakým se s ním vyrovnáme.

🛐 Náboženské pohledy na utrpení

Hlavní světová náboženství nabízejí různé interpretace utrpení a způsoby, jak se s ním vyrovnat:

• Buddhismus: Utrpení (dukkha) je ústředním konceptem. Čtyři vznešené pravdy popisují povahu utrpení, jeho příčinu (touhu/připoutanost), jeho zastavení a cestu k jeho zastavení (Osminásobná stezka složená z pravého porozumění, pravého záměru, pravé řeči, pravého jednání, pravého živobytí, pravého úsilí, pravé všímavosti a pravé koncentrace). Cílem je nirvána, osvobození od dukkha.
• Křesťanství: Utrpení vstoupilo do světa skrze pád člověka, ale může se stát vykupitelským skrze Boží přítomnost a milost. Křesťané věří, že Bůh je s nimi v bolesti a často je vyzývá k pomoci zmírnit utrpení druhých. Utrpení může být také nástrojem posvěcení a zkouškou víry.
• Hinduismus: Věří, že utrpení přirozeně vyplývá z osobního negativního chování v současném nebo minulém životě (viz karma). Je třeba utrpení přijmout jako spravedlivý důsledek a jako příležitost pro duchovní pokrok.
• Islám: Utrpení je vnímáno jako Božská zkouška, která vede k pokání a růstu. Věřící jsou povzbuzováni k trpělivosti a důvěře v Alláha.
• Judaismus: Utrpení není považováno za smysluplnou zkušenost ve smyslu duchovní transformace, ale spíše za formu duchovní prázdnoty. Smysl utrpení je „nevyřešený“.

💖 Psychologické aspekty a dopady

Psychologické utrpení je hluboce osobní zkušenost, která může postihnout kohokoli.

• Psychologické trauma: Je emocionální reakcí způsobenou silnými stresujícími událostmi, které naruší pocit bezpečí. Dlouhodobé dopady zahrnují flashbacky, panické ataky, nespavost, noční můry, potíže s mezilidskými vztahy a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD).
• Chronická bolest: Často vede k depresi, úzkosti, únavě, nespavosti a podrážděnosti. Může negativně ovlivnit kvalitu života, vztahy a schopnost vykonávat každodenní činnosti.
• Existenciální psychologie: Mnozí existencialisté věří, že utrpení je nezbytné pro nalezení smyslu života. Existenciální pozitivní psychologie zkoumá vztah mezi utrpením a štěstím a věří, že skutečné a autentické štěstí může pocházet pouze ze zkušenosti bolesti a těžkostí.

🌍 Sociální a kulturní kontext

Kultura významně ovlivňuje vnímání, vyjadřování a reakce na utrpení.

• Kulturní normy: Diktační normy ovlivňují, jak je přijatelné vyjadřovat bolest, žal nebo trauma. Některé kultury podporují otevřené projevy emocí, zatímco jiné si cení zdrženlivosti.
• Kulturní hodnoty: Často přiřazují utrpení smysl. V některých kulturách je vnímáno jako zkouška víry nebo cesta k duchovnímu růstu; v jiných jako trest za provinění nebo výsledek smůly.
• Sociální utrpení: Popisuje kolektivní a individuální lidské utrpení spojené s životními podmínkami formovanými mocnými sociálními silami, jako jsou chudoba, nerovnost a diskriminace.

💡 Zvládání a smysl utrpení

Zvládání utrpení je komplexní proces, který zahrnuje různé strategie a přístupy.

• Copingové mechanismy: Lze je rozdělit na řešení problémů (zaměřené na odstranění příčiny utrpení) a zaměřené na emoce (zaměřené na snížení negativních emocí). Patří sem aktivní zvládání, plánování, pozitivní přerámování, přijetí, humor, hledání sociální podpory, psaní deníku, meditace a mindfulness.
• Terapie: Kognitivně-behaviorální terapie (KBT), terapie zaměřená na emoce (EFT), terapie přijetí a závazku (ACT) a mindfulness-based stress reduction (MBSR) jsou účinné pro zvládání emocionální bolesti.
• Hledání smyslu: Pro mnoho lidí je nalezení smyslu v utrpení klíčové pro jeho překonání. Může vést k budování charakteru, duchovnímu růstu nebo morálnímu pokroku.
• Přijetí: Dalajláma zdůrazňuje, že přijetí utrpení je prvním krokem k jeho eliminaci. Nejde o to se vzdát, ale o pochopení, že utrpení je součástí života, což zabraňuje přidávání dalších vrstev utrpení.

👶 Pro laiky

Představ si, že život je jako taková velká cesta. Někdy je ta cesta krásná a plná slunce, ale jindy narazíš na kameny, strmé kopce nebo třeba bouřku. To je utrpení – když ti je špatně, bolí tě něco na těle nebo na duši, když jsi smutný, zklamaný nebo se bojíš.

Utrpení může být jako malá odřenina, která se brzy zahojí (tomu říkáme akutní utrpení), nebo jako velká zlomenina, která bolí dlouho a potřebuje hodně péče (to je chronické utrpení). Může to být i pocit, že se ti nedaří najít kamarády ve škole (sociální utrpení), nebo že nevíš, proč jsi tady na světě (existenciální utrpení).

Proč se nám to děje? Někdy je to proto, že se nám stalo něco zlého, třeba nehoda nebo hádka. Jindy je to prostě součástí toho, že žijeme a rosteme – stejně jako svaly bolí, když cvičíš, aby byly silnější.

Důležité je vědět, že nejsi sám. Všichni lidé na světě někdy trpí. A existují způsoby, jak si pomoct. Můžeš si o tom povídat s rodiči, učitelem nebo kamarádem. Můžeš zkusit dělat věci, které ti dělají radost, jako je kreslení, sport nebo poslouchání hudby. Někdy pomůže i to, když si uvědomíš, že i ze špatných věcí se můžeš něco naučit a stát se silnějším. Jako když se z deště nakonec stane duha.