Přeskočit na obsah

Rohovka

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - orgán

Rohovka (latinsky cornea) je průhledná, bezcévná (avaskulární) tkáň, která tvoří přední, vyklenutou část vnější vrstvy oční koule. Funguje jako hlavní optická struktura oka, zajišťuje přibližně dvě třetiny jeho celkové lomivé síly, a zároveň chrání citlivé vnitřní části oka, jako je čočka a duhovka. Její dokonalá průhlednost a hladký zakřivený povrch jsou klíčové pro ostré vidění.

Rohovka je jednou z nejcitlivějších tkání v lidském těle díky extrémně husté síti nervových zakončení. To vysvětluje intenzivní bolest při jejím sebemenším podráždění nebo poranění. Na rozdíl od většiny ostatních tkání neobsahuje krevní cévy, což je nezbytné pro její optickou funkci. Výživu získává z slzného filmu na vnějším povrchu a z komorové vody na vnitřním povrchu.

🔬 Anatomie a histologie

Rohovka dospělého člověka má průměr přibližně 11,5–12 mm a centrální tloušťku okolo 0,5–0,6 mm, směrem k okrajům (limbus) se zesiluje až na 1 mm. Skládá se z pěti (někdy se uvádí šesti) zřetelně odlišitelných vrstev.

🧱 Vrstvy rohovky

Od vnějšího povrchu směrem dovnitř jsou vrstvy uspořádány následovně:

1. Epitel (Epithelium corneae): Vnější, ochranná vrstva tvořená vícevrstevným nerohovějícím dlaždicovým epitelem. Má tloušťku asi 50–60 μm. Tato vrstva má mimořádnou schopnost regenerace; drobná poškrábání se mohou zahojit během 24–48 hodin bez zanechání jizvy. Její povrch je dokonale hladký díky přilnutí slzného filmu. 2. Bowmanova membrána (Lamina limitans anterior): Velmi tenká (8–14 μm), ale pevná a acellulární (nebuněčná) vrstva tvořená náhodně uspořádanými kolagenními vlákny. Poskytuje rohovce strukturální pevnost a působí jako bariéra proti šíření infekce. Na rozdíl od epitelu nemá schopnost regenerace a její poškození vede ke vzniku trvalé jizvy. 3. Stroma (Substantia propria corneae): Tvoří přibližně 90 % celkové tloušťky rohovky. Skládá se z vysoce organizovaných lamel kolagenních vláken (převážně typu I), které jsou uspořádány v přesných úhlech. Mezi lamelami se nacházejí buňky zvané keratocyty, které udržují a opravují extracelulární matrix. Pravidelné uspořádání kolagenních vláken a jejich malý průměr jsou klíčové pro průhlednost rohovky. 4. Descemetova membrána (Lamina limitans posterior): Tenká (v dospělosti 10–12 μm), ale velmi pružná a odolná bazální membrána endotelových buněk. S věkem se její tloušťka zvětšuje. Je odolná vůči poškození a enzymatickému trávení. 5. Endotel (Endothelium corneae): Nejvnitřnější, jednobuněčná vrstva hexagonálních buněk, která je v přímém kontaktu s komorovou vodou v přední oční komoře. Endotelové buňky mají klíčovou funkci: aktivně pumpují vodu ze stromatu zpět do přední komory, čímž udržují rohovku v relativně dehydrovaném stavu (deturgescence), což je nezbytné pro její průhlednost. Tyto buňky se u dospělého člověka prakticky nedělí, jejich počet s věkem klesá a jejich poškození je nevratné.

Některé novější výzkumy popisují ještě šestou vrstvu, tzv. Duovu vrstvu, nacházející se mezi stromatem a Descemetovou membránou, ale její existence a význam jsou stále předmětem diskusí v odborné komunitě.

💧 Výživa a inervace

Jelikož rohovka neobsahuje krevní cévy, její výživa je zajišťována alternativními cestami:

  • Kyslík: Většina kyslíku je přijímána přímo ze vzduchu přes slzný film. Při zavřených očích (během spánku) je kyslík dodáván z cév spojivky na vnitřní straně víček.
  • Živiny: Ostatní živiny, jako je glukóza a aminokyseliny, difundují z komorové vody, která omývá zadní povrch rohovky.

Rohovka je extrémně bohatě inervována senzorickými nervovými vlákny pocházejícími z oční větve trojklaného nervu (nervus trigeminus). Tato nervová zakončení jsou bez myelinové pochvy, což přispívá k průhlednosti, a jsou zodpovědná za silnou bolestivost a rohovkový reflex (mrknutí při dotyku).

⚙️ Fyziologie

Hlavní funkce rohovky jsou optická a ochranná.

💡 Optická funkce

Rohovka je nejmohutnějším světlo lámajícím prvkem optického systému oka. Její optická mohutnost je přibližně +43 dioptrií, což představuje asi dvě třetiny celkové lomivosti oka (cca 60 dioptrií). K lomu světla dochází především na rozhraní vzduch-slzný film. Na rozdíl od oční čočky má rohovka pevnou, neměnnou lomivost a neúčastní se akomodace (zaostřování na různé vzdálenosti). Pravidelné zakřivení rohovky je klíčové pro vytvoření ostrého obrazu na sítnici.

✨ Udržování průhlednosti

Průhlednost (transparence) rohovky je zajištěna několika faktory: 1. Avaskularita: Nepřítomnost krevních cév, které by rozptylovaly světlo. 2. Uspořádání kolagenu: Přesná, téměř krystalická mřížka kolagenních vláken ve stromatu minimalizuje rozptyl světla (teorie destruktivní interference). 3. Relativní dehydratace: Aktivní pumpovací mechanismus endotelových buněk udržuje stroma v mírně dehydrovaném stavu. Při selhání endotelu dochází k nasávání tekutiny do stromatu, což vede k edému (otoku) rohovky a ztrátě její průhlednosti.

🩺 Klinický význam a onemocnění

Poruchy rohovky jsou častou příčinou zhoršení zraku a mohou vést až ke slepotě.

👁️ Refrakční vady

Nepravidelný tvar rohovky je příčinou refrakčních vad:

  • Astigmatismus: Rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v různých osách různě zakřivená, což způsobuje neostré vidění na všechny vzdálenosti.
  • Myopie (krátkozrakost) a Hypermetropie (dalekozrakost): Ačkoliv jsou často způsobeny délkou oční koule, strmější nebo plošší zakřivení rohovky se na nich také podílí.

🩹 Poranění a infekce

  • Rohovková eroze: Povrchové poškrábání epitelu. Je velmi bolestivé, ale obvykle se hojí rychle a bez následků.
  • Keratitida: Zánět rohovky, který může být infekční (bakteriální, virový – např. herpetický, plísňový) nebo neinfekční. Může vést k vředovatění a jizvení, které trvale poškozuje zrak. Zvláště nebezpečné jsou infekce u nositelů kontaktních čoček.

🧬 Dystrofie a degenerace

  • Keratokonus: Progresivní onemocnění, při kterém se rohovka ztenčuje a kuželovitě vyklene. To způsobuje výrazný a nepravidelný astigmatismus a zhoršení vidění.
  • Fuchsova endoteliální dystrofie: Dědičné onemocnění postihující endotelové buňky. Jejich počet klesá rychleji, než je běžné, což vede k selhání jejich pumpovací funkce, edému rohovky a ztrátě průhlednosti.

🌵 Syndrom suchého oka

Nedostatečná kvalita nebo kvantita slzného filmu narušuje hladký povrch rohovky, způsobuje její osychání, podráždění a v těžších případech i poškození epitelu.

⚕️ Léčebné postupy a chirurgie

Léčba onemocnění rohovky zahrnuje širokou škálu postupů od medikamentózní léčby po složité chirurgické zákroky.

🔪 Refrakční chirurgie

Cílem těchto zákroků je změnit zakřivení rohovky a tím korigovat refrakční vady. Nejznámější metody využívají excimerový laser:

  • LASIK (Laser-Assisted in Situ Keratomileusis): Vytvoří se tenká lamela rohovkové tkáně, která se odklopí. Laser následně odpaří část stromatu pod lamelou a změní tak její tvar. Lamela se poté přiklopí zpět.
  • PRK (Fotorefrakční keratektomie): Epitel je mechanicky odstraněn a laser poté modeluje přímo povrch Bowmanovy membrány a stromatu. Epitel následně doroste.

🏥 Transplantace rohovky (keratoplastika)

Při vážném poškození rohovky (např. jizvy, keratokonus, selhání endotelu) je možné nahradit nemocnou tkáň dárcovskou rohovkou.

  • Penetrující keratoplastika: Nahrazuje se celá tloušťka rohovky.
  • Lamelární keratoplastika: Nahrazuje se pouze poškozená vrstva (např. jen přední část – DALK, nebo jen endotel – DMEK/DSAEK).

Rohovka má tzv. imunitní privilegium, což znamená, že riziko odhojení transplantátu je výrazně nižší než u jiných orgánů, protože v ní nejsou krevní ani lymfatické cévy.

💡 Pro laiky

  • Rohovka jako okno oka: Představte si rohovku jako průhledné sklíčko na hodinkách nebo přední okno fotoaparátu. Musí být dokonale čisté a správně tvarované, aby obraz, který se promítá dovnitř oka, byl ostrý.
  • Proč je poranění oka tak bolestivé?: Rohovka má jednu z největších hustot nervových zakončení v těle, mnohonásobně více než například kůže. I nepatrné smítko prachu tak může způsobit intenzivní bolest, slzení a pocit cizího tělesa.
  • Jak funguje laserová operace očí?: Při operacích jako LASIK laser velmi přesně "obrousí" a přetvaruje rohovku, podobně jako brusič brousí čočku do brýlí. Tím se změní způsob, jakým rohovka láme světlo, a odstraní se tak dioptrická vada.
  • Proč je rohovka průhledná?: Na rozdíl od kůže nebo jiných tkání nemá rohovka krevní cévy, které by bránily průchodu světla. Její vnitřní struktura je navíc uspořádána do dokonalé mřížky, která světlo nerozptyluje.


Šablona:Aktualizováno