Peristaltika

Rozbalit box

Obsah boxu

Peristaltika (z řeckého peristaltikos, svírající a stlačující) je systematická, vlnovitě se šířící kontrakce a relaxace hladké svaloviny, která slouží k posunu obsahu v dutých orgánech. Jedná se o klíčový mechanismus pro transport potravy, tekutin a odpadních látek v těle. Tento pohyb je nezávislý na gravitaci a je řízen převážně autonomním nervovým systémem, zejména jeho specializovanou částí zvanou enterický nervový systém.

Peristaltické vlny jsou zodpovědné za posun sousta potravy (bolus) jícnem do žaludku, promíchávání a posun tráveniny (chymus) v tenkém a tlustém střevě, transport moči z ledvin do močového měchýře močovody nebo posun spermií v chámovodech.

⚙️ Mechanismus fungování

Základem peristaltiky je koordinovaná činnost dvou vrstev hladké svaloviny ve stěně dutých orgánů:

• Vnitřní cirkulární (kruhová) svalovina: Její stah (kontrakce) zužuje průměr orgánu.
• Vnější longitudinální (podélná) svalovina: Její stah zkracuje daný úsek orgánu.

Peristaltická vlna probíhá následovně: 1. Roztažení stěny orgánu (např. soustem potravy) aktivuje mechanoreceptory. 2. Nad (orálně od) roztaženým místem dojde ke kontrakci cirkulární svaloviny a relaxaci longitudinální svaloviny. Tím se vytvoří tlak, který tlačí obsah dopředu. 3. Pod (aborálně od) roztaženým místem naopak dochází k relaxaci cirkulární svaloviny a kontrakci longitudinální svaloviny. Tím se trubice rozšíří a zkrátí, což usnadní přijetí posouvaného obsahu. 4. Tato vlna kontrakce a relaxace se postupně šíří dál po délce orgánu, čímž efektivně posouvá jeho obsah jedním směrem.

Celý tento proces je řízen především enterickým nervovým systémem (ENS), často označovaným jako "mozek střeva". Klíčovou roli hraje nervová pleteň mezi oběma svalovými vrstvami, známá jako Auerbachův plexus (plexus myentericus). Tento systém funguje do značné míry autonomně, ale je modulován vlivy sympatiku (který peristaltiku tlumí) a parasympatiku (který ji stimuluje).

🌍 Výskyt v těle

Peristaltika není omezena pouze na trávicí trakt, i když je s ním nejčastěji spojována.

Jícen

V jícnu slouží peristaltika k rychlému transportu sousta potravy z hltanu do žaludku. Tento proces trvá přibližně 5–10 sekund. Rozlišujeme zde dva typy peristaltiky:

• Primární peristaltika: Je přímým pokračováním polykacího reflexu a proběhne celou délkou jícnu.
• Sekundární peristaltika: Je vyvolána lokálním podrážděním stěny jícnu, například uvízlým soustem, a slouží k jeho "spláchnutí" do žaludku.

Žaludek

Žaludeční peristaltika je pomalejší a slouží především k promíchávání potravy s žaludečními šťávami a k jejímu postupnému dávkování přes vrátník (pylorus) do dvanáctníku. Silné peristaltické vlny začínají v těle žaludku a postupují směrem k vrátníku.

Tenké střevo

V tenkém střevě se střídají dva hlavní typy pohybů:

• Segmentační pohyby: Slouží k promíchávání tráveniny s trávicími enzymy a ke kontaktu s klky střevní sliznice pro maximální vstřebávání živin.
• Peristaltické vlny: Jsou pomalejší a posouvají tráveninu směrem k tlustému střevu. Mezi jídly se v tenkém střevě objevuje tzv. migrující motorický komplex (MMC), což je silná peristaltická vlna, která "uklízí" zbytky potravy a bakterie z tenkého střeva.

Tlusté střevo

Pohyby v tlustém střevě jsou výrazně pomalejší, což umožňuje zpětné vstřebávání vody a iontů a formování stolice. Typické jsou zde tzv. haustrální pohyby (míchací pohyby v jednotlivých výdutích střeva) a několikrát denně se objevující masové peristaltické pohyby, které posunou obsah střeva na delší vzdálenost směrem ke konečníku.

Další orgány

• Močovody: Peristaltické vlny posouvají moč z ledvinné pánvičky do močového měchýře, a to i proti gravitaci.
• Vejcovody a chámovody: Peristaltika pomáhá transportovat vajíčko do dělohy a spermie během ejakulace.
• Lymfatické cévy: Stěny větších lymfatických cév obsahují hladkou svalovinu, jejíž rytmické kontrakce pomáhají pohánět lymfu.

🩺 Klinický význam a poruchy

Poruchy peristaltiky mohou vést k řadě zdravotních problémů.

• Achalázie: Jedná se o poruchu, při které dochází k nedostatečné relaxaci dolního jícnového svěrače a ztrátě peristaltiky v těle jícnu. To vede k hromadění potravy v jícnu a potížím s polykáním.
• Gastroezofageální refluxní choroba (GERD): Oslabená peristaltika jícnu může přispívat k refluxu, protože kyselý obsah žaludku není efektivně "uklízen" zpět do žaludku.
• Ileus: Závažný stav, kdy dochází k zástavě střevní peristaltiky (paralytický ileus) nebo k mechanickému zablokování střeva (mechanický ileus). Vede k hromadění obsahu, roztažení střeva a může být život ohrožující.
• Hirschsprungova choroba: Vrozené onemocnění, při kterém v části tlustého střeva chybí nervové buňky enterického systému. Postižený úsek je trvale stažený a neumožňuje průchod stolice, což způsobuje masivní rozšíření střeva nad ním.
• Syndrom dráždivého tračníku (IBS): Funkční porucha trávicího traktu, která je často spojena se změněnou (zvýšenou nebo sníženou) peristaltickou aktivitou, což vede k průjmu, zácpě a bolestem břicha.
• Léčiva: Mnoho léků může ovlivnit peristaltiku. Prokinetika (např. metoklopramid, domperidon) ji stimulují, zatímco spasmolytika (např. butylskopolamin) nebo opioidy ji tlumí.

🔬 Regulace peristaltiky

Řízení peristaltiky je komplexní a zahrnuje nervové i hormonální mechanismy.

Nervová regulace

• Enterický nervový systém (ENS): Je hlavním regulátorem. Obsahuje kompletní reflexní oblouky, které umožňují lokální řízení bez zapojení centrálního nervového systému (CNS).
• Autonomní nervový systém (ANS): Moduluje aktivitu ENS.

   * Parasympatikus (především prostřednictvím nervu vagu) obecně zvyšuje motilitu a sekreci v trávicím traktu.
   * Sympatikus má opačný účinek – tlumí peristaltiku a snižuje prokrvení střeva, typicky v reakci na stres ("bojuj nebo uteč").

Hormonální regulace

Řada gastrointestinální hormonů ovlivňuje střevní motilitu:

• Motilin: Stimuluje migrující motorický komplex (MMC) v období mezi jídly.
• Cholecystokinin (CCK): Uvolňuje se v reakci na tuky a proteiny v dvanáctníku, zpomaluje vyprazdňování žaludku a stimuluje motilitu tenkého střeva.
• Sekretin: Tlumí motilitu žaludku.
• Gastrin: Stimuluje motilitu žaludku.

💡 Pro laiky: Jak to funguje?

Představte si, že chcete dostat poslední zbytek zubní pasty z tuby. Co uděláte? Zmáčknete tubu na konci a postupně posouváte prsty směrem k otvoru. Tím tlačíte pastu před sebou. Peristaltika funguje na velmi podobném principu.

Stěna vaší trávicí trubice (např. jícnu nebo střeva) je tvořena svaly. Když spolknete sousto, svaly za ním se stáhnou (zmáčknou trubici) a svaly před ním se naopak uvolní (otevřou cestu). Tento "mačkací" pohyb se jako vlna posouvá dál a dál a bezpečně tak posunuje potravu přesně tam, kam má, a to i kdybyste stáli na hlavě. Je to automatický proces, který nemusíte vědomě ovládat – vaše tělo to dělá samo.

🧐 Zajímavosti

• Peristaltika je tak efektivní, že umožňuje astronautům jíst a pít ve stavu beztíže.
• Zvuky, které slyšíme jako "kručení v břiše" (odborně borborygmi), jsou způsobeny právě peristaltickými pohyby, které posouvají směs tekutin, plynů a pevného obsahu ve střevech.
• Princip peristaltiky využívají i někteří živočichové, například žížaly se pomocí podobných svalových kontrakcí pohybují vpřed.
• Peristaltická čerpadla, používaná v medicíně (např. v dialyzačních přístrojích) nebo průmyslu, napodobují tento biologický princip k šetrnému čerpání tekutin.

Šablona:Aktualizováno