Crohnova choroba

Rozbalit box

Obsah boxu

Crohnova choroba (latinsky Morbus Crohn, též enteritis regionalis či ileitis terminalis) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění trávicího traktu, které může postihnout jakoukoli jeho část od úst až po konečník. Řadí se mezi idiopatické střevní záněty (IBD), společně s ulcerózní kolitidou. Zánět u Crohnovy choroby proniká hluboko do vrstev postižené tkáně a má segmentální charakter, což znamená, že se střídají postižené úseky s úseky zdravé sliznice. Nejčastěji bývá postižena oblast spojení tenkého a tlustého střeva, konkrétně kyčelník (terminální ileum).

Přesná příčina Crohnovy choroby není dosud známa, ale předpokládá se, že jde o kombinaci genetických predispozic a vlivů okolního prostředí, které vedou k neadekvátní imunitní odpovědi organismu. Onemocnění se nejčastěji projevuje u mladých dospělých mezi 15. a 30. rokem života, ale může se objevit i u dětí a starších osob. V České republice se v posledních letech počet pacientů s idiopatickými střevními záněty neustále zvyšuje, přičemž do roku 2025 by mohl celkový počet léčených pacientů s IBD přesáhnout 70 tisíc.

I když Crohnova choroba není v současné době vyléčitelná, moderní léčba a dodržování dietních opatření umožňují většině pacientů vést plnohodnotný život s obdobími remise (bez příznaků) a relapsu (zhoršení příznaků).

🦠 Etiologie a patogeneze

Příčina Crohnovy choroby zůstává i přes intenzivní výzkum stále nejasná. Předpokládá se, že se jedná o multifaktoriální onemocnění, kde hrají roli vzájemné interakce mezi genetickými predispozicemi, vlivy životního prostředí a dysregulací imunitního systému.

Mezi hlavní teorie a rizikové faktory patří:

Genetická predispozice: U příbuzných prvního stupně je riziko onemocnění 10–35krát vyšší. Byly popsány genové mutace, které zvyšují náchylnost k chorobě.
Dysfunkce imunitního systému: Imunitní systém neadekvátně reaguje na běžné bakteriální antigeny ve střevě, což vede k chronickému zánětu. Není však jasné, zda jde o imunodeficienci nebo autoimunitní onemocnění.
Faktory životního prostředí: Vyšší výskyt se pozoruje v průmyslově vyspělých zemích severní polokoule. Mezi potenciální spouštěče patří kouření (významně zvyšuje riziko a zhoršuje průběh), strava (s vysokým obsahem tuků a cukrů), stres, časná apendektomie a užívání některých léků, jako jsou antibiotika nebo nesteroidní antirevmatika.
Střevní mikrobiom: Nerovnováha střevní mikroflóry (tzv. dysbióza) může hrát roli ve vzniku a udržování zánětu.

Zánět u Crohnovy choroby je transmurální, což znamená, že postihuje celou tloušťku stěny trávicí trubice. Typická je tvorba nekaseifikujících granulomů, ulcerací a fisur. Postižení je často segmentální, s oblastmi zánětu střídajícími se se zdravou sliznicí, což se označuje jako „skip lesions“.

📊 Epidemiologie

Crohnova choroba je považována za civilizační onemocnění s rostoucí incidencí a prevalencí především ve vyspělých zemích západní Evropy a v USA.

Incidence: Průměrná incidence u dospělých v ČR se pohybuje kolem 5,6 nových případů na 100 000 obyvatel za rok. U dětí je incidence na vzestupu a v ČR dosahuje přibližně 6,2 nových případů na 100 000 dětí ročně. Celková incidence idiopatických střevních zánětů (IBD) v ČR se v posledním desetiletí pohybovala mezi 3,5 a 5 tisíci nových případů ročně.
Prevalence: Průměrná prevalence u dospělých je asi 130 případů na 100 000 obyvatel. V České republice žije s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou (IBD) téměř 95 tisíc lidí k roku 2025. Od roku 2010 do 2025 se celkový počet léčených pacientů s IBD v ČR zdvojnásobí a predikce ukazují, že v roce 2030 by mohl dosáhnout 80 tisíc pacientů.
Věk: Onemocnění se objevuje spíše u mladších lidí, s maximem výskytu mezi 15–30 lety. U přibližně 10 % pacientů je diagnóza stanovena před 17. rokem života.
Pohlaví: Ženy a muži jsou postiženi přibližně stejně často.

🩺 Klinické projevy a symptomy

Klinický obraz Crohnovy choroby je velmi různorodý a závisí na rozsahu a lokalizaci postižení trávicí soustavy. Symptomy se mohou pohybovat od mírných až po těžké a často se střídají období aktivního onemocnění (relapsy) s obdobími klidu (remise). Někdy se nemoc projevuje i mimo trávicí ústrojí.

💩 Střevní projevy

Nejčastějšími střevními příznaky jsou:

Chronický průjem (často s krví nebo hlenem, někdy i v noci).
Bolesti břicha a křeče (často po jídle).
Úbytek hmotnosti a ztráta chuti k jídlu (v důsledku malabsorpce živin a zánětu). U dětí může dojít k opoždění růstu a sexuálního vývoje.
Horečka nebo mírně zvýšená teplota.
Únava a slabost.
Píštěle (abnormální propojení mezi střevními kličkami, mezi střevem a jinými orgány, nebo na povrch kůže, zejména v perianální oblasti).
Abscesy (kapsy naplněné hnisem).
Stenóza (zúžení střeva v důsledku zjizvení tkáně, které může vést k neprůchodnosti střev).
Vředy v ústech (afty).
Nadýmání a plynatost (syndrom bakteriálního přerůstání).

👁️‍🗨️ Mimostřevní projevy

Crohnova choroba může mít i řadu projevů mimo trávicí soustavu, které se vyskytují u části pacientů:

Záněty kloubů (artritida).
Kožní projevy (např. erythema nodosum, pyoderma gangrenosum).
Oční záněty (např. uveitida, episkleritida).
Záněty jater nebo žlučových cest, tukovatění jater, žlučové kameny.
Osteoporóza (řídnutí kostí) v důsledku špatného vstřebávání vápníku a vitamínu D, nebo jako vedlejší účinek léčby kortikosteroidy.
Anémie (chudokrevnost).
Chronická únava.

🔬 Diagnostika

Diagnostika Crohnovy choroby je komplexní a vyžaduje kombinaci různých vyšetřovacích metod, protože neexistuje jeden jednoznačný test. Často trvá měsíce, než je diagnóza s konečnou platností stanovena.

Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař se ptá na symptomy, rodinnou anamnézu a provede základní fyzikální vyšetření břicha.
Krevní testy: Mohou odhalit známky zánětu (zvýšené hodnoty CRP, FW), chudokrevnosti (nízká hladina železa, hemoglobinu) nebo nedostatku vitamínů.
Vyšetření stolice: Slouží k vyloučení infekce a k detekci skrytého krvácení nebo zánětlivých markerů (např. kalprotektin).
Endoskopie:
- Kolonoskopie: Umožňuje vizuální prohlídku tlustého střeva a terminálního ilea, odběr bioptických vzorků z postižených i nepostižených oblastí pro histologické vyšetření. Typické nálezy zahrnují aftoidní léze, ulcerace, dlaždicový reliéf a striktury.
- Gastroskopie: Pro vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku.
- Kapslová endoskopie: Pacient spolkne malou kapsli s kamerou, která pořizuje záběry z tenkého střeva v místech, kam nelze dosáhnout kolonoskopií ani gastroskopií.
Zobrazovací metody:
- Magnetická rezonance enterografie (MRE): Poskytuje detailní obraz tenkého střeva a okolních tkání.
- Počítačová tomografie (CT): Může být použita k posouzení rozsahu zánětu a komplikací.
- Ultrazvuk břicha: Pomocná metoda pro zhodnocení ztluštění střevní stěny a přítomnosti abscesů.

💊 Léčba

Léčba Crohnovy choroby je komplexní a celoživotní, zaměřená na potlačení zánětu, zmírnění příznaků, prevenci komplikací a udržení remise. Cílem je umožnit pacientovi vést plnohodnotný život.

🧪 Farmakologická léčba

Aminosalicyláty (5-ASA): Používají se k léčbě mírného zánětu, zejména v tlustém střevě.
Kortikosteroidy: Rychle a účinně potlačují akutní zánět, ale kvůli vedlejším účinkům nejsou vhodné pro dlouhodobé užívání.
Imunosupresiva: Snižují aktivitu imunitního systému a pomáhají udržovat remise. Patří sem například azathioprin, merkaptopurin nebo methotrexát.
Biologická léčba: Představuje zásadní pokrok v léčbě idiopatických střevních zánětů od konce 90. let. Jedná se o cílenou terapii, která blokuje specifické molekuly podílející se na zánětlivé reakci. Mezi nejčastěji používané patří inhibitory TNF-alfa (např. infliximab, adalimumab). Biologická léčba snižuje potřebu hospitalizace a chirurgických zákroků a významně zlepšuje kvalitu života pacientů. V České republice se však v porovnání se západní Evropou stále zaostává v proléčenosti biologickou léčbou, přičemž cílenou terapií se léčí přibližně jen čtvrtina pacientů s Crohnovou chorobou. Reálná potřeba je minimálně dvojnásobná.
Antibiotika: Používají se k léčbě bakteriálních komplikací, jako jsou abscesy nebo píštěle.

🍏 Dietní opatření

Dieta hraje důležitou roli v řízení Crohnovy choroby a měla by být přizpůsobena individuálním potřebám pacienta a fázi onemocnění (relaps vs. remise). Doporučuje se spolupráce s nutričním terapeutem.

Během relapsu (akutního zhoršení):
- Doporučuje se bezezbytková dieta, která omezuje nerozpustnou vlákninu (čerstvá zelenina a ovoce, luštěniny, celozrnné výrobky).
- Vhodná je konzumace vařených a snadno stravitelných potravin, jako jsou brambory, vařená zelenina, libové maso a bílé pečivo.
- Může být nutná enterální výživa (popíjení nutričně kompletních přípravků) nebo i parenterální výživa (žilní cestou). U dětí a mladistvých může enterální výživa výrazně pomoci ke zkrácení relapsu.
- Vyhnout se tučným, smaženým, kořeněným a dráždivým pokrmům, alkoholu a kofeinu.
- Jíst menší porce častěji (5–6krát denně).
Během remise (klidového období):
- Strava se může postupně rozšiřovat, ale stále je důležité sledovat individuální toleranci potravin.
- Doporučuje se racionální a vyvážený jídelníček se zdravými zdroji bílkovin (libové maso, ryby, vejce, zakysané mléčné výrobky) a rozpustnou vlákninou (ovesné vločky, dušená zelenina, jablečné pyré).
- Pacienti se stenozující formou choroby by měli dodržovat bezezbytkovou dietu i v remisi.
- Důležitý je dostatečný pitný režim.

🔪 Chirurgická léčba

Chirurgie není kurativní (neléčí Crohnovu chorobu), ale je nezbytná v případě komplikací nebo pokud onemocnění nereaguje na medikamentózní léčbu. Často se provádí v těchto případech:

Striktury (zúžení střeva) vedoucí k neprůchodnosti střeva (ileus).
Píštěle a abscesy.
Perforace střeva (proděravění) a peritonitida.
Masivní krvácení.
Toxické megakolon.
Vyšší riziko nádorového onemocnění střev.
Mezi chirurgické zákroky patří resekce postižených úseků střeva. U některých pacientů je nutné provést více operací během života.

🧘‍♀️ Psychologická podpora

Chronická onemocnění, jako je Crohnova choroba, mají významný dopad na psychiku pacienta. Deprese a úzkost jsou časté. Proto je neodmyslitelnou součástí léčby i psychologická podpora, která pomáhá pacientům zvládat stres, únavu a dopady nemoci na kvalitu života.

📈 Komplikace

Crohnova choroba může vést k řadě závažných komplikací, které mohou být lokální (postihující trávicí trubici) nebo systémové (postihující celé tělo). Pravděpodobnost komplikací je vyšší u lidí s vyšší aktivitou choroby a častějšími relapsy.

⚠️ Lokální komplikace

Neprůchodnost střev (ileus): Vzniká v důsledku zúžení střeva (striktur) způsobených zánětem a zjizvením tkáně.
Píštěle (fistuly): Abnormální propojení mezi dvěma částmi střeva, nebo mezi střevem a jinými orgány (např. močový měchýř, pochva) nebo na povrch kůže.
Abscesy: Kapsy naplněné hnisem, vznikající v důsledku bakteriální infekce. Mohou být mezikličkové, pánevní, retroperitoneální nebo jaterní.
Anální fisury a perianální abscesy: Bolestivé trhliny a hnisavé záněty v oblasti konečníku.
Malabsorpce a malnutrice (podvýživa): Poškození tenkého střeva zánětem snižuje jeho schopnost vstřebávat živiny, což vede k hubnutí, chudokrevnosti a nedostatku vitamínů a minerálů. U dětí může dojít k zpomalení růstu.
Syndrom bakteriálního přerůstání: Přerůstání bakterií z tlustého střeva do tenkého střeva, projevující se plynatostí, nadýmáním a malabsorpcí.
Zvýšené riziko kolorektálního karcinomu: Dlouhodobý chronický zánět zvyšuje riziko vzniku nádorového onemocnění ve střevě.

🩸 Systémové komplikace

Kloubní záněty (artritida).
Kožní projevy.
Oční záněty.
Onemocnění jater a žlučových cest: Např. primární sklerozující cholangitida, žlučové kameny, tukovatění jater, hepatitida.
Zánět slinivky břišní (pankreatitida).
Osteoporóza.
Tromboembolie: Zvýšené riziko vzniku krevních sraženin.

Prognóza a kvalita života

Crohnova choroba je chronické a v současné době nevyléčitelné onemocnění. Nicméně, díky pokrokům v léčbě, zejména zavedení biologické terapie, mohou pacienti s Crohnovou chorobou vést plnohodnotný a aktivní život.

Onemocnění je charakterizováno střídáním období remise (klidové fáze s minimálními nebo žádnými příznaky) a relapsu (období vzplanutí zánětu a zhoršení příznaků). Cílem léčby je prodloužit období remise a minimalizovat frekvenci a závažnost relapsů.

Ačkoliv Crohnova choroba obvykle nezkracuje délku života, má zásadní dopad na jeho kvalitu. Pacienti se potýkají s fyzickými obtížemi (bolesti, průjmy, únava) i psychickými problémy, jako jsou deprese a úzkost. Mnoho pacientů se také potýká s regionálními nerovnostmi v dostupnosti moderní léčby, například v České republice, kde je proléčenost biologickou léčbou nižší než v západní Evropě. Nicméně, investice do inovativní léčby se státu vyplácí, protože snižuje potřebu hospitalizace a invalidity.

Pacienti s Crohnovou chorobou se často učí přizpůsobit svůj životní styl, včetně stravovacích návyků a řízení stresu, aby minimalizovali dopad nemoci. Podpůrné skupiny a psychologická podpora hrají důležitou roli v pomoci pacientům vyrovnat se s touto chronickou diagnózou.

Pro laiky

Představte si, že vaše střevo je jako dlouhá, hladká trubice, která pomáhá vašemu tělu trávit jídlo a získávat z něj živiny. U někoho s Crohnovou chorobou se ale v této trubici, kdekoliv od úst až po konečník, začne objevovat zánět. Není to jen takový malý povrchový zánět, ale zánět, který jde hluboko do stěny střeva a může se objevit na různých místech, přičemž mezi nimi jsou úplně zdravé úseky. Jako by někde byly červené, podrážděné a bolavé flíčky, a jinde bylo všechno v pořádku.

Tento zánět způsobuje spoustu nepříjemných problémů. Člověk má často bolesti břicha, silné a dlouhotrvající průjmy, někdy i s krví. Cítí se velmi unavený, hubne, protože tělo nedokáže správně vstřebávat živiny z potravy. Někdy se mohou objevit i horečky, afty v ústech nebo bolesti kloubů.

Zatím nikdo přesně neví, proč Crohnova choroba vzniká. Vědci si myslí, že to souvisí s tím, jak imunitní systém těla reaguje na něco ve střevě, a že svou roli hraje i dědičnost a to, co jíme nebo jak žijeme.

I když se Crohnova choroba nedá úplně vyléčit, existují moderní léky, které umí zánět potlačit a pomoci lidem cítit se mnohem lépe. Někdy je potřeba speciální dieta, která střevo nedráždí. Cílem je, aby se člověk mohl vrátit k normálnímu životu, studovat, pracovat a mít rodinu, i když se musí o své zdraví pečlivě starat. Je to jako s cukrovkou – nedá se vyléčit, ale dá se s ní žít dobře, když se dodržuje léčba a doporučení lékařů.

Zdroje