Apeninský poloostrov
Obsah boxu
Šablona:Infobox poloostrov Apeninský poloostrov, často přezdívaný také italská bota (italsky Stivale) pro svůj charakteristický tvar, je jeden z největších a nejvýznamnějších poloostrovů v Evropě. Nachází se v jižní Evropě a vybíhá hluboko do Středozemního moře. Na jeho území se rozkládá většina Itálie a dva městské státy, San Marino a Vatikán. Jeho jméno je odvozeno od pohoří Apeniny, které tvoří jeho páteř.
Poloostrov je kolébkou mnoha významných evropských kultur a civilizací, především etruské a římské. Byl centrem Římské říše, která po staletí ovládala většinu tehdy známého světa, a později se stal ohniskem Renesance, období nesmírného uměleckého a vědeckého rozkvětu.
🌍 Geografie
Apeninský poloostrov je charakteristický svým protáhlým tvarem, který se táhne v délce přibližně 1100 kilometrů od Pádské nížiny na severu až po Kalábrii, "špičku boty", na jihu.
🗺️ Poloha a vymezení
Poloostrov je ze tří stran obklopen mořem. Na východě ho omývají vody Jaderského moře, na jihu Jónského moře a na západě Tyrhénského moře. Severozápadní pobřeží lemuje Ligurksé moře. Od Balkánského poloostrova ho odděluje Otrantský průliv. Na jihu se k němu přibližuje největší středomořský ostrov Sicílie, oddělený úzkým Messinským průlivem. Na severu je poloostrov spojen s pevninskou Evropou masivem Alp.
⛰️ Povrch a geologie
Dominantním prvkem reliéfu je pohoří Apeniny, které se táhne po celé délce poloostrova od severu k jihu. Nejvyšším vrcholem Apenin je Corno Grande v masivu Gran Sasso d'Italia, dosahující výšky 2 912 m n. m. Pohoří je geologicky mladé, je součástí alpinsko-himálajského systému a oblast je seismicky aktivní, s častým výskytem zemětřesení.
Na poloostrově se nachází také několik aktivních i spících sopek. Nejznámější je Vesuv, tyčící se nad Neapolským zálivem, který v roce 79 n. l. zničil antická města Pompeje a Herculaneum. Dalšími významnými vulkanickými oblastmi jsou Flegrejská pole u Neapole a sopka Stromboli na Liparských ostrovech. Ačkoliv se sopka Etna nachází na Sicílii, je geologicky úzce spjata s vulkanismem celého regionu.
Pobřeží je převážně členité a skalnaté, zejména na západě, zatímco na východním, jaderském pobřeží se nacházejí delší úseky písečných pláží.
💧 Vodstvo
Říční síť je hustá, ale řeky jsou ve srovnání s jinými evropskými toky relativně krátké a mají menší průtok, který silně kolísá v závislosti na ročním období. Mezi nejvýznamnější řeky patří:
- Tibera (Tevere): Protéká Římem a je třetí nejdelší řekou v Itálii.
- Arno: Protéká významnými městy Florencie a Pisa.
- Volturno: Nejdelší řeka jižní části poloostrova.
- Pád (Po): Ačkoliv se vlévá do Jaderského moře severně od samotného poloostrova, jeho rozsáhlá delta a nížina zásadně ovlivňují severní část regionu.
Na poloostrově se nachází také několik jezer, převážně ledovcového původu na severu (např. Gardské jezero, Lago di Como, Lago Maggiore) a vulkanického původu ve střední části (např. Bolsenské jezero, Lago di Bracciano, Trasimenské jezero).
☀️ Podnebí
Klima je převážně středomořské, charakterizované horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Ve vyšších polohách Apenin je podnebí chladnější a vlhčí, s vydatnými sněhovými srážkami v zimě. Jižní část poloostrova, zejména Kalábrie a Apulie, je ovlivňována horkými větry Sirocco ze Sahary.
📜 Historie
Apeninský poloostrov má mimořádně bohatou a pohnutou historii, která zásadně ovlivnila vývoj celé západní civilizace.
🏛️ Starověk
V raném starověku byl poloostrov osídlen mnoha kmeny, z nichž nejvýznamnější byli Etruskové ve střední části, Latinové v okolí Říma a Italikové v dalších oblastech. Jižní pobřeží a Sicílie byly od 8. století př. n. l. hustě kolonizovány Řeky a tato oblast byla známa jako Magna Graecia (Velké Řecko).
Od 4. století př. n. l. začala postupná expanze malé městské republiky – Říma. Během několika staletí si Římská republika podmanila celý poloostrov a následně vybudovala obrovskou říši, která se rozkládala po celém Středomoří. Řím se stal politickým, kulturním a hospodářským centrem starověkého světa. Období Pax Romana přineslo stabilitu a prosperitu.
🏰 Středověk
Po pádu Západořímské říše v roce 476 se poloostrov stal dějištěm invazí a válek. Postupně jej ovládli Ostrogóti, Byzantská říše a Langobardi. V 8. století vznikl ve střední Itálii Papežský stát, který si udržel politickou moc po více než tisíc let. Jižní část poloostrova byla pod vlivem Byzance, později Arabů a nakonec Normanů, kteří zde založili Sicilské království.
Na severu se od 11. století začaly rozvíjet mocné a bohaté městské státy, jako například Benátská republika, Janovská republika, Florentská republika a Milánské vévodství. Tyto státy bohatly z obchodu s Východem a staly se centry financí a řemesel.
⚜️ Renesance a novověk
Ve 14. a 15. století se poloostrov, zejména Florencie, stal kolébkou Renesance. Toto období znamenalo znovuzrození zájmu o antické umění, vědu a filozofii a přineslo díla géniů jako Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti nebo Raffael Santi.
Od 16. století však politická roztříštěnost vedla k postupnému úpadku a poloostrov se stal bojištěm evropských mocností, především Španělska, Francie a Rakouska.
🇮🇹 Sjednocení Itálie a moderní dějiny
V 19. století sílilo národní hnutí za sjednocení, známé jako Risorgimento. Pod vedením osobností jako Giuseppe Garibaldi, Camillo Cavour a krále Viktor Emanuel II. bylo v roce 1861 vyhlášeno Italské království. Proces sjednocení byl dokončen v roce 1870 připojením Říma. Ve 20. století prošla Itálie obdobím fašistické diktatury Benita Mussoliniho, účastí ve druhé světové válce a v roce 1946 se stala republikou.
🌳 Fauna a flóra
Vegetace je typicky středomořská. Pro pobřežní oblasti a nižší svahy jsou charakteristické porosty macchie, tvořené stálezelenými keři a stromy jako dub cesmínovitý, planika nebo myrta. Hojně se pěstují olivovníky, vinná réva, citrusy a korkový dub. Ve vyšších polohách Apenin přechází vegetace v listnaté a jehličnaté lesy s převahou buků, jedlí a borovic.
Fauna zahrnuje druhy typické pro jižní Evropu. V odlehlých horských oblastech žijí vzácné druhy jako vlk apeninský, medvěd hnědý marsikánský nebo kamzík horský. Běžně se vyskytuje prase divoké, liška obecná, jezevec lesní a různé druhy plazů a ptáků.
🏙️ Obyvatelstvo a státy
Na Apeninském poloostrově se nacházejí tři suverénní státy:
- Itálie: Zaujímá drtivou většinu rozlohy poloostrova.
- San Marino: Enkláva v severovýchodní části Itálie, je nejstarší stále existující republikou na světě.
- Vatikán: Enkláva v Římě, je nejmenším suverénním státem na světě a sídlem papeže, hlavy římskokatolické církve.
Celkový počet obyvatel poloostrova přesahuje 60 milionů. Úředním jazykem je italština. Dominantním náboženstvím je římskokatolické křesťanství. Mezi největší a nejvýznamnější města patří Řím, Neapol, Florencie, Bologna, Janov, Bari a Palermo (na Sicílii).
⚙️ Hospodářství
Ekonomika poloostrova je různorodá. Severní část, zejména Pádská nížina, je vysoce industrializovaná a prosperující, s rozvinutým strojírenským, automobilovým (Fiat, Ferrari), chemickým a módním průmyslem. Střední a jižní část (známá jako Mezzogiorno) je tradičně více zemědělská a méně rozvinutá, potýká se s vyšší nezaměstnaností.
Zemědělství se zaměřuje na pěstování pšenice, kukuřice, vinné révy, oliv, citrusů a zeleniny. Itálie je jedním z největších světových producentů vína a olivového oleje.
Klíčovým odvětvím hospodářství je cestovní ruch. Poloostrov každoročně přiláká desítky milionů návštěvníků díky svému obrovskému kulturnímu a historickému dědictví, přírodním krásám, plážím a vyhlášené kuchyni.
💡 Pro laiky
Co byla Magna Graecia?
Pojem Magna Graecia (latinsky "Velké Řecko") označuje oblasti na pobřeží jižní Itálie a Sicílie, které byly v období od 8. do 5. století př. n. l. kolonizovány starověkými Řeky. Řečtí osadníci zde založili mnoho prosperujících měst, jako byly Syrakusy, Neapol (původně Neapolis), Tarent (Taras) nebo Krotón. Tato města se stala významnými centry obchodu, kultury, vědy a filozofie (např. Pythagoras působil v Krotónu). Kultura a vliv těchto řeckých kolonií hluboce ovlivnily místní kmeny a později i samotnou římskou civilizaci.