Vesuv
Obsah boxu
Vesuv (italsky Vesuvio, latinsky Vesuvius) je aktivní stratovulkán nacházející se na jihu Itálie, který dominuje Neapolskému zálivu. Leží přibližně 9 kilometrů východně od Neapole a je jedinou sopkou na evropské pevnině, která byla aktivní v posledních sto letech. Vesuv je celosvětově proslulý především díky katastrofální erupci v roce 79 n. l., která zničila a pohřbila římská města Pompeje, Herculaneum, Oplontis a Stabie.
Sopka je považována za jednu z nejnebezpečnějších na světě kvůli své blízkosti k hustě osídlené oblasti, kde žijí více než 3 miliony lidí. Její erupce bývají explozivního charakteru, tzv. pliniovského typu. Dnes je sopka i její okolí součástí Národního parku Vesuv a je oblíbeným turistickým cílem.
🌍 Geografie a geologie
Vesuv se nachází v regionu Kampánie a je součástí kampánského vulkanického oblouku, řetězce sopek, který vznikl v důsledku subdukce africké tektonické desky pod euroasijskou. Jeho současná výška je 1 281 metrů nad mořem, ale ta se po každé větší erupci mění.
Charakteristickým rysem Vesuvu je velký kráter na vrcholu a strmý kužel, který vyrůstá z rozsáhlé kaldery staršího vulkánu, známého jako Monte Somma. Původní sopka Monte Somma se zhroutila při masivní erupci přibližně před 18 000 lety. Současný kužel Vesuvu začal růst uvnitř této kaldery. Struktura, kde nový kužel vyrůstá ze starší kaldery, se odborně nazývá somma-vulkán. Svahy sopky jsou velmi úrodné díky vulkanickému popelu, což historicky vedlo k intenzivnímu zemědělskému využívání a osídlování.
📜 Historie erupcí
Vesuv má za sebou dlouhou a bouřlivou historii erupcí. Geologové identifikovali několik desítek velkých erupcí v průběhu tisíců let. Před slavnou erupcí v roce 79 n. l. byla oblast postižena například tzv. Avellinskou erupcí kolem roku 1800 př. n. l., která byla ještě silnější a zdevastovala osady z doby bronzové v širokém okolí.
🌋 Erupce v roce 79 n. l.
Nejznámější erupce Vesuvu nastala pravděpodobně 24. října roku 79 n. l. (starší prameny uváděly 24. srpen, ale archeologické nálezy podporují podzimní datum). Tato katastrofa je detailně popsána v dopisech Plinia mladšího historikovi Tacitovi, v nichž líčí smrt svého strýce, Plinia staršího, který se pokoušel zachránit obyvatele z pobřeží.
Erupce začala vyvržením obrovského sloupu sopečného popela, pemzy a plynů do výšky až 33 kilometrů. Tento typ erupce se dnes na počest Plinia mladšího nazývá pliniovská erupce. Mrak zakryl slunce a na okolní města začal padat sopečný materiál.
- Pompeje byly zasaženy především spadem pemzy a popela, který město pohřbil pod vrstvou silnou několik metrů. Mnoho obyvatel se udusilo toxickými plyny nebo bylo zabito padajícími střechami.
- Herculaneum, které leželo blíže k sopce, bylo zasaženo ještě ničivější silou – pyroklastickými proudy. Jednalo se o extrémně horké (až 500 °C) a rychlé laviny plynů, popela a hornin, které okamžitě usmrtily veškerý život a dokonale zakonzervovaly organické materiály, jako je dřevo nebo svitky papyru.
Erupce kompletně změnila krajinu, posunula pobřežní linii a zanechala po sobě hlubokou kulturní a historickou stopu. Znovuobjevení pohřbených měst v 18. století odstartovalo moderní archeologii.
🏛️ Další významné erupce
Vesuv zůstal aktivní i po roce 79. K dalším významným erupcím došlo v letech:
- 472: Erupce byla tak silná, že sopečný popel údajně dopadl až na Konstantinopol.
- 1631: Jedna z nejničivějších erupcí v novověku. Zemřelo při ní několik tisíc lidí, lávové proudy dosáhly až k moři a zničily několik vesnic. Po této erupci se charakter erupcí změnil na efuzivní (s výlevem lávy) i explozivní.
- 1906: Silná erupce, která způsobila značné škody ve městě Neapol a okolí.
- 1944: Poslední velká erupce Vesuvu, která nastala během druhé světové války. Zničila několik vesnic a poškodila letiště amerických vzdušných sil. Od té doby je sopka v klidovém stavu (dřímající), což je nejdelší období nečinnosti za posledních 500 let.
🌿 Flora a fauna
Navzdory své nebezpečné pověsti jsou svahy Vesuvu domovem bohatého ekosystému. Úrodná vulkanická půda umožňuje růst bujné vegetace. V nižších polohách se nacházejí vinice, kde se pěstuje slavné víno Lacryma Christi (Kristovy slzy), a sady s ovocnými stromy. Ve vyšších polohách rostou dubové a kaštanové lesy, které přecházejí v křovinaté porosty.
V roce 1995 byl založen Národní park Vesuv (Parco Nazionale del Vesuvio) s cílem chránit jedinečnou přírodu a geologické dědictví sopky. Park je domovem mnoha druhů ptáků, drobných savců, jako jsou lišky a kuny, a také plazů.
🏛️ Kulturní a historický význam
Vesuv hrál významnou roli v mytologii a kultuře regionu. Ve starověkém Římě byl považován za zasvěcený Hérkulovi, od jehož jména je odvozen název města Herculaneum. Svahy sopky byly vnímány jako posvátné a úrodné. Před erupcí v roce 79 nebyl Vesuv Římany považován za aktivní sopku.
Objev a vykopávky Pompejí a Herculanea v 18. století měly obrovský dopad na evropskou kulturu, umění a architekturu, a stály u zrodu neoklasicismu. Dnes jsou tyto archeologické lokality spolu s Vesuvem zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Sopka se stala námětem mnoha obrazů, literárních děl a filmů.
⚠️ Současná rizika a monitorování
Vesuv je považován za časovanou bombu. V okruhu několika kilometrů od sopky žije přes 600 000 lidí v tzv. "červené zóně", která by v případě erupce musela být okamžitě evakuována. Celá metropolitní oblast Neapole je v ohrožení.
Sopka je proto pod neustálým a detailním dohledem. Vesuvská observatoř (Osservatorio Vesuviano), založená již v roce 1841, je nejstarší vulkanologickou observatoří na světě. Monitoruje seismickou aktivitu, deformace zemského povrchu, teplotu a složení plynů unikajících z fumarol. Italská vláda má vypracované podrobné evakuační plány pro případ obnovení aktivity, jejichž realizace by však byla logisticky extrémně náročná.
🧗 Turismus a přístupnost
Vesuv je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v Itálii. Návštěvníci mohou vyjet autobusem nebo autem po silnici, která vede až do výšky přibližně 1 000 metrů. Odtud vede pěší stezka, po které lze vystoupat až k samotnému okraji kráteru. Z vrcholu se naskýtá panoramatický výhled na Neapolský záliv, ostrovy Capri a Ischia a celé okolí. U kráteru jsou k dispozici místní průvodci, kteří poskytují výklad o geologii a historii sopky.
💡 Pro laiky
- Stratovulkán: Je to typ sopky, která má tvar vysokého kužele. Vzniká střídavým navrstvením lávy a sopečného popela z opakovaných erupcí. Tyto sopky mívají velmi explozivní a nebezpečné erupce.
- Pyroklastický proud: Směs žhavých plynů, popela a úlomků hornin, která se valí ze svahu sopky obrovskou rychlostí (i přes 100 km/h) a má teplotu stovek stupňů Celsia. Je to nejničivější projev sopečné činnosti.
- Kaldera: Velká kotlovitá propadlina, která vznikne, když se vrchol sopky zhroutí do vyprázdněného magmatického krbu po masivní erupci. Vesuvský kužel dnes roste uprostřed starší kaldery sopky Monte Somma.
- Pliniovská erupce: Extrémně silný typ sopečné erupce, pojmenovaný podle Plinia mladšího. Vytváří obrovský sloup popela a plynů, který sahá až do stratosféry.