1748

Rozbalit box

Obsah boxu

1748 (MDCCXLVIII) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pondělí. Tento rok je v evropských dějinách klíčový především díky ukončení dlouhého a vyčerpávajícího konfliktu – Války o rakouské dědictví. Podpisem mírové smlouvy v Cáchách se sice dočasně stabilizovala politická mapa kontinentu, ale mnohé spory zůstaly nevyřešeny a staly se rozbuškou pro budoucí Sedmiletou válku. Mimo politické a vojenské události byl rok 1748 významný i pro svět kultury a vědy, zejména díky zahájení systematických vykopávek v Pompejích a vydání stěžejního díla politické filozofie, Montesquieuova spisu O duchu zákonů.

🌍 Události

Evropa

18. října – Podpisem druhého cášského míru v Cáchách byly oficiálně ukončeny Války o rakouské dědictví, které trvaly osm let.
Podmínky míru:
- Pragmatická sankce byla všeobecně uznána, což potvrdilo právo Marie Terezie na vládu v habsburských zemích. Její manžel, František I. Štěpán Lotrinský, byl potvrzen jako císař Svaté říše římské.
- Prusko si definitivně ponechalo Slezsko a Kladské hrabství, které dobylo na Rakousku. Tato ztráta byla pro Marii Terezii nejbolestivější a stala se hlavním motivem pro budoucí diplomatické a vojenské snahy o znovuzískání tohoto území.
- Vévodství Parma, Piacenza a Guastalla v Itálii připadla španělskému infantovi Filipovi.
- Francie vrátila Rakouské Nizozemí Rakousku a Madras v Indii Velké Británii.
- Velká Británie vrátila Francii pevnost Louisbourg v Nové Francii (dnešní Kanadě).
duben–květen – Francouzská armáda pod velením Mořice Saského úspěšně obléhala a dobyla strategicky významnou pevnost Maastricht. Tento úspěch posílil francouzskou vyjednávací pozici při mírových jednáních.
Ve Švédsku byla zahájena stavba pevnosti Sveaborg (finsky Suomenlinna) u Helsinek na obranu proti Ruskému impériu.

Asie

V rámci Cášského míru byla britské Východoindické společnosti navrácena obchodní stanice Madras, kterou v roce 1746 dobyli Francouzi. Konflikt mezi Brity a Francouzi v Indii (známý jako Karnátacké války) však pokračoval i po uzavření míru v Evropě.
V Číně za vlády císaře Čchien-lunga z dynastie Čching pokračovalo období prosperity a územní expanze.

Věda, umění a společnost

Archeologie: Španělský vojenský inženýr Roque Joaquín de Alcubierre zahájil na příkaz neapolského krále Karla III. první systematické archeologické vykopávky v Pompejích, starověkém římském městě zasypaném popelem při výbuchu sopky Vesuv v roce 79. Tento objev měl obrovský dopad na vznikající neoklasicismus a poznání antického světa.
Filosofie: Francouzský osvícenský myslitel Charles de Montesquieu anonymně publikoval své životní dílo O duchu zákonů (De l'esprit des lois). V knize představil teorii dělby moci ve státě na zákonodárnou, výkonnou a soudní, která se stala jedním ze základních pilířů moderních demokratických ústav.
Hudba: Georg Friedrich Händel dokončil své oratorium Solomon. Johann Sebastian Bach pracoval v Lipsku na svém pozdním díle, včetně Hudební obětiny.
Věda: Leonhard Euler publikoval v Lausanne přelomové dílo Introductio in analysin infinitorum, které položilo základy moderní matematické analýzy.

💡 Pro laiky

Představte si, že celá Evropa byla osm let ve velké válce, podobně jako světová válka, ale s tehdejšími královstvími. Bojovalo se o to, zda může vládnout žena, Marie Terezie. Rok 1748 byl rokem, kdy si všichni konečně sedli k jednomu stolu a podepsali mír. Hlavní výsledek byl, že Marie Terezie sice musela oželet jedno bohaté území (Slezsko), které si nechal její rival, pruský král Fridrich II. Veliký, ale jinak si udržela svou obrovskou říši.

Zároveň v tomto roce archeologové náhodou objevili zasypané starověké město Pompeje v Itálii, což bylo jako objevit časovou kapsli z doby Římanů. Tento objev naprosto uchvátil tehdejší svět. A aby toho nebylo málo, jeden chytrý Francouz, Montesquieu, napsal knihu o tom, jak by měla fungovat spravedlivá vláda. Jeho nápady, třeba že soudy, vláda a parlament mají být oddělené a navzájem se kontrolovat, ovlivňují politiku a ústavy demokratických států dodnes.

👶 Narození

15. února – Jeremy Bentham, anglický filosof, právník a zakladatel utilitarismu († 1832)
27. února – Anders Sparrman, švédský přírodovědec a cestovatel († 1820)
10. března – John Playfair, skotský matematik a geolog († 1819)
27. dubna – Adamantios Korais, řecký učenec a klíčová postava řeckého národního obrození († 1833)
7. května – Olympe de Gouges, francouzská dramatička a politická aktivistka, autorka Deklarace práv ženy a občanky († 1793)
30. června – Jean-Dominique Cassini, francouzský astronom († 1845)
30. srpna – Jacques-Louis David, francouzský malíř, vůdčí představitel neoklasicismu († 1825)
11. listopadu – Karel IV. Španělský, španělský král († 1819)
9. prosince – Claude Louis Berthollet, francouzský chemik († 1822)
neznámé datum – Adam Weishaupt, německý filosof a zakladatel řádu Iluminátů († 1830)