Přeskočit na obsah

Nemoc (lidské nemoci)

Z Infopedia
Verze z 10. 12. 2025, 16:45, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Nemoc (lidské nemoci)))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Nemoc

Nemoc (latinsky morbus, řecky nosos či pathos), nazývaná též choroba nebo onemocnění, je patologický stav těla nebo mysli, který se projevuje změnou funkcí buněk, tkání a orgánů. Tento stav často způsobuje subjektivní potíže, avšak ne vždy jsou klinické projevy okamžitě zjevné, například u vysokého krevního tlaku nebo některých nádorových onemocnění v raných stádiích. Medicína se snaží nemoci definovat, klasifikovat, diagnostikovat, léčit a předcházet jim.

🧬 Definice a terminologie

Hranice mezi zdravím a nemocí není vždy jednoznačně stanovitelná. Nemoc lze chápat jako ztrátu celovztažného uspořádání organismu, kdy škodlivé vlivy přesáhnou adaptační schopnosti jedince.

V české terminologii se pojmy „nemoc“, „choroba“ a „onemocnění“ často používají jako synonyma, přestože existují jemné rozdíly:

  • Onemocnění může označovat počátek nemoci nebo jeden konkrétní případ nemoci.
  • Choroba se někdy častěji používá pro vleklé, chronické stavy.
  • Neduh pak pro vleklé nemoci způsobující invaliditu.

Studium nemocí spadá pod obory jako patologie, která zkoumá jejich příčiny (etiologii), mechanismy vývoje (patogenezi), strukturální změny buněk (morfologii) a klinické projevy. Nozologie je nauka o systematické klasifikaci nemocí.

🦠 Typy nemocí

Nemoci lze klasifikovat podle různých kritérií, což pomáhá v jejich studiu a léčbě. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydává Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN, anglicky ICD), která je celosvětově používaným systémem pro označování a klasifikaci lidských onemocnění, poruch a zdravotních problémů. Aktuální verze je MKN-11, v České republice se stále používá i MKN-10.

Mezi hlavní typy nemocí patří:

  • Infekční nemoci (nakažlivé choroby) – Jsou způsobeny patogenními mikroorganismy (viry, bakterie, houby, paraziti) a jsou schopné přenosu z organismu na organismus. Příklady zahrnují chřipka, tuberkulóza nebo malárie.
  • Neinfekční nemoci – Nezahrnují přenos z jednoho jedince na druhého. Jsou různorodou skupinou a patří sem:
   *   Civilizační choroby – Často spojené s moderním životním stylem, jako jsou cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kardiovaskulární choroby a některé nádorová onemocnění.
   *   Dědičné a genetické nemoci – Vznikají v důsledku chyb v DNA (mutací) a mohou být předány z rodičů na děti nebo vzniknout nově. Mezi ně patří například Downův syndrom, cystická fibróza nebo Huntingtonova nemoc.
   *   Autoimunitní nemoci – Imunitní systém napadá vlastní tkáně organismu. Příkladem je revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes nebo Crohnova choroba.
   *   Duševní poruchy – Postihují psychiku a chování jedince, například deprese, úzkostné poruchy nebo schizofrenie. Mají značný dopad na kvalitu života a jsou ovlivněny biologickými, psychologickými a sociálními faktory.
   *   Nádorová onemocnění – Charakterizovaná nekontrolovaným růstem a šířením abnormálních buněk.
   *   Degenerativní nemoci – Vznikají postupným opotřebením a poškozením tkání, typické pro stáří, např. artróza nebo Alzheimerova choroba.

🔬 Příčiny a patogeneze

Příčiny vzniku nemocí (etiologie) jsou komplexní a často se jedná o souhru více faktorů (tzv. multikauzalita). Rozlišujeme etiologické faktory vnější (exogenní) a vnitřní (endogenní).

  • Vnější (exogenní) příčiny:
   *   Fyzikální vlivy – Úrazy, popáleniny, omrzliny, nemoc z ozáření, vliv elektrického proudu nebo změny atmosférického tlaku.
   *   Chemické vlivy – Působení jedů, toxinů, kyselin, louhů nebo jiných chemických látek.
   *   Biologické vlivy – Bakterie, viry, plísně, paraziti a další patogeny způsobující infekční nemoci.
   *   Psychosociální vlivy – Stres, sociální izolace, trauma mohou přispívat k rozvoji duševních i somatických onemocnění.
  • Vnitřní (endogenní) příčiny:
   *   Genetické predispozice – Vrozené vlohy, které zvyšují riziko vzniku určitých nemocí.
   *   Poruchy imunitního systému – Oslabená imunita (imunodeficience) vede k častějším infekcím, zatímco autoimunitní onemocnění jsou důsledkem napadání vlastních tkání.
   *   Metabolické poruchy – Například poruchy metabolismu sacharidů (cukrovka) nebo tuků.
   *   Hormonální nerovnováha – Může vést k endokrinním onemocněním, jako jsou poruchy štítné žlázy.

Patogeneze se zabývá mechanismy vzniku a rozvoje nemoci, tedy tím, jak etiologické agens ovlivňuje organismus na molekulární, buněčné, tkáňové a orgánové úrovni, což vede k manifestaci nemoci. Pochopení patogeneze je klíčové pro volbu správné terapie.

🩺 Diagnostika a léčba

Diagnostika nemoci je proces rozpoznání a určení povahy onemocnění. Zahrnuje:

Léčba (terapie) je soubor opatření zaměřených na zmírnění, vyléčení nebo kontrolu nemoci. Může být:

  • Farmakoterapie – Použití léků.
  • Chirurgická léčba – Operativní zákroky.
  • Fyzioterapie a rehabilitace – Pro obnovu funkcí pohybového aparátu.
  • Psychoterapie – Pro léčbu duševních poruch.
  • Alternativní medicína – Různé přístupy mimo konvenční medicínu.

🩹 Prevence a veřejné zdraví

Prevence nemocí hraje klíčovou roli ve veřejném zdraví. Zahrnuje opatření, která mají zabránit vzniku nemoci nebo zmírnit její průběh.

Epidemiologie je vědní obor, který se zabývá studiem rozložení zdraví a nemocnosti v populaci a faktory, které je ovlivňují. Je základem pro formulování strategií veřejného zdraví a preventivních opatření.

⏳ Historie a vývoj medicíny

Historie medicíny je úzce spjata s bojem lidstva proti nemocem.

🌍 Globální dopady nemocí

Nemoci mají zásadní globální dopady na společnost, ekonomiku a veřejnou politiku.

  • Úmrtnost a morbidita – Nemoci jsou hlavní příčinou úmrtnosti a morbiditu po celém světě.
  • Ekonomické dopady – Náklady na zdravotní péči, ztráta produktivity práce a dopady na cestovní ruch.
  • Pandemie – Globální šíření infekčních nemocí, jako byla pandemie covidu-19 v roce 2020, může mít dalekosáhlé důsledky na duševní zdraví, ekonomiku a sociální fungování.

👶 Pro laiky

Představte si své tělo jako dokonale fungující stroj. Všechny orgány a buňky v něm mají svůj úkol a spolupracují, aby vše běželo hladce. To je, když jste zdraví. Ale občas se stane, že do stroje vnikne něco, co tam nepatří – třeba malý virus nebo bakterie – nebo se některá jeho součástka opotřebuje či začne špatně fungovat. V takovou chvíli se náš "stroj" začne kazit a my se cítíme špatně. Tomu říkáme nemoc.

Nemoc je prostě to, když se naše tělo necítí dobře a něco v něm nefunguje, jak má. Někdy nás bolí břicho, jindy máme horečku nebo kašel. To jsou znamení, že se v těle něco děje. Naštěstí máme lékaře a vědce, kteří se snaží zjistit, co přesně se pokazilo (to je jako automechanici, co opravují auta), a jak to spravit, abychom se zase cítili dobře. Také se učíme, jak se před nemocemi chránit, třeba mytím rukou, očkováním nebo zdravým jídlem.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Nemoc_(lidské_nemoci)&oldid=13959“