Avicenna

Avicenna
	Stylizovaná podobizna Avicenny z pozdějšího období
Datum narození	cca 980
Místo narození	Afšana (poblíž Buchary), Sámánovská říše
Národnost	perská

Rozbalit box

Obsah boxu

Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Síná (persky ابو علی حسین بن عبدالله بن سینا; latinizovaně Avicenna; cca 980 – 1037) byl perský polyhistor, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších lékařů, astronomů, myslitelů a spisovatelů islámského zlatého věku a jednoho z největších filozofů a vědců všech dob. Působil jako lékař, filozof, logik, matematik, fyzik a básník.

Jeho nejznámějšími díly jsou Kánon medicíny (Al-Qánún fi at-Tibb), monumentální lékařská encyklopedie, která se stala standardní lékařskou učebnicí na islámských i evropských univerzitách až do 17. století, a Kniha uzdravení (Kitáb aš-Šifá), rozsáhlá filozofická a vědecká encyklopedie. Jeho myšlenkový systém, známý jako avicenismus, se pokusil o syntézu aristotelské filozofie a novoplatonismu s islámskou teologií. Jeho práce měly zásadní vliv na pozdější islámské myslitele i na středověkou evropskou scholastiku, zejména na Tomáše Akvinského.

📜 Život

Avicennův život byl poznamenán politickou nestabilitou regionu, ale také jeho neukojitelnou touhou po vědění a mimořádným intelektem.

🧒 Dětství a vzdělání

Narodil se kolem roku 980 ve vesnici Afšana poblíž Buchary (dnešní Uzbekistán), hlavního města Sámánovské říše. Jeho otec byl váženým úředníkem a dbal na synovo vzdělání. Avicenna projevoval zázračné nadání již od dětství. V deseti letech údajně znal nazpaměť celý Korán. Studoval indickou aritmetiku u místního kupce a brzy svého učitele předčil.

Poté se začal intenzivně věnovat filozofii, logice a přírodním vědám. Studoval díla jako Eukleidovy Základy a Ptolemaiův Almagest. Klíčovým momentem bylo jeho setkání s Aristotelovou Metafyzikou, kterému zpočátku nerozuměl. Podle vlastních slov si ji přečetl čtyřicetkrát, aniž by pochopil její smysl. Teprve po přečtení komentáře od Al-Fárábího se mu její obsah plně otevřel.

Ve věku šestnácti let se začal věnovat lékařství. Netrvalo dlouho a jeho pověst vynikajícího lékaře se rozšířila natolik, že byl v osmnácti letech povolán k léčbě sámánovského emíra Núha ibn Mansúra. Poté, co ho úspěšně vyléčil, získal přístup do královské knihovny, což mu umožnilo studovat díla, která by pro něj jinak byla nedostupná.

👨‍⚕️ Kariéra lékaře a politika

Po pádu Sámánovské říše kolem roku 1004 začalo pro Avicennu období cestování a hledání patronů. Působil na různých dvorech v Chórezmu a Persii. Jeho schopnosti mu často zajistily vysoké postavení, ale politická nestabilita ho nutila často měnit působiště.

Kolem roku 1015 dorazil do Hamadánu, kde se stal lékařem emíra Šams ad-Dauly. Jeho úspěchy byly takové, že byl dvakrát jmenován vezírem. Jeho politická kariéra však byla bouřlivá; čelil intrikám a vzpourám armády, které vedly k jeho uvěznění. Právě ve vězení začal pracovat na svém monumentálním díle Kniha uzdravení.

✈️ Cesty a poslední léta

Po smrti emíra a dalším období politických zmatků Avicenna uprchl z Hamadánu a našel útočiště v Isfahánu na dvoře vládce Alá ad-Dauly. Zde prožil relativně klidné a produktivní období, kde dokončil svá hlavní díla a věnoval se astronomickým pozorováním. Působil jako hlavní lékař a vědecký poradce dvora.

I v Isfahánu ho však dostihly válečné konflikty. Během jednoho z vojenských tažení, kterého se účastnil po boku svého patrona, onemocněl těžkou kolikou. Přestože se snažil léčit sám, jeho stav se zhoršoval. Zemřel v červnu 1037 a byl pohřben v Hamadánu, kde dnes stojí jeho mauzoleum.

📚 Dílo

Avicennovi je připisováno více než 450 děl, z nichž se dochovalo přibližně 240. Jeho spisy pokrývají široké spektrum oborů od medicíny a filozofie po matematiku a poezii.

🩺 Kánon medicíny (Al-Qánún fi at-Tibb)

Kánon medicíny je bezpochyby jeho nejslavnějším dílem. Jedná se o pětisvazkovou encyklopedii, která systematicky shrnuje veškeré tehdejší lékařské znalosti. Kombinuje poznatky starověkých řeckých lékařů jako Hippokratés a Galén s poznatky islámské a perské medicíny a přidává mnoho vlastních pozorování.

Kniha I: Obecné principy – definice medicíny, anatomie, fyziologie, patologie a obecné zásady léčby a prevence.
Kniha II: Materia medica – seznam přibližně 800 léčivých látek (rostlin, minerálů) a jejich účinků.
Kniha III: Specifické nemoci – popisuje nemoci jednotlivých orgánů od hlavy až k patě.
Kniha IV: Nemoci postihující celé tělo – pojednává o horečkách, epidemiích, jedech a základech chirurgie.
Kniha V: Farmakologie – receptář na složené léky (antidotária).

Dílo bylo přeloženo do latiny ve 12. století Gerardem z Cremony a stalo se základním kamenem lékařského vzdělávání v Evropě na více než 500 let. Jeho systematický přístup, detailní popisy a logická struktura z něj učinily autoritu, která byla překonána až s nástupem moderní vědy v období renesance.

🧠 Kniha uzdravení (Kitáb aš-Šifá)

Kniha uzdravení (duše) je jeho největším filozofickým dílem. Není to kniha o medicíně, ale o "uzdravení" duše z nevědomosti. Jedná se o rozsáhlou encyklopedii, která se snaží pokrýt téměř všechny oblasti lidského poznání. Je rozdělena do čtyř hlavních částí:

1. Logika: Zahrnuje Avicennovy rozpracované teorie o pojmech, soudech, sylogismech a vědeckém důkazu. 2. Přírodní vědy (Fyzika): Pojednává o principech přírody, pohybu, čase, prostoru, a také o psychologii (nauka o duši), botanice a zoologii. 3. Matematika: Zahrnuje aritmetiku, geometrii, astronomii a hudbu. 4. Metafyzika: Vrcholné pojednání o bytí, existenci, Bohu jako "Nutném Bytí" a hierarchii stvoření.

Toto dílo představuje vrchol jeho snahy o syntézu aristotelské filozofie s islámským monoteismem.

➕ Další významná díla

Kniha spásy (Kitáb an-Nadžát): Zkrácená verze Knihy uzdravení.
Ukazatele a upozornění (Išárát wa tanbíhát): Jeho poslední a filozoficky nejvyzrálejší dílo.
Pojednání o logice (Mantiq al-Mašriqijjín): Dílo, kde představuje svou vlastní, východní filozofii.
Četné kratší spisy o medicíně, astronomii, alchymii, a dokonce i poezie.

💭 Filozofie a myšlení

Avicennův filozofický systém, avicenismus, byl jedním z nejvlivnějších v dějinách. Snažil se sladit racionální myšlení Aristotela s náboženskými pravdami islámu.

🌌 Metafyzika a Bůh

Ústředním bodem Avicennovy metafyziky je rozlišení mezi esencí (podstatou, co věc je) a existencí (že věc je). U všech stvořených věcí je jejich existence pouze možná (kontingentní) – mohly by existovat, ale také nemusely. Jejich existence jim musí být udělena z vnější příčiny.

Tento řetězec příčin nemůže pokračovat do nekonečna. Na jeho počátku musí stát bytost, jejíž existence není pouze možná, ale nutná. Tato bytost je Nutné Bytí (Wádžib al-wudžúd), u které je esence a existence totožná. Toto Nutné Bytí je Bůh. Z Boha pak emanuje (vyzařuje) celý vesmír v hierarchickém sledu inteligencí a sfér, což je myšlenka ovlivněná novoplatonismem.

🧠 Psychologie a duše

Avicenna se intenzivně zabýval povahou lidské duše. Proslulý je jeho myšlenkový experiment známý jako "Letící muž" (nebo "Plovoucí muž"). Představte si člověka stvořeného ve vzduchu, s dokonalým tělem, ale se zakrytýma očima a bez jakýchkoli smyslových vjemů. Tento člověk by si podle Avicenny stále byl vědom své vlastní existence, svého "já". Tím dokazuje, že duše (nebo vědomí sebe sama) je nehmotná a nezávislá na těle a smyslovém vnímání.

Rozlišoval tři druhy duše:

Vegetativní duše: Společná rostlinám, zvířatům i lidem (vyživování, růst, rozmnožování).
Animální (smyslová) duše: Společná zvířatům a lidem (pohyb, vnímání, představivost).
Racionální (rozumová) duše: Vlastní pouze člověku, umožňuje abstraktní myšlení a poznání univerzálií.

🔬 Vědecká metoda

Avicenna přispěl k rozvoji vědecké metody. Ačkoliv se opíral o deduktivní logiku, zdůrazňoval také význam experimentu a indukce pro ověřování principů. V medicíně například stanovil pravidla pro testování účinnosti nových léků, která se podobají základům moderních klinických studií (např. lék musí být čistý, testován na konkrétní nemoc a jeho účinek musí být konzistentní).

🌍 Vliv a odkaz

Avicennův dopad na světové myšlení byl obrovský a trval po staletí.

🕌 V islámském světě

V islámském světě byl Avicenna ústřední postavou filozofie (falsafa). Jeho dílo bylo studováno, komentováno a rozvíjeno. Zároveň však čelilo kritice ze strany konzervativnějších teologů, jako byl Al-Ghazálí, který ve svém díle Nesoudržnost filozofů napadl některé jeho myšlenky jako neslučitelné s islámskou ortodoxií (např. věčnost světa nebo popření tělesného vzkříšení). Přesto avicenismus zůstal dominantním filozofickým proudem v Íránu a dalších částech islámského světa.

🇪🇺 V Evropě

Po překladu jeho děl do latiny ve 12. a 13. století se Avicenna stal v Evropě obrovskou autoritou, často citovanou na stejné úrovni jako Aristotelés. Jeho Kánon medicíny definoval lékařské vzdělání na univerzitách v Paříži, Bologni, Oxfordu a jinde. Jeho filozofické myšlenky, zejména metafyzika a teorie duše, hluboce ovlivnily scholastické myslitele jako Albert Veliký a Tomáš Akvinský, který sice některé jeho názory kritizoval, ale zároveň z nich hojně čerpal.

🏛️ Moderní odkaz

Avicenna je dnes považován za národního hrdinu v Íránu, Tádžikistánu a Afghánistánu a je oslavován v celém islámském světě. Jeho jméno nesou univerzity, nemocnice a ceny, například Cena UNESCO Avicenna za etiku ve vědě. Jeho dílo je připomínkou zlatého věku islámské vědy a filozofie a jeho schopnosti syntetizovat různé myšlenkové tradice do koherentního systému.

💡 Pro laiky

Co je to polyhistor?

Polyhistor je člověk s neobyčejně širokým a hlubokým vzděláním v mnoha různých oborech. Avicenna je dokonalým příkladem – byl špičkovým odborníkem v medicíně, filozofii, matematice i astronomii. Dnes bychom ho mohli přirovnat k někomu, kdo by byl zároveň nositelem Nobelovy ceny za medicínu i filozofii.

Čím byl Kánon medicíny tak výjimečný?

Představte si, že by někdo vzal všechny lékařské znalosti světa – od starověkého Řecka po Indii – a uspořádal je do jedné obrovské, logicky strukturované knihy. Přesně to Avicenna udělal. Jeho Kánon byl přehledný, systematický a komplexní. Obsahoval vše od anatomie přes popis stovek léků až po detailní návody na léčbu konkrétních nemocí. Díky tomu se stal na stovky let "lékařskou biblí" po celém světě.

O čem je argument "Letícího muže"?

Je to myšlenkový experiment, který má dokázat, že vaše vědomí (vaše "já" nebo duše) existuje nezávisle na vašem těle a smyslech. Avicenna říká: představte si, že se vznášíte ve tmě a tichu, nic necítíte, nic nevidíte, ani se nedotýkáte vlastního těla. I v takové situaci byste s naprostou jistotou věděli, že existujete. To "něco", co si uvědomuje samo sebe, je podle něj nehmotná duše.

Šablona:Aktualizováno