Vegetariánství
Obsah boxu
Šablona:Infobox Strava Vegetariánství je způsob stravování, který vylučuje konzumaci jakéhokoli druhu masa, včetně ryb a drůbeže. Lidé praktikující vegetariánství se nazývají vegetariáni. Jedná se nejen o dietní volbu, ale často také o komplexní životní styl a filozofii, která může být motivována etickými, zdravotními, environmentálními, náboženskými nebo ekonomickými důvody. Základem vegetariánské stravy jsou rostlinné produkty jako obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy a semena. V závislosti na konkrétní formě může vegetariánství zahrnovat i konzumaci mléčných výrobků a vajec.
📜 Historie
Kořeny vegetariánství sahají hluboko do historie, přičemž jeho nejstarší doklady pocházejí ze starověké Indie a Řecka.
🏛️ Starověk
V Indii bylo vegetariánství úzce spjato s náboženskými a filozofickými směry, jako je hinduismus, džinismus a buddhismus. Klíčovým principem byla ahinsá, neboli nenásilí vůči všem živým tvorům. Tento koncept vedl k širokému přijetí bezmasé stravy v mnoha komunitách.
V antickém Řecku a Římě bylo vegetariánství méně rozšířené, ale mělo významné zastánce. Nejznámějším byl filozof a matematik Pythagoras (cca 570–495 př. n. l.), jehož následovníci, pythagorejci, se zdržovali masa z etických a asketických důvodů. Myšlenky o nekonzumování masa lze nalézt i v dílech filozofů jako Platón, Plútarchos a Porfyrios.
🌍 Novověk a moderní doba
S úpadkem antické civilizace a vzestupem křesťanství v Evropě vegetariánství na dlouhou dobu prakticky vymizelo, s výjimkou některých mnišských řádů praktikujících askezi. Znovu se začalo objevovat až v období renesance a osvícenství.
Klíčovým momentem pro moderní vegetariánské hnutí bylo založení první Vegetariánské společnosti (Vegetarian Society) v Anglii v roce 1847. Tento akt formalizoval hnutí na Západě a popularizoval samotný termín "vegetarián". V 19. století se vegetariánství šířilo díky osobnostem jako Lev Nikolajevič Tolstoj nebo John Harvey Kellogg.
Ve 20. století a zejména na jeho konci a na počátku 21. století zažilo vegetariánství masivní nárůst popularity. Tento trend byl podpořen rostoucím povědomím o etických otázkách spojených s velkochovy, vědeckými studiemi potvrzujícími zdravotní přínosy rostlinné stravy a zvyšujícím se znepokojením nad dopady živočišné výroby na životní prostředí.
🌿 Typy vegetariánství
Existuje několik základních forem vegetariánství, které se liší mírou vyloučení živočišných produktů.
- Lakto-ovo vegetariánství: Nejběžnější forma na Západě. Vylučuje maso, ryby a drůbež, ale povoluje konzumaci mléčných výrobků (lakto) a vajec (ovo).
- Lakto-vegetariánství: Vylučuje maso, ryby, drůbež a vejce, ale povoluje mléčné výrobky. Tato forma je tradičně rozšířená v Indii.
- Ovo-vegetariánství: Vylučuje maso, ryby, drůbež a mléčné výrobky, ale povoluje konzumaci vajec.
- Veganství: Nejpřísnější forma, která vylučuje veškeré živočišné produkty, tedy maso, ryby, drůbež, mléčné výrobky, vejce a často i med. Vegané se také vyhýbají používání jiných živočišných produktů, jako je kůže, vlna nebo hedvábí.
Související stravovací směry
Kromě těchto hlavních typů existují i další stravovací styly, které omezují konzumaci masa, ale nejsou striktně vegetariánské:
- Pescetariánství: Strava vylučující maso savců a drůbež, ale zahrnující ryby a další mořské plody. Často je vnímáno jako přechodná fáze k plnému vegetariánství.
- Flexitariánství (neboli semivegetariánství): Převážně rostlinná strava s občasnou, příležitostnou konzumací masa.
- Vitariánství (Raw food): Konzumace pouze tepelně neupravených (do 42–48 °C) a nezpracovaných potravin, nejčastěji v veganské podobě.
- Frutariánství: Velmi striktní forma veganství, která se omezuje na konzumaci ovoce, ořechů a semen, jejichž sběr nepoškozuje rostlinu.
❤️ Důvody pro vegetariánství
Motivace k přijetí vegetariánské stravy jsou různorodé a často se vzájemně prolínají.
Etické důvody
Etická motivace je jedním z nejčastějších důvodů. Vychází z přesvědčení, že zvířata jsou vnímavé bytosti schopné cítit bolest a utrpení, a proto není morálně správné je zabíjet pro jídlo. Tento postoj je často spojen s kritikou podmínek v průmyslových velkochovech, kde jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách. Koncept práva zvířat je zde ústředním tématem.
Zdravotní důvody
Mnoho lidí volí vegetariánství kvůli jeho potenciálním zdravotním přínosům. Dobře naplánovaná vegetariánská strava je typicky bohatá na vlákninu, vitamíny (jako vitamín C a vitamín E), minerály a antioxidanty, zatímco má nižší obsah nasycených tuků a cholesterolu. Studie ukazují, že vegetariáni mají v průměru nižší riziko:
- Ischemická choroba srdeční
- Vysoký krevní tlak (hypertenze)
- Diabetes mellitus 2. typu
- Některé typy rakoviny (např. rakovina tlustého střeva a konečníku)
- Obezita
Environmentální důvody
S rostoucím povědomím o klimatických změnách se environmentální dopady stravování stávají významným faktorem. Živočišná výroba je jedním z hlavních zdrojů skleníkových plynů (zejména metanu a oxidu dusného), vyžaduje obrovské množství vody a půdy (pro pastvu a pěstování krmiv) a přispívá k odlesňování, degradaci půdy a ztrátě biodiverzity. Přechod na rostlinnou stravu je považován za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak může jednotlivec snížit svou ekologickou stopu.
Náboženské a duchovní důvody
Jak bylo zmíněno, některá náboženství přímo podporují nebo nařizují vegetariánství. V džinismu je princip ahinsá (nenásilí) absolutní a všichni následovníci jsou striktní vegetariáni. V hinduismu a buddhismu je vegetariánství velmi rozšířené a považované za duchovně čistší způsob života. Vegetariánství praktikují také členové Církve adventistů sedmého dne.
🥗 Nutriční aspekty
Správně sestavená vegetariánská strava je nutričně plnohodnotná a vhodná pro všechna životní období, včetně těhotenství, kojení, dětství i pro sportovce. Je však důležité dbát na dostatečný příjem některých klíčových živin.
- Bílkoviny: Mýtus o nedostatku bílkovin ve vegetariánské stravě je již dávno vyvrácen. Vynikajícími rostlinnými zdroji jsou luštěniny (čočka, fazole, hrách, cizrna), sója a výrobky z ní (tofu, tempeh, edamame), seitan, quinoa, ořechy a semena.
- Železo: Rostlinné (nehemové) železo je pro tělo hůře vstřebatelné než železo z masa. Jeho vstřebávání lze výrazně podpořit současnou konzumací potravin bohatých na vitamín C (např. paprika, citrusy, brokolice). Zdroji železa jsou luštěniny, tmavá listová zelenina, sušené ovoce a obohacené cereálie.
- Vitamín B12: Tento vitamín se přirozeně nevyskytuje v rostlinných potravinách. Lakto-ovo vegetariáni jej mohou získat z mléčných výrobků a vajec. Vegané by měli konzumovat potraviny obohacené o B12 (rostlinná mléka, cereálie) nebo užívat doplněk stravy. Nedostatek B12 může vést k vážným a nevratným neurologickým poškozením.
- Vápník: Kromě mléčných výrobků jsou dobrými zdroji vápníku také obohacená rostlinná mléka, tofu srážené vápenatými solemi, tmavá listová zelenina (např. kadeřávek, brokolice), mandle a sezamová semínka (tahini).
- Omega-3 mastné kyseliny: Důležité pro zdraví mozku a srdce. Rostlinným zdrojem je kyselina alfa-linolenová (ALA), která se nachází v lněných a chia semínkách, vlašských ořeších a řepkovém oleji. Tělo ji však jen neefektivně přeměňuje na formy EPA a DHA. Pro vegany jsou k dispozici doplňky stravy z mořských řas.
- Jód: Důležitý pro funkci štítné žlázy. Hlavním zdrojem je jodizovaná sůl, případně mořské řasy.
🌱 Pro laiky
- Co je to vegetariánství?
Jednoduše řečeno, vegetarián je člověk, který nejí maso. To zahrnuje červené maso (hovězí, vepřové), drůbež (kuřecí, krůtí) i ryby.
- Jsou všichni vegetariáni stejní?
Ne. Nejběžnější typ jí mléčné výrobky (sýry, jogurty) a vejce. Jiní jedí jen mléčné výrobky, ale ne vejce. A pak jsou vegani, kteří nejedí vůbec nic, co pochází ze zvířat – tedy ani sýry, mléko, vejce nebo med.
- Proč to lidé dělají?
Důvody jsou různé. Někteří nechtějí, aby se kvůli jejich jídlu zabíjela zvířata. Jiní to považují za zdravější způsob života. Další skupina tím chce chránit naši planetu, protože chov zvířat má velký dopad na životní prostředí.
- Není to nezdravé? Kde berou bílkoviny?
Pokud je strava dobře poskládaná, je velmi zdravá. Mýtus, že vegetariánům chybí bílkoviny, není pravdivý. Spoustu bílkovin najdeme v čočce, fazolích, cizrně, ořeších nebo v tofu. Jediné, na co si musí hlavně vegani dávat pozor, je vitamín B12, který je potřeba doplňovat tabletami nebo z obohacených potravin.