Přeskočit na obsah

Vitamín

Z Infopedia

Šablona:Infobox Látka

Vitamín (též vitamin) je esenciální organická sloučenina, kterou si organismus (v tomto případě lidský) nedokáže sám v dostatečném množství syntetizovat a musí ji přijímat v potravě. Vitamíny jsou nezbytné v malých množstvích pro správné fungování metabolismu, růst, vývoj a celkové udržení zdraví. V těle působí především jako katalyzátory biochemických reakcí, často jako součást koenzymů. Podílejí se na přeměně bílkovin, tuků a sacharidů na energii a jsou klíčové pro funkci imunitního systému, nervového systému a tvorbu buněk a tkání.

Existuje 13 základních typů vitamínů, které se dělí do dvou hlavních skupin: rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

📜 Historie objevu

Ačkoli nemoci způsobené nedostatkem určitých látek v potravě, jako jsou kurděje nebo beri-beri, byly známy po staletí, koncept vitamínů se objevil až na začátku 20. století. Myšlenku, že potrava musí obsahovat kromě základních živin i další "dodatkové faktory", formuloval jako jeden z prvních anglický biochemik Frederick Gowland Hopkins v roce 1912.

Za otce vitamínů je však považován polský biochemik Kazimierz Funk (psáno i Casimir Funk). Ten v roce 1912 izoloval z rýžových otrub látku, která dokázala léčit nemoc beri-beri. Protože se domníval, že jde o amin, a protože byla látka životně důležitá (latinsky vita), navrhl název "vitamine" (vital amine – životně důležitý amin). Ačkoliv se později ukázalo, že ne všechny tyto látky jsou aminy, název se ujal (později se koncové "e" odstranilo). Funk také správně teoretizoval, že nemoci jako kurděje, křivice a pelagra jsou způsobeny nedostatkem specifických vitamínů. Postupně byly v následujících desetiletích izolovány a identifikovány další vitamíny, například vitamín C v roce 1928 Albertem Szent-Györgyim.

🧪 Klasifikace a typy

Vitamíny se dělí na základě jejich rozpustnosti, což zásadně ovlivňuje, jak se v těle vstřebávají, ukládají a vylučují.

Vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní)

Tato skupina vitamínů se vstřebává společně s tuky z potravy. Tělo si je dokáže ukládat do zásoby, především v játrech a tukové tkáni. Díky tomu není nutný jejich každodenní příjem, ale zároveň u nich hrozí riziko předávkování (hypervitaminóza), protože se z těla hůře vylučují.

Vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní)

Tyto vitamíny se v těle neukládají do velkých zásob (s výjimkou vitamínu B12 v játrech). Jejich přebytek je průběžně vylučován močí. Z tohoto důvodu je nutný jejich pravidelnější a častější přísun v potravě. Riziko předávkování z běžné stravy je u nich minimální.

💊 Přehled nejdůležitějších vitamínů

Každý vitamín má v těle specifické a nezastupitelné funkce.

Přehled základních vitamínů
Vitamín Hlavní funkce Hlavní přírodní zdroje Projevy nedostatku (hypovitaminózy)
Vitamín A Zdraví zraku (zejména vidění za šera), funkce imunitního systému, růst buněk, zdraví kůže a sliznic. Játra, rybí tuk, mléčné výrobky, vaječný žloutek; provitamín (beta-karoten) v mrkvi, dýni, špenátu, tmavě zelené zelenině. Šeroslepost, suchost očí, snížená imunita, kožní problémy.
Vitamín D Vstřebávání vápníku a fosforu, zdraví kostí a zubů, funkce imunitního systému. Tvorba v kůži působením slunečního záření, tučné ryby (losos, makrela), rybí tuk, vaječný žloutek, obohacené potraviny. U dětí křivice (rachitida), u dospělých osteomalacie (měknutí kostí) a osteoporóza.
Vitamín E Významný antioxidant (chrání buňky před poškozením), podpora imunitního systému. Rostlinné oleje, ořechy, semínka, pšeničné klíčky, listová zelenina. Vzácný; neurologické potíže, svalová slabost, oslabená imunita.
Vitamín K Nezbytný pro srážení krve, zdraví kostí. Listová zelenina (špenát, kapusta, brokolice), tvořen také střevními bakteriemi. Zvýšená krvácivost, poruchy srážlivosti krve.
Vitamín C Silný antioxidant, tvorba kolagenu (pro kůži, kosti, cévy), funkce imunitního systému, vstřebávání železa. Citrusy, kiwi, jahody, paprika, brokolice, brambory. Únava, oslabená imunita, krvácení dásní; těžký nedostatek způsobuje kurděje.
Vitamín B1 (thiamin) Metabolismus sacharidů (získávání energie), funkce nervového systému a srdce. Celozrnné obiloviny, vepřové maso, luštěniny, ořechy. Únava, svalová slabost, poruchy nervového systému; těžký nedostatek způsobuje nemoc beri-beri.
Vitamín B2 (riboflavin) Energetický metabolismus, zdraví kůže a očí. Mléčné výrobky, vejce, játra, celozrnné obiloviny, zelená zelenina. Bolavé ústní koutky (cheilóza), záněty kůže, únava, pálení očí.
Vitamín B9 (kyselina listová) Tvorba DNA, růst a dělení buněk, tvorba červených krvinek, vývoj nervové soustavy plodu. Listová zelenina (špenát, salát), luštěniny, játra, obohacené obiloviny. Anémie (chudokrevnost), únava; v těhotenství riziko vrozených vývojových vad plodu.
Vitamín B12 (kobalamin) Tvorba červených krvinek, funkce nervového systému, energetický metabolismus. Pouze živočišné zdroje: maso, ryby, mléčné výrobky, vejce. Anémie, únava, neurologické potíže (brnění končetin, poruchy paměti).

⚠️ Rizika: Hypovitaminóza a hypervitaminóza

Rovnováha příjmu vitamínů je klíčová. Odchylky od normy mohou vést ke zdravotním problémům.

  • Hypovitaminóza: Stav způsobený částečným nedostatkem jednoho nebo více vitamínů. V rozvinutých zemích je častější než úplný nedostatek a může se projevit nespecifickými příznaky jako únava, snížená imunita nebo zhoršená kvalita pleti. Rizikové skupiny zahrnují alkoholiky, osoby s poruchami vstřebávání živin nebo s velmi jednostrannou stravou.
  • Avitaminóza: Vážný chorobný stav způsobený úplným nedostatkem určitého vitamínu, vedoucí ke klasickým nemocem z nedostatku (např. kurděje, křivice). V současnosti je v průmyslových zemích velmi vzácná.
  • Hypervitaminóza: Stav způsobený nadměrným příjmem vitamínu, který se stává pro tělo toxickým. Týká se především vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), které se ukládají v těle. Může nastat při nerozumném užívání vysokých dávek doplňků stravy a projevit se například nevolností, poškozením jater (vitamín A) nebo nadměrným ukládáním vápníku (vitamín D).

💡 Pro laiky: Vitamíny jako servisní tým pro tělo

Představte si své tělo jako velmi složitý a výkonný stroj, například auto. Aby auto správně fungovalo, potřebuje palivo – to jsou pro nás sacharidy, tuky a bílkoviny. Ale jen palivo nestačí. Auto také potřebuje:

  • Motorový olej, aby se motor nezadřel.
  • Chladicí kapalinu, aby se nepřehřívalo.
  • Brzdovou kapalinu, aby bezpečně zastavilo.
  • Elektřinu z baterie, aby nastartovalo a svítilo.

Vitamíny jsou přesně jako tyto provozní kapaliny a servisní technici dohromady. Nejsou palivem, nedodávají přímo energii, ale bez nich by se celý systém brzy porouchal.

  • Vitamín D je jako mechanik, který se stará o pevnost karoserie (kosti).
  • Vitamíny skupiny B jsou jako elektrikáři a mechanici v motoru, kteří se starají o to, aby se palivo správně přeměňovalo na energii a fungovala veškerá elektronika (nervový systém).
  • Vitamín C je jako antikorozní ochrana a opravář drobných škrábanců, který udržuje vše pohromadě a chrání před poškozením.
  • Vitamín A se stará o to, aby "světlomety" (oči) dobře viděly i v noci.

Pokud některá z těchto "provozních látek" chybí, auto začne dříve či později selhávat. Stejně tak naše tělo potřebuje pravidelný přísun všech vitamínů, aby zůstalo zdravé a funkční.

💸 Ekonomika a kontroverze

Trh s vitamínovými doplňky a doplňky stravy obecně je obrovským globálním průmyslem. Trendy pro rok 2025 ukazují rostoucí zájem o personalizované produkty (na míru podle DNA nebo životního stylu), doplňky na podporu imunity, kognitivních funkcí a zdraví střev. Spotřebitelé také stále více vyžadují přírodní a udržitelné zdroje a transparentní složení.

Okolo vitamínových doplňků však panuje i řada mýtů a kontroverzí:

  • Mýtus: Doplňky mohou nahradit pestrou stravu.
   *   Fakt: Doplňky stravy nejsou náhradou za vyvážený jídelníček. Zdravá strava poskytuje kromě vitamínů i vlákninu, bílkoviny a tisíce dalších bioaktivních látek, které spolupracují.
  • Mýtus: Vysoké dávky vitamínu C léčí nachlazení.
   *   Fakt: Vědecké studie neprokázaly, že by megadávky vitamínu C dokázaly vyléčit již probíhající nachlazení. Pravidelné užívání může mírně zkrátit dobu trvání nemoci nebo zmírnit její příznaky, ale primárně funguje jako prevence.
  • Mýtus: Čím více vitamínů, tím lépe.
   *   Fakt: Jak bylo zmíněno, předávkování vitamíny rozpustnými v tucích může být toxické. I u vitamínů rozpustných ve vodě může extrémně vysoký příjem způsobit zažívací potíže.
  • Mýtus: Všichni potřebují multivitamín.
   *   Fakt: Pro zdravého jedince s pestrou stravou nejsou multivitaminy obecně nutné. Jejich užívání je vhodné pro specifické skupiny, jako jsou těhotné ženy (kyselina listová), vegani (vitamín B12) nebo lidé s prokázaným nedostatkem.

Zdroje

```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Vitamín&oldid=12061“