28. červen

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - den 28. červen je 179. den roku podle gregoriánského kalendáře (180. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 186 dní. Svátek má Lubomír. V Srbsku se tento den slaví jako významný národní svátek Vidovdan.

🗓️ Události

🏛️ Do 19. století

• 1098 – Bojovníci první křížové výpravy porazili v bitvě u Antiochie vojska atabega Karbuky z Mosulu.
• 1389 – Proběhla Bitva na Kosově poli, klíčová bitva mezi srbskými a osmanskými vojsky. Ačkoliv výsledek bitvy je sporný, vedla k postupnému pádu středověkého srbského státu pod nadvládu Osmanské říše. Tento den je v Srbsku slaven jako Vidovdan.
• 1519 – Karel V. Habsburský byl zvolen císařem Svaté říše římské.
• 1635 – Guadeloupe se stalo francouzskou kolonií.
• 1778 – V rámci americké války za nezávislost se odehrála Bitva u Monmouthu mezi Kontinentální armádou pod velením George Washingtona a britskými vojsky.
• 1838 – Viktorie byla korunována královnou Spojeného království ve Westminsterském opatství v Londýně.
• 1880 – Australský psanec a lidový hrdina Ned Kelly byl zajat po přestřelce v Glenrowan.
• 1894 – Spojené státy uzákonily Svátek práce (Labor Day) jako federální svátek, který se slaví první pondělí v září.

🌍 20. století

• 1914 – Gavrilo Princip, srbský nacionalista, spáchal v Sarajevu atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, následníka rakousko-uherského trůnu, a jeho manželku Žofii Chotkovou. Tato událost se stala záminkou k rozpoutání první světové války.
• 1919 – Byla podepsána Versailleská smlouva v Zrcadlovém sále paláce ve Versailles, která formálně ukončila první světovou válku mezi Německem a dohodovými mocnostmi.
• 1921 – V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie) byla přijata tzv. Vidovdanská ústava, která zavedla centralistický a monarchistický systém.
• 1940 – Sovětský svaz anektoval Besarábii a severní Bukovinu, které do té doby patřily Rumunsku.
• 1942 – Druhá světová válka: Německo zahájilo operaci Blau, letní ofenzívu na jižní frontě v Sovětském svazu, která směřovala k Stalingradu a na Kavkaz.
• 1950 – Severokorejská vojska dobyla během korejské války Soul, hlavní město Jižní Koreje.
• 1956 – V polském městě Poznaň vypukly masové protesty a stávky dělníků proti komunistické vládě, známé jako Poznaňské povstání. Byly krvavě potlačeny armádou.
• 1969 – V newyorském gay baru Stonewall Inn proběhla policejní razie, která vyvolala sérii spontánních a násilných demonstrací. Stonewallské nepokoje jsou považovány za klíčový moment v boji za práva LGBT komunity.
• 1992 – Byla přijata Ústava Estonska.
• 1997 – V boxerském zápase mezi Mikem Tysonem a Evanderem Holyfieldem Tyson svému soupeři ukousl část ucha, což vedlo k jeho diskvalifikaci.

🚀 21. století

• 2004 – V Iráku byla formálně ukončena okupace a suverenita byla předána prozatímní irácké vládě.
• 2006 – Černá Hora byla přijata jako 192. členský stát OSN.
• 2009 – V Hondurasu proběhl vojenský převrat, při kterém byl svržen prezident Manuel Zelaya.
• 2011 – Google spustil sociální síť Google+ v testovacím režimu pro omezený počet uživatelů.
• 2016 – Při teroristickém útoku na Atatürkovo letiště v Istanbulu zahynulo 45 lidí a více než 230 bylo zraněno.

👶 Narození

• 1476 – Pavel IV., papež († 1559)
• 1491 – Jindřich VIII. Tudor, anglický král († 1547)
• 1577 – Peter Paul Rubens, vlámský malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů barokního malířství († 1640)
• 1712 – Jean-Jacques Rousseau, francouzský filozof a spisovatel švýcarského původu († 1778)
• 1867 – Luigi Pirandello, italský dramatik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 1936)
• 1873 – Alexis Carrel, francouzský chirurg a fyziolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství († 1944)
• 1906 – Maria Goeppert-Mayer, německo-americká fyzička, nositelka Nobelovy ceny za fyziku († 1972)
• 1926 – Mel Brooks, americký filmový režisér, scenárista a herec
• 1930 – Itamar Franco, brazilský politik a prezident Brazílie († 2011)
• 1940 – Muhammad Yunus, bangladéšský ekonom a bankéř, zakladatel Grameen Bank a nositel Nobelovy ceny za mír
• 1943 – Klaus von Klitzing, německý fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku
• 1948 – Kathy Bates, americká herečka
• 1966 – John Cusack, americký herec
• 1971 – Fabien Barthez, francouzský fotbalový brankář, mistr světa i Evropy
• 1971 – Elon Musk, podnikatel a vizionář jihoafrického původu, zakladatel společností SpaceX a Tesla
• 1991 – Kevin De Bruyne, belgický fotbalový záložník

⚰️ Úmrtí

• 548 – Theodora, byzantská císařovna, manželka Justiniána I. (* cca 500)
• 767 – Pavel I., papež (* cca 700)
• 1385 – Andronikos IV. Palaiologos, byzantský císař (* 1348)
• 1836 – James Madison, 4. prezident Spojených států amerických (* 1751)
• 1914
  • František Ferdinand d'Este, rakouský arcivévoda a následník trůnu (* 1863)
  • Žofie Chotková, česká šlechtična, manželka Františka Ferdinanda d'Este (* 1868)
• 1922 – Velimir Chlebnikov, ruský básník a dramatik (* 1885)
• 1980 – José Iturbi, španělský klavírista a dirigent (* 1895)
• 1992 – Michail Tal, sovětský a lotyšský šachista, mistr světa v šachu (* 1936)
• 2007 – Kiiči Mijazawa, japonský politik a předseda vlády Japonska (* 1919)
• 2018 – Christine Nöstlinger, rakouská spisovatelka knih pro děti (* 1936)

🎉 Svátek

Česká republika

• Lubomír

Svět

• Ukrajina: Den ústavy
• Polsko: Národní den památky Poznaňského června 1956

Náboženský kalendář

• Irenej z Lyonu (katolická církev)
• Vidovdan (srbská pravoslavná církev)

📜 Pranostiky

• Na svatého Víta a Lubomíra bouřky jsou a sílí, když se blíží Medardova kápě.
• O svatém Lubomíru utíkej s senem ke dvíru.

🤔 Pro laiky

Co byl Atentát v Sarajevu a proč byl tak důležitý?

Představte si Evropu na začátku 20. století jako sud střelného prachu. Všechny velké mocnosti (jako Německo, Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie a Rusko) mezi sebou soupeřily, budovaly obrovské armády a uzavíraly tajné vojenské spolky. Všichni tak trochu čekali na záminku, aby mohli ukázat svou sílu.

A právě 28. června 1914 se ta záminka objevila. V Sarajevu (dnes hlavní město Bosny a Hercegoviny, tehdy součást Rakouska-Uherska) byl zavražděn následník rakousko-uherského trůnu, František Ferdinand d'Este, a jeho žena Žofie. Střelcem byl mladý srbský nacionalista Gavrilo Princip.

Proč to udělal? Mnoho Srbů v Bosně si přálo odtržení od Rakouska-Uherska a připojení k samostatnému Srbsku. Atentát měl být symbolem tohoto boje.

Rakousko-Uhersko z atentátu obvinilo Srbsko a dalo mu ultimátum s nesplnitelnými podmínkami. Když ho Srbsko odmítlo, Rakousko-Uhersko mu vyhlásilo válku. Kvůli systému vojenských aliancí se do konfliktu rychle zapojily další země: Německo podpořilo Rakousko-Uhersko, zatímco Rusko, Francie a Velká Británie se postavily na stranu Srbska.

Tato jediná událost tak spustila řetězovou reakci, která vedla k první světové válce, jednomu z nejkrvavějších konfliktů v dějinách lidstva. Atentát v Sarajevu tedy nebyl skutečnou příčinou války, ale spíše tou poslední jiskrou, která zapálila už dávno připravený sud prachu.

Šablona:Aktualizováno