1863

Rozbalit box

Obsah boxu

Rok 1863 (MDCCCLXIII) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal ve čtvrtek. Tento rok je klíčový především v kontextu americké občanské války, kde došlo k zásadním bitvám u Gettysburgu a Vicksburgu, které znamenaly obrat ve prospěch Unie. V Evropě propuklo Lednové povstání v Polsku proti ruské nadvládě a v Ženevě byl založen Mezinárodní červený kříž.

📜 Události

🌍 Svět

• 1. ledna – Prezident USA Abraham Lincoln vydal Proklamaci o zrovnoprávnění otroků (Emancipation Proclamation), která osvobodila všechny otroky na území Konfederace.
• 10. ledna – V Londýně byl zprovozněn první úsek metra na světě, linka Metropolitan Railway mezi stanicemi Paddington a Farringdon.
• 22. ledna – V Kongresovém Polsku vypuklo Lednové povstání proti Ruskému impériu. Povstání bylo brutálně potlačeno v roce 1864.
• 30. ledna – V Arizoně došlo k masakru indiánského kmene Apačů pod vedením Mangase Coloradase.
• 17. února – V Ženevě se poprvé sešel "Výbor pěti", který položil základy Mezinárodního výboru Červeného kříže.
• 3. března – V USA byl schválen zákon o povinných odvodech do armády (Conscription Act), který umožnil občanům vykoupit se ze služby za 300 dolarů.
• 1. května – 6. května – Vojska Konfederace pod velením Roberta E. Lee vítězí v bitvě u Chancellorsville, avšak za cenu smrti generála Stonewalla Jacksona.
• 18. května – 4. července – Unijní vojska pod velením Ulyssese S. Granta úspěšně završila obléhání Vicksburgu, čímž získala kontrolu nad řekou Mississippi a rozdělila Konfederaci na dvě části.
• 20. června – Západní Virginie se stala 35. státem USA.
• 1. července – 3. července – Proběhla Bitva u Gettysburgu, nejkrvavější bitva americké občanské války a její rozhodující bod obratu. Vojska Unie pod velením generála George Meadea porazila konfederační armádu generála Lee.
• 13. července – 16. července – V New Yorku vypukly masivní nepokoje (Draft Riots) proti povinným odvodům do armády, které se zvrhly v rasové násilí.
• 11. srpna – Francie vyhlásila protektorát nad Kambodžou.
• 15. srpna – 17. srpna – Britské námořnictvo bombardovalo japonské město Kagošima jako odvetu za incident v Namamugi z předchozího roku.
• 26. října – 29. října – V Ženevě se konala mezinárodní konference, která schválila založení Mezinárodního červeného kříže a přijala Ženevské úmluvy o ochraně obětí války.
• 15. listopadu – Kristián IX. se stal králem Dánska, což vedlo k ústavní krizi a následné druhé šlesvické válce.
• 19. listopadu – Abraham Lincoln pronesl svůj slavný Gettysburský projev při slavnostním otevření národního hřbitova na gettysburském bojišti.
• 8. prosince – Abraham Lincoln nabídl amnestii většině vojáků Konfederace, kteří byli ochotni přísahat věrnost Unii.

🇨🇿 Česko

• 5. března – V Praze byl založen spolek pro zpěv a hudbu Hlahol pražský.
• 16. května – Byl založen spolek českých spisovatelů Svatobor.
• 9. října – V Praze byla založena Umělecká beseda, nejstarší umělecký spolek v Česku.
• Vznikla První česká vzájemná pojišťovna.

🔬 Věda a technika

• 10. ledna – V Londýně byla otevřena první linka podzemní dráhy na světě, která využívala parní lokomotivy.
• Německý chemik Ferdinand Reich a jeho asistent Hieronymous Theodor Richter objevili chemický prvek indium.
• Francouzský chemik a biolog Louis Pasteur vyvinul metodu pasterizace pro konzervaci vína a piva.

🎨 Umění a kultura

• Édouard Manet vystavil na pařížském Salon des Refusés (Salonu odmítnutých) svůj obraz Snídaně v trávě (Le Déjeuner sur l'herbe), který způsobil skandál a stal se jedním ze symbolů nástupu impresionismu.
• Jules Verne vydal svůj první úspěšný román Pět neděl v baloně (Cinq semaines en ballon).
• Lev Nikolajevič Tolstoj začal psát svůj monumentální román Vojna a mír.
• Georges Bizet složil operu Lovci perel (Les Pêcheurs de perles).

👶 Narození

• 1. ledna – Pierre de Coubertin, francouzský historik a pedagog, zakladatel moderních olympijských her († 1937)
• 17. ledna – David Lloyd George, britský politik, premiér Spojeného království († 1945)
• 17. ledna – Konstantin Sergejevič Stanislavskij, ruský divadelní režisér a herec († 1938)
• 30. března – Joseph Caillaux, francouzský politik a premiér († 1944)
• 3. dubna – Henry Van de Velde, belgický malíř, architekt a designér († 1957)
• 29. dubna – William Randolph Hearst, americký mediální magnát († 1951)
• 21. května – Evžen Rakousko-Těšínský, rakouský arcivévoda a polní maršál († 1954)
• 13. června – Lucy, Lady Duff-Gordonová, britská módní návrhářka, přeživší z Titanicu († 1935)
• 21. června – Max Wolf, německý astronom († 1932)
• 30. července – Henry Ford, americký průmyslník, zakladatel automobilky Ford Motor Company († 1947)
• 13. září – Arthur Henderson, britský politik, nositel Nobelovy ceny za mír († 1935)
• 16. října – Austen Chamberlain, britský politik, nositel Nobelovy ceny za mír († 1937)
• 11. listopadu – Paul Signac, francouzský malíř († 1935)
• 7. prosince – Pietro Mascagni, italský hudební skladatel († 1945)
• 12. prosince – Edvard Munch, norský malíř a grafik, autor obrazu Výkřik († 1944)
• 18. prosince – František Ferdinand d'Este, rakouský arcivévoda a následník trůnu, jehož atentát se stal záminkou pro rozpoutání první světové války († 1914)

⚰️ Úmrtí

• 10. května – Stonewall Jackson, americký generál Konfederace (* 1824)
• 13. srpna – Eugène Delacroix, francouzský malíř, představitel romantismu (* 1798)
• 20. září – Jakob Grimm, německý právník, jazykovědec a sběratel pohádek (* 1785)
• 26. července – Sam Houston, americký politik a voják, první prezident Texaské republiky (* 1793)
• 15. listopadu – Frederik VII., dánský král (* 1808)
• 24. prosince – William Makepeace Thackeray, britský spisovatel a satirik (* 1811)

🤔 Pro laiky

Co byl Gettysburský projev?

Gettysburský projev je jedna z nejslavnějších řečí v americké historii. Pronesl ji prezident Abraham Lincoln 19. listopadu 1863, tedy zhruba čtyři a půl měsíce po krvavé bitvě u Gettysburgu.

Představte si obrovské pole, kde ještě nedávno zemřely desítky tisíc vojáků. Na tomto místě se konala slavnost, při které byl vysvěcen nový národní hřbitov pro padlé. Lincoln nebyl hlavním řečníkem, tím byl slavný řečník Edward Everett, který mluvil dvě hodiny. Poté přišel na řadu Lincoln a pronesl projev, který trval jen něco málo přes dvě minuty a měl pouhých 272 slov.

V této krátké řeči Lincoln dokázal mistrovsky shrnout smysl občanské války. Nešlo mu jen o vítězství Severu nad Jihem. Řekl, že tito vojáci nezemřeli zbytečně, ale aby národ, založený na myšlence, že "všichni lidé jsou si rovni", mohl přežít. Svůj projev zakončil slavnou větou, že "vláda lidu, lidem a pro lid nesmí zmizet z povrchu zemského". Tím dal válce hlubší, morální význam – boj za demokracii a svobodu pro všechny, nejen za jednotu země. I když v té době projev nevzbudil okamžitý ohlas, postupem času se stal symbolem amerických ideálů.

Šablona:Aktualizováno