Chronická obstrukční plicní nemoc

Rozbalit box

Obsah boxu

Chronická obstrukční plicní nemoc (zkratkou CHOPN, anglicky Chronic Obstructive Pulmonary Disease, COPD) je závažné, chronické a progresivní plicní onemocnění, které se vyznačuje bronchiální obstrukcí, tedy omezeným průtokem vzduchu v průduškách, která není plně reverzibilní. Vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na škodlivé látky a plyny ve vdechovaném vzduchu. CHOPN postihuje dolní cesty dýchací, periferní průdušky (obstrukční bronchiolitida), plicní parenchym (plicní emfyzém) a plicní cévy (rozvoj plicní hypertenze). Ačkoli je CHOPN léčitelná, obvykle není zcela vyléčitelná.

⏳ Historie

Pojem Chronická obstrukční plicní nemoc se vyvíjel v průběhu 20. století. Dříve se používaly samostatné termíny jako chronická bronchitida a plicní emfyzém, které jsou nyní považovány za hlavní složky CHOPN. Moderní pojetí CHOPN jako jednotné choroby s charakteristickou obstrukcí se začalo formovat v druhé polovině 20. století, zejména s důrazem na kouření jako hlavní rizikový faktor.

V roce 1997 byl vytvořen sbor expertů z různých zemí světa, který vyhlásil akci GOLD (Globální strategie pro diagnostiku, léčbu a prevenci CHOPN). Tato iniciativa vznikla kvůli rostoucí úmrtnosti na CHOPN a vysokým finančním nákladům spojeným s léčbou, které jsou srovnatelné s plicní rakovinou. V České republice zahájil činnost v roce 2000 Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN), který se původně zaměřoval na problematiku nemocí spojených s bronchiální obstrukcí. V roce 2015 se ČOPN restrukturalizoval na pacientskou organizaci a rozšířil své aktivity, včetně vzniku pacientských skupin a spolupráce s odbornými lékaři. Od roku 2019 se zaměření rozšířilo i na onkologické plicní pacienty a spolek se stal součástí iniciativy Hlas pacienta.

🧬 Patofyziologie a příčiny

CHOPN je způsobena dlouhodobou expozicí škodlivým částicím a plynům, které vyvolávají abnormální zánětlivou reakci v plicní tkáni. Tento zánět vede k poškození dýchacích cest a plicních sklípků (alveolů), což má za následek zúžení průdušek a snížení elasticity plic.

Mezi hlavní příčiny a rizikové faktory patří:

Kouření tabáku: Je zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem, zodpovědným za 80–90 % všech případů CHOPN. Dlouhodobé kouření cigaret, dýmek a doutníků poškozuje plicní tkáň a vyvolává zánětlivé reakce. Také pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku CHOPN až o 48 %.
Znečištění ovzduší: Expozice prachu, chemickým výparům a dalším škodlivým látkám v pracovním prostředí nebo v domácnosti (např. kouř z vaření a vytápění biomasou v nedostatečně ventilovaných prostorách) může poškodit plicní tkáň.
Genetické faktory: Nejznámějším genetickým rizikovým faktorem je nedostatek alfa-1 antitrypsinu (AATD), který se podílí na méně než 1 % případů, ale způsobuje předčasný emfyzém. Další genetické predispozice mohou hrát roli.
Opakované infekce dýchacích cest: Zejména v dětství, mohou zvýšit riziko rozvoje CHOPN v dospělosti. Také HIV a tuberkulóza jsou spojeny s vyšším rizikem.
Stáří: S věkem se funkce plic snižuje, a většina lidí s CHOPN je diagnostikována po 40. roce života.

Patofyziologicky dochází k zánětu a poškození dýchacích cest a plicních sklípků. Zánětlivá reakce, často neutrofilního typu, vede k poškození, reparaci a fibroprodukci. V plicních sklípcích dochází k jejich destrukci a ztrátě elasticity, což se projevuje jako plicní emfyzém. Zúžení průdušek (bronchiální obstrukce) je způsobeno chronickým zánětem, otokem a nadměrnou produkcí hlenu. Tyto změny ztěžují dýchání, zejména výdech, a vedou k hyperinflaci plic, což dále zhoršuje dušnost.

🔬 Diagnostika

Diagnostika CHOPN zahrnuje kombinaci anamnézy pacienta, fyzikální vyšetření a specializovaných testů.

Anamnéza a symptomy: Lékař se dotazuje na kouření, expozici rizikovým faktorům a charakteristické příznaky, jako je chronický kašel, vykašlávání hlenu a dušnost, která se postupně zhoršuje a je závislá na fyzické námaze. Pacienti mohou mít také sípání a pocit tísně na hrudi. Příznaky se často objevují až po značném poškození plic.
Spirometrie: Je klíčovým diagnostickým testem, který měří objem a rychlost proudění vzduchu při dýchání. Měří se FEV1 (objem vzduchu vydechnutého za první sekundu) a FVC (celková vitální kapacita plic). Poměr FEV1/FVC pod 0,70 po podání bronchodilatancia potvrzuje diagnózu CHOPN. Spirometrie také umožňuje rozdělit CHOPN do čtyř stadií (lehké, středně těžké, těžké a velmi těžké).
Rentgen hrudníku a výpočetní tomografie (CT): Pomáhají vyloučit jiné plicní onemocnění a posoudit rozsah emfyzému.
Krevní testy: Mohou zahrnovat vyšetření hladiny alfa-1 antitrypsinu, zejména u mladších pacientů nebo nekuřáků. Dále se provádí krevní obraz a vyšetření krevních plynů k posouzení hypoxemie a hyperkapnie.
Další vyšetření: Mohou zahrnovat šestiminutový test chůzí k posouzení tolerance námahy a další zátěžové testy.

💊 Léčba

Ačkoli CHOPN nelze zcela vyléčit, správná léčba může výrazně zpomalit progresi nemoci, zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života pacienta. Léčebný plán je individualizovaný a často zahrnuje kombinaci různých přístupů.

Zanechání kouření: Je nejdůležitějším krokem v léčbě a prevenci progrese CHOPN.
Farmakoterapie:

   *   Bronchodilatancia: Léky, které uvolňují hladké svalstvo v průduškách a rozšiřují dýchací cesty, čímž usnadňují dýchání. Podávají se většinou inhalační formou a dělí se na krátkodobě a dlouhodobě působící (SABA, LABA, LAMA).
   *   Kortikosteroidy: Inhalační kortikosteroidy (IKS) snižují zánět a otok v dýchacích cestách. Často se používají v kombinaci s bronchodilatancii (např. trojkombinace IKS/LABA/LAMA).
   *   Inhibitory fosfodiesterázy 4 (PDE4i): Například roflumilast, pomáhají snižovat exacerbace u pacientů s těžkou CHOPN a chronickou bronchitidou.
   *   Makrolidy: Některá antibiotika ze skupiny makrolidů mohou mít protizánětlivé účinky a snižovat frekvenci exacerbací.
   *   Teofylin: Tradiční lék, jehož využití je v současné době diskutováno, ale může být stále používán pro zlepšení dýchání a kontrolu nevolnosti.
   *   Mukoaktivní léky: Pomáhají s vykašláváním hlenu.

Biologická léčba: V roce 2024 byl v EU schválen dupilumab (Dupixent) jako první cílená biologická léčba pro dospělé pacienty s nekontrolovanou CHOPN charakterizovanou zvýšenou hladinou eozinofilů v krvi. Tato léčba, založená na monoklonálních protilátkách, cílí na specifické zánětlivé cytokinové signály a prokazatelně snižuje exacerbace, zlepšuje funkci plic a kvalitu života. Další biologické terapie jsou ve vývoji.
Kyslíková terapie: U pacientů s nízkou hladinou kyslíku v krvi (hypoxemií) je indikována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT), která zlepšuje přežití a kvalitu života.
Plicní rehabilitace: Zahrnuje dechová cvičení, fyzickou aktivitu a vzdělávání o nemoci, což pomáhá zlepšit fyzickou kondici a techniku dýchání.
Chirurgická léčba: V některých případech těžkého emfyzému lze zvážit chirurgickou redukci objemu plic (LVRS), která spočívá v odstranění poškozených částí plic, čímž se zlepší funkce zbývající zdravé tkáně. V úvahu přichází i transplantace plic u velmi těžkých stavů.
Digitální zdraví a telemedicína: Nové technologie, jako jsou nositelná zařízení a aplikace pro sledování symptomů, jsou integrovány do léčebných plánů, což umožňuje vzdálené monitorování a personalizovanou péči.

📉 Prevence

Prevence CHOPN se zaměřuje především na eliminaci a minimalizaci rizikových faktorů.

Zanechání a vyhýbání se kouření: Jedná se o nejdůležitější preventivní opatření. Zahrnuje nejen aktivní kouření, ale i pasivní vystavení tabákovému kouři.
Ochrana před znečištěním ovzduší: Minimalizace expozice prachu, chemickým výparům a dalším škodlivým látkám v pracovním prostředí (používání ochranných pomůcek) a v domácnosti (zajištění dobré ventilace).
Očkování: Doporučuje se každoroční očkování proti chřipce, které snižuje závažnost onemocnění a úmrtnost u pacientů s CHOPN až o 50 %. Dále se doporučuje očkování proti pneumokokovým infekcím.
Zdravý životní styl: Zahrnuje zdravou stravu a pravidelnou fyzickou aktivitu, které podporují celkové zdraví plic a organismu.
Včasná diagnostika a léčba: I když se nejedná o primární prevenci, včasné rozpoznání a léčba CHOPN může zpomalit progresi nemoci a předejít závažným komplikacím.

🌍 Epidemiologie a dopad

Chronická obstrukční plicní nemoc je celosvětově významným zdravotním problémem.

Prevalence: CHOPN je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na světě a v roce 2021 způsobila 3,5 milionu úmrtí, což představuje přibližně 5 % všech globálních úmrtí. Některé zdroje uvádí dokonce třetí nejčastější příčinu úmrtí. Postihuje asi 10 % dospělé populace. V České republice je postiženo asi 8 % populace, přičemž výskyt u žen stoupá. V USA postihuje odhadem 32 milionů osob a je třetí nejčastější příčinou úmrtí v zemi.
Ekonomický dopad: CHOPN představuje značné ekonomické náklady, které jsou srovnatelné s plicní rakovinou a zhruba dvojnásobné oproti bronchiálnímu astmatu. Značné náklady jsou spojeny s hospitalizacemi a urgentní péčí při akutních exacerbacích.
Komplikace: CHOPN může vést k řadě závažných komplikací, které zhoršují kvalitu života a prognózu pacienta. Mezi ně patří:

   *   Respirační infekce: Pacienti s CHOPN jsou náchylnější k chřipce, nachlazení a zápalu plic, které mohou vést k exacerbacím a dalšímu poškození plic.
   *   Srdeční onemocnění: CHOPN zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu a srdečního selhání.
   *   Plicní hypertenze a cor pulmonale: Zvýšený krevní tlak v plicních tepnách může vést k pravostrannému srdečnímu selhání.
   *   Plicní rakovina: CHOPN je rizikovým faktorem pro vznik bronchogenního karcinomu.
   *   Osteoporóza: Dlouhodobé užívání inhalačních kortikosteroidů může vést k úbytku kostní hmoty.
   *   Úzkost a deprese: Chronické onemocnění a omezení fyzických aktivit mohou negativně ovlivnit duševní zdraví.
   *   Svalová atrofie a kachexie: Úbytek svalové hmoty a celková slabost.
   *   Respirační selhání: V těžkých stadiích může být život ohrožující.

Prognóza: Prognóza CHOPN je variabilní a závisí na řadě faktorů, včetně dodržování léčby, zanechání kouření a přítomnosti komorbidit.

Pro laiky

Představte si, že vaše plíce jsou jako houba s mnoha malými vzduchovými vaky a trubičkami, které vedou vzduch dovnitř a ven. Když dýcháte zdravě, vzduch proudí snadno a vaky se krásně roztahují a smršťují.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je jako když se tato houba začne pomalu ucpávat a poškozovat. Nejčastěji je to kvůli tomu, že člověk dlouhodobě vdechuje něco škodlivého, třeba cigaretový kouř. Ten kouř dráždí ty malé trubičky a vaky v plicích.

Co se stane?

Trubičky se zúží: Jejich stěny zduří a začnou produkovat hodně hlenu, takže se vzduch obtížně dostává ven. Je to jako dýchat brčkem.
Vaky se poškodí: Malé vzduchové vaky, kde se kyslík dostává do krve, se zničí a spojí se do větších, méně účinných vaků. To znamená, že vaše krev dostane méně kyslíku.

Proto se lidem s CHOPN špatně dýchá, hlavně při námaze. Mají kašel, často vykašlávají hlen a mohou mít pocit, že se jim nedostává vzduchu. Je to, jako byste se snažili nafouknout balónek a pak ho vyfouknout úzkým otvorem – je to těžké a zdlouhavé.

CHOPN se nedá vyléčit, ale dá se s ní žít lépe. Nejdůležitější je přestat kouřit, pokud kouříte. Lékaři vám také mohou dát léky, které pomáhají trubičky roztáhnout, nebo vám poradí, jak cvičit, abyste lépe dýchali. Existují i moderní léky, které mohou pomoci zmírnit zánět v plicích. Cílem je, aby se vám dýchalo co nejlépe a nemoc se nezhoršovala tak rychle.