Kenozoikum

Rozbalit box

Obsah boxu

Kenozoikum (z řeckých slov kainos – nový a zoe – život), česky také novověk Země, je současná a nejmladší geologická éra v rámci eonu fanerozoikum. Začala před přibližně 66 miliony lety po vymírání na konci křídy, které ukončilo éru mezozoika a vedlo k zániku nelétavých dinosaurů. Kenozoikum trvá dodnes a je charakterizováno jako věk savců, věk ptáků a věk krytosemenných rostlin, neboť tyto skupiny se během této éry staly dominantními formami života na Zemi. Během kenozoika se kontinenty přesunuly do svých dnešních poloh a došlo k postupnému ochlazování globálního klimatu, které vyvrcholilo sérií dob ledových v kvartéru. V pozdní fázi této éry se také vyvinul a rozšířil člověk.

📜 Etymologie a název

Název kenozoikum navrhl v roce 1840 anglický geolog John Phillips. Termín je odvozen ze starořeckých slov καινός (kainós), což znamená "nový", a ζωή (zōḗ), což znamená "život". Název tedy doslova znamená "nový život" a odkazuje na skutečnost, že fauna a flóra této éry se již velmi podobají těm současným, na rozdíl od předchozích ér mezozoika ("střední život") a paleozoika ("starý život"). V starší české literatuře se lze setkat s označením třetihory (terciér) a čtvrtohory (kvartér), které dnes odpovídají periodám kenozoika.

⏳ Členění a časová osa

Kenozoikum se dělí na tři periody, které se dále člení na sedm epoch. Toto dělení odráží významné změny v klimatu, geologii a živých organismech.

Paleogén

Paleogén je nejstarší perioda kenozoika, trvající od 66 do 23,03 milionů let před současností. Během této doby se ekosystémy zotavovaly z dopadů vymírání na konci křídy. Savci a ptáci se začali rychle diverzifikovat a obsazovat uvolněné ekologické niky.

• Paleocén (66–56 Ma): Bezprostředně po vymření dinosaurů. Savci byli stále relativně malí a primitivní. Klima bylo teplé a vlhké.
• Eocén (56–33,9 Ma): Období klimatického optima, kdy i polární oblasti byly zalesněné. Objevují se první moderní řády savců, jako jsou lichokopytníci, sudokopytníci, primáti a kytovci. Na konci epochy dochází k prudkému ochlazení.
• Oligocén (33,9–23,03 Ma): Pokračující ochlazování vedlo k rozšíření travnatých plání a savan. Dochází k evoluci mnoha moderních čeledí savců. Antarktida se začíná pokrývat ledovcem.

Neogén

Neogén trval od 23,03 do 2,58 milionů let před současností. Je charakterizován dalším ochlazováním a vysušováním klimatu a evolucí moderních ekosystémů.

• Miocén (23,03–5,33 Ma): Rozsáhlé travnaté stepi se staly dominantním biomem, což podpořilo evoluci pasoucích se savců, jako byli koňovití. V této době žili první hominidé.
• Pliocén (5,33–2,58 Ma): Klima se stalo chladnějším a sušším, podobným tomu dnešnímu. Vznikl Panamský průplav, což mělo zásadní dopad na oceánské proudění a klima. Objevují se první zástupci rodu Australopithecus.

Kvartér

Kvartér je nejmladší perioda, která začala před 2,58 miliony lety a trvá dodnes. Je definována cyklickým střídáním dob ledových a meziledových a vzestupem rodu Homo.

• Pleistocén (2,58 Ma – 11 700 let): Známý jako "doba ledová". Charakterizován masivními kontinentálními ledovci, které pokrývaly velké části Severní Ameriky a Eurasie. Žila zde tzv. pleistocenní megafauna (např. mamut srstnatý, srstnatý nosorožec, smilodon). Objevuje se a expanduje Homo sapiens.
• Holocén (11 700 let – současnost): Současná meziledová doba, která začala po ústupu posledního zalednění. Je charakterizována rozvojem lidské civilizace, zemědělství a masivním dopadem člověka na planetu.

🌍 Paleogeografie a klima

Během kenozoika pokračoval kontinentální drift, který dramaticky přetvořil mapu světa. Na začátku éry byly Jižní Amerika, Antarktida a Austrálie stále relativně blízko sebe jako pozůstatky superkontinentu Gondwana.

• Oddělení kontinentů: Austrálie se oddělila od Antarktidy a začala se pohybovat na sever. Jižní Amerika se také oddělila a stala se na dlouhou dobu izolovaným "ostrovním kontinentem".
• Vznik pohoří: Klíčovou událostí byla kolize Indické desky s Eurasijskou deskou, která začala v eocénu a vedla k vyvrásnění Himálaje a Tibetské náhorní plošiny. V Evropě probíhalo Alpinské vrásnění, které vytvořilo Alpy, Karpaty a další pohoří.
• Klimatické změny: Kenozoikum začalo v období tzv. "skleníkové Země" s velmi vysokými teplotami. Vrcholem bylo Paleocenní-eocenní teplotní maximum (PETM) před asi 56 miliony lety. Od konce eocénu však docházelo k postupnému a dlouhodobému ochlazování. Oddělení Antarktidy a vznik cirkumpolárního mořského proudu vedly k jejímu zalednění. Vznik Panamské šíje v pliocénu změnil globální oceánské proudění a pravděpodobně přispěl k nástupu ledových dob v kvartéru.

🌳 Život v kenozoiku

Kenozoikum je definováno explozivní evoluční radiací savců, ptáků a krytosemenných rostlin.

🐘 Fauna: Věk savců

Po vyhynutí dinosaurů se savci, kteří do té doby žili spíše ve stínu plazů, začali rychle vyvíjet do mnoha různých forem a velikostí.

• Primitivní savci: V paleocénu dominovali primitivní savci, ale již v eocénu se objevily téměř všechny moderní řády.
• Obří savci: Během kenozoika se vyvinuly obří formy savců, jako byl Paraceratherium (největší známý suchozemský savec, příbuzný nosorožců) nebo později pleistocenní megafauna.
• Evoluce klíčových skupin:

   * Primáti: Objevili se již na začátku éry a postupně se z nich vyvinuli hominidé.
   * Lichokopytníci a Sudokopytníci: Skupiny jako koňovití, nosorožcovití, velbloudovití a turovití se adaptovaly na spásání trávy na rozšiřujících se pláních.
   * Šelmy: Vyvinuly se moderní skupiny jako kočkovití, psovití a medvědovití. V pleistocénu byli obávanými predátory šavlozubí tygři (Smilodon).
   * Chobotnatci: Skupina zahrnující mamuty a mastodonty byla velmi úspěšná a rozšířená po celém světě.
   * Kytovci: Velryby a delfíni se vyvinuli ze suchozemských sudokopytníků a dokonale se přizpůsobili životu ve vodě.

• Ptáci: Ptáci také prošli velkou diverzifikací. V paleogénu existovali obří nelétaví draví ptáci, jako byl Phorusrhacos v Jižní Americe, kteří dočasně převzali roli vrcholových predátorů.

🌺 Flóra: Věk krytosemenných rostlin

Krytosemenné rostliny (kvetoucí rostliny) se staly dominantní složkou světové flóry.

• Rozvoj lesů: Teplé a vlhké klima na začátku éry podporovalo existenci rozsáhlých tropických a subtropických lesů.
• Vznik travnatých plání: Ochlazování a vysušování klimatu v oligocénu a miocénu vedlo k ústupu lesů a masivnímu rozšíření travin. Vznikly nové biomy jako step, prérie a savana. To mělo zásadní dopad na evoluci býložravců, kteří se museli přizpůsobit nové, tuhé potravě (např. vývoj vysokých a odolných zubů u koní).

🌊 Život v mořích

Mořské ekosystémy se po katastrofě na konci křídy také zotavily a modernizovaly.

• Žraloci: Objevili se obří žraloci, jako byl Megalodon (Carcharocles megalodon), největší dravá paryba všech dob.
• Mořští savci: Kromě kytovců se vyvinuli také ploutvonožci (tuleni, lachtani) a sirény (kapustňáci).
• Korálové útesy: Rozvíjely se moderní typy korálových útesů, které se staly centry biodiverzity.

🚶 Vzestup člověka

Jedním z nejvýznamnějších příběhů kenozoika je evoluce člověka. Linie vedoucí k lidem se oddělila od linie vedoucí k šimpanzům před asi 6–7 miliony lety v Africe.

• Australopithecus: Žil v pliocénu a je považován za přímého předchůdce rodu Homo. Byl již plně bipední (chodil po dvou).
• Rod Homo: Objevil se na začátku pleistocénu. Druhy jako Homo habilis začaly používat první kamenné nástroje. Homo erectus se rozšířil z Afriky do Asie a Evropy.
• Homo sapiens: Moderní člověk se vyvinul v Africe přibližně před 300 000 lety. Během pozdního pleistocénu se rozšířil po celém světě a stal se dominantním druhem, jehož činnost zásadně ovlivňuje planetu v současném holocénu, což někteří vědci označují jako novou epochu – antropocén.

💡 Pro laiky

Kenozoikum si lze představit jako poslední a nejnovější kapitolu v knize o historii života na Zemi. Začala poté, co obrovský asteroid (nebo kometa) narazil do Země a způsobil vyhynutí dinosaurů. Tím se uvolnilo místo pro naše předky – savce.

• Věk savců: Zatímco dinosauři vládli světu desítky milionů let, po jejich zmizení se malí, nenápadní savci začali rychle vyvíjet. Během kenozoika se objevili první koně, velryby, netopýři, kočky, psi a samozřejmě i primáti, z nichž jsme se vyvinuli my, lidé.
• Měnící se svět: Kontinenty se během této éry posunuly na svá dnešní místa. Indie narazila do Asie a vytvořila nejvyšší pohoří světa, Himálaj. Klima se postupně ochlazovalo, což vedlo k velkým dobám ledovým, kdy obrovské ledovce pokrývaly velkou část severní polokoule.
• Lidský příběh: Na samém konci této dlouhé éry, v geologickém "okamžiku", se na scéně objevil člověk. Náš druh, Homo sapiens, se vyvinul a postupně se stal silou, která dnes přetváří celou planetu. Celá zaznamenaná lidská historie se odehrává jen v nepatrném zlomku kenozoické éry.

Šablona:Aktualizováno