Šimpanz

Rozbalit box

Obsah boxu

Šimpanz (rodové jméno Pan) je rod lidoopů z čeledi hominidů, patřící do řádu primátů. Je nejbližším žijícím příbuzným člověka, s nímž sdílí přibližně 98–99 % DNA. Rod zahrnuje dva žijící druhy: šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) a šimpanz bonobo (Pan paniscus). Oba druhy obývají Afriku, konkrétně západní a střední část kontinentu. Šimpanzi jsou známí svou vysokou inteligencí, komplexním sociálním chováním a schopností používat a dokonce vyrábět nástroje.

⏳ Historie a evoluce

Společný předek člověka a šimpanzů žil před 5–6 miliony let. K oddělení šimpanze učenlivého a šimpanze bonobo došlo relativně nedávno, přibližně před 0,8 až 1,8 miliony let. Tato evoluční blízkost se projevuje v podobné tělesné stavbě, genomu, chování a inteligenci. Důkazy z fosilií a sekvenování DNA potvrzují, že oba druhy šimpanzů jsou nejbližšími žijícími příbuznými moderního člověka (Homo sapiens).

🐒 Druhy a poddruhy

Rod Pan zahrnuje dva druhy:

• Šimpanz učenlivý (Pan troglodytes) – Je robustnější a má čtyři uznávané poddruhy:
  • Šimpanz čego (Pan troglodytes troglodytes) – Obývá Kamerun, Středoafrická republika, Rovníková Guinea, Gabon a západní a východní Kongo. Jde o nejmohutnější poddruh.
  • Šimpanz hornoguinejský (Pan troglodytes verus) – Žije v Guineji, Mali, Sierra Leone, Libérii, Pobřeží slonoviny, Ghaně a Nigérii.
  • Šimpanz nigerijský (Pan troglodytes vellerosus) – Vyskytuje se v Nigérii a Kamerunu.
  • Šimpanz východní (Pan troglodytes schweinfurthii) – Žije v Středoafrické republice, Súdán, Ugandě, Rwandě, Burundi, Tanzanii a Demokratické republice Kongo.

• Šimpanz bonobo (Pan paniscus) – Bývá nazýván též šimpanz trpasličí. Je o něco menší a štíhlejší než šimpanz učenlivý a obývá výhradně Demokratickou republiku Kongo jižně od řeky Kongo. Bonobové se od šimpanze učenlivého liší vzpřímenější chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti.

🌍 Rozšíření a habitat

Šimpanzi obývají širokou škálu ekosystémů v rovníkové Africe, od nížinných tropických deštných pralesů přes stromové savany a křovinaté krajiny až po horské lesy do nadmořské výšky 3 000 metrů. Preferují mírně vlhčí oblasti, i když šimpanz bonobo se vyskytuje i ve vlhčích až bažinatých oblastech, zatímco šimpanz učenlivý dává přednost sušším oblastem s dostatkem vodních zdrojů. Jejich domovem je západní a střední Afrika, od Senegalu po Tanzanii.

🧠 Inteligence a chování

Šimpanzi jsou považováni za jedny z nejinteligentnějších zvířat na Zemi a sdílejí s lidmi mnoho kognitivních schopností. Dokážou používat a vyrábět nástroje, řešit složité problémy, plánovat dopředu a projevovat empatie. Jsou schopni rozpoznat se v zrcadle, což je známka sebeuvědomění. Vytvářejí a používají jednoduché nástroje, jako jsou klacíky k získávání termitů nebo kameny k rozbíjení ořechů. Některé populace šimpanzů hornoguinejských v západní Africe dokonce vstoupily do vlastního „kamenného věku“ používáním kamenných nástrojů. Byly zaznamenány případy, kdy šimpanzi používali až pět různých typů nástrojů k získávání medu, přičemž některé z nich byly víceúčelové, podobně jako u člověka.

Šimpanzi vedou nejsložitější společenský život ze všech lidoopů, s výjimkou člověka. Projevují širokou škálu výrazů tváří, tělesných póz, gest, posunků, signálů a zvuků. Dokážou spolupracovat na řešení jednoduchých problémů v přírodě i v lidské péči. Výzkumy ukázaly, že šimpanzi si pamatují své „přátele“, které neviděli více než dvacet let, což je zřejmě nejdéle trvající paměť zaznamenaná u jiného tvora než člověka. S věkem si vybírají užší okruh přátel, podobně jako lidé.

🍎 Potrava a lov

Šimpanzi jsou všežravci, ale jejich strava je převážně rostlinná. Hlavní část jídelníčku tvoří ovoce a plody stromů. Dále konzumují listí, semena, měkkou kůru, mízu, vejce, pryskyřici a květy. Z živočišné říše si pochutnávají na termitech, mravencích a housenkách, k jejichž získávání často používají klacíky.

Jsou také schopni lovit a to jak samostatně, tak i ve skupinách. Nejčastěji loví ptáky, opice (např. guerézy, kočkodany, mláďata paviánů) nebo malé savce (např. antilopy, mláďata prasat savanových). Byly zaznamenány případy, kdy šimpanzi rozbíjeli želví krunýře o stromy, aby se dostali k masu. Lov je pro šimpanze důležitý i z sociálního hlediska; maso funguje jako "společenská měna" a úspěšní lovci získávají respekt a mohou ovlivňovat své postavení ve skupině dělením se o kořist.

👨‍👩‍👧‍👦 Sociální struktura

Šimpanzi žijí ve složitých sociálních skupinách zvaných komunity nebo tlupy, čítajících obvykle 20 až 50 členů (někdy až 150 jedinců). Tyto komunity mají sociální strukturu typu „fission-fusion“, což znamená, že se během dne rozpadají na menší skupiny pro hledání potravy a na noc se opět scházejí.

U šimpanzů učenlivých je sociální struktura často založena na filopatrii samců, což znamená, že samci zůstávají po celý život v komunitě, ve které se narodili, zatímco samice typicky migrují do sousedních skupin po dosažení pohlavní zralosti. Samci v komunitě mají silné sociální vazby a společně brání hranice svého teritoria. Hierarchie je u šimpanzů učenlivých přísnější a dominují samci. Byly zaznamenány případy, kdy šimpanzi zaútočili a dokonce zabili jedince z okolních komunit, kteří zabloudili do jejich oblasti. Také se u nich vyskytuje kanibalismus.

U šimpanzů bonobů je sociální struktura odlišná. Ačkoli se také vyskytují ve fission-fusion společnostech, samice bonobů často vytvářejí aliance s jinými samicemi, aby zastrašily samce, což vede k matriarchální a rovnostářské kultuře. Postavení samce u bonobů závisí na postavení jeho matky.

🗣️ Komunikace

Šimpanzi komunikují pomocí široké škály výrazů tváře, tělesných póz, gest, posunků, signálů a zvuků. Mají složitý systém vokalizace, který se liší mezi jednotlivými druhy a poddruhy. Například bonobové komunikují hlavně hlasovými projevy, i když význam všech jejich zvuků není plně pochopen.

Jsou také schopni komunikovat pomocí znakové řeči nebo symbolů. Příkladem je šimpanzice Washoe, která se naučila americký znakový jazyk a dokázala nejen komunikovat, ale i vytvářet vlastní znaky spojením několika již naučených. Někteří bonobové, jako Kanzi a Panbanisha, se naučili stovky slov a dokázali je psát pomocí speciální klávesnice s geometrickými symboly a odpovídat na mluvené věty.

🌱 Rozmnožování a životní cyklus

Šimpanzi pohlavně dospívají po šesti až deseti letech života. Samice šimpanzů učenlivých mají menstruační cyklus podobně jako ženy a mimo období březosti přicházejí do říje pravidelně každých přibližně 37 dní. Během říje dochází k zduření v anogenitální oblasti, což slouží jako signál pro samce, že je samice připravena k páření.

Březost u šimpanzů učenlivých trvá osm měsíců (přibližně 225 dní), u bonobů 220–230 dní. Rodí se obvykle jedno mládě, které je po narození téměř bezmocné. Mládě se drží na matčině břiše až do šesti měsíců věku, poté jezdí matce na zádech až do věku tří až pěti let. Kojení může trvat až šest let. Mládě zůstává s matkou až do věku osmi let a závislost na matce je dlouhodobá.

V zajetí se šimpanzi mohou dožít přes 50 let, nejstarší jedinec šimpanze učenlivého se dožil téměř 60 let. Ve volné přírodě je průměrná délka života kolem 35–45 let.

🚨 Ohrožení a ochrana

Oba druhy šimpanzů jsou Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) zařazeny mezi ohrožené nebo kriticky ohrožené druhy. Hlavními hrozbami pro jejich populace ve volné přírodě jsou odlesňování, pytláctví a choroby.

Odlesňování vede ke ztrátě a fragmentaci jejich přirozeného prostředí, což omezuje jejich možnosti hledání potravy a úkrytu. Pytláctví je motivováno především lovem na bushmeat (maso divokých zvířat) a nelegálním obchodem s mláďaty.

Existují různé ochranné programy a zoologické zahrady se zapojují do Evropských ex situ programů (EEP) pro šimpanze, s cílem zachovat genetickou rozmanitost a koordinovat chov v zajetí.

🔬 Výzkum a vztah s lidmi

Šimpanzi jsou předmětem intenzivního vědeckého výzkumu díky své blízké příbuznosti s člověkem. Práce Jane Goodallové, která strávila desítky let pozorováním šimpanzů v Národním parku Gombe v Tanzanii, významně přispěla k našemu pochopení jejich chování, sociální struktury a inteligence. Její průlomový objev, že šimpanzi používají a vyrábějí nástroje, vedl k přehodnocení definice člověka a nástroje.

Výzkumy ukazují, že šimpanzi projevují empatie, altruistické chování a dokonce i smutek za zemřelými členy skupiny. Mají schopnost učení po celý život a dokážou získávat dovednosti pozorováním starších a zkušenějších jedinců.

Pro laiky

Představte si šimpanze jako našeho velmi blízkého bratrance z Afriky. Sdílíme s nimi spoustu věcí, od podobného vzhledu až po to, jak přemýšlíme a žijeme ve skupinách. Umí si vyrobit jednoduché "nádobíčko" z klacíků, aby si vytáhli hmyz z děr, nebo kameny na rozbíjení ořechů. Jsou to takoví malí vynálezci. Rádi se baví, hrají si a starají se o svá mláďata s velkou láskou, skoro jako lidé. Žijí v tlupách, kde je důležité, kdo je kamarád s kým, a umí si pamatovat své přátele i po mnoha letech. Ale pozor, i když jsou mírumilovní a inteligentní, umí být i pořádní predátoři a lovit menší zvířata pro maso. A stejně jako my si s věkem vybírají jen ty nejlepší kamarády.